[meda]

Mohu cestovat v čase před rok 1500 a jednu věc tam změnit. Nechali jsme AI vymyslet, co by to mělo být
VTM, Aiťák, 12.11.2025 > https://vtm.zive.cz/clanky/mohu-cestovat...fault.aspx

Který chatbot přišel s nejlepším návrhem?
ChatGPT (povinná čísla a výpočty) 45 %
Gemini (urychlení Gutenbergera) 10 %
Claude (chirurg Al-Zahráwí) 15 %
Grok (Hypatie z Alexandrie) 10 %
DeepSeek (mechanismus z Antikythéry) 10 %
Kimi (sklo povinně do světa) 10 %
Celkem 20 hlasů

[Rossi D]

Čína obviňuje Washington z krádeže bitcoinů v hodnotě 13 miliard dolarů v rámci údajného hackerského útoku



  Čína obvinila Spojené státy z provedení hackerského útoku, při němž mělo dojít k odcizení přibližně 127 272 bitcoinů v hodnotě kolem 13 miliard USD. Podle čínské Národní počítačové reakční agentury CVERC šlo o státem řízenou operaci, protože odcizené bitcoiny zůstaly několik let nehybně v peněženkách, než byly přesunuty. Ve Spojených státech úřady naopak tvrdí, že dané kryptoměny byly zabaveny v rámci stíhání podnikatele Chen Zhi, zakladatele skupiny Prince Group, který je obžalován z elektronického podvodu a praní špinavých peněz.
 
Kritika: Zatímco tvrzení Číny podtrhuje rostoucí napětí v globální kyberbezpečnosti, dostupné informace zůstávají neúplné a neověřené nezávislými forenzními analýzami. Věrohodnost obvinění USA jako pachatele státem organizovaného hacku vyžaduje důkazy, které veřejně neexistují, a rozdílné interpretace mezi stranami ztěžují objektivní hodnocení.
 

 

[Rossi D]

Rusko se pochlubilo prvním humanoidním robotem. Místo velké slávy skončila celá akce fiaskem



 Ruští inženýři představili prvního humanoidního robota Aidol s umělou inteligencí, který měl demonstrovat technologický pokrok: robot údajně zvládá základní konverzaci offline a díky 19 servomotorům pod silikonovou „kůží“ má napodobovat mimiku a emoce. Při slavnostní prezentaci však sotva došel pár kroků, působil nejistě a během mávání publiku ztratil rovnováhu, spadl na zem a technici ho v panice odtáhli, zatímco další se marně snažili zakrýt scénu provizorní oponou. Celé vystoupení tak skončilo virálním fiaskem, které se šíří po sociálních sítích jako ukázka nepovedené demonstrace ruské robotiky; kromě „chodící“ verze byl představen i stolní model, který umí jen základní komunikaci a mimiku.
 
Kritika: Prezentace Aidola ukazuje, jak nebezpečné je stavět velkolepou PR show na systému, který zjevně není připravený k veřejné demonstraci – namísto prestiže vzniká trapas, který snižuje důvěryhodnost celého projektu. Zároveň je ale fér říct, že vývoj humanoidních robotů je extrémně náročný i pro nejvyspělejší firmy; posměšné reakce na jediný nepovedený pokus mohou zastínit fakt, že většina vývoje probíhá v zákulisí a podobné pády jsou prostě součástí cesty k funkční technologii.
 

.... chudáci inženýři ...

---

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU



  Ministři financí EU se dohodli, že výjimka z cla pro balíky do 150 eur bude zrušena dříve, než se původně plánovalo. Clo na levné balíky z třetích zemí, hlavně z čínských e-shopů typu Temu, Shein či AliExpress, má začít platit už co nejdříve v roce 2026. Důvodem je obrovský příliv miliard malých zásilek, které zahlcují celní správu, často obcházejí pravidla a podle evropských obchodníků narušují férovou hospodářskou soutěž. Podle Zbyňka Stanjury nejsou celníci schopni u statisíců balíků denně účinně kontrolovat obsah, a do EU se tak dostává i nelegální či nebezpečné zboží.
 
Kritika: Zrušení výjimky a rychlé zavedení cla sice pomůže domácím obchodníkům a může omezit dovoz nekvalitního zboží, současně ale povede ke zdražení levných nákupů pro běžné spotřebitele a zvýší administrativní zátěž. Pokud EU nepřipraví jednoduchý a přehledný systém výběru cla a informování zákazníků, hrozí chaos, zpožďování zásilek a nejasnosti ohledně konečné ceny, což může dále zhoršit vnímání evropské regulace u veřejnosti.
 

[Rossi D]

Pozor na ClickFix, tento malware skoro nic nezastaví



  Podvod ClickFix je nová technika, která zneužívá důvěryhodně vypadající e-maily, zprávy (např. z hotelu, kde má oběť skutečnou rezervaci) nebo i výsledky vyhledávání, aby uživatele dovedla na stránku s falešnou CAPTCHA či zdánlivě rutinním potvrzením. Po „ověření“ je uživatel vyzván, aby zkopíroval text a vložil ho jako příkaz do Spustit / Terminalu – tím si sám spustí škodlivý skript. ClickFix je nebezpečný tím, že obchází běžné antiviry, cílí i na opatrnější uživatele, funguje na Windows i macOS a po spuštění může doinstalovat další malware nebo úplně převzít kontrolu nad systémem.
 
Kritika: Zpráva někdy vyvolává dojem, že před ClickFixem už „nikdo není v bezpečí“, což může působit až přehnaně alarmisticky. Útok přitom stále spoléhá na aktivní spolupráci uživatele – bez ručního vložení příkazu nic neprovede. Při základní zásadě „nikdy nekopírovat příkazy od neznámých zdrojů do systémových nástrojů“ je riziko výrazně nižší. Je proto stejně důležité posilovat uživatelskou gramotnost jako technická opatření.
 

 

---

Německý soud rozhodl, že společnost Google musí zaplatit 572 milionů eur za porušení antimonopolních pravidel v oblasti srovnání cen.

 Německý soud dospěl k závěru, že Google v letech 2008–2023 zneužíval své dominantní postavení ve vyhledávání tím, že ve výsledcích systematicky zvýhodňoval vlastní službu Google Shopping na úkor konkurenčních srovnávačů cen. Za tuto újmu má zaplatit celkem 572 milionů eur odškodnění dvěma německým firmám: zhruba 465 milionů eur platformě Idealo a 107 milionů eur společnosti Producto. Obě firmy původně požadovaly mnohem vyšší částky a zvažují další právní kroky, zatímco Google rozhodnutí odmítá a plánuje odvolání s argumentem, že po roce 2017 své obchodní praktiky upravil (například zavedením aukčního systému pro konkurenci ve „Shopping“ jednotce).
 
Kritika: Rozsudek je dalším článkem v dlouhém řetězci antimonopolních sporů kolem Googlu, ale zveřejněné informace stále neukazují detailní technické vyhodnocení, jak přesně se údajné zvýhodnění promítlo do škod pro jednotlivé firmy i spotřebitele. Vysoké částky odškodného mohou působit spíše jako politický signál vůči velkým technologickým platformám než jako přesně spočítaná ekonomická újma. Zároveň není jisté, nakolik dnešní podoba výsledků vyhledávání po změnách po roce 2017 odpovídá závěrům soudu – skutečný dopad na budoucí fungování trhu tak určí až odvolací instance a případné další úpravy pravidel pro zobrazování obchodních nabídek.
 

 

---

Je jich hodně, musíme vás zdanit. První z velkých trhů chystá past na elektromobily

 Velká Británie kvůli propadu příjmů ze spotřební daně z benzinu a nafty plánuje zavést novou daň pro elektromobily a plug-in hybridy: platit se má za každý ujetý kilometr („pay-per-mile“) zhruba 3 pence za míli u elektromobilu, méně u hybridů. Řidič by předem nahlásil očekávaný roční nájezd, podle něj zaplatil daň a při odchylce by se částka dorovnala; způsob kontroly skutečných kilometrů ale zatím není jasný. Nový poplatek doplní už zavedenou silniční daň pro elektroauta a má postupně nahradit klesající výnosy z paliv, při očekávaném růstu počtu elektromobilů na několik milionů vozů kolem roku 2030 by mohl do rozpočtu přinášet miliardy liber ročně. Záměr vyvolal odpor části automobilového průmyslu i opozice, která se obává zpomalení přechodu na bezemisní dopravu, ale má i zastánce argumentující, že úplné „nezdanění“ elektromobilů není dlouhodobě udržitelné.
 
Kritika: Koncept „spravedlivého systému pro všechny řidiče“ naráží na riziko, že nová kilometrická daň v praxi potrestá právě ty, kteří na elektroauta přešli na základě dřívější podpory státu. Nejasný způsob měření najetých kilometrů otevírá prostor pro složitou byrokracii nebo pro silné sledování provozu aut, což je citlivé z hlediska ochrany soukromí. U zaváděné daně je také otázka načasování: pokud přijde příliš brzy a agresivně, může podkopat důvěru v dlouhodobé závazky státu k bezemisní dopravě a odradit další zájemce o elektromobilitu.
 

 

---

Slovenský čip má prý být 21krát rychlejší než další generace Nvidie. Nikdo ho ale ještě neviděl

 Slovenská firma Tachyum už několik let slibuje „revoluční“ univerzální procesor Prodigy, ale dosud existují jen whitepapery a FPGA prototypy – žádný skutečný křemík ani testovací série z továrny. Nyní firma tvrdí, že serverový rack s Prodigy má být až 21× výkonnější než budoucí Nvidia Rubin Ultra, tedy generace, kterou Nvidia teprve chystá. Prodigy má být vyráběn 2nm procesem, mít až 1024 vlastních 64bitových jader na socket (až 6 GHz), 1 GB L2/L3 cache a 128 linek PCIe 7.0. Tachyum oznámilo novou investici 220 milionů dolarů s příslibem odběru čipů za půl miliardy, jméno investora ale tají. Z interních informací vyplývá, že firma má silné techniky včetně zakladatele Radoslava Daniláka, ale zároveň trpí chaotickým řízením a neustálým měněním parametrů čipu, což odkládá reálný tape-out.
 
Kritika: Deklarovaný náskok „21× nad příští generací Nvidie“ bez jediného fyzického kusu čipu působí spíše jako agresivní marketing než ověřitelný fakt. Neustálé přepisování specifikací, utajovaný investor a roky trvající absence i jen testovací várky křemíku posilují dojem, že Prodigy se může stát spíš učebnicovým příkladem vapourwaru než skutečného produktu. Dokud nebude k dispozici nezávislé měření reálného hardware, je rozumné brát podobné superlativy s maximální rezervou.
 

 

---

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin vypustila dvě sondy na cestu k Marsu – a úspěšně přistála s raketovým motorem.

 Blue Origin uskutečnila druhý start své těžkotonážní rakety New Glenn z rampy LC-36 na Cape Canaveral. Raketa vynesla dvojici vědeckých sond EscaPADE pro NASA, které mají po roce „čekání“ u Země zamířit k Marsu a v roce 2027 vstoupit na jeho oběžnou dráhu. Dvojčata Blue a Gold budou několik let zkoumat horní atmosféru, ionosféru a magnetické pole Marsu, aby vědci lépe pochopili, jak planetě v minulosti unikla většina atmosféry a jak kosmické počasí ovlivňuje podmínky pro budoucí lidské mise. Let proběhl po odkladech kvůli počasí a silné sluneční bouři, tentokrát však bez technických problémů.
 
Poprvé se také podařilo přistát s prvním stupněm New Glenn na mořské plošině Jacklyn v Atlantiku – po nezdařeném pokusu při lednovém debutu rakety jde o klíčový milník na cestě k opakovaně použitelnému nosiči. Stejně jako u Falconu 9 od SpaceX má právě znovupoužitelnost snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost Blue Origin na trhu těžkých nosičů. Mise nesla i testovací komunikační hardware pro Viasat a představuje první „skutečný“ vědecký náklad New Glenn po lednovém zkušebním letu s interním nákladem.
 
Kritika: Ačkoli úspěšný start a přistání posouvají New Glenn mezi seriózní konkurenty SpaceX, je dobré mít na paměti, že jde teprve o druhý let rakety – zatím bez prokázaného pravidelného provozu a vysoké kadence startů. EscaPADE míří k Marsu se zpožděním právě proto, že vývoj New Glenn nabral roky skluzu. Skutečný význam dnešního úspěchu se proto ukáže až ve chvíli, kdy Blue Origin zvládne častější lety, opakované použití stupňů v praxi a dlouhodobě udržitelný obchodní model, nikoli jen jednotlivé spektakulární mise.
 

 

 

 

 

[meda]

Chůze nebezpečně elegantní - Xpeng



Čínská firma musela rozříznout svého robota na jevišti: Lidé nevěřili, že uvnitř není člověk
10.11.2025 > https://insmart.cz/cinska-firma-musela-r...ni-clovek/

[Rossi D]

@meda: To je jiný level chůze než u toho chudáka z Ruska, ten měl asi trému tak mu naordinovali pár panáků "Stoličné" na kuráž a místo kuráže mu vodka rozpustila mazivo v kloubech.
 

---

Tři hodiny elektřiny zdarma? I takhle se řeší solární nadvýroba



  Austrálie od července 2026 zavádí program „Solar Sharer“, který má domácnostem v Novém Jižním Walesu, jihovýchodním Queenslandu a Jižní Austrálii poskytnout tři hodiny elektřiny denně zdarma, a to v poledních hodinách z přebytků solární energie. Využít ho budou moci i domácnosti bez vlastních panelů, za podmínky instalovaného chytrého elektroměru. Cílem je, aby lidé přesouvali provoz energeticky náročných spotřebičů (pračka, myčka, klimatizace) právě do tohoto okna, místo večerní špičky. Program má podle odhadů snížit účty za elektřinu až o zhruba 15 % a zároveň lépe využít obrovskou nadvýrobu ze střešních fotovoltaik, kterých má Austrálie ve světovém měřítku mimořádně mnoho.
 
Článek dává tento australský experiment do kontrastu s českým modelem komunitní energetiky. V Česku se místo marketingově atraktivní „elektřiny zdarma“ rozvíjí možnost sdílet přebytky z fotovoltaiky v rámci energetických komunit: více odběrných míst může využívat jednu výrobnu, sdílení se účtuje v krátkých intervalech a sdílená energie je zvýhodněna zejména na distribučních poplatcích. Podobný princip funguje i v dalších evropských zemích.
 
Kritika: Koncept „tří hodin elektřiny zdarma“ sice na první pohled vypadá lákavě, ale dlouhodobě může deformovat cenové signály na trhu a vytvářet iluzi, že energie má být „zadarmo“, místo aby motivoval k trvalým úsporám a rozumnému plánování spotřeby. Navíc je postavený na složitých datech, tarifech a algoritmech, kterým běžný odběratel nerozumí, což zvyšuje riziko nedůvěry a pocitu, že někdo nakonec tuto „elektřinu zdarma“ stejně zaplatí jinde. Oproti tomu konzervativnější, postupný přístup komunitní energetiky – sdílení přebytků v rámci jasně definovaných skupin a úlevy na regulovaných poplatcích bez velkých sloganů – lépe zapadá do tradice evolučního vývoje energetiky a menšího množství sociálních experimentů shora.
 

 

---

Amazon zakročuje proti nelegálním streamovacím aplikacím na Fire TV Stick

 Amazon začíná celosvětově blokovat neoficiální aplikace pro Fire TV Stick, které umožňují nelegální streaming filmů a hlavně sportu. Blokace probíhá přímo na úrovni zařízení: Amazon umí identifikovat konkrétní aplikace spojené s pirátským obsahem a jejich spuštění na Fire TV prostě znemožní, a to i v případě, že byly „sideloadované“ mimo oficiální Appstore. Nový model Fire TV Stick 4K Select navíc běží na systému Vega OS, který dovoluje instalaci pouze z oficiálního obchodu, ale aktualizace se mají rozšířit i na starší zařízení. Firma krok zdůvodňuje ochranou práv držitelů obsahu (velká studia a sportovní soutěže přes alianci ACE) i bezpečností uživatelů, protože pirátské aplikace často obsahují malware a další škodlivý software.
 
Kritika: Z konzervativnějšího pohledu je blokace pirátských aplikací pochopitelná z hlediska práva a ochrany tvůrců, ale zároveň je další připomínkou, jak rychle se z původně „otevřených“ zařízení stávají pevně uzavřené platformy řízené jednou firmou. Uživatelé, kteří si Fire TV Stick pořídili i kvůli možnosti instalovat vlastní software, tak ztrácejí část svobody a kontroly nad koupeným hardwarem. Místo čistě technického zákazu by bylo systémovější důsledně vymáhat práva proti organizovaným poskytovatelům pirátských streamů a zároveň zpřehlednit a zlevnit legální nabídku sportovního a filmového obsahu, aby běžný divák neměl motivaci obcházet systém přes pololegální návody na „zázračné“ boxy a aplikace.
 

 

[meda]

@Rossi D Myslíš, že by už šlo vytvořit fejkové video s nedokonalým robotem? Mně ta scéna se závěrečným natáhnutím černého lajntuchu připadá až neuvěřitelně hloupá.

Ten lidský robot uměl jen mechanické napodobování pohybů chůze. Žádné řízení rovnováhy. Oblastní přebor.

[Rossi D]

@meda: Fejkové video lze vygenerovat jakékoliv včetně tohoto s nepodařeným robotem. Ta scénka mi nijak fejkově nepřipadá, spíše to na mě působí velmi amatérským dojmem, jakoby z nějakého klubu "mladých pionýrů" a ne jako hvězdná PR show s Ai robotem.

Rychlý příklad z Gemini, krásná čeština i synchro se rty (pardon za chyby a dvojité koště, je to pouze ukázka fejkovosti): 

 

 

---

„Mám hacknutý počítač“ a další bizarní výmluvy právníků přistižených s AI



 Článek popisuje sérii případů, kdy právníci po celém světě zneužili nebo nekompetentně použili generativní AI (ChatGPT, Copilot, různé právní plug-iny) a před soudy předložili podání plná smyšlených judikátů. Místo jednoduchého přiznání a omluvy pak často následuje přehlídka výmluv: „nevěděl jsem, že si AI může vymýšlet“, „můj počítač byl hacknutý“, „přepínání oken na notebooku je moc těžké“, „měl jsem problémy s přihlášením do právních databází“, „to byl jen koncept“, nebo svalování viny na praktikanty. Soudci tyto výmluvy odmítají – zdůrazňují, že odpovědnost za ověření citovaných případů nese vždy právník, a padá jedna pokuta za druhou, od tisíců až po miliony korun, včetně disciplinárních řízení a omezení výkonu praxe. Objevují se i recidivisté, kteří AI používají dál, ač už byli potrestáni. Společným jmenovatelem všech kauz je to, že soudy AI jako nástroj nezakazují, ale trvají na tom, že právník musí chápat její limity a vše po ní pečlivě kontrolovat.
 
Kritika: Příběhy jsou podané zábavně, místy až jako groteska, což může svádět k dojmu, že problém je jen v několika „exotech“ a nekompetentních jednotlivcích. Z tradičnějšího pohledu by stálo za to více zdůraznit systémovou rovinu: tlak na rychlost a snižování nákladů v advokacii, tlak klientů i zaměstnavatelů a také odpovědnost samotných soudů a stavovských komor za jasná, předem daná pravidla používání AI. Přehnané spoléhání na humorné historky zatemňuje vážnější otázku: jak nastavit rozumný, konzervativní standard práce s AI v právu tak, aby se ctily základní principy profese – pečlivé ověřování, osobní odpovědnost a ochrana klienta – místo honby za krátkodobou efektivitou a „kouzelným“ nástrojem, který vše udělá za nás.
 

 

---

AC/DC otřásli rodnou Austrálií. Koncert zaznamenaly seismologické přístroje tři kilometry daleko

 AC/DC odehráli 12. listopadu 2025 na melbournském stadionu MCG svůj první koncert v Austrálii po deseti letech a show byla tak hlasitá a energická, že ji zachytily i seismologické přístroje. Seismologické centrum v Richmondu, zhruba 3–3,5 km od stadionu, registrovalo nízkofrekvenční vibrace v pásmu přibližně 2–5 Hz, které vznikly kombinací extrémně výkonného ozvučení a skákajícího davu desetitisíců fanoušků. Podle seismologů šlo o slabé otřesy, které ale lidé v okolí mohli subjektivně cítit jako chvění země, a koncert byl slyšet i několik kilometrů daleko; úřady zároveň zaznamenaly několik stížností na hluk.
 
Kritika: Příběh o „koncertu, který způsobil zemětřesení“, se dobře prodává jako mediální kuriozita, ale zároveň trochu rozmělňuje racionální debatu o hluku, zátěži pro okolí a limitech velkých akcí ve městech. Z tradičnějšího, střídmějšího pohledu by vedle nadšení z rekordů a show mohla zaznít i otázka, zda je skutečně nutné tlačit ozvučení a masovou produkci až na hranici, kdy se měření blíží parametrům seismických jevů – a zda by nebylo rozumnější hledat rovnováhu mezi zážitkem pro fanoušky a ohledem na obyvatele, životní prostředí i základní klid v nočních hodinách.
 

 

---

GPU pracovní stanice RTX Pro 6000 Blackwell v hodnotě 10 000 dolarů se údajně během přepravy zlomila pod vlastní vahou a poškodila konektor PCIe

 U drahé workstationové grafiky Nvidia RTX Pro 6000 Blackwell za zhruba 10 000 dolarů došlo k tomu, že se při přepravě „zlomila vlastní vahou“ v PCIe slotu. Majitel (tech-YouTuber) nechal kartu v počítači, poslal celý stroj a během transportu se karta prohýbala tak dlouho, až se samostatná PCIe deska doslova přelomila napůl. GPU a hlavní PCB přitom zůstaly nepoškozené – problém je jen v ulomeném PCIe konektoru.
Tom’s Hardware z toho vyzdvihuje zásadní paradox: RTX Pro 6000 (a příbuzný RTX 5090 Founders Edition) mají modulární konstrukci se zvláštním PCB pro PCIe konektor, což by teoreticky mělo opravy výrazně zjednodušit – stačilo by vyměnit tuhle „mezidesku“ místo celé karty. Nvidia ale náhradní díly nedodává, takže v praxi je aktuálně karta pouze bezcenné „těžítko“, dokud se firma nerozhodne v rámci goodwillu poslat novou. Stejný problém už se objevil i u RTX 5090, kde Nvidia po mediálním tlaku nakonec kartu vyměnila.
 
Kritika: Případ dobře ukazuje rozpor mezi marketingem a realitou. Na jednu stranu se prezentuje modulární a „lépe opravitelné“ špičkové železo, na druhou stranu výrobce neprodává ani základní náhradní díl, takže faktická opravitelnost je nulová. Z tradičnějšího, usedlejšího pohledu je to krok zpět: kdysi bylo samozřejmé, že drahá profesionální technika má servisní dokumentaci, katalog náhradních dílů a opravitelnost na desítky let. Dnešní model „kup si za stovky tisíc a modli se, že ti to výrobce jednou milostivě vymění“ podrývá důvěru i smysl investice do workstation třídy a z dlouhodobého hlediska vede spíš k plýtvání než k odpovědnému zacházení s drahou technikou.
 

 

 

[JiRo]

@Rossi D Tak ten disclaimer pod příspěvky je hezký, ale moc se za něj schovávat nedá. Tak třeba tematický vizuál. Jedna věc je, kdo ho navrhne, druhá, kdo a proč ho k tomu příspěvku přidá. Ten u článku o zlomeném konektoru Nvidia RTX Pro 6000 Blackwell by se dal klidně zařadit mezi typické click-baitové prostředky. Jasně, v tomto případě o click-y asi nejde, nicméně, když už tak důsledně podrobuješ Tebou sdílené články kritice, nedalo mi to, abych to jednou nezkusil také. Ale jinak samozřejmě "palec nahoru". Rád si Tvé příspěvky čtu. Čtu vlastně skoro všechny příspěvky tady na fóru, ale u těch Tvých nemusím mít z obavy z nějaké kontroverze. A tak jsem si ji, tak trochu uměle, vytvořil... 

[meda]

Ano, otazka je, co znamená termín "přemístění transportem". Podle mne přemístěni ze stolu na zem volným pádem.

[JiRo]

@meda: Například většina zlomenin kostí při úrazech se děje "vlastní vahou" při nějakém pohybu, repektive při změně, respektive na základě rychlosti změny toho pohybu. Tomu se říká zrychlení, které navíc může být kladné nebo záporné, kdy se mu také může říkat zpomalení. Takže váha tam svou roli hraje, stejně jako rychlost, ale zdaleka nejpodstatnější je změna té rychlosti a pak místo a směr jejího působení, tedy v konečném důsledku hybnost a směr jejího působení. Ale tohle samozřejmě do titulku dát nechcete, takže tam z toho zbyde jen vlastní vahou, zlomila a během přepravy a aby to bylo sichr, tak to ještě doplníte magickým slůvkem údajně, které takřka vždycky na čtenáře zabere.

[beepee]

@meda: @Rossi D: To video s ruským robotem bude pravé, jinak by Solovjov snad nevolal po popravách...

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/r...nicni_lysa

[Rossi D]

@beepee: Tam létají (doslova) lidé z oken vícepodlažních budov za daleko menší "průšvihy" a proto bych se velmi divil, kdyby z "unaveného" robota nikdo nevyvodil patřičné důsledky... minimálně za hanobení technické vyspělosti země ...
 

---

SpaceX utrpěl neúspěch v misi Starship k přistání na Měsíci, tvrdí zpráva



  Interní dokumenty SpaceX podle článku naznačují, že lunární lander Starship pro misi Artemis III nebude připraven dříve než v září 2028, zatímco NASA zatím oficiálně míří na start mise někdy v polovině roku 2027. Jde o zásadní nesoulad v časových plánech: než bude možné na Měsíc poslat posádku, musí Starship zvládnout ještě několik klíčových milníků – další testovací lety, plnohodnotný orbitální profil, tankování paliva na oběžné dráze a bezpilotní přistání na povrchu. SpaceX chystá 12. test Starshipu s novou, pokročilejší verzí rakety, ale zatím nemá pevné datum; spekuluje se o začátku příštího roku. NASA si přitom nechává otevřená vrátka – její zástupci mluví o tom, že mohou znovu otevřít soutěž na lunární lander pro Artemis III, pokud bude zjevné, že SpaceX nestíhá, a argumentují i tím, že v návratu na Měsíc probíhá závod s Čínou.
 
Kritika: Článek klade důraz hlavně na možný „průšvih“ SpaceX a mediálně vděčný motiv zpožděného Muskova projektu, ale méně připomíná, že u takto průlomových programů jsou několikaleté skluzové roky spíš pravidlem než výjimkou (Apollo bylo výjimkou v jiném politickém a bezpečnostním kontextu). Z konzervativnějšího pohledu působí naivně představa, že bude možné každých pár let měnit dodavatele lunárního landeru jen proto, že jeden zrovna nestíhá – složité, dlouhodobé projekty potřebují stabilitu, jasné technické požadavky a realistické harmonogramy, ne každoroční přepisování kontraktů podle politického tlaku a mediálních nálad. Závod s Čínou by měl být vedený kvalitou, bezpečností a spolehlivostí, ne pouze tím, kdo si odškrtne datum v kalendáři o rok dřív.
 

[JiRo]

Tak zcela ve smyslu ruského asburdismu by nakonec ten robot mohl "vyskočit z okna".

A Solovjov by to mohl prezentovat jako úspěch ruské robotiky a AI s pokročilými funkcemi "ruské duše" verze 2.0. Sám si uvědomil, jakou hanbu Rusku i prezidentu Putinovi způsobil, že neviděl jiné řešení, než skočit. Však také budou všichni ruští roboti od této chvíle vybavování funkcí JooW (ВИО).

---

JooW - Jump out of the Window
ВИО - Выпрыгнуть из окна

[beepee]

@JiRo: 

[Rossi D]

@JiRo: 
 

---

Grafické karty zase čeká drahota. AMD kvůli cenám pamětí zdražuje Radeony, některé modely GPU mohou být zrušené



  Ceny grafických karet míří opět nahoru. Podle informací z dodavatelského řetězce AMD oficiálně oznámilo výrobcům karet zdražení balíčků „GPU + GDDR6 paměť“, což se postupně promítne do vyšších koncových cen Radeonů. Část menšího zdražení už proběhla v říjnu a pohltily ho marže, nyní má přijít výraznější vlna, která se projeví jak u nově vyráběných karet, tak pravděpodobně i zdražením stávajících skladových zásob. Nejvíc to pocítí modely, kde paměť tvoří velkou část nákladů – typicky 16GB varianty, například Radeon RX 9600 XT 16 GB – zatímco výrobci mohou začít upřednostňovat „krizové“ 8GB verze. Pod tlakem cen pamětí je i Nvidia, u níž se mluví o omezení některých 16GB modelů a odkladu refreshů RTX 5000 Super. Kvůli výraznému zdražení DRAM a GDDR (desítky až přes 100 % meziročně) výrobci zvažují úplné zrušení některých 16GB modelů (např. Radeon RX 9070 GRE 16 GB) ve prospěch levnějších verzí s menší kapacitou. Růst cen pamětí je tažen hladovým AI segmentem (HBM, serverové RAM) a přelévá se do cen RAM, GPU pamětí, NAND pro SSD i dalších úložišť; podle odhadů může trvat roky, takže předvánoční ani povánoční období letos nejspíš žádné „slevové žně“ na PC komponenty nepřinese.
 
Kritika: Situace kolem GPU a pamětí potvrzuje, jak křehké je dnešní „všechno na jednu kartu“ – kdy jeden módní segment (AI akcelerátory v datových centrech) dokáže zhoršit dostupnost a zdražit hardware pro běžné uživatele i profesionály na desktopech. Z tradičnějšího pohledu je nešťastné, že výrobci GPU reagují hlavně osekáním kapacitnějších modelů a tlačením 8GB „krizových“ karet, místo aby dlouhodobě usilovali o stabilnější trh s pamětmi a udržitelnější nabídku. Běžný zákazník tak platí vyšší cenu a zároveň dostává produkt, který je z hlediska budoucí náročnosti her a aplikací spíš krok zpět – což je pravý opak toho, co by se od poctivého vývoje hardwaru dalo očekávat.
 

 

---

Paradox volby. Diváci tráví více než čtvrt hodiny vybíráním pořadu ke sledování

 Výzkum Atmedia Index ukazuje, že čeští diváci narážejí na „paradox volby“: čím víc možností mají, tím hůř se rozhodují. U klasické lineární televize si 46 % lidí stěžuje, že výběr pořadu jim běžně zabere víc času, než by chtěli, u streamovacích služeb je to už 60 %. Průměrně diváci stráví hledáním zhruba 16 minut, v některých případech i půl hodiny, než vůbec něco začnou sledovat. U lineární TV část břemene stále nese programová skladba, zatímco u streamingu je celá odpovědnost za výběr na uživateli, který se musí probírat rozsáhlými katalogy titulů.
 
Kritika: Článek správně pojmenovává „paradox volby“, ale zůstává u konstatování problému a marketingových citací, aniž by se vážněji ptal, jestli už samotná filozofie nekonečné nabídky není slepá ulička. Z tradičnějšího pohledu by bylo logické víc zdůraznit hodnotu kurátorství a střídmosti: kvalitní programovou skladbu, omezenější, ale pečlivě vybranou nabídku a jednoduché, předvídatelné prostředí. Místo toho platformy často přidávají další řady a dlaždice, složité algoritmické doporučování a personalizaci, která uživatele spíš unavuje. Přitom právě „méně = lépe“ je princip, který televiznímu divákovi desítky let dobře sloužil a který by stálo za to znovu brát vážně.

 

 

---

Spotify získává hudební databázi WhoSampled



  Spotify kupuje komunitní databázi WhoSampled, která od roku 2008 mapuje samply, covery, remixy a další souvislosti mezi skladbami. Akvizice zahrnuje celý tým i databázi; WhoSampled dnes eviduje přes 1,2 milionu skladeb a více než 600 tisíc samplů. Tato data Spotify využije hlavně pro nové funkce typu SongDNA a rozšířené „song credits“, kde posluchač uvidí, z čeho je skladba poskládaná, jaké samply používá a jak navazuje na starší hudbu. WhoSampled má zároveň dál fungovat jako samostatná značka: zmizí bannerové reklamy, mobilní aplikace budou zdarma, zrychlit se má moderace příspěvků a databáze se má díky podpoře Spotify dál rozrůstat.
 
Kritika: Převzetí WhoSampled Spotify dává smysl z hlediska pohodlí uživatelů i finanční jistoty projektu, ale zároveň je to další krok v koncentraci hudebního ekosystému do rukou několika málo platforem. Z nezávislé „fansite“ se stává součást velké korporace, která bude vždy upřednostňovat vlastní obchodní zájmy – třeba tím, že nejlepší funkce a data uzamkne do svého uzavřeného prostředí. Z tradičnějšího pohledu je škoda, že podobné referenční databáze nevznikají jako skutečně veřejná infrastruktura (archivy, knihovny), ale končí v portfoliu komerčních platforem, kde o jejich směrování nakonec rozhoduje marketing a strategie jedné firmy, ne komunita hudebních fanoušků a badatelů.
 

[Rossi D]

Od 1. prosince už žádné rachejtle nebo ohňostroje. Mapa, o které nikdo neví, zbarvila Česko do rudých zákazů



  Nová pravidla pro zacházení se zábavní pyrotechnikou, která vstupují v platnost od prosince 2025, zpřísňují používání ohňostrojů po celé ČR. Drobnější pyrotechnika kategorie F1 (prskavky, drobné fontány, bouchací kuličky apod.) zůstává volně použitelná a obce ji nesmí zakázat. Naopak hlučnější a nebezpečnější kategorie F2 a F3 (petardy, rakety, baterie ohňostrojů) mohou obce omezit nebo úplně zakázat obecně závaznou vyhláškou – typicky mimo úzké časové okno kolem Silvestra. Celostátně platí zákaz používání jakékoli pyrotechniky kromě F1 v okruhu nejméně 250 metrů kolem nemocnic, domovů pro seniory a dalších lůžkových zařízení, útulků, záchranných stanic, zoologických zahrad a hospodářských chovů; v národních parcích je pyrotechnika zakázána úplně. Obce mají své vyhlášky nově upravit podle kategorií pyrotechniky a vzniká mapová aplikace, která lidem ukáže zóny se zákazem a pomůže se v pravidlech orientovat. Pro běžného člověka to v praxi znamená, že „klasický“ ohňostroj už nepůjde legálně odpálit všude a kdykoli, ale jen na místech a v časech, které jasně povolí vyhlášky.
 
Kritika: Přísnější ochrana nemocnic, seniorů a zvířat je rozumná, otázkou je ale rozsah a styl regulace. Z titulku o „zákazu ohňostrojů“ si mnoho lidí odnese dojem, že se sahá na dlouholetou tradici silvestrovských oslav a že stát opět rozšiřuje mapu zákazů, místo aby přísněji vymáhal už existující pravidla a trestal skutečné excesy. Z tradičnějšího pohledu by dávalo větší smysl jasně omezit ohňostroje na několik krátkých časových oken v roce, posílit kontroly a postihy za nebezpečné zacházení, než komplikovat systém dalšími zónami, mapami a výjimkami. Hrozí také, že část lidí se pak „uchýlí do ilegality“ – k domácím improvizovaným výrobkům mimo dohled – což je ve výsledku nebezpečnější než několik kontrolovaných, časově omezených ohňostrojů tam, kde tradičně patří.
 

 

---

 

Významný výpadek služby Cloudflare byl způsoben chybným aktualizačním souborem



 Velká výpadková vlna, při níž spadla řada velkých webů včetně sociálních sítí a služeb postavených na AI, byla způsobena jedním zpackaným aktualizačním souborem u poskytovatele infrastruktury. Cloudflare nasadil novou verzi konfiguračního/„feature“ souboru pro systém proti botům, která byla kvůli chybné změně v databázových oprávněních dvakrát větší, než software čekal. Routery a proxy servery po načtení příliš velkého souboru začaly padat, což vedlo k rozsáhlým HTTP 5xx chybám a několika hodinám nestability po celém světě. Zpočátku se firma domnívala, že jde o masivní útok, teprve následně zjistila, že problém způsobil interní update. Následně musela rozšířený soubor stáhnout zpět na bezpečnou verzi, upravit limity v softwaru a postupně restartovat velké množství strojů v globální síti. Incident znovu ukázal, jak moc je fungování velké části internetu závislé na jednom infrastrukturním poskytovateli a jak i „obyčejná“ konfigurační chyba může vyřadit z provozu miliony uživatelů.

Kritika: Z konzervativnějšího pohledu je zarážející, že klíčový kus infrastruktury – filtr botů – sedí v kritické cestě veškerého provozu a dokáže ho jediným chybným souborem položit. Dříve bylo u takto důležitých služeb samozřejmostí extrémně opatrné řízení změn, vícestupňové testování, „canary“ nasazování a tvrdé limity, aby chybná konfigurace nikdy nezasáhla celou síť najednou. Dnešní praxe, kdy jeden špatně ošetřený update v globální korporaci na hodiny rozhodí kus internetu, připomíná přílišnou víru v automatizaci a rychlost nasazování na úkor staromódní, ale osvědčené zásady: měnit kritické věci pomalu, po malých krocích a s maximální kontrolou, zvlášť když na nich visí komunikace firem, úřadů i běžných lidí po celém světě.
 

 

[meda]

Jestli pak v době kšeftu se i toto riziko dá firmou vlastnící Cloudfare šikovně prodávat? Číně, Rusku, Korei nord?

[JiRo]

Tohle je a bude obecně hodně velký problém. A úplně přesně nevím, jak tomu čelit v mezidobí, kdy to nebude úplně  100% idioten sicher. Což asi nebude nikdy.

Z vlastní profesní historie si vzpomínám na bouřlivou diskusi kolem požadavku velkého energetického operátora, který při tendru na komunikační infrastrukturu řízení sítě v distribuci požadoval fukci centrálního update parametrů. Celkem logický požadavek v době, kdy prostě na to, aby jeho pracovníci objeli tisíce distribučních trafostanic a dalších zařízení s inteligentní komunikací, nemá a nikdy nebude mít kapacitu ani prostředky, nehledě na to, že i kdyby měl, trvalo by to neakceptovatelný čas a náklady na takovou operaci by narostly několikanásobně. Když ten požadavek, jaksi "by the way", sdělil nabízejícím až v průběhu vyhodnocování nabídek, strhla se mela, protože všichni celkem jednohlasně oponovali, že tohle je s ohledem na předmět a podmínky tendru tak velká změna zadání, že prostě ten tendr musí zrušit a vypsat znova a jinak. Bylo tenkrát z toho hodně velké mrzení, už taky proto, že onen operátor nechtěl připustit, že to kvůli takovému požadavku musí udělat.

Já si osobně dokážu představit ten masakr, kdyby se nějaká taková globální událost v úrovni komunikační infrastruktury sešla s nějakou událostí v úrovni energetické infrastruktury. Jistě, utility mají ty sítě celkem jasně a přísně omezené, ale nikdo tu jistotu, že se současně vzniklé mimořádné masivní události na obou stranách nějak vzájemně nepropíšou. A když se to ještě sejde třeba s bouřku v době večerní špičky nebo si na to útočník (pokud to bude tento případ) počká, bude tzv. vymalováno.

[Rossi D]

Jsou SMR disky tikající bomba ničící data? Western Digital vyšetřuje vysokou poruchovost



  Článek řeší zvýšenou poruchovost pevných disků Western Digital se šindelovým záznamem SMR, zejména řad Red a Blue s kapacitou 2–6 TB. Firmy zabývající se obnovou dat hlásí, že tyto disky nadprůměrně často končí v laboratořích: projevem je typické „klapání“ a nefunkční disk, ale v drtivé většině případů je hardware fyzicky v pořádku. Problém se podle nich skrývá ve firmwaru, konkrétně v logice, která spravuje tabulky mapující logické sektory na fyzické. U SMR disků se tyto tabulky kvůli překrývajícím se stopám aktualizují extrémně často, a při chybné sekvenci událostí může dojít k poškození mapování, které se dál „řetězí“, až disk ztratí přístup k vlastním servisním datům a „umře“. Western Digital potvrdil, že problém vyšetřuje, a tvrdí, že by se měl týkat jen starších 2–6TB SMR modelů, které už se nevyrábějí, případně externích disků s těmito mechanikami uvnitř. Novější SMR disky a modely nad 6 TB nebo s klasickým CMR záznamem by postiženy být neměly. Uživatelům se nicméně doporučuje, aby potenciálně dotčené disky nepoužívali pro důležitá data a vše měli zálohované, protože obnova dat je možná, ale složitá a časově náročná.
 
Kritika: Případ ukazuje, jak rizikové je zavádět komplikovanou technologii typu SMR „masově“ a často bez jasného označení – běžný uživatel si koupí NAS disk s důvěrou v renomovanou značku a teprve zpětně se dozví, že v sobě může nést konstrukční či firmwarovou slabinu. Z tradičnějšího pohledu by výrobce měl otevřeně přiznat konkrétní vadné série, nabídnout jasný záruční i pozáruční program výměny a především mít konzervativnější přístup k nasazování technologií, které zásadně zvyšují komplexitu firmwaru. U úložišť s důležitými daty by měla pořád platit stará pravidla: jednoduchost, prověřené technologie, jasné servisní podmínky a důraz na dlouhodobou spolehlivost – ne honba za maximální kapacitou na plotnu za každou cenu.
 

 

---

Čtyři Američané obvinění z pašování grafických karet Nvidia a superpočítačů HPE do Číny čelí až 200 letům vězení

 Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo čtyři občany USA z ilegálního vývozu vysoce výkonných akcelerátorů Nvidia a superpočítačů HPE do Číny v celkové hodnotě zhruba 3,89 milionu dolarů. Podle obžaloby operaci vedl Brian Curtis Raymond, šéf firmy Bitworks z Alabamy, která legálně nakupovala omezené akcelerátory A100, H100 a H200 i deset superpočítačů HPE, a poté je prodávala firmě Janford Realtor z Floridy, kontrolované Hon Ningem „Mathewem“ Ho. Ta měla přes falešné smlouvy, podvržená exportní prohlášení a přesměrování přes Hongkong, Malajsii a Thajsko tyto stroje vyvážet do Číny, kde je přebíral další člen skupiny. Podle vyšetřovatelů se jim mezi zářím 2023 a listopadem 2025 podařilo propašovat 400 GPU A100 a pokusit se o export 10 superpočítačů s H100 a 50 samostatných H200, přičemž kombinace porušení exportních předpisů a praní špinavých peněz jim teoreticky hrozí tresty v souhrnu až kolem 200 let vězení.
 
Kritika: Případ ukazuje, jak obrovský strategický význam dnes mají špičkové AI GPU – porušení exportních pravidel se v trestní sazbě blíží nejvyšším trestům, přestože jde o „bílý límeček“ bez přímých obětí. Z tradičnějšího pohledu je diskutabilní, zda je hrozba trestů v řádu stovek let přiměřená, zvlášť když v praxi bývají postihy za násilné trestné činy často nižší. Zároveň je otázka, jak efektivní je model, kdy se na jedné straně přísně exemplárně trestají relativně malé pašerácké operace v řádu jednotek milionů dolarů, zatímco velcí globální hráči mohou i při pochybných exportech řešit věc spíše jako regulatorní či civilní problém. Konzervativnější přístup by vyžadoval srozumitelnější, stabilní a předvídatelná pravidla exportu – tak, aby bylo jasně odlišeno skutečně „zrádcovské“ jednání od situací, kdy se podnikatel snaží protlouct džunglí složitých regulací v prostředí globálního obchodu.