Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás

Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Verze k tisku

+- XBMC-Kodi.cz (https://www.xbmc-kodi.cz)
+-- Fórum: Ostatní diskuze (https://www.xbmc-kodi.cz/forum-ostatni-diskuze)
+--- Fórum: OFF TOPIC - BEZ ZAMĚŘENÍ (https://www.xbmc-kodi.cz/forum-off-topic-bez-zamereni)
+--- Téma: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás (/prispevek-zajimave-clanky-vsehochut-aneb-zpravy-pro-vas)

Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - JiRo - 22.11.2025

No, jsem rád, že jsem se, a celkem logicky, SMR diskům vždy vyhýbal. Nějak jsem tomu "překrývajícímu se záznamu" nevěřil. Kde asi soudruzi z NDR udělali chybu?

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 23.11.2025

Mám v NASu CMR disky IronWolf (SG). Když jsem je před dvěma lety v 8TB verzi kupoval, byla za ně i relativně dobrá cena. Dnes v době "krize" jsou kupodivu "pouze" o šest stovek dražší.

KOMENTÁŘ: Čínský válec Temu – Alex Švamberk

[Obrázek: oQtMayM.png]

Komentář popisuje případ českého vydavatelství deskových her 4 Kavky, které skončilo poté, co ho „přejelo“ Temu: na platformě se objevily padělky japonských her Ponorka a Cirkus za zlomek ceny české lokalizace a navíc dříve, než stihla přijít česká verze na trh. Podle autora se tím ukázalo, že lidé sice mluví o kvalitě, ale ve skutečnosti rozhoduje nejnižší cena a okamžitá dostupnost – kdo si jednou levnou kopii koupí, už si originál zpravidla nekoupí. Temu a Shein jsou přirovnány k pouťovým stánkům a vietnamským tržnicím 90. let, jen v horší, nebezpečnější podobě: zákazník vidí jen pěkný obrázek, ale ne to, že nabíječky nesplňují normy, hračky a kosmetika mohou být toxické a zboží nemá české návody ani evropské atesty; u záplavy malých balíčků navíc nejde vše obsahově kontrolovat. Reakcí má být od příštího roku clo na všechny balíčky ze zemí mimo EU bez ohledu na cenu – podle autora je to nepříjemné, ale jediná realistická cesta, jak omezit „lavinu čínského šmejdu“ a dumping, který likviduje místní výrobce. Viníkem není „Brusel“ ani finanční úřady, nýbrž čínský model levné práce, nedodržování pravidel, podhodnocené měny a kradených nápadů, posílený tím, že západní zákazník se stále rozhoduje primárně podle ceny.

Kritika: Autor přesvědčivě popisuje, jak destruktivní je kombinace čínského dumpingu a naší posedlosti nejnižší cenou, ale jeho obraz je jednostranný. Mnohdy se objevuje i námitka: stejný čínský „šmejd“ vozí ve velkém i velké české a evropské obchody, přebalí ho do vlastní značky a prodávají za několikanásobně vyšší cenu – od elektroniky až po hračky. Zákazník pak stojí před volbou mezi čínskou platformou a českým logem na zboží, které často vzniká ve stejných továrnách; rozdíl je následně hlavně v marži, ne v místu výroby. Ukázat prstem jen na Temu a Shein a označit „Čínu“ za jediného viníka je v tomto kontextu pohodlné, protože šetří kritiku vlastních importérů a velkoobchodů.

NASA zahajuje záchrannou misi na záchranu observatoře Swift Gamma-Ray Burst Observatory

[Obrázek: cSEN7hr.png]

NASA chce zachránit družici Neil Gehrels Swift Observatory, která od roku 2004 sleduje záblesky gama záření, ale její dráha se vlivem zbytkové atmosféry snižuje a kolem roku 2026 jí hrozí nekontrolovaný zánik v atmosféře. Swift nemá vlastní motory, takže si nemůže dráhu změnit sama. Ztráta by znamenala velkou "díru" v celosvětovém monitoringu nejenergetičtějších výbuchů ve vesmíru, na které navazuje spousta dalších dalekohledů a observatoří.

NASA proto uzavřela smlouvu s firmou Katalyst Space Technologies, která má k Swiftu vyslat malý „servisní“ satelit. Ten vynese nosič Pegasus XL, vypouštěný z letadla, protože se hodí pro specifickou nízkou oběžnou dráhu Swiftu. V polovině roku 2026 má servisní satelit k družici přiletět, zkontrolovat její stav, robotickými rameny ji uchopit a pomocí vlastních motorů vytáhnout na vyšší, bezpečnější orbitu. Kromě záchrany družice má mise sloužit i jako demonstrace technologie budoucí údržby a oprav družic na oběžné dráze – tedy recyklace a prodlužování životnosti, místo jejich předčasného „spálení“ v atmosféře.

Kritika: Záměr zachránit léta fungující družici a prodloužit jí životnost je z hlediska šetrnosti i vědy chvályhodný – je to návrat ke staršímu, střízlivějšímu přístupu kosmonautiky, kdy se zařízení opravovala a modernizovala, místo aby se po vyčerpání paliva hned vyhazovala. Zároveň ale člověk vidí, jak moc jsme se na levné starty a „jednorázový“ styl provozu spolehli: Swift letěl na oběžnou dráhu bez jakékoliv možnosti manévrování a až teď zpětně se složitě vymýšlí záchranná akce. Z konzervativnějšího pohledu by bylo rozumnější, aby u drahých vědeckých observatoří byla možnost údržby a zvednutí dráhy promyšlena už při návrhu – tedy méně honby za minimální startovní hmotností za každou cenu a více důrazu na dlouhodobou udržitelnost a servisovatelnost celé mise.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 24.11.2025

Routery Asus se staly cílem čínského útoku, a to i v Česku. Pokud máte některý z postižených modelů, jednejte okamžitě

[Obrázek: 8OLKfTh.png]

Bezpečnostní firma SecurityScorecard odhalila masivní útok na více než 50 000 Wi-Fi routerů Asus po celém světě, který zasáhl i Česko. Operace označená jako WrtHug mířila na routery s firmwarem AsusWrt (odvozeným od OpenWrt). Útočníci z Číny zneužili funkci AiCloud pro vzdálený přístup, získali práva roota, nahráli vlastní kód a vytvořili velmi odolná „zadní vrátka“, která přežijí i restart či reset routeru. Napadená zařízení byla zapojena do útočné infrastruktury používané k dalším kyberútokům. Mezi postižené modely patří zejména starší routery bez aktuální podpory, ale i stále rozšířený Asus RT-AC68U; v seznamu zranitelných jsou i GT-AX11000, GT-AC5300, DSL-AC68U, RT-AC1200HP, RT-AC1300GPLUS, RT-AC1300UHP, 4G-AC55U a 4G-AC860U. Doporučený postup je okamžitě aktualizovat firmware, vypnout AiCloud (pokud není nezbytný) a u některých starších, již nepodporovaných modelů zvážit jejich výměnu.

Kritika: Kauza znovu ukazuje, jak nešťastné je dlouhodobě spoléhat na levné domácí routery jako na „černou krabičku, co se neřeší“. Asus roky tlačí funkce typu AiCloud a složité nadstavby, ale zároveň nechává řadu populárních modelů rychle spadnout „mimo podporu“, takže lidé v praxi nemají možnost chyby opravit. Z konzervativnějšího pohledu by u zařízení, která chrání celou domácí síť, měla platit opačná filozofie: co nejjednodušší funkce, dlouhá a předvídatelná podpora, jasný seznam rizikových modelů a férová nabídka výměny. Znepokojivé také je, že značná část uživatelů vůbec netuší, že stejný hardware, který jim doma rozdává Wi-Fi, může být tiše součástí cizí botnetové armády – a výrobce i prodejci na to zpravidla neupozorní, dokud se problém neprovalí v médiích.

Evropa pořádá další kolo pokusů odstřihnout se od amerických techgigantů

[Obrázek: gIVN9hh.png]

Evropský projekt Gaia-X má být odpovědí na závislost na amerických cloudových gigantech. Článek popisuje, že po několika letech zmatků a pilotních projektů se Gaia-X v roce 2025 překlopil do „druhé fáze“: desítky datových ekosystémů (data spaces) jsou už v provozu a vznikl katalog služeb, kde si firmy, města i instituce mohou vybírat cloudové a datové služby, které splňují evropská pravidla transparentnosti, interoperability a digitální suverenity. Klíčovým prvkem je Trust Framework 3.0 („Danube Release“), který má umožnit federaci různých datových prostorů napříč státy a obory, včetně principu „Bring Your Own Rules“ – tedy možnosti nastavit vlastní pravidla souladu s regulací a přitom zachovat auditovatelnost.

Jako příklady uvádí článek německý municipální datový prostor Community-X pro řízení města (energie, mobilita, životní prostředí) a francouzský Data4Industry-X, kde si navzájem vyměňují data města a průmyslové podniky. Podobné projekty vznikají i ve zdravotnictví, energetice a dopravě; řada zemí má vlastní národní „Gaia-X huby“, které sdružují firmy, univerzity a samosprávy. Objevil se i katalog certifikovaných služeb (Gaia-X Label Level 3), kde jsou první evropské cloudové firmy, které splnily náročné požadavky. Podle autora se Gaia-X po počátečních porodních bolestech stává reálným standardem pro sdílení dat v Evropě a má být technologickým základem i pro rozvoj „evropské“ AI nad interoperabilními datovými prostory.

Kritika: Přes pozitivní tón článku je otázka, do jaké míry nejde opět hlavně o „meta-vrstvu“ pravidel, labelů a frameworků, zatímco skutečná infrastruktura dál běží na amerických (případně asijských) technologiích. Evropa už jednou zkusila „odstřihnout se“ od závislosti na globálních hráčích projekty typu vlastní mobilní OS nebo cloudových aliancí – a většina skončila v lepším případě v šedé zóně B2B, v horším v propadlišti dějin. Z konzervativnějšího pohledu je riziko, že Gaia-X se stane především dalším vrstvou byrokracie, certifikací a compliance, kterou zvládnou velké korporace a konzultační domy, ale menší firmy a obce to bude spíš zatěžovat. Skutečnou digitální suverenitu nelze postavit jen na standardech a dokumentech, ale na poctivě vybudované vlastní infrastruktuře, dlouhodobě podporovaných evropských dodavatelích a jednoduchých, srozumitelných pravidlech – jinak hrozí, že se jen obalíme novými „evropskými“ štítky, zatímco pod kapotou zůstane stejný vendor-lock, jen o něco hůř přiznaný.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 25.11.2025

ČTÚ zřejmě začne dohlížet na používání AI v Česku

[Obrázek: r5h5BAG.png]

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) má od poloviny příštího roku převzít hlavní roli dozorového orgánu nad používáním umělé inteligence v Česku. Vznikne u něj samostatné oddělení pro AI dozor, které se bude řídit novým zákonem o AI vycházejícím z evropského AI Actu. Ten má chránit uživatele, podpořit inovace a zvýšit důvěru v digitální technologie.

ČTÚ má být garantem „odpovědného a férového“ využívání AI: bude vysvětlovat pravidla, informovat veřejnost, chránit ji a kontrolovat zejména vysoce rizikové AI systémy. Vedle něj dostanou konkrétní kompetence další instituce – Česká národní banka pro finanční sektor, Úřad pro ochranu osobních údajů pro oblast osobních dat, ministerstvo průmyslu a obchodu jako koordinátor a úřady pro normalizaci a standardizaci pro technické normy.

Kritika: Rozdělení dozoru mezi několik úřadů vypadá na papíře systematicky, ale v praxi hrozí další „regulační džungle“ – podnikatel ani běžná instituce nebude přesně vědět, kdo co řeší, a raději si najme drahé poradce. ČTÚ, původně telekomunikační regulátor, dostává další velkou agendu, přestože sám dnes zápasí s tím, aby držel krok s trhem telekomunikací. Z konzervativnějšího pohledu by bylo rozumnější nejdřív důsledně vymáhat stávající pravidla (GDPR, spotřebitelské právo, bezpečnost IT) a teprve pak přidávat specializovaný „AI dozor“. Jinak hrozí, že vznikne další silně byrokratická vrstva, která bude zatěžovat hlavně menší firmy a obce, zatímco velcí hráči si s novým AI Actem poradí stejně jako s předchozí regulací – formálně splní, co je potřeba, a reálné chování se příliš nezmění.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 26.11.2025

Warner Music podepsala smlouvu se startupem Suno zabývajícím se umělou inteligencí v hudbě a urovnala soudní spor

[Obrázek: sdOc573.png]

Warner Music Group uzavřel dohodu s AI hudebním startupem Suno a zároveň s ním urovnal autorskoprávní spor. Warner tím fakticky přechází od konfrontace ke spolupráci: Suno má už v příštím roce nasadit nové, licencované modely, které postupně nahradí dnešní volněji trénované verze. Hudbu bude možné z platformy stahovat jen s placeným účtem; uživatelé zdarma si skladby pouze přehrají a nasdílí. Umělci a skladatelé z katalogu Warneru dostanou možnost dobrovolně se „přihlásit“ a rozhodnou se, zda a jak mohou být jejich jména, podoba, hlasy a skladby používány při generování nové AI hudby, a mají být za to finančně kompenzováni. Součástí dohody je i prodej služby Songkick (aplikace pro vyhledávání koncertů a živé hudby) z Warneru do Suno, která má dál fungovat jako fanouškovská platforma v rukou Suno. Dohoda navazuje na nedávné urovnání obdobného sporu Warneru s konkurenčním AI startupem Udio a potvrzuje trend, kdy velká hudební vydavatelství místo čistého zákazu hledají licencovaný model spolupráce s AI platformami.

Kritika: Z pohledu nahrávacích společností jde o logický krok – místo vleklé soudní války raději „sednout ke stolu“, získat podíl na novém byznysu a formálně zajistit, že AI hudba bude alespoň částečně licencovaná. Z konzervativnějšího, pro-autorového pohledu je ale problém v tom, že klíčové rozhodnutí dělá label, ne jednotliví muzikanti: smluvně vázaní umělci často nemají reálnou sílu říct „ne“, pokud se vydavatel rozhodne, že AI deal je strategická priorita. „Opt-in“ může v praxi snadno znamenat jemný nátlak. Navíc se tím normalizuje situace, kdy AI modely postavené na masivním nasávání cizí hudby zpětně legitimizuje licenční dohoda s několika velkými hráči – místo aby se férově zúčtovalo s tím, na jakých datech vlastně vyrostly. Výsledek může být ten, že velká vydavatelství si z AI vytvoří nový zdroj příjmů a kontrolované katalogy „oficiální AI hudby“, zatímco menší, nezávislí tvůrci a živí muzikanti mimo velké labely budou dál vystaveni konkurenci levného syntetického obsahu, aniž by měli srovnatelnou vyjednávací pozici nebo ochranu.

EU upouští od požadavku, aby technologické společnosti skenovaly a odstraňovaly CSAM

[Obrázek: ThqixXM.png]

EU v nové verzi připravovaného nařízení proti šíření dětské pornografie online ustupuje od původního plánu povinně nutit všechny velké platformy skenovat a filtrovat komunikaci uživatelů. Namísto všeobecného „chat control“ má zůstat pouze možnost dobrovolného skenování (na jasném právním základě), a to i po roce 2026, kdy vyprší stávající výjimka z e-privacy pravidel. Firmy nebudou povinně prolamovat šifrovanou komunikaci, ale budou muset vyhodnocovat rizika zneužití svých služeb pro šíření zneužívajících materiálů a přijímat přiměřená preventivní opatření; v krajním případě jim národní úřady mohou nařídit konkrétní „mitigační“ kroky a uložit pokuty. Součástí kompromisu je i vznik nového evropského centra pro boj s online sexuálním zneužíváním dětí, které má koordinovat postup členských států a pomáhat obětem.

Kritika: Ustoupení od povinného plošného skenování je z hlediska ochrany soukromí a šifrování správný krok – plošný „rentgen“ všech zpráv by byl v evropském právním prostředí velmi těžko obhajitelný. Zároveň ale nový, měkčí model „vyhodnocujte rizika a dělejte přiměřená opatření“ otevírá prostor pro tiché zavádění podobných technik zadními vrátky: pokud budou úřady pod tlakem, mohou po platformách požadovat stále agresivnější kontroly s odvoláním na vágní povinnost „zmírnit rizika“. Konzervativnější, střízlivý přístup by vyžadoval nejen bránit šifrovanou komunikaci před masovým skenováním, ale zároveň poctivě pojmenovat, kdo všechno nese odpovědnost – od rodičů přes školy až po státy, které roky šetřily na specializovaných policejních jednotkách. Spoléhat se primárně na technologické filtry velkých platforem je pohodlné, ale riskuje, že skutečnou práci na ochranu dětí (vyšetřování, prevence, výchova) nahradí další vrstva povinných „check-boxů“, které budou dobře vypadat v Bruselu, ale v terénu přinesou jen omezený efekt.

Akcie společnosti Nvidia klesají po zprávách, že Meta možná koupí čipy pro umělou inteligenci od Googlu

[Obrázek: ggQlnQG.png]

Nvidia ztratila na burze asi 2,6 % poté, co se objevila zpráva, že Meta jedná s Googlem o nákupu jeho AI čipů TPU. Podle zdrojů by šlo o kontrakt v hodnotě miliard dolarů: od příštího roku by Meta měla začít pronajímat TPU přes Google Cloud a zhruba od roku 2027 je postupně instalovat i do vlastních datacenter. Jde o zásadní signál, že Meta nechce být závislá jen na GPU od Nvidie a je připravena diverzifikovat svůj AI hardware. Zpráva zároveň zvýrazňuje ambice Googlu: jeho nejnovější generace TPU Ironwood nabízí velké clustery s výkonem až desítek exaflops a firma se je nyní snaží dostat i mimo vlastní cloud, přímo k velkým zákazníkům. Akcie Googlu a Broadcomu (který se na návrhu TPU podílí) na zprávu naopak reagovaly růstem.

Kritika: Reakce trhu na jedinou zprávu o možném obchodu dobře ukazuje, jak přemrštěně se dnes na „AI válku“ dívá, pár procent dolů u Nvidie na základě spekulací rozhodně neznamená, že její dominance je u konce. Z konzervativnějšího pohledu je logické, že velcí hráči jako Meta hledají druhý zdroj čipů a tlačí na lepší ceny, ale to z Nvidie přes noc nedělá poraženého, spíš připomíná zdravější konkurenci po období, kdy měla prakticky monopol. Stejně tak by bylo předčasné brát ambiciózní čísla kolem TPU jako jistotu: skutečný význam ukáží až roky stabilního nasazení v provozu, ne krátkodobé pohyby akcií a marketingové parametry výkonu.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 27.11.2025

Český rozhlas posiluje připravenost na krizové vysílání a výpadky proudu

[Obrázek: FulEVu4.png]

Český rozhlas posiluje připravenost na krizové vysílání tak, aby dokázal informovat veřejnost i v situacích, kdy vypadne elektřina, internet nebo mobilní sítě, tedy při povodních, pandemiích nebo blackoutech. V budovách rozhlasu je nastaven automatický řetězec záložního napájení: nejprve krátkodobě nastupují UPS, které udrží klíčové technologie v chodu, a na ně plynule navazují dieselagregáty schopné dlouhodobě napájet vysílací pracoviště i technické zázemí. Rozhlas zároveň investuje do vybavení reportérských vozů, bateriové úložiště, ochranné pomůcky a technologie pro přenos dat a vysílání nezávislé na mobilních sítích a ladí organizační procesy a školení zaměstnanců ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Zpravodajství pracuje se scénáři pro 22 typů mimořádných událostí a je připraveno kdykoli přejít na nepřetržité speciální vysílání; reportéry čeká další výcvik v obsluze nové techniky i v poskytování první pomoci.

Kritika: Posilování krizové připravenosti veřejnoprávního rozhlasu je rozumné a v souladu s jeho základní rolí, přesto je v textu patrný typický „technokratický“ důraz na technologie a projekty. Méně už zazní otázka, jak konkrétně se krizové vysílání přiblíží obyčejným lidem mimo velká města – tedy zda se paralelně posiluje i lokální pokrytí, jednoduché návody pro veřejnost a spolupráce s obcemi, které jsou v první linii. Z tradičnějšího pohledu by vedle UPS a dieselagregátů měl být důraz i na úplně základní věci: jasné frekvence pro krizové zprávy, srozumitelné kampaně, aby lidé skutečně měli doma jednoduché bateriové rádio, a poctivý trénink regionálních redakcí. Jinak hrozí, že budeme mít špičkově vybavené budovy a vozy, ale obyčejný posluchač v malé obci nebude v kritické chvíli přesně vědět, kam naladit, co dělat a na co se dá opravdu spolehnout.

EU se chystá zakázat sociální sítě dětem mladším 16 let, které nemají souhlas rodičů

[Obrázek: RPXvhur.png]

Evropský parlament schválil (zatím nezávaznou) rezoluci, která vyzývá k zákazu používání sociálních sítí a podobných platforem pro děti a teenagery do 16 let bez souhlasu rodičů. Úplně zakázán by měl být přístup dětem pod 13 let, uživatelé ve věku 13–15 let by mohli na sociální sítě, video-platformy a k AI chatbotům jen s ověřeným souhlasem rodiče či zákonného zástupce. Cílem je reagovat na obavy z negativního vlivu sociálních sítí a návykového designu (nekonečné scrollování, autoplay, lootboxy) na psychiku dětí a sjednotit pravidla napříč EU. Rezoluce sama o sobě ještě neznamená okamžitý zákaz – je to politický signál směrem k Evropské komisi, aby na základě těchto doporučení připravila závaznou legislativu a systém věkového ověřování.

Kritika: Myšlenka chránit děti před návykovými sítěmi je pochopitelná, problém je v provedení. Povinné ověřování věku a souhlasu rodičů téměř jistě povede k tlaku na plošné ID-kontroly, zpracování dokladů a další odevzdávání citlivých dat soukromým platformám – tedy k praxi, která je sama o sobě rizikem pro soukromí a bezpečnost. Navíc se tím přenáší hlavní odpovědnost z rodičů a škol na „centrální zákaz z Bruselu“, který se v praxi dá často obejít přes VPN, falešná data nebo zahraniční služby. Z tradičnějšího pohledu by vedle rozumných omezení a jasných pravidel mělo být těžiště v poctivé výchově, digitální gramotnosti a důsledném vymáhání existujících předpisů (dětská reklama, hazardní prvky, nevhodný obsah), ne v dalším velkém evropském experimentu s plošným věkovým ověřováním. Jinak hrozí, že vznikne drahý, těžkopádný systém, který šikovné dítě obejde během jednoho odpoledne, zatímco běžným rodinám a poctivým službám jen přidá další vrstvu papírování a nedůvěry.

Podobnou hru nenajdete. Od lidí vybrala 19 miliard, hraje v ní i Henry Cavill a vývoj trvá už třináct let

[Obrázek: Zizmwfz.png]

Článek přibližuje Star Citizen jako extrémně ambiciózní sci-fi projekt Chrise Robertse, který se vyvíjí už zhruba třináct let a mezitím od fanoušků vybral přes 900 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Hráčům slibuje obrovský vesmír, kde mohou létat stíhačkou i obřím křižníkem, vystupovat z lodí a volně se pohybovat po planetách a stanicích. Součástí projektu je i singleplayerová odbočka Squadron 42 s hollywoodskými herci – objeví se v ní Henry Cavill, Gillian Anderson, Gary Oldman, Andy Serkis a další. Přes obří rozpočet a roky slibů však plná verze Star Citizenu stále nemá pevné datum vydání; hra funguje v podobě postupně rozšiřovaných modulů a testovacích verzí, za které fanoušci dál platí, často formou nákupu drahých virtuálních lodí.

Kritika: Star Citizen je na jednu stranu fascinující ukázka toho, kam až může dojít fanouškovské financování a víra v vizi jednoho autora – na druhou stranu už také varovným příkladem „věčně rozestavěného“ projektu, který žije hlavně z očekávání. Dlouhá léta bez finálního vydání a neustálé přísuny peněz za další a další lodě připomínají spíš nekonečný stavební projekt než klasickou hru. Z tradičnějšího, střízlivějšího pohledu by bylo zdravější nejdřív poctivě dokončit základní produkt v rozumném měřítku a teprve pak stavět další vrstvy – místo nekonečného zvětšování ambicí, které sice láká nové přispěvatele, ale zároveň nechává ty staré v nejistotě, zda se svého „definitivního“ vesmírného zážitku vůbec někdy dočkají.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - meda - 27.11.2025

Michal Václavík z České kosmické agentury, 27.11.2025:
Při dnešním startu nosné rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Míra poškození se vyšetřuje. Ze snímku se zdá, že nedošlo k zasunutí montážní plošiny umístěné pod raketou, což vedlo k jejímu vytržení z konstrukce rampy.

:
"Podle informací z Bajkonuru se [při startu rakety Sojuz] poškodila servisní plošinana na jediné startovací rampě (rampa 31), která je schopná vypustit všechny varianty nosné rakety Sojuz.
Příčinou byly vážné provozní chyby, důsledek "uvolněných" předpisů zavedených za bývalého šéfa Roskosmosu Jurija Borisova.
Oprava této složité, vysoce technologické součásti zabere až dva roky. Přesun startů na kosmodrom Vostočnyj bude vyžadovat rozsáhlé práce, stejně jako přepracování horních stupňů. Navíc Vostočnyj není vybaven pro vypouštění pilotovaných kosmických lodí; podle původní konstrukční dokumentace byly startovací rampy navrženy pro bezpilotní starty.

Pokusy vedení Roskosmosu v letech 2018 až 2022 buď obnovit "Gagarinovu startovací rampu", nebo dokončit první startovací komplex ve Vostočném (rozšířit funkčnost servisní věže a dokončit montážní a testovací zařízení pro splnění požadavků pilotovaných kosmických letů) byly odmítnuty dohlížejícím místopředsedou vlády a ministrem financí Siluanovem."

[Obrázek: G6xfhsvXIAA7qIK.jpg?name=orig]

[Obrázek: G6xfhsvXIAA7qIK.jpg?name=orig]

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - JiRo - 28.11.2025

@meda: Tohel celkem potvrzuje dojem, že Rusko a jeho dosud úspešné technologie a řešení z veké části jedou jen díky jisté setrvačností nebo díky jisté retenci znalostí a zkušeností lidí, kteří ale postupně odcházejí. Děj, který je mnohdy viditelný i u nás, kdy se na vrcholové úrovni dějí změny, které mají za cíl ušetřit náklady, použít nějaké nové, netradiční řešení nebo přístup, často takové, které si příslušný manager přinesl z předchozího businessu. Uvedenou změnu navzdory všem prosadí a po nějakém, zpravidla krátkém čase, ji vyhodnotí jako úspěšnou, protože vše funguje dál a on ušetřil náklady, případně nezrealizoval původně plánovanou investici do oprav nebo modernizace. Dotyčný zpravidla brzy odeje do jiné firmy, takže už svědkem toho, že se jeho řešení dlouhodobě naprosto minulo účinkem, není.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - meda - 28.11.2025

@JiRo: Jinde jsem se dočetl, že servisní plošina se zasouvala ale ne zcela, někdo nad tím mávl rukou, protože úkol musel být splněn.
Na fotce je sice vidět špatně ale přeci, na dně kanálu pro odváděné plameny ležící vytržená plošina.
Já bych odhadl, že do VŘSR 2026 to mají vyřešené.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 28.11.2025

Konec kávové kapsle, plastového pytlíku a balení vzduchu. Brusel bojuje s obaly

[Obrázek: en6L7Jt.png]

Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech reaguje na fakt, že na jednoho obyvatele EU připadá v průměru přes 186 kg obalového odpadu ročně, z toho 36 kg plastů. Cílem je snížit množství obalů (o 5 % do roku 2030, o 10 % do 2035 a o 15 % do 2040 oproti roku 2018) a zajistit, aby byly všechny obaly do roku 2030 recyklovatelné ekonomicky smysluplným způsobem. Nařízení se dotkne výrobců obalů, značek, e-shopů i zásilkových firem: budou muset zmenšovat zbytečně velké krabice, přidávat podíl recyklátu, navrhovat obaly tak, aby šly reálně recyklovat, a omezit přepravu „vzduchu“ (od roku 2030 zákaz balíků s více než 50 % prázdného prostoru). Postupně přicházejí i konkrétní zákazy: některé jednorázové plastové obaly pro čerstvé potraviny, velmi tenké igelitové sáčky, povinné zálohování PET lahví a plechovek (už v roce 2029) a tlak na prodej „do vlastních nádob“ ve velkých obchodech. Na indexu budou také kávové kapsle a čajové sáčky: kapsle se formálně berou jako obal, musí být recyklovatelné a mít zajištěný zpětný odběr, čajové sáčky mají být plně biologicky rozložitelné bez plastu. Pravidla se vztáhnou i na zboží dovážené ze zemí mimo EU.

Kritika: Záměr omezit plýtvání obaly a přepravou vzduchu je rozumný, problém je v míře detailu a složitosti, kterou Brusel opět volí. Na papíře vypadají procenta, cíle a podíly recyklátu hezky, ale v praxi to znamená další vrstvu regulace, kterou snadno zvládnou velké nadnárodní firmy se svými právními a compliance týmy, zatímco malí výrobci a obchody budou bojovat s byrokracií a náklady. Konec mikrotenových sáčků a zásadní tlak na kávové kapsle zasáhne především běžný každodenní komfort lidí, aniž by se nutně změnila samotná kultura „všeho hned a v krabici“, kterou roky podporovaly i velké e-shopy. Tradičnější, zdrženlivější přístup by více stavěl na jednoduchých, ověřených nástrojích zálohování (které u skla funguje desítky let), jednoznačné označení obalů, motivaci k lokálnímu prodeji bez zbytečných obalů a méně na 124stránkovém nařízení, které detailně řeší, co je ještě „přípustné“ kapsle nebo sáček. Hrozí, že se nám draze změní normy a logistika, náklady zaplatí spotřebitel, ale reálný objem odpadu klesne méně, než by šel snížit prostým návratem k rozumně střídmému balení zboží a k větší osobní odpovědnosti výrobců i zákazníků.

Reddit se potýká s masivními insiderskými prodeji akcií. Krok manažerů ale dává smysl

[Obrázek: X4qFUae.png]

Reddit zažil po výrazném růstu ceny akcií v posledních měsících masivní vlnu insiderských prodejů, své podíly prodávalo nejvyšší vedení firmy. Šéf Redditu Steve Huffman odprodal akcie za zhruba 7,5 milionu dolarů, provozní ředitelka Jennifer Wong asi za 19 milionů a přidali se i další manažeři. Na první pohled to působí znepokojivě, zvlášť když Reddit současně hlásí velmi silná čísla: tržby mu meziročně vzrostly o desítky procent a čistý zisk o stovky procent, akcie jsou za posledního půl roku zhruba na dvojnásobku. Autoři článku ale připomínají, že jde z velké části o klasický scénář po úspěšném období, management si po letech „papírového“ bohatství realizuje část zisků v hotovosti, aniž by to automaticky znamenalo, že firmě přestává věřit.

Kritika: Zdrženlivější pohled připomíná, že argument „logického“ zpeněžení podílů nesmí zakrýt fakt, že masové prodeje shora vždy vysílají drobným investorům smíšený signál. Když vedení po skokovém růstu rychle inkasuje, běžný akcionář si těžko neřekne, zda šéfové nevidí strop nebo hrozící problémy dřív než trh. Navíc je to opak tradiční představy, že kapitán pluje s lodí dlouhodobě, tady však část posádky v nejlepším zabalí kufry a zajištěně se přesune „na břeh“. Z konzervativnějšího pohledu je proto na místě větší pokora: management by měl velmi transparentně vysvětlovat důvody prodeje, tempo i rozsah, případně je svázat jasnými pravidly (plánované prodeje, limity), aby důvěra v dlouhodobý příběh firmy nestála jen na ujišťování v článcích, ale na konkrétním, poctivém chování vůči menším investorům.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 29.11.2025

Ve škole mu "čmárání" zakazovali. Dnes o kresby Doodle Boye stojí Nike i Disney

[Obrázek: KX337lt.png]

Článek líčí příběh britského chlapce Joea Whalea, přezdívaného Doodle Boy. Ve škole měl problémy, protože si pořád čmáral do sešitů a učitelé jeho malování považovali za rušení výuky. Rodiče ho ale podpořili, zapsali do výtvarného kroužku a jedna z učitelek pak jeho skicák sdílela na sociálních sítích, kde vzbudil velkou pozornost. Následovala zakázka na mural v místní restauraci, virální video a postupně i nabídky od velkých značek, dnes, v patnácti letech, má za sebou spolupráci s Nike, Disney či britskou královskou rodinou a jeho typické černobílé „doodles“ se objevují na oblečení, kampaních i velkoformátových malbách. Joe se v rozhovorech snaží poselství posunout dál, mluví o kreativitě, radosti z kreslení a o tom, jak důležité je, aby rodiče i škola dokázali včas rozpoznat a podpořit talent dítěte, místo aby ho „umlčeli“ jen proto, že nezapadá do běžných škatulek.

Kritika: Příběh je inspirativní, ale podaný velmi pohádkově jako jednoduché schéma „špatná škola, skvělé sociální sítě a značky, které pochopily talent“. V reálném světě však většina dětí, které v hodinách čmárají, neskončí u Nike nebo u Disney a škola má pořád i tradiční úlohu, naučit dítě soustředění, řád a dokončování práce, ne jen následovat každou momentální zálibu. Zároveň je tu riziko, že se z klukovského talentu stane především marketingový příběh, který velké značky využijí k prodeji dalšího zboží a to je v článku spíše oslavováno než kriticky zvažováno. Z konzervativnějšího pohledu by vedle podpory nadaného dítěte měla zaznít i druhá půlka rovnice, děti potřebují jak prostor pro vlastní cestu, tak pevné hranice a rozumnou míru ochrany před tím, aby se z jejich dětství nestalo jen pozadí pro globální byznys s „autentickým“ příběhem.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 01.12.2025

Netflix naštval uživatele: na novějších zařízeních zakázal přehrávání na televizi pomocí Chromecastu

[Obrázek: qNzJmX6.png]

Netflix v tichosti vypnul podporu přehrávání přes Chromecast na většině novějších zařízení. Uživatelé, kteří byli zvyklí pustit si Netflix na mobilu či tabletu a jedním tlačítkem ho „odhodit“ na televizi, nově v aplikaci tlačítko Cast vůbec nevidí. Oficiální nápověda říká, že Netflix už nepodporuje přehrávání z mobilního zařízení na většinu televizí a streamovacích krabiček a že se má používat dálkový ovladač a nativní aplikace v televizi. Výjimkou zůstávají jen starší Chromecasty bez dálkového ovladače a některé starší TV s podporou Google Cast, kde sdílení z mobilu zatím funguje dál. Letos už přitom Netflix stejnou funkci omezil u levného tarifu s reklamami, což se ještě dalo vysvětlit snahou bránit blokování reklam, nyní ale zákaz dopadá i na plně platící předplatitele.

Kritika: Z uživatelského hlediska jde o zbytečné a těžko obhajitelné omezení komfortu, lidé si zvykli ovládat Netflix z mobilu a technicky tomu nic nebránilo. Z konzervativnějšího pohledu to vypadá jako další příklad „uzavírání“ platforem: místo jednoduchého standardu typu Chromecast se tlačí používání proprietární aplikace v televizi, často pomalejší, méně přehledné a závislé na tom, jestli výrobce TV vůbec ještě vydává aktualizace. Platící zákazník tak přichází o funkci, kterou léta měl, aniž by dostal jasné vysvětlení nebo náhradu což je přesný opak poctivého, stabilního vztahu se službou, kterou si člověk dlouhodobě předplácí.

Britští důchodci vytápí pomocí počítačů Raspberry Pi - a platí jen tisícovku měsíčně

[Obrázek: KsL2eCk.png]

Britští manželé Bridgesovi si nechali do zahradního domku nainstalovat zařízení HeatHub od firmy Thermify, skříň velikosti tepelného čerpadla, uvnitř přes pět set minipočítačů podobných Raspberry Pi. Ty při výpočtech produkují teplo, které se přes olej a výměník převádí do systému teplé vody a vytápí jejich dvoupokojový bungalov. Elektřinu pro „datové centrum“ platí sama Thermify, protože na těchto počítačích provozuje výpočetní úlohy pro své zákazníky; manželé tak místo původních cca 10 tisíc korun měsíčně za topení platí jen něco přes tisíc. Jde o pilotní projekt SHIELD pro nízkopříjmové domácnosti, který má běžet do roku 2028 a v další fázi má podobnou technologii využívat několik stovek sociálních bytů, kde nájemníci budou platit jen malý paušál.

Kritika: Využití odpadního tepla z výpočetní techniky dává smysl a navazuje na osvědčenou tradici „nic neplýtvat“, ale příběh působí skoro jako reklama na další závislost na dotovaných projektech a speciálních tarifech. Reálně jde o složitý systém, který se nehodí pro kutilské kopírování a je plně v režii konkrétní firmy, pokud se obchodní model nebo dotace zadrhnou, uživatelům nezbude než se vrátit k běžnému topení. Z konzervativnějšího pohledu je takový projekt zajímavým doplňkem, ne univerzálním řešením: dlouhodobou jistotu pro důchodce i rodiny stále dávají spíš jednoduché, ověřené způsoby vytápění, které nejsou závislé na „magickém“ datovém centru na zahradě a obchodních plánech jedné energeticko-IT firmy.

Datové schránky se budou stěhovat a projdou redesignem

[Obrázek: kSlMISd.png]

Datové schránky se mají v prvním čtvrtletí 2026 „přestěhovat“ pod státní doménu gov.cz, nová adresa bude datovka.gov.cz. Dosavadní mojedatovaschranka.cz má ještě nějakou dobu fungovat souběžně. Současně se chystá redesign webového klienta datových schránek – nový vzhled, lepší vyhledávání, úpravy ovládání, realizace se plánuje také na rok 2026. Proběhly i dílčí změny: datovky umí vydat osvědčení o digitálním úkonu, mobilní klíč eGovernmentu lze nově aktivovat i se zahraničním telefonním číslem a ve vyhlášce má přibýt formát DDD pro výstupy z tachografů.

DIA připravuje větší balík úprav, které ale vyžadují změnu zákona: řešení terminologického zmatku mezi „datovou zprávou“ a jejími přílohami, možné prodloužení úložní doby datových zpráv (spíše směrem k modelu „podle kapacity“ úložiště, cíl okolo roku 2028), zjednodušení typů datových schránek (diskuse „1 IČO = 1 schránka“, případně sloučení FO a PFO) a možnost, aby si jednotlivé schránky samy stanovovaly maximální velikost přijímaných zpráv a u části příloh i povolené/nepovolené formáty. Dlouhodobým tématem je bezpečnější přihlašování: většina uživatelů se stále hlásí jen jménem a heslem, DIA proto chce víc tlačit vícefaktorové přihlášení a zvažuje i myšlenku využít datové schránky jako další prostředek elektronické identifikace. Diskutovalo se také o úpravách „fikce podpisu“ a o nové variantě doručování „výhradně do vlastních rukou adresáta“, tyto návrhy ale zatím nenašly shodu.

Kritika: Na papíře to vypadá jako vstřícný balík modernizací, ale z uživatelského hlediska je tu několik „ale“. Stálé stěhování na nové adresy, rebrand a redesign mohou běžné uživatele spíš mást , u základní státní služby by přitom byla cennější především dlouhodobá stabilita rozhraní a pravidel. Mnoho změn směřuje k větší složitosti (různé limity velikostí a formátů podle schránek, další typy nastavení), místo aby se systém co nejvíc zjednodušil a sjednotil. Zásadní problémy, jako extrémně krátká úložní doba 90 dní a roky tolerované přihlašování jen heslem, se reálně posouvají až někam k roku 2028 což je z pohledu uživatele nepochopitelně pomalé tempo u nástroje, přes který se dělají právně závazné úkony. A myšlenka udělat z datových schránek dalšího „poskytovatele identity“ budí obavu, že se na už tak složitý systém navěsí další role, místo aby se poctivě doladily základní funkce: spolehlivé doručování, jasné logy, rozumná archivace a jednoduché, bezpečné používání i pro člověka, který nechce každé dva roky studovat nová pravidla a redesigny.

Po loňsku krok zpátky: E-shopy našly způsob, jak obcházet pravidla o výpočtu slev. ČOI má však jasno

[Obrázek: OYjim8a.png]

Hlídač shopů zjistil, že řada českých e-shopů při letošním Black Friday uměle navyšovala deklarované slevy pomocí „veřejných“ slevových kuponů typu Sleva2025. Před akcí zboží zlevňovaly právě těmito kupony viditelnými přímo na stránce produktu, ale při výpočtu „nejnižší ceny za posledních 30 dní“ je pak nezapočítaly, takže sleva vypadala větší, než ve skutečnosti byla. Tuto praktiku měl dle analýzy používat i největší hráč Alza (u desítek procent zboží v kampani), stejně jako Notino, Mironet nebo Grizly. Naproti tomu třeba Pilulka začala veřejné kupony do třicetidenní minimální ceny započítávat a Knihy Dobrovský měly slevy v souladu s historií cen. Česká obchodní inspekce výslovně říká, že jakýkoli veřejný kupon zobrazený u produktu a dostupný všem musí do výpočtu nejnižší ceny vstupovat; naopak čistě věrnostní a personalizované kódy se nezohledňují. Některé e-shopy výklad ČOI zpochybňují a tvrdí, že nejde o závazný výklad, ale jen o názor úřadu. Zahraniční tržiště typu Temu, Shein, Trendyol či AliExpress pravidla pro slevy dlouhodobě prakticky ignorují a s cenami i „doporučenou maloobchodní cenou“ volně manipulují.

Kritika: Celá situace ukazuje, jak snadno se z ochranných pravidel pro férové slevy stane jen další hra na čísla. E-shopy formálně dodržují zákon, ale hledají mezery, jak nechat slevová procenta vypadat co nejpůsobivěji a to i u velkých značek, které se rády prezentují jako „ti poctiví“. Z tradičnějšího pohledu je problém dvojí: jednak samotná složitost regulace (třicetidenní minima, různé typy kuponů), která svádí ke kreativním výkladům, jednak kultura „slevového cirkusu“, kdy je normou neustálé akce, Black Friday po celý rok a přepálená procenta. Dokud zákazník přijímá jako samozřejmost, že nic nekupuje za „normální“ cenu, ale jen podle štítku se slevou, budou se obchodníci snažit tabulky ohýbat. Poctivějším řešením by byl menší důraz na marketingové slevy, větší tlak na jasné koncové ceny a jednoduché, srozumitelné informace a důsledné postihy za očividné obcházení pravidel, ať už jde o lokální e-shop, nebo o velké zahraniční tržiště.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - meda - 02.12.2025

Milý Tomio a milý Rišo (Richard Raši; přívlastky v přímém TV přenosu) obnovují svazky Česka a Slovenska. -> REFLEX

Slovák bez českého občanství Bednárik (podle vlastníh slov v interwiev, nominace prý SPD) bude ministram dopravy České Republiky.
(Promiňte? Znamená to, že by ministrem vlády ČR mohl být i Lucemburčan nebo Maďar?)

Blahopřeji voličům SPD a nejvíc těm, kteří skandují Češi, Češi, Češi, ...
Nyní i Babišův ministr z dovozu.
Ivan Bednárik, od 1995 obchodním ředitelem slovenské Express Group, skupiny firem "slovenského" podnikatele Alexeje Beljajeva, od 2014 předseda představenstva a.s. ČD Cargo, od 2020 GŘ a předseda představenstva ČD (nominace ANO), od května 2025 generální ředitel Železnic Slovenskej republiky.

ČD Cargo (které je v r. 2025 v propadu) vedl dobře, o tom není pochyb.

[Obrázek: lokomotivy-siemens-vectron-pro-cd-cargo-...iemens.jpg]

[Obrázek: lokomotivy-siemens-vectron-pro-cd-cargo-...iemens.jpg]

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 02.12.2025

@meda: Já se na tomhle světě již přestal divit a pozastavovat se nad věcmi které musí být jistojistě z jiné sousedící sféry, jinak to ani není možné. Níže menší výčet při náhledu do tisku:

- Trump si udělal nad svou haciendou bezletový prostor.
- Trump si ze své právničky chce udělat prokurátora (což mu zřejmě nevyšlo).
- Trump kvůli tanečnímu sálu rozboří půlku White House.
- zřejmě se i sám povýšil na monarchu.

- Turek a jeho příspěvky - prý je psal někdo jiný.
- Babiš je naštván, že zmizela jeho fotografie s Trumpem.
- Okamura a spol se jede kamarádit s Ficem.
- Šéf železnic prodal zlato za 80 mega a je křišťálově čistý.

- Erdogan poslal po políčku Moskvě i Kyjevu za znečištěné moře.

A já si tu lámu hlavu nad protékajícím pojistným ventilem, budu také monarcha a povolám do akce mistra topenáře

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - jnvk2486 - 02.12.2025

S politikou jdi někam.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 02.12.2025

@jnvk2486: Snad jsem toho tolik neprovedl, to už ani není politika, to je magazín Dikobrazu ...

Extrémní zdražení pamětí zdecimovalo prodeje základních desek. Ostatní komponenty by mohly zlevnit

[Obrázek: PLA34wz.png]

Ceny operačních pamětí DDR5 v posledních měsících prudce vzrostly, často na několikanásobek dřívějších částek, a podle odhadů kvůli tomu klesly prodeje základních desek přibližně o čtyřicet až padesát procent oproti loňsku. Mnoho lidí odkládá stavbu nového počítače, protože paměť a často i SSD dnes spolknou většinu rozpočtu na upgrade, takže se jim nová sestava prostě nevyplatí. Výrobci desek, procesorů a grafik jsou pod tlakem a začínají zlevňovat, takže hotové sestavy ze starších skladových zásob mohou být dočasně výhodnější než vlastní stavba, i když vysoké ceny pamětí velkou část úspory znovu smažou. Nižší poptávka po nových sestavách zároveň tlačí dolů ceny dalších komponent, například zdrojů, skříní, chlazení a některých modelů procesorů a grafik.

Kritika: Tato situace ukazuje, jak křehký je dnešní trh se stolními počítači, když stačí prudké zdražení jediné klíčové součástky a celý řetězec se zadrhne. Výrobci roky podporovali honbu za co nejvyšší kapacitou a frekvencí pamětí, zákazníci si zvykli, že vlastní stavba počítače je rozumná volba, a nyní najednou zjišťují, že paměť zdražila tak, že upgrade ztrácí ekonomický smysl. Z tradičnějšího pohledu by bylo zdravější, kdyby výrobci i prodejci stavěli víc na stabilních, srozumitelných cenách a méně na krátkodobých slevových kampaních a maximálním tlačení marží. Jinak budou každé další cenové vlny opakovaně odrazovat běžné uživatele od otevřených stolních sestav a tlačit je k uzavřeným notebookům a konzolím, kde už nemají možnost hardware rozumně ovlivnit.

Společnost TerraPower Billa Gatese získala od NRC zelenou pro bezpečnost při výstavbě své první jaderné elektrárny

[Obrázek: axYUW5z.png]

TerraPower získala od amerického jaderného dozoru kladné závěrečné bezpečnostní hodnocení pro stavební povolení svého prvního reaktoru Natrium ve Wyomingu. Jde o sodíkem chlazený malý modulární reaktor spojený s tepelným zásobníkem na roztavenou sůl který má dodávat trvale 345 megawattů elektřiny a v době špičky krátkodobě zvýšit výkon až na 500 megawattů což stačí pro zhruba čtyři sta tisíc domácností. Elektrárna vzniká u končící uhelné elektrárny v Kemmereru a pokud vše půjde podle plánů měla by kolem roku 2030 začít dodávat proud do sítě jako první plnohodnotný zástupce nové generace jaderných zdrojů v USA.

Kritika: Kladné stanovisko regulátora je důležitý milník ale neznamená že projekt nemůže narazit na stejné problémy jako jiné jaderné stavby v USA, dlouhé zpoždění a dramatické prodražení. Natrium kombinuje několik málo odzkoušených prvků jako je sodíkové chlazení, tepelný zásobník, modulární koncepci, takže skutečné náklady, spolehlivost a provozní rizika ukáže až reálný provoz, ne dnešní optimistické prezentace. Z tradičnějšího pohledu je rozumné držet nadšení na uzdě a trvat na tom aby se nová technologie nejprve v menším měřítku poctivě osvědčila a aby podíl státu a dotací nepřerostl v situaci kdy daňový poplatník nese většinu rizika zatímco soukromí investoři sbírají hlavně politické a marketingové body.

AWS a Google Cloud spolupracují na zrychlení multicloudového připojení

[Obrázek: pRjYgv0.png]

AWS a Google Cloud společně spouštějí novou multicloudovou síťovou službu, která umožní firmám vytvořit privátní, vysokorychlostní propojení mezi oběma cloudy během minut místo týdnů. Technicky jde o propojení AWS Interconnect multicloud a Google Cross-Cloud. Interconnect postavené jako plně spravovaná, cloud-native služba, zákazník jen v konzoli či přes API „nakliká“ šířku pásma a poskytovatelé se postarají o fyzické okruhy, směrování i redundanci. Spojení má být čtyřnásobně redundantní, s průběžným monitoringem a šifrováním MACsec mezi hraničními routery. Službu už testuje například Salesforce pro sjednocení dat pro AI a analytiku napříč cloudy. K dispozici je i otevřená API specifikace, aby se ke standardu mohli připojit další poskytovatelé.

Kritika: Partnerství dvou největších konkurentů v cloudu potvrzuje, že multicloud a redundance nejsou už jen marketing, ale nutnost po sérii velkých výpadků. Z druhého pohledu však nelze přehlédnout, že i tento „otevřený“ standard zůstává v režii hyperscalerů, zákazník se osvobodí od vlastní kabeláže a routerů, ale zároveň se ještě pevněji připoutá k infrastruktuře dvou stejných gigantů, jen nyní propojených. Opravdová odolnost by neměla stát jen na tom, že si velcí hráči mezi sebou natáhnou rychlejší "kabel", ale také na zdravé rozmanitosti (víc menších poskytovatelů, on-premise tam, kde to dává smysl) a na střízlivém zvažování, jestli opravdu všechno musí běžet na několika málo globálních platformách, byť propojených sebechytřejší multicloudovou sítí.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 04.12.2025

Mezinárodní vesmírná stanice se zapsala do historie, když k ní současně přistálo osm návštěvnických kosmických lodí

[Obrázek: ednwKhs.png]

Na začátku prosince 2025 vytvořila ISS rekord, poprvé v historii měla současně obsazeno všech osm návštěvních portů. Na stanici současně kotví osm lodí – dvě ruské pilotované Soyuz, dvě nákladní Progress, japonská zásobovací loď HTV-X1, americký Cygnus a dva Dragony od SpaceX (jeden nákladní a jeden pro posádku). Jde o výsledek těsné koordinace letů pro výměnu posádek a dovoz zásob; kvůli novému příletu Soyuzu museli operátoři pomocí robotické paže Canadarm2 nejprve přestěhovat loď Cygnus, aby se uvolnil vhodný port. Rekordní „zaparkování“ osmi lodí ukazuje, jak vytížené je ISS jako mezinárodní uzel pro pilotovanou i komerční kosmonautiku.

Kritika: Z technického hlediska je to působivý manévr, ale je v tom i trochu symbol pozdní fáze projektu – stanice je „narvaná“ loděmi, aby stihla všechny rotace, zásoby i experimenty, zatímco se zároveň mluví o jejím konci a nástupcích. Na druhý pohled by stálo za to, aby podobné rekordy nebyly jen PR kuriozitou, ale i příležitostí k poctivé debatě, kolik ještě dává smysl do stárnoucí ISS investovat, jak bude vypadat přechod na nové stanice a jestli se zkušenosti včetně takovéto extrémní koordinace osmi lodí opravdu promítnou do robustnější, jednodušší a dlouhodobě udržitelnější infrastruktury na oběžné dráze.

Muskův Starlink brzy dostane konkurenci, Amazon Leo z vesmíru nabídne gigabit. Podívejte se na anténu

[Obrázek: hCAQIP8.png]

Amazon chystá vlastní satelitní internet Amazon Leo (dříve Project Kuiper), který má konkurovat Starlinku. Na nízké oběžné dráze už má přes 150 sériově vyráběných satelitů a cílem je postupně dosáhnout zhruba 3 200 kusů a pokrýt asi 95 % světové populace. Jako první přijde služba Amazon Leo Ultra Pro mířená na firemní klienty, se slibovanou rychlostí až 1 Gb/s download a 400 Mb/s upload. Silnou stránkou má být napojení na cloud Amazon Web Services, Leo nabídne přímé privátní propojení do AWS, takže firmy mohou provozovat vlastní sítě mimo veřejný internet. První zákazníci mají být například aerolinky, kterým Amazon ukazuje i první verzi uživatelské antény, zhruba „starlinkovská“ placatá jednotka s vlastním RF čipem navrženým na základě zkušeností z čipů Graviton, Trainium a Inferentia. Cena antény ani služeb zatím oznámena nebyla.

Kritika: Na první pohled je dobře, že Starlink nebude mít satelitní internet pro sebe a objeví se velký konkurent – jenže místo skutečné rozmanitosti to znamená, že další kritickou infrastrukturu ovládne další z „velké čtyřky“ amerických gigantů. Slibované gigabitové rychlosti a privátní linky přímo do AWS jsou atraktivní hlavně pro korporace, ale také prohlubují závislost na jednom dodavateli, jeho cloudu a jeho smluvních podmínkách. Běžný uživatel se navíc pravděpodobně dočká až ve druhé vlně a v podobě balíčku „internet + cloudové služby“, u kterého bude těžké odlišit, za co vlastně platí a jak snadno může od Amazonu odejít. Z jiného pohledu by bylo zdravější, kdyby se vedle Starlinku a Amazonu prosazovali i menší poskytovatelé a evropské projekty, a satelitní internet nebyl jen další polem soupeření pár obřích platforem, které si mezi sebou dělí nejen webové služby, ale už i samotnou fyzickou konektivitu planety.

Piš rukou, mysli lépe. O co přijde digitální generace, když přestane používat psací písmo

[Obrázek: yks59jY.png]

Článek s tématem psacího písma a psaní rukou. Učitelé podle textu vidí u dětí zhoršenou jemnou motoriku, problémy s tiskacím písmem a slabší výsledky ve čtení. Připomínají se výzkumy, podle nichž psaní rukou na rozdíl od ťukání do klávesnice či na displej, výrazně pomáhá mozku při učení čtení, kdo se „pral“ s tvary písmen a zvládl je motoricky, ten je pak lépe rozpoznává očima. Složitější, „zbytečně náročné“ psací písmo se tu ukazuje jako trénink paměti, soustředění i celkové kognitivní výbavy, něco, co digitální generace postupně ztrácí, když se psaní ruší nebo omezuje jen na tiskací písmo a klávesnici. Esej Terezy Matějčkové má právě tenhle motiv: námaha a disciplína psaní rukou nejsou zbytečný relikt, ale základní cvičení pro mysl.

Kritika: Téma je zvolené správně – ztráta rukopisu a psacího písma není banalita, ale zásah do samotných základů učení. Stálo by za to jít ještě dál, než jen k neurovědě a výzkumům. Psaní rukou není jen „trik na lepší paměť“, ale i kus kultury, osobní rukopis, schopnost napsat dopis, zápisník, poznámky bez obrazovky. Riziko dnešní doby je v tom, že se všechno překládá do jazyka experimentů a „kognitivních benefitů“, místo aby se jasně řeklo, že některé věci prostě stojí za to zachovat, i kdyby nebyly nejefektivnější. Zároveň článek zatím nenaráží na to, že školy jsou zároveň tlačené k digitalizaci, tabletům, chytrým třídám a učitel pak zůstává mezi dvěma protichůdnými tlaky. Poctivější by bylo přiznat, že jestli to s psaním rukou myslíme vážně, musí se mu vrátit čas a váha v rozvrhu, ne ho jen obhajovat v esejích, zatímco praxe míří úplně jinam.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - meda - 04.12.2025

Řada médií stále operuje s údajem, že OpenAI skoupila 40 % aktuální světové výroby pamětí, což je chybný odhad, který vznikl porovnáním 900 000 waferů měsíčně ke stávající měsíční světové výrobní kapacitě. I to do značné míry přispělo k panice a dalším nákupům ze strany konkurentů OpenAI a výrobců PC.

-> https://diit.cz/clanek/zamestnanci-openai-vedeli-co-se-chysta-skupovali-zbyvajici-zasoby-ddr5

Prakticky od počátku kauzy se objevují hlasy, že přístup OpenAI neměl primárně zajistit paměti pro vlastní potřebu společnosti, ale vyvolat chaos a zdražení, které by především poškodilo konkurenci. Objemy, které OpenAI objednala, jsou totiž tak velké, že pro ně v době objednávek neměla uplatnění.

Zaměstnanci OpenAI věděli, co se chystá. Skupovali zbývající zásoby DDR5

... pracovníci OpenAI minulý měsíc obíhali kamenné obchody a oslovovali distributory, od kterých chtěli skoupit zbývající skladové zásoby DDR5 pamětí. Zaměstnanci OpenAI tedy věděli, co se bude dít a chtěli si na situaci sami přivydělat překupnictvím. ...

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - Rossi D - 05.12.2025

Netflix kupuje Warner Bros. v převratné transakci v hodnotě 82,7 miliardy dolarů

[Obrázek: MbxGt47.png]

Netflix oznámil, že koupí Warner Bros. v transakci s podnikovou hodnotou 82,7 miliardy dolarů. Součástí balíku jsou jak HBO Max, tak samotné studio HBO a další značky ve skupině Warner Bros. Discovery, což z Netflixu dělá nejnabitější obsahového hráče na trhu, získá katalog DC komiksů, Hru o trůny, Harryho Pottera a další velké franšízy. Warner Bros. Discovery se k prodeji odhodlal po letech vysokého zadlužení a slabšího růstu streamingu, zájem původně projevilo i studio Paramount. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí 2026, po oddělení Discovery Global (lineární TV typu TNT, CNN) a po souhlasu regulátorů; senátoři Warrenová, Sanders a Blumenthal už předem varovali ministerstvo spravedlnosti, že dohodu budou bedlivě zkoumat kvůli možnému politickému protekcionismu.

Kritika: Sloučení Netflixu a Warner Bros. je z pohledu akcionářů a katalogu „splněný sen“, z pohledu zdraví trhu ale další koncentrace moci v rukou jedné platformy. Jedna firma bude současně největším globálním streamerem i vlastníkem klíčových hollywoodských značek, prostor pro skutečnou konkurenci, licencování napříč službami a tlak na kvalitu tím spíš klesne. Divák může krátkodobě získat „všechno na jednom místě“, ale dlouhodobě hrozí vyšší ceny, agresivnější sdílení dat, mizící tituly z jiných platforem a ještě pevnější závislost na jednom předplatném. Pro tvůrce a menší studia je to také dvousečná zbraň, mít „jednoho obřího kupce“ může znamenat velký rozpočet, ale i menší vyjednávací sílu a větší tlak na sériovou výrobu podle dat. Dávalo by větší smysl, kdyby antimonopolní úřady začaly v zábavním průmyslu skutečně brzdit megafúze, než aby pokaždé dodatečně řešily důsledky toho, že několik málo globálních hráčů drží v rukou obsah, distribuci i marketing celého odvětví.

Microsofte, něco s tím udělej: Windows 11 potřebují servis, zní stále hlasitěji

[Obrázek: T81wwLX.png]

Bývalý vývojář Microsoftu Dave Plummer (autor Správce úloh) veřejně vyzývá k „servisnímu balíčku 2“ pro Windows 11. Připomíná vlastní zkušenost z éry Windows XP, kdy kvůli červu Blaster firma na několik měsíců úplně zastavila vývoj nových funkcí a soustředila se jen na bezpečnost a stabilitu. Podle něj jsou Windows 11 ve velmi podobné situaci, systém je zahlcený neustálým přidáváním nových funkcí a AI vychytávek, zatímco staré chyby, nestabilita a bezpečnostní díry se odkládají. Uživatelé podle článku reagují na dlouhodobé „vize do roku 2030“ spíš podrážděně, mají pocit, že jim Microsoft vnucuje AI, kterou často nechtějí, a přitom základní spolehlivost systému stagnuje. Připomíná se také, že Microsoft po Windows 7 s klasickými servisními balíčky skončil a přešel na každoroční „feature upgrady“, kde jsou nové funkce a drobné opravy promíchané dohromady.

Kritika: Volání po „XP SP2 momentu“ velmi přesně vystihuje, co dlouhodobé uživatele trápí, méně kouzel s AI, víc poctivého úklidu pod kapotou. Problém v tom, že Microsoft vyměnil jednoduchý, srozumitelný model servisního balíčku za nekonečný proud funkcí a experimentů, které se valí i na lidi, kteří o žádné takové novinky nestojí. Roční „velké“ verze Windows 11 a průběžné "fičury" rozbíjejí pocit, že systém je stabilní a hotový produkt, působí spíše jako neustále rozkopané staveniště. Konzervativnější přístup by znamenal jasně oddělit období, kdy se přidávají funkce, a období, kdy se jen ladí stabilita a bezpečnost, více respektovat uživatele, kteří chtějí operační systém jako klidnou, předvídatelnou infrastrukturu, ne jako neustálý experiment s umělou inteligencí a novými rozhraními.

RE: Zajímavé články - všehochuť, aneb zprávy pro Vás - meda - 06.12.2025

->> KLEPNI SEM NĚKAM
[Obrázek: getthumbnail.aspx?q=70&crop=1&h=774&w=13...=663917206]