Když už jsem dovedl dobře číst, vzrušovaly mne hrůzně záhadné
příběhy od Edgara Alana Poea. Jak tvořil emoce v básni
Havran prozradil v eseji o výběru tématu a způsobech nejvíce ohromujících čtenáře -
dívka, láska, smrt, stupňování opakováním refrénu, konečnost.
Leonard Cohen znal
báseň Constantina Petera Cavafy, The God Abandons Antony. Cavafy byl rodák z egyptské
Alexandrie. Vyjádřil svůj citový vztah k tomuto městu, měnilo se pro něj ve směsici hlasů, hudby a štěstí, které toužil zadržet ve své mysli.
https://www.poets.org/poetsorg/poem/god-abandons-antony
Leonard Cohen podobně jako
Poe tvořil velice emotivní básně-texty. Ne jen jednou, stále jimi něco lidem o lidech vyprávěl. Inspiraci Cavafyem povýšil v písni
Alexandra Leaving - básni o posledních šťastných chvílích s ženou, která jen odchází, jen odchází - ale nadobro. Neumírá, jako u Poea, ale o to je to nešťastnější. Poe musel opakovat svůj refrén, u Cohena se opakuje v mysli posluchače sám stále, protože
Alexandra zůstává ztracena, někde a nedosažitelně. Jako když se ti urve kus srdce, jako když chceš dýchat a nemůžeš, jako bys zrovna začal věřit v boha a on přestal existovat.
Spusťte a Zavřete Oči: (2001) https://youtu.be/jbGsEV5yvns
Photo
2004 Anjani Thomas. Used by permission