[Rossi D]

@meda: Jj, smutná realita a pro mě slušné zhodnocení PC, mé RAMky mají aktuálně cenu zlata. Jiné kapacitně stejné, leč horších parametrů jsou již na půl milionu. Mají jich dost, nebojte se, na každého se dostane 



Abych nezapomněl odkaz: Kingston FURY DIMM 96 GB DDR5-6000 (2x 48 GB) Dual Kit – KF560C32RSK2-96

---

Nový ruský procesor je čínský. CPU Irtyš s až 64 jádry používá jádra a křemík od Loongsonu



  Ruská firma Tramplin Elektroniks představila serverové procesory Irtyš, ale ve skutečnosti jde o licenční (či přímo přeznačené) čipy čínského Loongsonu LS3C6000. Irtyš používá architekturu LoongArch a jádra LA664, převzaté spolu s řadiči DDR4 a PCIe 4.0. Nabídka zahrnuje varianty S616 (16 jader / 2,2 GHz), S632 (32 jader / 2,1 GHz) a S664 (64 jader / 2,0 GHz). Tvůrci tvrdí IPC blízké Intel Raptor Lake, ale kvůli nízkým frekvencím bude reálný výkon znatelně nižší. Výhodou je, že Rusko nemusí samo budovat celý softwarový ekosystém, může se svézt na práci Loongsonu, ale LoongArch zůstává minoritní platformou s řádově horší podporou než x86 a Arm.
 
Kritika: Irtyš je prezentovaný jako „ruský“ procesor, ve skutečnosti ale ukazuje rostoucí závislost na Číně, jde v podstatě o cizí křemík s ruským víčkem. Z tradičnějšího pohledu je to spíš symbolická technologická suverenita, papírově vlastní CPU, reálně závislost na čínském návrhu, výrobě i ekosystému. Malý a uzavřený svět LoongArch navíc znamená horší kompatibilitu a riziko, že v serverech vznikne slepá větev. Hardware, který sice obejde sankce, ale za cenu horšího výkonu, omezeného softwaru a dlouhodobého uzamknutí na jednoho dodavatele. Místo poctivého, dlouhodobého budování vlastního vývoje a jednoduchých, dobře podporovaných platforem tak vzniká další mezivrstva závislosti, jen posunutá z USA a EU do Pekingu.
 

 

---

 

Zrušte EU a osvoboďte se! Musk se vzteká kvůli tučné pokutě od Evropské komise

 Evropská komise vyměřila síti X pokutu 120 milionů eur (zhruba 2,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách, zejména kvůli zavádějícímu označování účtů modrou fajfkou, nedostatečné transparentnosti reklam a neposkytnutí dat výzkumníkům. Elon Musk na to reagoval sérií příspěvků na síti X, v nichž označil postup EU za cenzuru a vyzval ke zrušení Evropské unie jako takové s tím, že suverenita by se měla vrátit jednotlivým státům. Svou výzvu připnul na profil, podpořil i požadavek na americké sankce vůči EU a našel podporu u části amerických politiků, kteří pokutu kritizují jako útok na americké firmy.
 
Kritika: Muskovy výkřiky o „zrušení EU“ jsou typický příklad emotivní reakce miliardáře, který není zvyklý narážet na pevná pravidla, místo věcné debaty o tom, zda konkrétní požadavky DSA dávají smysl, sklouzne rovnou k volání po demontáži celého evropského projektu. Je to nepřiměřené jak politicky, tak věcně, Unie může mít spoustu chyb a přeregulovanosti, ale základní princip, že velké digitální platformy podléhají jasným, předem daným pravidlům, je legitimní součástí ochrany uživatelů a trhu. Stejně jednostranná je i reakce části amerických politiků, kteří každou regulaci evropského typu automaticky označí za „útok na Američany“, místo aby od vlastních korporací požadovali poctivější přístup k transparentnosti a k odpovědnosti za dopady svých platforem. Dospělejší bychom byli ve chvíli, kdy by se vedla sporá, ale věcná diskuse o konkrétních parametrech DSA a ne souboj sloganů „cenzura“ versus „zrušme EU“, který jen dál rozeštvává obě strany Atlantiku a nijak neřeší skutečné problémy online prostoru.
 

 

---

 

„První škálovatelné úložiště dat DNA na světě“ nabízí ohromujících „60 PB v 60 kubických palcích“

 Atlas Data Storage spouští první komerční službu dlouhodobého ukládání dat do DNA pod názvem Atlas Eon 100. Neprodává hardware, ale „archivační službu“, kde jsou data zakódovaná do syntetické DNA, uzavřená v kapslích a ukládaná v racku o objemu asi 60 kubických palců, do něj se má vejít až 60 PB dat, tedy přibližně 660 000 filmů ve 4K. Firma tvrdí, že DNA úložiště je zhruba tisíckrát hustší než LTO-10 pásky a vydrží tisíce let bez nutnosti „refresh“ kopií, přičemž má být stabilní i při běžných teplotách. Atlas míří hlavně na dlouhodobé archivy, například zachování AI modelů, kulturního dědictví a vysoce cenného obsahu. Používá DNA syntetizovanou od Twist Bioscience; konkrétní ceny a obchodní podmínky zatím nezveřejňuje.
 
Kritika: Představa „60 PB v litru“ a uchování dat na tisíc let zní fascinující, ale zatím je to spíš PR vizitka technologie než ověřená praxe. Hustota a životnost jsou odvozované z laboratorních podmínek, ne z reálných provozů, které by běžely desítky let. Článek také přeskakuje to nejpodstatnější: cenu za gigabajt, rychlost zápisu/čtení a závislost na jednom dodavateli bez specializované firmy a jejího know-how jsou DNA kapsle pro běžného vlastníka jen neprůhledný artefakt. DNA úložiště je zajímavý směr pro úzký segment špičkových archivů, ale těžko se stane univerzálním „náhradníkem“ pásky či disků, dokud nebude jasně doložená dlouhodobá spolehlivost, standardizované formáty a hlavně jednoduchá, otevřená cesta, jak data za 50 nebo 100 let z DNA zase bezpečně „vyčíst“, i kdyby původní startup dávno neexistoval.
 

 

 

[Rossi D]

Vědec z YouTube dokázal „nemožné“: Natočil letící paprsek světla



  Doktor Brian Haidet, známý z YouTube jako AlphaPhoenix, sestrojil ve své garáži experimentální kameru schopnou snímat rychlostí 2 miliardy snímků za sekundu. Pomocí úzkého laserového paprsku, rotujícího zrcadla a extrémně zjednodušené optiky dokázal zachytit, jak se světlo skutečně „posouvá“ prostorem, na záznamu je vidět, jak se fronta světla šíří po místnosti. Trik spočívá v tom, že kamera má v zásadě jen 1×1 pixel a scénu snímá opakovaně s mikroskopicky posunutým časováním, data se pak skládají dohromady do výsledného zpomaleného videa. Podobné systémy dříve existovaly jen v drahých laboratorních sestavách, Haidetův projekt ukazuje, že s velkou dávkou inženýrské kreativity lze něco podobného postavit i v „domácích“ podmínkách.
 
Kritika: Projekt je působivý a krásně popularizační, ale titulek typu „dokázal nemožné“ trochu přehání, nejde o první záznam šíření světla, spíš o neobvykle levnou a šikovnou variaci na principy, které používají špičkové laboratoře. Je také dobré připomenout, že nejde o „běžnou kameru“, ale o velmi speciální měřicí aparaturu s jedním pixelem a spoustou následného zpracování, kterou nelze jednoduše převést do každodenní techniky. Hodnota projektu je hlavně v řemeslné pečlivosti a snaze vysvětlit fyziku obyčejnému divákovi ne v tom, že by šlo o převrat v samotném poznání rychlosti světla, které je fyzikálně dobře změřené už desítky let.
 

 

 

---

Nebezpečí v Černobylu: Kryt již po útoku dronu nedokáže zadržet radiaci

 Inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii potvrdila, že nový ocelový kryt (New Safe Confinement) nad zničeným 4. blokem Černobylu po únorovém zásahu dronem již není schopen plně plnit svou původní bezpečnostní funkci, tedy spolehlivě zadržovat radioaktivitu. Vnější plášť a těsnicí membrána jsou poškozené, včetně zhruba patnáctimetrového otvoru po zásahu, ale nosné konstrukce a monitorovací systém zůstaly neporušené a naměřené úrovně radiace jsou zatím v normě. Útok, který Ukrajina připisuje Rusku, nezasáhl přímo roztavené palivo, situace proto nepředstavuje bezprostřední hrozbu pro okolní státy, nicméně dlouhodobě je nutná rozsáhlá oprava krytu financovaná mimo jiné z evropských peněz.
 
Kritika: Na jedné straně je důležité říct nahlas, že aktuálně nejde o „druhou havárii Černobylu“ – klíčové systémy jsou v chodu a radiace mimo areál je v normě. Na druhé straně je znepokojivé, jak samozřejmě se v totální válce pracuje s útoky na jaderná zařízení jako s běžnou taktikou. Tohle je přesně ta čára, která by neměla být nikdy překročena, reaktor či úložiště odpadu mají být mimo jakýkoli vojenský kalkul a je ostudou celého mezinárodního společenství, že se to nedaří vymáhat víc než verbálními nótami. Stejně problematické je i to, že opravy zásadní bezpečnostní bariéry závisí na pomalém skládání evropských fondů, přitom právě u takového místa by mělo platit staré pravidlo, nejdřív rychle zajistit fyzickou bezpečnost, teprve potom řešit účetnictví a politiku.
 

 

---

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

 Evropská komise podle informací Reuters chystá balíček podpory pro automobilový průmysl, který má být zveřejněn okolo 16. prosince a má obsahovat i zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Původně měla revize přijít až v roce 2026, ale kvůli tlaku států (včetně Česka a Slovenska) a automobilového průmyslu ji Brusel urychluje. Cílem je zohlednit realitu trhu, nové technologie a ekonomické dopady, automobilky žádají větší flexibilitu, možnost počítat s biopalivy, syntetickými palivy a plug-in hybridy, jinak podle šéfa Stellantisu Elkanna hrozí evropskému autoprůmyslu nevratný pokles.
 
Kritika: Ústupek od striktního zákazu spalovacích motorů je pozdní, ale střízlivý návrat k realitě, myšlenka, že během jedné generace „přepneme“ celý kontinent čistě na bateriová auta, ignorovala jak infrastrukturu, tak kupní sílu běžných rodin. Je tu však problém, že Brusel místo poctivého přiznání omylu mluví o „balíčku podpory“ a technické revizi, takže veřejnost má dostat dojem, že se nic zásadního nemění. Politická důvěra přitom stojí na schopnosti říct, přestřelili jsme, plán byl nerealistický, proto ho upravujeme. Stejně tak hrozí, že se namísto jednoduchého jasného pravidla zrodí další složitý systém výjimek (e-paliva, biopaliva, různé typy hybridů), kterému budou rozumět jen právníci a lobbisté. Rozumnější by bylo nastavit dlouhodobé, technologicky neutrální emisní limity a nechat konstruktéry, ať soutěží o co nejlepší motor ať už spalovací, elektrický nebo kombinovaný místo neustálého přepisování velkých zákazů a výjimek podle aktuální nálady v Bruselu.
 

 

 

[Rossi D]

Turecké aerolinky Pegasus kupují Smartwings



  Turecké nízkonákladové aerolinky Pegasus podepsaly závaznou smlouvu na převzetí Smartwings (včetně ČSA) za zhruba 154 milionů eur, konečná cena se ještě může měnit podle podmínek ve smlouvě. Prodejní proces vede firma Prague City Air (Šimáně, Vik) ve spolupráci s Unimex Group, transakce má být dokončena v roce 2026 po schválení regulátory v Česku i dalších zemích, kde Smartwings létají. ČSA, které vlastní 100 % akcií Smartwings, mají být formálně těmi, jejichž akcie se převádějí. Polský LOT podle polských médií „ostrouhal“ na poslední chvíli, Pegasus údajně přihodil víc peněz a nabídl záruky pro český trh. Zástupci leteckého průmyslu a cestovního ruchu očekávají, že silný zahraniční vlastník přinese širší síť destinací, stabilnější provoz a zakázky pro český letecký průmysl. Smartwings dnes provozují 49 letadel a létají do zhruba 80 destinací, Pegasus má přes stovku strojů a síť více než 150 destinací.
 
Kritika: Z hlediska ekonomické reality je jasné, že oslabené Smartwings s ČSA by bez silného kapitálového zázemí dlouhodobě přežívaly těžko, prodej se tak dal čekat. Bolí však to, že český vlajkový dopravce, který byl ještě donedávna samostatnou značkou s vlastní identitou, končí v rukou dalšího zahraničního hráče mimo EU a rozhodování o jeho budoucnosti se přesune do Istanbulu. Optimistické řeči o „synergiích a růstu sítě“ zní povědomě z jiných oborů, v praxi často znamenají tvrdší tlak na náklady, přesuny kapacit podle zájmů nového vlastníka a postupné rozplynutí staré značky v koncernu. Český stát přitom v minulých letech opakovaně odmítl zásadněji vstoupit do záchrany či spoluvlastnictví ČSA, takže dnes už v podstatě jen přihlíží. Pro cestující může krátkodobě přijít pár nových linek a stabilnější provoz, dlouhodobě ale hrozí, že o českém leteckém trhu a jeho prioritách se bude rozhodovat především podle potřeb tureckého dopravce a jeho hubu, tradice samostatných Českých aerolinií se definitivně uzavře jako historická kapitola.
 

 

---

Šedá zóna streamingu. Provozovatelé zpřísňují sdílení účtů, diváci hledají alternativní cesty



 Streamovací služby dál zdražují a nabídka je roztříštěná, takže běžnou reakcí diváků je sdílení hesel i mimo domácnost nebo útěk na „alternativní“ stránky s embedovanými přehrávači. Velcí hráči jako Netflix, Disney+ či HBO Max se snaží neformální sdílení převést na placenou funkci „další člen“ s příplatkem a omezeným počtem extra uživatelů. Čeští poskytovatelé (Nova/Oneplay, T-Mobile, Telly, Vodafone, SledovaniTV, Pecka TV, Lepší.TV) mají ve smluvních podmínkách sdílení mimo domácnost zakázané, ale v praxi většinou spoléhají na technické limity (počet zařízení, souběžných streamů) a tvrdé blokace zatím neprovádějí.

Kritika: Rozdrobený a drahý streaming s exkluzivními katalogy přímo vytváří tlak na „triky“ ve formě sdílených účtů, rodinných skládání se na více služeb i šedou zónu embedovacích webů. Provozovatelé na jedné straně moralizují o porušování podmínek, na druhé straně sami rozbili původní jednoduchý model jedné kabelovky nebo pár kanálů a nahradili ho džunglí předplatných. Trestat běžného diváka za to, že si pomáhá sdílením, aniž by se zároveň zjednodušila a zlevnila legální nabídka, je krátkozraké, jen to žene lidi k rizikovým stránkám plných škodlivých skriptů. Bylo by poctivější nabízet méně exkluzivních zdí, méně marketingových tarifů a více jednoduchých, průhledných balíčků za rozumné ceny, ne proti tomu, že se v rodině či mezi blízkými podělí o jeden účet.
 

 

---

Zapomeňte na bankomaty? Evropská unie chce nová pravidla pro výběr hotovosti

 Evropská unie se dohodla na nových pravidlech pro platební služby (PSD3 a PSR), která mají tři hlavní cíle, zachovat a zlepšit dostupnost hotovosti, zpřehlednit poplatky a posílit ochranu před podvody. Obchodníci budou muset umožnit výběr hotovosti přímo u pokladny (CashBack) do výše zhruba 100–150 eur, a to i bez povinného nákupu, což má pomoci zejména lidem v místech s málem bankomatů. Před výběrem z bankomatu i před platbou kartou musí být nově úplně jasně ukázány všechny poplatky včetně marže na směnném kurzu či extra poplatků provozovatele bankomatu. Zpřísní se i odpovědnost bank a platebních institucí za podvody, pokud neprovedou předepsané kontroly (například nesoulad čísla účtu a jména příjemce) nebo klienta neochrání před typickými „bankovními podvody po telefonu“, ponesou finanční odpovědnost, a v případě identity podvodníka bude důkazní břemeno hrubé nedbalosti na nich, ne na zákazníkovi.
 
Kritika: Na rozdíl od mýtů o „zákazu hotovosti“ jde tentokrát formálně o krok ve prospěch hotových peněz, jenže typicky evropským, silně regulovaným způsobem. Na jednu stranu je dobře, že EU tlačí na transparentní poplatky a větší ochranu klientů před bankovními podvody, které poslední roky letí nahoru. Na druhou stranu se opět vytváří složitý systém povinností pro obchodníky, banky i poskytovatele služeb: povinný CashBack bez nákupu, detailní informování o všech poplatcích, nové odpovědnosti při podvodech. Velké řetězce a banky si s tím poradí, malí obchodníci a menší finanční domy budou spíš řešit další papírování a compliance. A jako obvykle hrozí, že náklady nakonec zaplatí běžný zákazník v jiných poplatcích či cenách. Klíčové by bylo především férově a jednoduše informovat, důsledně trestat skutečné podvodníky a nechat rozumný prostor pro dobrovolné služby (výběr hotovosti u pokladny), místo aby se z každé i dobré myšlenky stal další povinný evropský „balíček“, který se nadiktuje shora a v terénu se s ním budou všichni složitě srovnávat.
 

 

---

Síť X po pokutě 120 milionů eur „vrací“ úder a blokuje Evropské komisi reklamní účet

 Síť X po pokutě 120 milionů eur od Evropské komise za porušení DSA „vrací úder“ tím, že Evropské komisi zablokovala reklamní účet. Evropská komise uložila pokutu za klamavý systém modrých fajfek (placené „ověření“ bez skutečného ověření identity) a za nedostatečně transparentní zobrazování reklam. Elon Musk reagoval na rozhodnutí sérií příspěvků, v nichž označil EU za „bullshit“ a vyzval ke zrušení Unie. Následně produktová šéfka X Nikita Bier obvinila EK, že k oznámení pokuty zneužila formát určený pro reklamy, aby zvýšila dosah svého sdělení, a jako „odvetu“ nechala reklamní účet EK pozastavit. Praktický dopad je minimální, účet nebyl od roku 2021 aktivně používán, ale X přesto dál běží lhůta 60 dní na nápravu klamavého ověřování a 90 dní na nápravu nedostatků v transparentnosti reklamy, jinak hrozí další sankce.
 
Kritika: Celá epizoda má spíš povahu symbolického „vyměšování svalů“, než reálného sporu o pravidla. Evropská komise uložila pokutu na základě jasně definovaných povinností v DSA, zatímco X reaguje krokem, který působí až dětinsky, blokuje reklamní účet, který sám o sobě nic neznamená, hlavně aby mohla před vlastními fanoušky demonstrovat „odvetu“. Je nešťastné, že se debata o odpovědnosti velkých platforem za ověřování a reklamu převádí do osobní přestřelky Muskových výroků proti EU. Na jedné straně stojí skutečný problém, klamavé „ověřování“ uživatelů a netransparentní reklama, na druhé straně teatrální gesta miliardáře, který místo věcné argumentace volí blokace a urážky. Výsledkem je další rozkol mezi Bruselem a americkými platformami a stále méně prostoru pro klidné, odborné nastavení pravidel, která by chránila uživatele bez zbytečných ideologických bitev.
 

 

 

 

[Rossi D]

Podívejte se, jak humanoidní robot Optimus od Tesly utrpěl trapný pád.



  Video z akce „Autonomy Visualized“ v Tesle store v Miami ukazuje humanoidního robota Tesla Optimus, jak se při demonstraci před publikem pokouší podat láhev vody, přitom shodí ostatní lahve ze stolu, ztratí rovnováhu a zřítí se na záda. Zajímavý detail je pohyb rukou těsně před pádem, robot si je prudce zvedne k „hlavě“ v gestu velmi podobném sundávání VR headsetu. To vedlo řadu komentujících k závěru, že Optimus ve skutečnosti nepůsobil autonomně, ale kopíroval pohyby skrytého operátora ve virtuální realitě, tedy šlo o teleoperaci, ne o plně samostatné chování robota. Incident tak ostře kontrastuje s Muskovými nedávnými prohlášeními o brzké komerční využitelnosti Optimuse a jeho údajně obří budoucí hodnotě.
 
Kritika: Z technického hlediska není na tom, že robot spadne, nic šokujícího, pády jsou běžnou součástí vývoje humanoidů. Problém je v tom, že Tesla dlouhodobě vytváří dojem „autonomního zázraku“ a přitom zjevně spoléhá na teleoperaci, aniž to publiku otevřeně říká. Gesto „sundávání neviditelného headsetu“ působí jako odhalení kouzelníka uprostřed triku, ukáže, že za naleštěnými roboty stojí obyčejný člověk s ovladačem. Bylo by poctivější přiznat, že Optimus je zatím hlavně experimentální platforma, kde se střídá AI s ručním řízením, a nehýřit předčasnými sliby o milionech robotů v továrnách a bilionech dolarů tržeb. Jinak hrozí, že každá podobná „virální“ nehoda dál eroduje důvěru v to, co firma o svých technologiích tvrdí, a přehluší skutečný, poctivý pokrok, který v robotice probíhá i bez marketingových přehánění.
 

→ Tesla Optimus Falls on Stage ←

---

Co s cenami pamětí? Výrobci desek přepnou výrobu na levnější modely, AMD vrací do výroby staré čipsety


  Ceny DDR5 pamětí jsou kvůli poptávce po AI a serverech tak přepálené, že se propadly prodeje základních desek, dle odhadů až o polovinu. AMD proto mění plány, čipset B650, který měl skončit a uvolnit místo nové řadě 800 (B840, B850), zůstane ve výrobě. Výrobci desek mají začít cíleně navyšovat produkci levnějších B650 desek na úkor dražších B850/X870 modelů, aby bylo možné stavět levnější AM5 sestavy s možností přetaktování. „Krizové“ B650 desky ale často přijdou bez PCIe 5.0 pro grafiku i SSD a s horší výbavou; úspora na desce zároveň nedokáže plně vyvážit zdražení pamětí, SSD a časem i grafik, kde se opět začne projevovat růst cen GDDR/HBM.
 
Kritika: Tahle „záchranná akce“ je spíš nouzové lepení než systémové řešení. AMD i výrobci desek v podstatě couvají k loňskému mainstreamu, aby trochu zbrzdili účet za nový počítač, jenže tím konzervují stav, kdy zákazník platí drahé paměti a výměnou dostane základní desku bez moderních linek PCIe 5.0 a s okleštěnou výbavou. Dávalo by větší smysl méně agresivně tlačit na stále nové generace čipsetů a „papírové“ funkce, a naopak udržet delší životní cyklus jedné prověřené platformy s rozumnými cenami komponent. Současný model, každou chvíli nový čipset, marketing na PCIe 5.0 a DDR5-8000, ale reálně ořezané levné desky a přestřelené ceny pamětí nechává běžného uživatele v situaci, kdy si musí vybírat mezi technickým kompromisem a finančním. Pro poctivě stavěný domácí nebo pracovní počítač by bylo zdravější, kdyby výrobci méně honili papírové novinky a více hlídali, aby rozumné sestavy zůstaly dlouhodobě dostupné za normální peníze.
 

 

---

Paramount vstupuje do války s Netflixem o Warner Bros. Discovery s nepřátelskou nabídkou ve výši 108,4 miliardy dolarů.

 Paramount Skydance (ovládaný Davidem Ellisonem) zahájil nepřátelskou nabídku na převzetí celé Warner Bros. Discovery v hodnotě 108,4 miliardy dolarů, čímž přímo útočí na už oznámenou dohodu Netflixu. Nabídka je čistě hotovostní, 30 dolarů za akcii, a zahrnuje všechny části WBD, filmová studia, streaming i lineární kabelové kanály typu CNN či Discovery. Netflixův deal za zhruba 82,7 miliardy dolarů je naproti tomu zaměřen jen na studio a streaming (HBO, Max, filmové značky) a televizní kanály nechává stranou. Paramount tvrdí, že jeho nabídka přináší akcionářům o zhruba 18 miliard dolarů víc v hotovosti, je regulačně průchodnější a „pro-hollywoodská“ (důraz na kina), a proto jde přímo za akcionáři, obviňuje vedení WBD z předpojatosti ve prospěch Netflixu. Financování má stát na penězích rodiny Ellisonových, RedBird Capital a řady blízkovýchodních státních fondů plus velkých bank. Předpokládá se tvrdé antimonopolní prověřování obou variant a silný politický tlak zejména kvůli koncentraci médií a zapojení zahraničního kapitálu, představenstvo WBD zatím pouze oznámilo, že nabídku „pečlivě posoudí“, aniž by změnilo své dosavadní doporučení ve prospěch Netflixu.
 
Kritika: V jádru nejde o „souboj o lepší filmy pro diváka“, ale o střet dvou gigantů o to, kdo ovládne další kus hollywoodského koláče. Ať už vyhraje Netflix, nebo Paramount, výsledkem bude ještě větší koncentrace moci nad obsahem, distribucí i podmínkami pro tvůrce. Je znepokojivé, že se o tak klíčovém studiu a značkách typu Harry Potter, DC či Hra o trůny rozhoduje ve hře, kde hlavními argumenty jsou výše hotovosti, struktura dluhu a politické kontakty, včetně podpory zahraničních státních fondů. Divákovi se to může krátkodobě prodávat jako „víc titulů v jednom předplatném“, ale dlouhodobě hrozí méně skutečné konkurence, větší tlak na předplatné, větší závislost na jedné platformě a menší prostor pro menší producenty a kina. Antimonopolní úřady tu stojí před zkouškou, zda mají odvahu říct „dost“ dalším megafúzím v zábavním průmyslu nebo opět přihlédnou k argumentu, že „trh si to sám vyřeší“, i když realita posledních let ukazuje pravý opak.
 

 

---

Takto vypadá největší čip na světě. Má čtyři biliony tranzistorů a je mnohonásobně větší než Nvidia

 Cerebras WSE-3 je třetí generace wafer-scale čipu pro umělou inteligenci, zabírá prakticky celý wafer o ploše 46 225 mm², má kolem čtyř bilionů tranzistorů, asi 900 tisíc AI jader, integrovaných 44 GB extrémně rychlé SRAM (21 PB/s) a interní propojení 214 Pb/s. Je zhruba 57× větší než Nvidia H100, výkon dosahuje asi 125 PFLOPS (FP16) a až 2 048 těchto čipů lze propojit do clusteru s výkonem kolem 256 exaflops; cílem je trénink obřích modelů, které se vejdou do jednoho logického paměťového prostoru. Čip běží v systémech CS-3 s vodním chlazením o příkonu kolem 23 kW na 15U modul, vyrábí se 5nm procesem TSMC, stojí řádově 2–3 miliony dolarů za kus a Cerebras ho nabízí jako hardware i přes vlastní „Inference Cloud“ (např. přes AWS Marketplace) pro zákazníky typu Mistral, Perplexity či vědecké instituce.
 
Kritika: Wafer-scale přístup působí působivě, ale je to extrémní, silně specializovaná volba, jeden gigantický čip znamená obrovskou závislost na drahé výrobě s vysokou zmetkovostí, náročném kapalinovém chlazení a úzkém softwarovém ekosystému. Na rozdíl od modulárních GPU řešení typu Nvidia či AMD se uživatel prakticky zamyká do jednoho dodavatele s proprietárním hardwarem i nástroji, takže případný neúspěch firmy nebo změna strategie může zanechat drahá zařízení „viset ve vzduchu“. Cerebras připomíná spíše odvážný, ale rizikový experiment, technicky elegantní cesta, která však kvůli ceně, energetické náročnosti a vendor lock-inu sotva nahradí mainstreamové akcelerátory, spíš zůstane exkluzivním nástrojem pro pár špičkových laboratoří a bohatých AI firem ochotných zaplatit za každý další procentní bod výkonu téměř jakoukoli cenu.
 

---

Revoluce v chlazení? Vědci ukázali technologii, která může změnit ledničky i klimatizace

 Nová technologie chlazení, kterou představili vědci z Jižní Koreje, využívá místo klasického kompresoru a plynového chladiva tzv. magnetické chlazení. Základem jsou speciální kovové slitiny (na bázi lanthanu a manganu), které se v magnetickém poli zahřejí a po jeho vypnutí se zase ochladí, tento cyklus se opakuje a odebírá teplo z prostoru lednice či klimatizace. Výhody: odpadá použití problematických plynových chladiv, systém má méně mechanických částí, slibuje vyšší účinnost, menší hlučnost, jednodušší servis a delší životnost; u klimatizací by systém navíc mohl efektivně poskytovat jak chlazení, tak topení. Technologie je zatím v rané fázi, slitiny s magnetokalorickým efektem jsou drahé (obsahují vzácné zeminy) a vyrábějí se laboratorně, takže první reálné lednice a klimatizace přijdou až za několik let.
 
Kritika: Myšlenka magnetického chlazení je fyzikálně známá desítky let a dává velký smysl zejména z hlediska ekologie, zbavení se plynových chladiv je skutečný kvalitativní skok. Je ale dobré zachovat střízlivost, současnou, prověřenou technologii kompresoru a chladiva nenahradí „přes noc“ ani jeden úspěšný laboratorní prototyp. Jsou tu tři velké háčky, vysoká cena materiálů se vzácnými zeminami, složitý dodavatelský řetězec (jsme ještě více závislí na konkrétních chemických mixech a specializovaných výrobcích) a dosud neověřená spolehlivost v běžném provozu u milionů spotřebičů. Teprve dlouhodobý provoz v reálných domácnostech ukáže, jestli tišší a „ekologičtější“ lednice zároveň vydrží deset a více let bez drahých poruch a zda se náklady na složitější materiály nepromítnou do cen, které běžnou rodinu odradí. Proto je rozumné brát mluvu o „revoluci“ spíš jako nadějný směr vývoje než jako jistotu, že klasickou lednici brzo vyhodíme a nahradíme magnetickou.
 

 

---

Obce ruší kvůli novele ohňostroje. Profíci teď chtějí od státu náhradu škod

 Nová česká novela zákona o pyrotechnice, platná od prosince, zpřísňuje jak prodej, tak odpalování zábavní pyrotechniky. Zavádí ochranná pásma 250 metrů kolem nemocnic, domovů pro seniory, útulků, zoologických zahrad a hospodářských chovů, kde je zakázána veškerá pyrotechnika kromě nejlehčí kategorie F1 (prskavky, drobné efekty). Řada měst kvůli tomu ruší nebo výrazně omezuje tradiční novoroční ohňostroje, protože v reálu téměř nenajdou vhodnou lokalitu mimo ochranné zóny. Zároveň se zpřísňují podmínky pro prodej, výbušniny vyšších kategorií už nepůjde legálně prodávat ze stánků či dočasných prodejen a jejich použití bude víc vázané na odbornou způsobilost. Profesionální firmy, které zajišťují městské ohňostroje, si stěžují na náhlost změn, zmařené připravené zakázky a dodatečné náklady, a žádají stát o kompenzace či dotační program, aby část oboru nemusela skončit.
 
Kritika: Přísnější pravidla na ochranu zvířat a citlivých míst dávají smysl, roky se přehlížely zbytečné úrazy a stres, který ohňostroje způsobují. Problémem je způsob provedení, novela přichází těsně před sezónou, bez skutečného přechodného období, takže obce i profesionálové hasí důsledky na poslední chvíli a mluví se o „kompenzacích“ místo poctivé přípravy. Pro běžného člověka je navíc systém zákazů, pásem a výjimek těžko srozumitelný; hrozí, že poctivé obce a firmy se budou bát cokoli pořádat, zatímco domácí anarchie s levnou pyrotechnikou úplně nevymizí. Z tradičnějšího pohledu by bylo rozumnější jít cestou postupného, jasně komunikovaného omezování, jednoduchých lokálních zákazů a podpory krátkých, profesionálních ohňostrojů místo salvy chaotických zákazů a následného dohadování, komu a co stát zpětně proplatí.
 

 

 

 

[meda]

Obce ruší kvůli novele ohňostroje. Profíci teď chtějí od státu náhradu škod

Napadá mne, že spalovaní chemikálií je take znečišťování ovzduší a akustická emise hluk poškozující živočichy.

Co kdyby si museli, spíše než zákaz, koupit emisní povolenky? Obchodníci už při prodeji.

[Rossi D]

SkyShowtime zavádí streamovací kanály, Česko se dočká příští rok



 SkyShowtime vedle klasické videotéky zavádí v aplikaci i nepřetržité „streamovací kanály“, tedy lineárně běžící streamy filmů a seriálů, rozdělené podle značek a žánrů (např. kanál Dexter, Dr. House, Tlapková patrola, Star Trek, Yellowstone, a žánrový kanál Comedy). Nejprve startují ve Švédsku jako test, další země včetně Česka mají přijít na řadu v příštím roce. Kanály budou dostupné 24/7 všem předplatitelům všech tří tarifů (Standard s reklamou, Standard, Premium) bez příplatku; fungují uvnitř aplikace SkyShowtime a obsah tvoří tituly, které už má služba ve videotéce, takže nepotřebují klasickou vysílací licenci.
 
Kritika: Z uživatelského pohledu je to návrat ke klasickému „lineárnímu“ sledování, místo nekonečného výběru prostě pustíte kanál Star Trek nebo Comedy a necháte to běžet na pozadí. To může být příjemné pro předplatitele, kteří nechtějí půl hodiny vybírat co si pustit, ale zároveň to připomíná, že se streaming postupně vrací k modelu staré kabelovky, jen uzamčené v jedné aplikaci. Je otázkou, zda by nebylo poctivější dát lidem méně roztříštěné katalogy a rozumné ceny místo vymýšlení nových „kanálů“ v rámci jedné služby. A také jestli nám další pseudo-TV uvnitř streamingu opravdu zpřehlední situaci, nebo spíš přidá další vrstvu rušivého pozadí v době, kdy už tak trávíme u obrazovek víc času, než je zdravé.
 

 

---

Intel Core Ultra X9 388H se vyrovná nejlepším procesorům AMD v prvních uniklých benchmarkových testech

 

 

 chystaný mobilní procesor od Intelu Core Ultra X9 388H (Panther Lake) se v uniklých Geekbench testech dotahuje na špičku AMD. V single-core výkonu je prakticky na úrovni Ryzen AI Max+ 395, v multi-core je asi o 15 % rychlejší než současný Core Ultra 9 285H, a to při TDP 45 W. Čip má 16 jader (P+E), boost až 5,1 GHz a novou integrovanou grafiku Arc B390, která se má blížit výkonu notebookového RTX 3050. Pokud se výsledky potvrdí v reálných noteboocích, tenké Windows stroje by mohly nabídnout solidní hraní a střih videa i bez samostatné grafiky, s lepší výdrží baterie.
 
Kritika: Zatím je to jen únik několika syntetických testů, navíc na inženýrském vzorku, reálné notebooky budou záviset na chlazení, limitu spotřeby a nastavení od výrobce. Srovnávání s nejlepším AMD v jednom benchmarku neříká nic o dlouhodobém boostu, throttlingu a ani o tom, jak si čip povede v náročných hrách a produkčních aplikacích. Integrovaná grafika „na úrovni RTX 3050“ je pro tenký notebook hezké číslo, ale stále jde o minimum pro moderní AAA tituly, ne o náhradu plnohodnotného herního GPU. Vypadá to vše nadějně hlavně pro slušně vybavené univerzální notebooky, jen je dobré počkat na nezávislé testy konkrétních modelů a nenechat se strhnout tabulkovými rekordy, které mohou v praxi narazit na limity chlazení, hlučnosti a ceny.
 

[Rossi D]

Technologie FSR „Redstone“ je tady: AMD srovnalo krok s Nvidií v AI vykreslování her



  AMD uvolnilo FSR Redstone jako velký balík AI technologií pro vykreslování her, určený pro grafiky Radeon RX 9000 (RDNA 4). Jde o nadstavbu FSR 4, která přidává strojově učené upscalingy a generování snímků podobně jako Nvidia DLSS 4. Klíčové novinky jsou tři:

• FSR Upscaling (dříve FSR 4) – nový AI upscaler s ostřejším obrazem a méně artefakty než starší FSR 2/3, použitelný i bez frame-gen.
  
• FSR Frame Generation – AI generování mezisnímků, které má podle prvních testů kvalitou dohnat DLSS, včetně lepší práce s duchy a rozmazáním pohybu.
  
• FSR Ray Regeneration a Radiance Caching – AI náhrada klasických denoiserů pro ray tracing a chytrá cache světla, analogie k Nvidia Ray Reconstruction; v praxi zlepšuje kvalitu path tracingu a zvyšuje výkon při ray tracingu.
  

Podpora je zatím omezená, FSR Upscaling už funguje ve více než dvou stovkách her, ale Redstone frame-gen je jen v první třicítce titulů (např. Black Myth: Wukong, F1 25, nové Call of Duty). Redstone běží pouze na RDNA 4 (RX 9060 XT, 9070 XT a novější), starší Radeony dostanou jen část funkcí nebo vůbec nic. Pro vývojáře je připravené SDK, které má usnadnit přidání Redstone do her od roku 2026 dál.
 
Kritika: Z technického hlediska je dobře, že AMD konečně přešlo od „čistě matematického“ FSR k plnohodnotnému AI vykreslování a dohnalo Nvidii v oblastech, kde dlouho ztrácelo, generování snímků i chytré zpracování ray tracingu jsou dnes pro moderní hry klíčové. Redstone však přichází pozdě i s typickými háčky, omezení jen na nejnovější a zatím málo rozšířené RX 9000, zatím malý počet podporovaných her a nepřehledné značení (FSR 2, 3, 4, Redstone, Upscaling, Frame Generation…), ve kterém se běžný hráč snadno ztratí. Místo jednoduchého „zapni super rozlišení“ dostává uživatel další sadu přepínačů v ovladači i ve hře. A hlavně stejně jako u DLSS je to další krok k tomu, že se hry přestávají vykreslovat „poctivě“ v cílovém rozlišení a spoleh je na chytré triky a neuronové sítě. To může být praktické, ale dlouhodobě by bylo optimálnější, kdyby se vedle honby za AI efekty hlídala i základní optimalizace her a poctivý výkon, aby člověk nemusel každou novější hru zachraňovat stále agresivnějším upscalingem a frame-genem, jen aby dostal rozumné FPS na i tak drahém hardwaru.
 

 

---

Na eBay se rozmáhá spekulativní obchodování s paměťmi RAM, některé DDR5 se prodávají za více než 2 000 dolarů

 Na trhu s DDR5 pamětmi se kvůli globálnímu nedostatku rozjel masivní „scalping“, překupníci skupují lepší RAM kity a na eBay je nabízejí za násobky už tak přepálených cen. Příklady: kit G.Skill Trident Z5 RGB DDR5-6400 96 GB (2×48 GB) se z původních cca 340 dolarů dostal u běžných prodejců na zhruba 1 170 dolarů a na eBayi až přes 1 800 dolarů, tedy asi sedminásobek původní ceny. Podobně jsou násobně předražené i další kapacity a modely a z některých sad se stalo zboží za více než 2 000 dolarů, ačkoli ještě před nedávnem šlo „jen“ o dražší mainstream. Scalpeři tak přidávají další vrstvu marže nad už zvýšené ceny výrobců a retailerů, přičemž se soustředí hlavně na vyšší kapacity (96–192 GB) a rychlé kity, které jsou nejvíc nedostatkové kvůli poptávce po AI a serverech.
 
Kritika: Je to učebnicový příklad toho, co se stane, když se technický nedostatek spojí s čistě spekulační mentalitou. Paměti, které měly sloužit do pracovních stanic a serverů, končí jako investiční artikl na aukčních portálech, kde se soutěží, kdo víc připlatí, jen aby měl „nějaký kit“. Z konzervativnějšího pohledu je děsivé, že se z běžné komponenty stává luxusní zboží, které si běžný uživatel nebo menší firma nemůže dovolit, protože řetězec výrobců, distributorů a překupníků maximalizuje marži na úkor dostupnosti. Pro kupujícího je přitom jednoduché pravidlo: takové částky prostě neplatit, raději dočasně zůstat u menší kapacity, starší platformy nebo nákupu až ve chvíli, kdy se trh uklidní. Jinak jen potvrzujeme scalperům, že se jim vyplatí vysávat i segment RAM podobně, jako už roky ničí rozumné ceny grafických karet a dlouhodobě tak posouváme hranici toho, co se považuje za „normální“ cenu hardware, o celé řády výš, než by odpovídalo poctivým nákladům a uměřenému zisku.

 

 

---

Radiokomunikace posilují v IPTV a streamování, koupily platformu nangu.TV

 České Radiokomunikace (CRA) kupují firmu nangu.TV, která vyvíjí kompletní IPTV/OTT platformu. nangu.TV se stane dceřinou společností CRA, zůstane ale samostatnou firmou. Pro CRA to znamená, že vedle vysílačů, datových center, cloudu a optických sítí získají i vlastní „end-to-end“ software pro IP televizi a streaming od backendu až po aplikace pro Smart TV, set-top boxy, mobily a web. Platformu dnes využívají hlavně velcí operátoři v Česku a na Slovensku (historicky třeba O2 TV, Magenta TV), takže CRA tím posilují svou pozici dodavatele technického zázemí pro televizní operátory ve střední Evropě; spojení má přinést synergie mezi jejich infrastrukturou a softwarem nangu.TV. 
 
Kritika: Z pohledu trhu dává akvizice smysl, infrastruktura CRA se spojí s hotovým IPTV řešením, takže operátorům mohou dodávat „televizi na klíč“. Kolik prostoru však zůstane pro menší, nezávislé technologické firmy, když se z nangu.TV stane dcera velkého hráče se zahraničním vlastníkem. Koncentrace broadcastu, přenosových sítí, datacenter i IPTV platformy pod jednu střechu sice zjednoduší život velkým operátorům, ale zároveň zvyšuje závislost na jednom dodavateli a snižuje tlak na cenu i kvalitu služeb. Pro diváka se to může jevit jako „více stabilní televize“, ale z dlouhodobého hlediska hrozí, že inovace a konkurenční experimenty v IPTV prostoru se přesunou spíš do rukou několika velkých infrastruktur, zatímco menší firmy budou jen těžko hledat místo vedle vertikálně integrovaného giganta.
 

 

 

[Rossi D]

U Marsu se něco děje. Výzkumná sonda přerušila kontakt se Zemí, nastalo záhadné ticho



  NASA ztratila spojení s marsovskou orbitální sondou MAVEN. Odmlčela se 6. prosince 2025 ve chvíli, kdy při oběhu mizí za Marsem, což je běžná část jejího letu, jenže po opětovném „vynoření“ už se neozvala, přestože před výpadkem telemetrie neukazovala nic neobvyklého. Řídicí tým se pokouší kontakt obnovit a zároveň zjišťuje, zda šlo o problém se systémem orientace, napájením, palubním počítačem nebo komunikací.
MAVEN patří k nejdůležitějším sondám pro výzkum marsovské atmosféry a jejího úniku do vesmíru, což souvisí s tím, proč se Mars z dávnějšího "vlhkého" světa proměnil v dnešní chladnou a suchou planetu. Zároveň sonda sloužila i jako komunikační uzel, takže případná dlouhodobá ztráta by mohla zkomplikovat část přenosů a plánování provozu dalších misí, i když Mars obíhají i další aktivní sondy.
 
Kritika: Podobné „záhadné ticho“ zní dramaticky, ale u vzdálených sond je to bohužel běžná daň za extrémní prostředí a stáří techniky. Je to připomínka, že kosmonautika stojí na trpělivé disciplíně, redundanci a dlouhodobé údržbě, ne na efektních oznámeních. A také na tom, že je rozumné mít víc nezávislých sond a komunikačních cest, protože jakmile jeden klíčový kus infrastruktury zmlkne, ukáže se, jak křehký je celý řetězec vědy i provozu.
 

 

---

Trump se staví proti státům regulujícím umělou inteligenci pomocí výkonného nařízení

 Prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který má omezit schopnost amerických států regulovat umělou inteligenci a tlačí je na jednotný federální rámec „padesáti různých režimů“. V textu zdůvodňuje krok tím, že roztříštěná regulace brzdí inovace, komplikuje život startupům a podle Bílého domu může nutit modely k „ideologickému zkreslování“ výstupů. Příkaz nařizuje ministryni spravedlnosti do 30 dnů vytvořit AI Litigation Task Force, jejímž jediným úkolem je napadat státní AI zákony, které jsou podle administrativy v rozporu s federální politikou, například kvůli zásahům do mezistátního obchodu nebo kvůli údajnému donucování k nepravdivým výstupům. Ministr obchodu má do 90 dnů zveřejnit přehled existujících státních AI pravidel a vytipovat ta, která mají být právně napadena; zároveň se počítá s tím, že na státy může být vyvíjen tlak i přes federální finance, včetně hrozby omezení některých dotací.
 
Kritika: Jádro sporu je pochopitelné, firmy nechtějí padesát různých sad povinností, ale exekutivní příkaz je spíš politický klacek než poctivě vyvážený zákon, protože staví do role hlavního arbitra federální vládu a soudní útoky na státy. To nahrává velkým hráčům, kteří si jednotná pravidla umějí „odlobbovat“, zatímco státy tím přicházejí o možnost rychle reagovat na konkrétní škody, například deepfaky ve volbách, podvody, diskriminaci v náborových algoritmech nebo zneužití dat. Dávalo by větší smysl nejdřív přijmout srozumitelný federální rámec s jasnými mantinely a odpovědností, a teprve potom řešit přednost práva, místo aby se rovnou rozjížděl právní a finanční nátlak, který může ochranu lidí odsouvat za závod o „AI dominanci“.
 

 

[Rossi D]

„Žandári idú!“ Na Slovensku vás nově mohou zastavit žandáři, tedy polovojenská policie, četnictvo



  Na Slovensku v pátek večer nastoupily první žandárské hlídky, tedy obnovené četnictvo jako polovojenská složka. Formálně spadá pod ministerstvo obrany, v terénu má ale působit pod vedením policie. Zatím bylo nasazeno sedm hlídek, dvě v Malackách, jedna v Bánovcích nad Bebravou, dvě v Kapušanech a dvě ve Slovenské Ľupči.
Ministr obrany uvádí, že se přihlásilo přes 1 100 profesionálních vojáků a stovky policistů, přičemž vycvičeno má být přes 340 aktivních žandárů k postupnému nasazování. Hlídky jezdí ve služebních autech s žandárským polepem a zatím nosí vojenské stejnokroje se žlutou páskou, přičemž se připouští, že se uniforma může časem změnit. Ministr vnitra tyto hlídky představuje jako jednu část širší bezpečnostní mozaiky a mluví i o snaze posílit kompetence městských a obecních policií.
 
Kritika: Zřízení nové uniformované složky se silovým charakterem je zásah, který si žádá maximální jasnost v tom, kdo velí, podle jakých pravidel se zasahuje a jaká je kontrola odpovědnosti, jinak vzniká prostor pro zmatky a zneužití. Argument, že podobné složky fungují i jinde, sám o sobě nestačí, důležité je, jak přesně budou nastavené pravomoci vůči běžným lidem a jak se bude řešit případné překračování kompetencí. A pokud hlídky začínají v armádních uniformách se žlutou páskou, je to zbytečně konfliktní symbolika, která může v části veřejnosti budit dojem militarizace běžného pořádku místo posílení standardní policie.

 

 

---

Tvůrce bitcoinu Satoshi zmizel před 15 lety v tento den a zanechal poslední veřejnou zprávu – „Přešel jsem k jiným věcem“.

 Článek připomíná, že 13. prosince 2010 se Satoshi Nakamoto naposledy veřejně ozval k Bitcoinu a poté z veřejného prostoru zmizel. Poslední veřejná komunikace se týkala čistě technických témat, zatímco později se ještě objevila soukromá zpráva z dubna 2011 adresovaná vývojáři Miku Hearnovi, kde Satoshi v úvodu píše, že se „přesunul k jiným věcem“. Text je označován jako klíčový moment pro decentralizaci projektu, protože po odchodu zakladatele už nebyla žádná autorita, ke které by se komunita upínala.
 
Vysvětluje také, proč byl Bitcoin zásadní technickou novinkou, již v listopadu 2008 Satoshi zveřejnil návrh systému, který řeší problém dvojího utrácení digitálních peněz pomocí veřejné účetní knihy, tedy blockchainu. Od té doby se z experimentu stal globální fenomén, ale identita osoby nebo skupiny za jménem Satoshi zůstává neznámá, což živí spekulace a naplňuje „internetovou detektivku“.
 
Druhá část se věnuje Satoshiho údajně obřímu majetku. Podle běžně citovaných odhadů vytěžil v prvním roce zhruba 1,1 milionu bitcoinů a tyto mince se od roku 2010 prakticky nehýbou. Článek uvádí příklady výkladů, proč se nic nepohnulo, Satoshi mohl zemřít, mohl přijít o přístupové klíče, nebo záměrně mlčí. Zároveň zmiňuje, že kdyby se některé z těchto mincí někdy pohnuly, vyvolalo by to okamžitý rozruch a technicky by to mohlo odkrýt veřejné klíče, čímž by se teoreticky zvětšil prostor pro budoucí útoky s výrazně silnější výpočetní technikou.
 
Kritika: Článek stojí hlavně na výročním příběhu a na číselném efektu „kolik by Satoshi dnes měl“, což je sice poutavé, ale nepřináší to novou stopu k identitě ani hlubší technický posun v pochopení Bitcoinu. Odhad 1,1 milionu mincí je navíc jen odhad a jeho opakování často vytváří dojem jistoty tam, kde jistota není. Také část o budoucích rizicích působí spíše jako dramatická tečka než jako vyvážené zhodnocení, protože praktické dopady podobných scénářů jsou podmíněné mnoha neznámými. Ve výsledku jde spíš o udržování legendy kolem Satoshiho než o věcnou analýzu toho, co dnes pro Bitcoin a kryptosvět skutečně znamená.
 

 

[Rossi D]

Vedení Warner Bros. Discovery odmítlo nabídku Paramountu. Trvá na spojení s Netflixem



  Představenstvo Warner Bros. Discovery odmítlo nepřátelskou nabídku Paramount Skydance na převzetí firmy v hodnotě 108,4 miliardy dolarů (nabídka 30 dolarů za akcii) a trvá na už dříve dohodnutém spojení s Netflixem (27,75 dolaru za akcii v kombinaci hotovosti a akcií, zhruba 82,7 miliardy dolarů). Vedení WBD označilo nabídku Paramountu za málo věrohodnou hlavně kvůli financování, vadí mu, že klíčová část údajného kapitálového krytí není podložená jednoznačnou závaznou garancí, ale konstrukcí přes svěřenské uspořádání a více stran financování. WBD současně odmítá argument, že by dohoda s Netflixem byla pro regulátory zásadně problematičtější než varianta s Paramountem, a připomíná, že Netflix ve smlouvě nese výrazně vyšší finanční riziko pro případ, že by spojení zablokovaly úřady.
Paramount naopak tvrdí, že jeho nabídka je lépe zaplacená a dostatečně krytá kombinací vlastního kapitálu a dluhového financování, a snaží se přesvědčit akcionáře, aby dali přednost vyšší ceně. WBD akcionářům doporučuje Paramount neakceptovat a pokračovat v procesu s Netflixem, který se má dál posouvat směrem k hlasování akcionářů v roce 2026.
 
Kritika: Celá situace je učebnicová ukázka toho, že o budoucnosti filmových značek a studií dnes často rozhodují hlavně finanční konstrukce, garance, break fee a právní rizika, ne kvalita tvorby. Ať vyhraje Netflix nebo Paramount, výsledkem bude další koncentrace moci v zábavním průmyslu a menší prostor pro skutečnou konkurenci, licencování a pestrost nabídky. Je také nešťastné, že se klíčové dědictví studiového Hollywoodu dál přesouvá pod logiku streamovacích platforem, kde se obsah hodnotí primárně podle krátkodobých metrik a předplatného, ne podle dlouhodobé hodnoty a řemesla.
 

 

---

Závod o Měsíc 2.0: Američané ztrácejí náskok, Čína sází na „božské plavidlo“

 Článek popisuje návrat mocenského soupeření o Měsíc po půlstoletí od Apolla, tentokrát už nejde jen o prestiž, ale o dlouhodobou přítomnost, technologickou převahu a kontrolu nad klíčovou infrastrukturou ve vesmíru. V centru jsou USA a Čína, které se předhánějí v tom, kdo dřív dopraví lidi na povrch, vybuduje stabilní logistiku a začne si kolem Měsíce vytvářet síť partnerů, dodavatelů a pravidel hry.
 
Americká strana je popsaná jako silná, ale rozkouskovaná a zpomalovaná. Program Artemis táhnou velké kontrakty a složitý řetězec firem, do toho se přidávají technické a harmonogramové zádrhele u klíčových částí, bez nichž se další kroky nehýbou, typicky přistávací systém a „těžká“ doprava nákladu. Čína je naopak vykreslená jako disciplinovanější, s jasnějším řízením a s postupným skládáním schopností od automatických misí přes logistiku až k pilotovanému přistání. V textu se pracuje i se symbolikou čínských pilotovaných lodí, jejichž jméno se překládá jako „božské plavidlo“ a s tím, že Peking sází na pevný plán a vytrvalé tempo.
 
Zároveň se vysvětluje, proč je Měsíc strategický: jde o testovací polygon pro delší mise, o komunikaci a navigaci, o přístup k místům, kde může být voda ve formě ledu, a o budoucí výrobu paliva a materiálů přímo na místě. To všechno mění „závod o vlajku“ na závod o to, kdo dřív postaví trvale použitelný systém, který bude levněji a častěji vozit lidi i náklad.
 
Kritika: U podobných textů je dobré hlídat, aby se z toho nestala jen nová verze studenoválečné propagandy, protože realita je prozaičtější, rozhodují rozpočty, průmyslová kapacita, spolehlivost dodavatelů a schopnost opakovaně létat, ne hezké slogany o „dominanci“. Americké zpoždění se často líčí jako slabost, ale část problémů pramení z toho, že systém je roztříštěný a veřejně kontrolovaný, zatímco čínský model má výhodu centralizovaného řízení, jenže za cenu menší průhlednosti a veřejné kontroly rizik. A hlavně, pokud se z Měsíce stane bojiště prestiže, může to snadno vytlačit vědu a smysluplnou spolupráci, přitom tradičně platilo, že nejtrvalejší pokrok vzniká z trpělivé práce, standardů, bezpečnosti a rozumných cílů, ne z mediálního závodu o „kdo bude první“.
 

 

[Rossi D]

O2 dostalo od ČTÚ pokutu kvůli nekalým praktikám při přechodu na Oneplay



  Český telekomunikační úřad udělil O2 pokutu 750 tisíc korun za nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům při migraci z O2 TV na platformu Oneplay. Rozhodnutí je pravomocné a O2 pokutu už uhradilo.
Problém byl v tom, že k převodu došlo letos v březnu tak, že zákazníci byli převedeni na Oneplay bez možnosti dál používat původní O2 TV, a změna byla navíc spojena se zdražením kvůli přenastavení balíčků. Praktickým příkladem dopadu bylo i to, že službu bylo podle reakcí uživatelů obtížné zrušit, což vyvolalo vlnu negativních ohlasů. Oneplay vznikla spojením O2 TV a videotéky Voyo v rámci skupiny PPF a podle vyjádření vlastníka měla po spojení kolem 1,4 milionu uživatelů.
 
Kritika: Pokuta působí spíš jako symbol než jako skutečná brzda, protože u služby s takovým rozsahem je 750 tisíc částka, která těžko změní motivaci tlačit zákazníky do nového produktu. Nejproblematičtější je samotný princip převodu bez reálné volby a s následným zdražením, to je přesně typ chování, které lidi učí nedůvěřovat změnám tarifů a „vylepšením“ služeb. A pokud je navíc ukončení služby složité, je to z pohledu spotřebitele špatně nastavené už od základu, férové služby mají jít zrušit stejně snadno, jako se zapínají.
 

 

---

 

Slovenské O2 kupuje operátora UPC

 O2 Slovakia uzavřelo dohodu o převzetí 100 procent společnosti UPC Broadband Slovakia od Liberty Global. Hodnota transakce očištěná o hotovost a dluhy je 95 milionů eur. Dokončení se čeká v první polovině roku 2026 po schválení regulátory. Do té doby má UPC fungovat dál jako samostatný subjekt a pro zákazníky se aktuálně nic nemění.
 
Smysl obchodu je v tom, že O2 získá pevnou síť a kabelovou televizi, zatímco UPC dostane silnější zázemí pro investice a prodej v balíčcích. O2 je na Slovensku silné v mobilní síti, UPC patří mezi přední poskytovatele kabelového internetu a televize s dostupností pro více než 600 tisíc domácností v téměř 80 městech. Praktický dopad po spojení se typicky čeká v konvergenci služeb, tedy jeden účet, jedna aplikace, jeden zákaznický servis a zvýhodněné balíčky.
 
Příklady využití po spojení v praxi bývají tyto scénáře. Domácnost může mít mobilní tarify O2 společně s pevným internetem UPC a televizí v jednom balíčku se slevou, případně s výhodnějším pronájmem modemu a set top boxu. Rodina, která dnes řeší mobil u jednoho operátora a internet s televizí u druhého, může dostat jednodušší správu služeb, jednotné vyúčtování a často i lepší podmínky pro více SIM karet. Pro O2 je to zároveň cesta, jak nabídnout domácí internet i tam, kde je lepší kabelová infrastruktura UPC než čistě bezdrátové řešení.

Kritika:Jde o klasickou konsolidaci, která se prodává jako výhoda pro zákazníka, ale v praxi často znamená méně reálné konkurence v pevné síti i v televizi. Slibované zlevnění přes balíčky může fungovat hlavně pro ty, kdo přijmou více služeb najednou, zatímco samostatné tarify se mohou časem zhoršovat nebo zdražovat. Pokud regulační úřady nepohlídají podmínky, může se z konvergence stát spíš nástroj uzamčení zákazníka do jednoho ekosystému, kde je přechod jinam složitější než dřív.

 

 

---

 

Předávání Oscarů se od roku 2029 přesune na YouTube

Americká filmová akademie uzavřela víceletou smlouvu s YouTube, takže od roku 2029 bude předávání Oscarů vysíláno výhradně online na YouTube a pro diváky po celém světě má být dostupné zdarma. Dohoda má běžet do roku 2033 a kromě hlavního večera má zahrnovat i doprovodný program včetně zákulisních přenosů.
 
Součástí přesunu má být také vyhlašování nominací a předávání studentských a technických Oscarů. YouTube chce přidat automatické titulky a vícejazyčné zvukové stopy, aby se přenos lépe škáloval globálně. Ve spolupráci se má zapojit i iniciativa Google Arts and Culture, která má pomoci s digitalizací rozsáhlých sbírek akademie a zpřístupněním části muzejních expozic online. Dosavadním vysílatelem byla stanice ABC ze skupiny Disney, partnerství má skončit jubilejním 100. ročníkem v roce 2028. 
 
Kritika: Je to logický krok podle toho, kam se publikum přesouvá, ale zároveň další hřebík do rakve společného televizního zážitku, kdy „celá země“ sledovala jednu událost ve stejný čas. YouTube sice nabídne dosah a technické vychytávky, jenže hrozí rozmělnění prestiže do formátu platformy, kde vedle červeného koberce běží reklamy, reakční videa a nekonečný šum. A slib „zdarma pro všechny“ bude v praxi vždycky vykoupen pozorností a daty, takže jde spíš o změnu obchodního modelu než o charitu pro diváky.

 

 

 

---

Trumpova administrativa se zaměřuje na EU kvůli zacházení s americkými technologickými giganty



  Trumpova administrativa přes úřad USTR veřejně varovala Evropskou unii, že pokud bude dál podle USA „diskriminačně“ brzdit americké poskytovatele služeb regulacemi a pokutami, může Washington sáhnout k odvetným krokům proti evropským firmám. USTR Jamieson Greer v tomto rámci jmenoval jako možné cíle například Accenture, Amadeus, Capgemini, DHL, Mistral AI, Publicis, SAP, Siemens a Spotify. V pozadí sporu je zejména evropské vymáhání pravidel typu DSA a GDPR a také nedávná pokuta pro platformu X; Evropská komise odmítá, že by postupovala diskriminačně, a tvrdí, že pravidla platí stejně pro všechny firmy působící v EU.
 
Kritika: Tahle přestřelka je víc o moci a vyjednávacích pákách než o spravedlivém nastavení pravidel pro uživatele, protože obě strany používají regulaci a sankce jako obchodní nástroj. Evropa má právo vymáhat vlastní zákony, ale pokud je bude dlouhodobě prezentovat hlavně jako trestání amerických firem, sama si vyrábí odvetu a další eskalaci, která nakonec dopadne i na běžné zákazníky a exportéry. Americká hrozba „použijeme všechny nástroje“ zase působí jako politika síly, která může snadno sklouznout k selektivnímu trestání vybraných značek místo klidného hledání stabilních a předvídatelných pravidel. Bylo by rozumnější vrátit se k pevným, srozumitelným dohodám a k tomu, že právo má být stejné pro všechny a nemá se měnit podle momentální nálady v politice ani podle toho, kdo má větší páku.
 

 

---

 

Čína údajně disponuje prototypem EUV stroje, který vyrobili bývalí zaměstnanci společnosti ASML.

 Čína má podle reportáže postavený prototyp stroje pro EUV litografii, na kterém pracoval tým bývalých zaměstnanců ASML. Prototyp měl být dokončen už na začátku roku 2025 a nyní prochází testy. Zásadní posun je, že zařízení údajně umí generovat EUV světlo, ale zatím ještě neprokázalo výrobu použitelných čipů v praxi. 
 
Za projektem má stát dlouhodobá, státem podporovaná snaha o technologickou soběstačnost v klíčové části výroby nejpokročilejších čipů, kterou Západ roky drží pod přísnou exportní kontrolou. Zpráva popisuje kombinaci náboru zkušených lidí, bezpečnostně přísného vývoje a snahy obejít největší úzké hrdlo, tedy špičkovou optiku a extrémní přesnost celého systému. I kdyby prototyp na první pokus nedosáhl parametrů dnešních komerčních EUV strojů, samotná schopnost EUV zdroj rozběhnout zkracuje Číně cestu k vlastnímu ekosystému a zvyšuje tlak na další kolo sankcí i protiopatření.
 
Kritika: Je dobré brzdit nadšení z titulku, prototyp, který umí rozsvítit EUV, ještě není tovární stroj, který spolehlivě a opakovaně vyrábí špičkové čipy, rozdíl mezi obojím je v řemesle a přesnosti propastný. Současně ale platí staré pravidlo průmyslu: když se jednou ukáže, že něco fyzicky funguje, je to jen otázka času, peněz a disciplíny, než se z toho stane použitelný výrobní postup, a právě to je pro Evropu i USA nepříjemná zpráva. A nakonec je tu nepěkný důsledek pro celý obor, technologická „železná opona“ v čipech vede k tomu, že místo otevřeného trhu a specializace vznikají paralelní, drahé a méně efektivní řetězce, které zaplatí koncový zákazník v cenách elektroniky.
 

 

---

 

Společnost Micron nastínila ponuré vyhlídky pro dodávky pamětí DRAM v první zprávě o hospodaření od ukončení značky Crucial memory a SSD

Micron ve svém první výsledkové zprávě po ukončení značky Crucial pro spotřebitele popsal, že situace u pamětí zůstane napjatá déle, než se čekalo. Firma sice vykázala rekordní tržby 13,64 miliardy dolarů a meziroční růst okolo 57 procent, ale zároveň otevřeně říká, že dodávky DRAM budou omezené i po roce 2026. Hlavní motor je poptávka datových center pro umělou inteligenci, která tlačí nahoru ceny a zvyšuje marže, jenže zároveň vysává výrobní kapacity.
 
Důležitou roli hraje HBM paměť pro AI akcelerátory. Micron upozorňuje, že výroba HBM spotřebuje zhruba trojnásobek waferové plochy oproti DDR5, a proto se napětí přelévá i do běžných produktů. Firma očekává silný růst příjmů z HBM a mluví o tom, že celkový adresovatelný trh pro HBM by mohl do roku 2028 dosáhnout 100 miliard dolarů, což už je velikost, která začíná měnit priority celého paměťového průmyslu.
 
Ani plánované rozšiřování výroby nemá krátkodobě stačit. Micron staví další továrny v Idahu s náběhem výroby kolem poloviny roku 2027 a připravuje velkou investici ve státě New York, kde se počítá se zahájením stavby na začátku roku 2026 a s výrobou zhruba kolem roku 2030. Přesto vedení odhaduje, že u klíčových zákazníků bude schopné pokrýt jen asi polovinu až dvě třetiny poptávky, což vede k tomu, že odběratelé se snaží jistit si dodávky víceletými smlouvami. Pro běžný trh to znamená další tlak na ceny DDR5 a obecně horší dostupnost atraktivních kitů, zejména ve vyšších kapacitách.
 
Kritika: Micron popisuje nedostatek jako dlouhodobý strukturální problém, ale z pohledu zákazníků to může vypadat i jako pohodlné ospravedlnění vysokých cen, protože tlak poptávky po AI dává výrobcům pamětí nebývale silnou vyjednávací pozici.
Ukončení značky Crucial sice firmě uvolní ruce pro výnosnější segmenty, jenže zároveň to oslabuje konkurenci v oblasti spotřebitelských modulů a SSD, takže běžný uživatel bude ještě víc závislý na tom, co zrovna „zbude“ vedle priorit pro datová centra.
Největší riziko je normalizace stavu, kdy se běžné upgrady počítačů stávají neúměrně drahé kvůli závodu několika firem o AI výkon, a kdy si průmysl na tuto cenovou hladinu zvykne jako na nový standard, i kdyby se později poptávka ochladila.
 

 

 

 

---

Čínská společnost předvádí další klon vesmírné lodi



  Čínská firma Beijing Leading Rocket Technology představila koncept rakety pojmenované Starship 1, kterou popisuje jako plně znovupoužitelnou a „vylepšenou AI“. Na vizualizacích připomíná přístup SpaceX se systémem Starship, tedy velká dvoustupňová konstrukce se snahou o opakované použití obou stupňů.
 
Text to zasazuje do širší vlny, kdy se čínské subjekty postupně posouvají od kopií typu Falcon 9 k „starshipové“ filozofii. Změnu trendu podle článku odstartoval i stát, když se u plánované těžké rakety Long March 9 začalo mluvit o přechodu k plně znovupoužitelnému řešení podobnému Starship. Vedle toho se objevují další soukromé projekty, například Cosmoleap s raketou Leap a Astronstone, které otevřeně míří na stejné principy, včetně konceptu zachytávání stupně věží s rameny. 
 
Kritika: Je snadné nakreslit raketu, která vypadá jako Starship, ale mimořádně těžké je dotáhnout ji do opakovaně použitelného, bezpečného a ekonomicky smysluplného provozu. „AI“ v popisu zní spíš jako marketingový nátěr než technický průlom, protože klíčové problémy jsou pořád stejné, motory, materiály, tepelné namáhání, řízení návratu, výrobní disciplína a mnoho let zkoušek. Z tradičního pohledu je rozumné brát většinu těchto oznámení jako ambiciózní plány, dokud se neukáže skutečný hardware, zkoušky a opakované lety, ne jen sliby a hezké renderované obrázky. 
 

 

 

---

 

Mnoho Čechů to neví. Za sběr chvojí, mechu i větviček v lese hrozí vysoké pokuty

 Článek upozorňuje, že i když je vstup do lesa v Česku tradičně volný, neznamená to automaticky právo odnášet si z něj materiál na vánoční výzdobu. Lesní zákon dovoluje pro vlastní potřebu sbírat jen suchou, na zemi ležící klest, tedy drobné dřevní zbytky po lesnických pracích. V praxi se tím míní hlavně malé větve přibližně do 7 cm průměru včetně kůry. I to má výjimku, ve zvláště chráněných územích (národní parky, přírodní rezervace) se takový sběr nepovoluje.
Naopak mech, kůra, zelené větve a chvojí, živé stromky nebo jmelí se berou jako součást živého porostu a jejich sběr je bez výslovného souhlasu vlastníka lesa zakázaný. Kdo si tedy pro věnec “jen ustřihne” chvojí ze stromu nebo vezme mech z lesa, dopouští se přestupku. Nepodnikající fyzické osobě může lesní stráž nebo policie uložit pokutu až do 5 000 Kč. U komerčního sběru je riziko výrazně vyšší, může jít až o 100 000 Kč. V chráněných lokalitách je režim obecně ještě přísnější, sběr rostlin a přírodnin je možný jen tehdy, když to výslovně povolí orgán ochrany přírody a konkrétní pravidla se mohou lišit podle vyhlášky daného území.
 
Jako bezpečná cesta se doporučuje nakupovat chvojí nebo vánoční stromky legálně přímo od vlastníků lesů, typicky z plantáží určených pro vánoční stromky nebo z plánovaných prořezávek a prostřihávek v mladých porostech, které jsou běžnou součástí hospodaření v lese.
 
Kritika: Text správně připomíná, že les není samoobsluha a že tradice volného vstupu neznamená právo brát si živý materiál, jenže v praxi bývá hranice pro běžné lidi matoucí, zejména rozdíl mezi suchou klestí na zemi a “nevinným” uštípnutím zelené větvičky. Pokuty mohou působit přísně hlavně na slušné návštěvníky, zatímco skutečné škody často vznikají opakovaným a hromadným sběrem, který se hůř kontroluje. Rozumné by bylo, aby stát i obce vedle varování víc podporovaly jednoduchou, místní a legální nabídku chvojí a stromků, protože když lidé mají snadno dostupnou alternativu, ubývá i pokušení brát si materiál načerno.
 

 

---

Mercedes po 28 letech opouští šéfdesignér Gorden Wagener. Na kontě má doslova ikony



  Gorden Wagener po 28 letech odchází z Mercedesu, kde od roku 2008 vedl globální design a výrazně přetvořil vizuální identitu značky. Ukončení působení ve firmě má naplánován k 31. lednu 2026 a podle oznámení jde o odchod na vlastní žádost po dohodě obou stran. Jeho nástupcem má být Bastian Baudy, dosavadní šéf designu Mercedes AMG, takže kontinuita vedení má zůstat zachovaná.
 
Wagener je spojovaný hlavně s prosazením designové filozofie Sensual Purity a s celou řadou modelů, které se v posledních dvou dekádách staly pro Mercedes určujícími. Pod jeho vedením vznikaly nebo se výrazně formovaly mimo jiné SLR McLaren, Mercedes AMG GT, několik generací třídy S, novodobé pojetí třídy A a celkový směr luxusních variant včetně Mercedes Maybach, stejně jako přechod k elektrické estetice řady EQ. Současně šlo i o dobu, kdy se značka snažila držet jednu rozpoznatelnou linku napříč portfoliem, od sportovních derivátů po luxusní limuzíny a SUV.
 
Kritika: Wagener zanechává silnou stopu, ale zároveň i polarizující éru, kdy část publika vnímá některé novější tvary jako příliš uhlazené a zaměnitelné, zejména u elektrických modelů. Moderní důraz na velké displeje a minimalistické interiéry může působit efektně v showroomu, ale dlouhodobě se ukáže, zda obstojí stejně dobře jako tradiční, řemeslně čitelné kabiny starších Mercedesů. Pro značku bude klíčové, aby nástupce nepokračoval jen ve zjednodušování a efektu, ale vrátil víc nadčasových proporcí, střídmosti a detailu, které dělaly z Mercedesu etalon důstojného luxusu.
 

[Rossi D]

Samsung má jako první 2nm procesor: Exynos 2600 má opět ray tracingovou grafiku Radeon



  Samsung představil mobilní systém na čipu Exynos 2600 jako první čip vyráběný jeho vlastním 2nm procesem 2SFF s tranzistory GAAFET. Pro Samsung je to pokus otočit nepříznivý trend posledních let, kdy jeho Exynosy často ztrácely na konkurenci hlavně kvůli horšímu výrobnímu procesu a teplotám, takže ve vlajkách ve velkém končily čipy od Qualcommu.
 
CPU má deset jader nové generace Arm Lumex C1. Je tu jedno hlavní jádro Lumex C1 Ultra až na 3,8 GHz a devět jader Lumex C1 Pro, rozdělených do dvou skupin, tři výkonnější na 3,25 GHz a šest úspornějších na 2,75 GHz. Zajímavost je, že úplně mizí malá úsporná jádra, takže se Samsung snaží pokrýt celé spektrum zátěže jen „středními“ jádry ve dvou úrovních výkonu. Paměti zůstávají LPDDR5X a úložiště je UFS 4.1. NPU je posílené pro výpočty AI, čip míří i na náročnější foto a video, včetně podpory velmi vysokých rozlišení snímačů a 8K videa; displejově počítá maximálně s 4K při 120 Hz.
 
Grafika Xclipse 960 je znovu licencovaná od AMD pod značkou Radeon, tedy pokračování směru, který Samsung zavedl už u předchozích Exynosů. Zmiňuje se výrazné zrychlení ray tracingu, a u této generace se očekává posun architektury proti minulé generaci. Prakticky to míří na plynulejší hry a lepší obrazové efekty při nižším interním rozlišení s dopočtem.
 
Důležitá je i konstrukce pouzdra kvůli teplu. Samsung přesouvá paměti vedle čipu a na samotný čip přidává chladicí vrstvu, aby se lépe odvádělo teplo z CPU a GPU, protože vrstvení pamětí přímo nad čip tradičně chlazení zhoršuje. Exynos 2600 už má být v sériové výrobě a nejpravděpodobnější nasazení je řada Galaxy S26, ovšem spíš jen v části regionů, zatímco jinde může zůstat Snapdragon.
 
Kritika: Papírově to vypadá jako návrat Samsungu do první ligy, ale rozhodující bude realita: výtěžnost 2nm procesu, stabilní výkon v dlouhé zátěži a teploty v tenkých telefonech. Úplné vypuštění malých jader může v praxi dopadnout dvěma způsoby: buď to díky moderní efektivitě zjednoduší řízení spotřeby, nebo to naopak zhorší výdrž v lehkých úlohách, kde dřív stačilo pár opravdu úsporných jader. Radeon v mobilu zní dobře, jenže dokud neuvidíme srovnání ve hrách a hlavně chování po několika minutách zátěže, zůstává to spíš slib než jistota. Nakonec je tu i tradiční problém roztříštěnosti: pokud bude Exynos jen v některých verzích Galaxy, zákazník nedostane jednotnou zkušenost a Samsung si bude muset znovu a znovu obhajovat, proč stejný telefon vypadá podle trhu jako dvě různé konfigurace.
 

 

---

Blue Origin překonává bariéry přístupnosti a vysílá do vesmíru prvního uživatele invalidního vozíku

 Blue Origin zapsal další milník komerčních letů, když na suborbitální misi New Shepard vynesl do vesmíru prvního člověka používajícího invalidní vozík. Let absolvovala Michaela "Michi" Benthaus, německá inženýrka z Evropské kosmické agentury, která po úrazu míchy při horské cyklistice v roce 2018 ztratila hybnost nohou a dlouho si myslela, že se jí sen o letu do vesmíru již nesplní.
 
Mise odstartovala z kosmodromu v západním Texasu a šlo o šestnáctý pilotovaný let New Shepard nad hranici 100 kilometrů. Posádka zažila několik minut beztíže a výhled na zakřivenou Zemi, poté se stupeň rakety autonomně vrátil k přistání a kabina dosedla na padácích. Původní pokus o start o dva dny dřív firma zrušila kvůli problému zjištěnému při předletových kontrolách, při ostrém termínu už odpočet proběhl bez komplikací.
 
Blue Origin na podobný let několik let připravoval zázemí tak, aby bylo přístupnější, například doplněním výtahu na startovní věž. Samotná kabina nemusela projít zásadní přestavbou, tým ale upravil pozemní postupy. Konkrétně šlo o jednodušší a bezpečnější nástup a výstup s asistencí ostatních, mimo jiné pomocí lavičky. Benthaus předtím získala zkušenost s beztíží na parabolickém letu v rámci projektu zaměřeného na přístupnost kosmických letů a vedla i analogovou misi simulující kosmický pobyt.
 
Na palubě s ní letěli například Hans Koenigsmann, který dříve působil u SpaceX a podle popisu pomáhal Benthaus i s pohybem během příprav, dále finančník Joey Hyde, manažer Neal Milch, podnikatel Adonis Pouroulis a počítačový vědec Jason Stansell. V kabině se vezl i náklad desítek tisíc pohlednic od studentů a veřejnosti v rámci vzdělávacího programu firmy.
 
Kritika: Je to silný symbol, ale pořád jde hlavně o krátký suborbitální zážitek, nikoli o plnohodnotnou cestu k běžné účasti lidí s handicapem na dlouhých misích, kde rozhoduje každodenní soběstačnost, evakuace, hygiena a práce v týmu po mnoho dní. Firma ukazuje, že část bariér lze odstranit úpravami postupů a zázemí, jenže skutečná dostupnost se pozná teprve tehdy, až budou podobné lety pravidlem a ne výjimečně vybranou událostí. A pokud má mít tento krok trvalou hodnotu, nesmí zůstat jen u dojemného příběhu, ale musí z něj vyrůst standardy, otevřenější zdravotní kritéria a dlouhodobá odpovědnost za bezpečnost, ne jen jednorázový milník pro titulky.
 

 

---

Konec map, jak je známe? Vědci stvořili digitální dvojče lidstva, najdete i svůj dům

Vědci z Technické univerzity v Mnichově vytvořili Global Building Atlas, dosud nejkompletnější trojrozměrnou mapu lidské zástavby, která zobrazuje přibližně 2,75 miliardy budov po celém světě. Nejde jen o půdorysy, atlas se snaží odhadovat i výšku a objem staveb, takže dává realističtější představu o hustotě zástavby a podmínkách bydlení. V mapě si lze vyhledat i vlastní dům a porovnat, jak „objemově“ zapadá do okolí.
 
Model vznikal několik let z globálních satelitních snímků, které byly zpracované po malých dlaždicích a musely se z nich odfiltrovat rušivé prvky jako vegetace nebo jiné objekty. Praktické využití míří hlavně na územní plánování a urbanismus, rychlejší vyhodnocení dopadů katastrof typu záplav či zemětřesení, a také na výzkum vztahu mezi urbanizací a klimatem, protože atlas umožňuje lépe měřit koncentraci zástavby v čase i prostoru. Do budoucna se počítá s tím, že podobné mapy budou doplňované o další vrstvy informací, například energetické nároky nebo další environmentální ukazatele.
 
Kritika: Tvrzení o „konci map, jak je známe“ je spíš marketing, běžná navigace a praktická kartografie stojí na silnicích, adresách a lokálních detailech, které tento typ atlasu nenahrazuje. Výška a objem jsou odhady ze satelitních dat, takže v konkrétních místech mohou být nepřesné a pro rozhodování v terénu pořád bude potřeba klasické měření a místní znalost. Čím přesnější a dostupnější budou globální modely budov, tím víc poroste riziko zneužití pro sledování, cílení a bezpečnostní analýzy, takže bude důležité hlídat, kdo k datům přistupuje a k jakému účelu.
 

 

---

Amazon zaměstnával severokorejského špiona. Prozradila ho vysoká odezva klávesnice

 Amazon zjistil, že v jedné části firmy pracoval člověk napojený na Severní Koreu, který vystupoval jako systémový administrátor. Upozornily na to interní bezpečnostní nástroje dohlížející na práci administrátorů, které vyhodnotily jeho chování jako nestandardní, mimo jiné kvůli zvláštní angličtině a neobvyklým úkonům v systémech. Při následné kontrole se ukázala také podezřele vysoká odezva při psaní na klávesnici, u běžné práce v USA jde o desítky milisekund, tady to bylo přes 110 ms, což naznačovalo vzdálené ovládání.
 
Další prověřování odhalilo, že připojený počítač byl fyzicky v Arizoně, ale skutečný operátor byl v Severní Koreji. V tomto případě měla Severní Korea využít i zaměstnankyni Amazonu, kterou do operace zatáhla, a ta byla po rozkrytí na začátku letošního roku odsouzena k několika letům vězení. Amazon zároveň tvrdí, že podobných pokusů o infiltraci zachytil od dubna 2024 přes 1 800 a že jde o širší trend, v němž jsou v USA aktivní i další státy.
 
Kritika: Případ ukazuje, jak křehké je spoléhat na formální náborové procesy, když útočník kombinuje lidskou zranitelnost s technickými triky a přístup získá přes důvěryhodně vypadající identitu. Současně je to varování, že i když bezpečnostní dohled funguje, často jde o detekci až po tom, co se někdo do systému dostane, a to je u správcovských práv už samo o sobě nebezpečné. Z praktického pohledu je nejdůležitější poučení pro firmy jednoduché, kritické přístupy musí být co nejvíc omezené, průběžně prověřované a navázané na více nezávislých kontrol, ne jen na to, že člověk prošel náborem a vypadá důvěryhodně.
 

 

---

Podivná zelená šipka na semaforu mate české řidiče. Za její neznalost hrozí vysoká pokuta

 V Německu se u semaforů objevuje malá zelená šipka na samostatné tabulce, takzvaný Grüner Pfeil. Umožňuje odbočit doprava i na červenou, ale jen tehdy, když řidič nejdřív skutečně zastaví na hranici křižovatky, zkontroluje situaci a dá přednost úplně všem, tedy autům, cyklistům i chodcům. Prakticky to funguje jako stopka s možností odbočit, když je volno. Článek zároveň varuje před záměnou s klasickou světelnou šipkou v semaforu, která platí jen tehdy, když svítí.
 
Za nedodržení pravidla, typicky za odbočení bez povinného zastavení, hrozí v Německu pokuta zhruba 70 eur a bod, při ohrožení se sankce zvyšuje a při nehodě může jít až o 180 eur. V Česku tato samostatná značka není, na červenou se nejezdí a odbočení doprava je možné až na zelený signál, případně na světelnou šipku, která je součástí signalizace.
 
Kritika: Je to užitečné pravidlo pro plynulost dopravy, ale článek správně ukazuje i jeho slabinu, bezpečnost stojí a padá na tom, že řidič opravdu zastaví a opravdu dá přednost. V praxi lidé často jen přibrzdí, protože jsou zvyklí “proklouznout”, a to je přesně recept na konflikt s chodci a cyklisty. Vychází z toho všeho jednoduchá zásada, na cizí křižovatce se nehraje na odhad, nejdřív úplně zastavit, teprve pak jet, i když se za vámi někdo netrpělivě tlačí kupředu.

 

 

 

 

[Rossi D]

Jaderné dědictví SSSR v Arktidě: Od zapomenutých reaktorů po nové hrozby



  Článek připomíná, že Arktida nese těžké jaderné dědictví Sovětského svazu. Na Nové zemi proběhly během studené války desítky testů včetně exploze Car bomby, což zanechalo dlouhodobé zamoření. Podél arktického pobřeží navíc zůstaly stovky radioizotopových generátorů pro majáky a vysílače, často bez údržby a s rizikem úniku radiace, a k tomu se přidává staré ukládání poškozených reaktorů a havárie ve skladech paliva.
 
Text to spojuje se současností, Rusko naznačuje připravenost obnovit jaderné testy jako demonstraci síly a současně rozvíjí arktické projekty, od jaderných ledoborců s novými reaktory po malé modulární reaktory pro zásobování odlehlých míst. Do obrazu vstupují i americké plány a základny v Grónsku, takže Arktida se znovu mění v prostor soupeření, kde staré škody ohrožují ekosystém i hospodářství, například rybolov.
 
Kritika: Článek správně ukazuje, že v Arktidě se mísí staré zanedbané škody s novými ambicemi, ale místy sklouzává k dramatické zkratce, která může zastiňovat konkrétní míru rizik a to, co už se dříve podařilo uklidit.
Je nepříjemné, jak snadno se z tématu ochrany křehkého prostředí stává jen kulisa pro geopolitické signály, přitom největší cenu má trpělivá sanace a dlouhodobý dohled, ne chřestění testy.
Poučení je prosté, když stát jednou upřednostní výkon a prestiž před pořádkem a odpovědností, účty se platí ještě po generacích a v Arktidě je platí i příroda, která se zotavuje nejpomaleji.
 

---

Piráti se nabourali do Spotify, balík 86 milionů skladeb míří na torrenty

 Článek popisuje, že skupina Anna’s Archive měla ve velkém stáhnout data ze Spotify a chystá je šířit přes torrenty. Jde o zhruba 300 TB dat, přičemž má zahrnovat asi 86 milionů zvukových souborů a obří balík metadat k přibližně 256 milionům položek. Výběr skladeb má být dělaný podle popularity, aby balík pokryl většinu toho, co lidé na Spotify skutečně poslouchají. Spotify podle textu incident vyšetřuje, ruší zneužité účty a tvrdí, že nejde o celý katalog, zároveň připouští obcházení ochran při získání části audia.
 
Kritika: Balit masové pirátství do řečí o „záchraně kulturního dědictví“ je pohodlná výmluva, která míjí fakt, že tím vzniká obrovská škoda autorům a vydavatelům a hlavně se otevírá cesta k dalšímu komerčnímu zneužití. Problém navíc není jen v samotném úniku, ale v tom, že takový balík je ideální surovina pro trénink modelů a automatickou produkci napodobenin, takže dopad se může řetězit daleko za hranice jedné služby. A pro Spotify je to připomínka staré pravdy, když se spoléhá na uzavřený ekosystém a ochrany, vždycky se nakonec najde slabé místo, které je potřeba poctivě zacelit, ne přebít marketingem a uklidňováním.
 

 

---

Paramount získal v souboji o Warner Bros. podporu miliardáře Ellisona. Zaručí se za část nabídky

 Paramount Skydance posílil svou nabídku na převzetí Warner Bros. Discovery tím, že miliardář Larry Ellison dal neodvolatelnou osobní záruku na zhruba 40,4 miliardy dolarů. Má to uklidnit hlavní výtku vedení WBD, že předchozí financování bylo málo jisté a příliš navázané na rodinné struktury. Nabídka se dál drží na 30 dolarech za akcii v hotovosti, prodlužuje se lhůta pro akcionáře a Paramount upravil i podmínky kolem případného regulatorního zablokování, aby vypadal srovnatelně věrohodně proti dohodě WBD s Netflixem.
 
Kritika: Je to ukázka, jak se z velkých mediálních značek stává hlavně hra o financování, garance a právní pojistky, zatímco divákovi to nepřinese nic okamžitě lepšího. Osobní záruka zní pevně, ale pořád neřeší, že jakákoli takto obří fúze narazí na regulátory a bude dlouho viset ve vzduchu, což ochromuje investice i plánování uvnitř firmy. 

 

 

---

Ruská vesmírná stanice nové generace bude využívat především ISS



  Rusko podle článku mění plán své příští orbitální stanice tak, že jako základ nepoužije nové moduly od nuly, ale hlavně stávající ruskou část ISS. Tím se překlápí i původní záměr mít novou stanici na jiné dráze a startovat ji z ruského kosmodromu, protože při znovupoužití existujících modulů zůstává logická stejná dráha jako u ISS a tím i vazba na dosavadní logistiku.
 
Text zároveň připomíná, že právě ruský segment ISS je považovaný za problematický kvůli stáří a údržbě, zmiňuje se i obava z dlouhodobých technických potíží a zhoršování stavu modulů, takže rozhodnutí šetřit opětovným použitím vyvolává otázky nad bezpečností a životností takového řešení.
 
Kritika: Je to typicky úsporný kompromis, který může zachovat přítomnost na oběžné dráze, ale zároveň staví budoucnost na hardware, u něhož už dnes existují vážné pochybnosti o kondici. Recyklace zní rozumně, jenže u pilotované stanice je tradičně důležitější spolehlivost než improvizace, protože následky se platí lidským rizikem, ne jen penězi. Pokud má mít projekt smysl, musí se opírat o tvrdá technická data, jasný plán renovací a realistické limity, jinak to bude spíš prodlužování agónie než nová generace.
 

 

 

[Rossi D]

Trumpova administrativa opět zastavila pronájem 6 GW pobřežních větrných elektráren



  Trumpova administrativa znovu pozastavila pronájmy a práce u pěti velkých projektů větrných elektráren na moři u východního pobřeží USA, dohromady téměř 6 GW výkonu. Stalo se to krátce poté, co soud smetl předchozí blokaci rozvoje offshore větru, teď vláda argumentuje národní bezpečností, hlavně možným rušením radarů v blízkosti hustě osídlených oblastí. Mezi zasaženými jsou Revolution Wind (Connecticut a Rhode Island), Coastal Virginia Offshore Wind, Vineyard Wind (Massachusetts) a dvojice projektů u New Yorku, Empire Wind a Sunrise Wind. Ministerstvo vnitra odkazuje na veřejné materiály i čerstvé utajené podklady z Pentagonu a tvrdí, že potřebuje čas na dořešení rizik se zainteresovanými stranami. Článek zdůrazňuje, že jde o oblast s rychle rostoucí poptávkou po elektřině kvůli datovým centrům, takže odklad může mít dopad i na kapacity sítě a ceny.
 
Kritika: Je to pokračování politiky, kdy se rozjeté projekty zastavují administrativním rozhodnutím a poškozuje se důvěra v pravidla hry, investoři i dodavatelé pak logicky zdražují riziko. Radarová otázka není nová a dřív se řešila technickými mitigacemi, takže klíčové bude, zda vláda předloží konkrétní, ověřitelné důkazy, ne jen obecné fráze o utajených zprávách. Dávalo by smysl nastavit předem jasné bezpečnostní standardy a technické požadavky pro všechny, místo opakovaných stop stavů, které vypadají spíš jako mocenský nástroj než jako poctivá správa infrastruktury.
 

 

---

USA zakazují nové zahraniční drony a jejich součásti

 Americká FCC zařadila zahraničně vyrobené drony a jejich kritické komponenty na seznam zařízení považovaných za bezpečnostní riziko. Prakticky to znamená, že nové modely dronů a nové klíčové díly vyrobené mimo USA už v budoucnu neprojdou schvalováním pro dovoz a prodej, pokud nedostanou výjimku od ministerstva obrany nebo vnitřní bezpečnosti. Už prodané a dříve schválené drony tím dotčené být nemají, dál je lze používat a doprodávat zásoby.
 
FCC tvrdí, že drony jsou přirozeně dvojího použití a že zahraniční původ u částí jako datové přenosy, komunikační systémy, letové řídicí jednotky, pozemní stanice, navigace, baterie a motory může otevírat prostor pro dlouhodobé sledování, odčerpávání dat nebo sabotáže. Jako argument zaznívá i ochrana velkých akcí typu mistrovství světa a olympiády. Výrobci typu DJI reagují tím, že jim chybí zveřejněné konkrétní důkazy a že opatření vnímají jako protekcionismus.
 
Kritika: Bezpečnostní obavy u kritické techniky jsou legitimní, ale plošný zákaz „všeho zahraničního“ je hrubý nástroj, který může okamžitě zdražit provoz pro malé firmy, zemědělce, filmaře i záchranné složky, které roky stavěly na dostupných a ověřených platformách. Pokud se má trh skutečně přesměrovat na domácí výrobu, bude to chtít jasné přechodové období, realistické náhrady a průhledná kritéria výjimek, jinak hrozí chaos a improvizace.
 

 

---

Nová nabídka Paramountu pro Warner Bros. není dostatečná, tvrdí významný investor

 Paramount Skydance upravil nepřátelskou nabídku na Warner Bros. Discovery, ale podle velkého akcionáře Harris Oakmark to stále nestačí. Investor říká, že změny byly nutné, jenže pokud to Paramount myslí vážně, musí přidat větší motivaci, protože změna směru má pro firmu i akcionáře svou cenu. Nabídka zůstává na 30 dolarů za akcii, jen je teď lépe „podepřená“ financováním, mimo jiné osobní garancí Larryho Ellisona na 40,4 miliardy dolarů a vyšší pokutou při regulatorním zablokování. Současně běží konkurenční dohoda s Netflixem a termín pro rozhodnutí akcionářů se posouvá na 21. ledna 2026. 
 
Kritika: Je to další ukázka, jak se z hollywoodských značek stala hlavně finanční partie, kde se točí garance, pokuty a právní jistoty, zatímco tvorba jde stranou. I když Ellisonova záruka zvedá důvěryhodnost, pořád zůstává největší brzda nejistota schvalování a dlouhé měsíce, kdy firma stojí v provozním vakuu.  

 

 

[Rossi D]

O 52 let později byla jediná známá kopie Unixu v4 nalezena na náhodně objevené pásce a nyní běží na systému



  Na Univerzitě v Utahu se podařilo obnovit magnetickou pásku z roku 1973, která obsahovala jedinou známou kompletní kopii Unixu Version 4. Jde o historicky důležitý milník, protože právě Unix v4 je první vydání, kde jsou jádro systému i základní nástroje napsané v jazyce C, ne převážně v assembleru.
 
Obnova proběhla tak, že archivář Al Kossow zachytil analogový výstup z čtecí hlavy pásky vysokorychlostním převodníkem do digitální podoby a následně se data zpracovala analytickým softwarem. Výsledný balík má kolem 40 MB a systém lze dnes spustit v emulaci historického počítače PDP 11, typicky přes SimH, i když to vyžaduje dobový způsob sestavení a startu. Páska se podle dohledaných stop kdysi dostala k Martinu Newellovi, autorovi slavného „utahského čajníku“ z počítačové grafiky.
 
Kritika: Příběh je poutavý, ale snadno svádí k dojmu, že šlo o „jednoduché nalezení a spuštění“, ve skutečnosti je nejdražší část podobných záchran dohledávání kontextu, formátů a postupů, které nikdo půl století pořádně nezdokumentoval. Digitální dědictví často stojí na nadšencích a improvizaci, ne na systematické péči institucí, a bez takové práce se klíčové kusy historie prostě rozpadnou v zapomnění.
 

---

Hlavní město dronů? Seattle by mohl být velkým vítězem v rámci amerického zásahu proti DJI a dalším společnostem.



  Nová omezení americké FCC pro zahraniční drony mají postupně ztížit přísun nových modelů, nejvíc tím trpí čínská DJI, která drží zhruba 70 procent světového trhu. Článek tvrdí, že tahle změna může výrazně pomoci státu Washington a oblasti Seattlu, protože tu je silná koncentrace leteckého a kosmického průmyslu a zkušených lidí od velkých hráčů jako Boeing, Blue Origin, Amazon Prime Air nebo SpaceX, plus široká síť subdodavatelů a techniků.
 
Jako příklad uvádí Seattle startup Brinc Drones, který dělá drony pro policii, hasiče a záchranáře, v Seattlu má i výrobu a podle CEO Blakea Resnicka může domácí průmysl kvůli omezením rychle vyrůst, včetně potřeby velkých nových výrobních kapacit. Brinc už přešel na dodavatelský řetězec mimo Čínu a počítá s dalším posunem směrem k americkým dodavatelům, i za cenu dočasného zdražení, které má trvat přibližně dva až tři roky.
 
Kritika: Je to sice příležitost pro domácí výrobu, ale současně to může zdražit drony a zúžit výběr pro hobby i část komerčních uživatelů, kteří byli zvyklí na dostupné a kvalitní modely. Ukazuje se, jak se bezpečnostní argument může potkat se zájmy firem, které samy aktivně lobovaly za omezení konkurence, což si říká o přísnější, průhledná pravidla a jasná kritéria výjimek. Pokud má mít změna dlouhodobý přínos, musí být doprovázená realistickým přechodovým obdobím a rozumnou podporou výroby a servisu, jinak zůstane hlavně u politického signálu a dražšího trhu pro všechny.
 

---

Vývojář Firefoxu tvrdí, že „kill switch“ pro AI umožní uživatelům vypnout všechny nástroje AI v prohlížeči



  Mozilla po kritice plánů na „AI prohlížeč“ slíbila ve Firefoxu jednotný přepínač, který umožní zcela vypnout všechny AI funkce. Podle vyjádření vývojářů mají být AI nástroje off, a když uživatel přepínač aktivuje, AI prvky se z prohlížeče odstraní a nebudou se znovu objevovat ani v budoucích verzích. Interně tomu říkají „AI kill switch“, ale finální název má být mírnější.
 
Podle dostupných informací má tato volba dorazit v prvním čtvrtletí 2026. Oznámení přišlo po vlně obav dlouholetých uživatelů, kteří se bojí, že povinné AI funkce zhorší soukromí a promění charakter Firefoxu.
 
Kritika: Slíbený přepínač je krok správným směrem, ale důvěra se nevrátí jen tlačítkem, rozhodne hlavně to, zda Mozilla udrží AI skutečně dobrovolnou a bez nátlaku v rozhraní. Část uživatelů bude stejně trvat na tom, že nejde jen o vypnutí funkcí, ale i o to, kolik AI kódu v prohlížeči zůstane a jaké nové bezpečnostní plochy tím vzniknou. Pokud se z „kill switch“ časem stane jen schovaná volba nebo se bude oslabovat po aktualizacích, dopadne to přesně opačně a urychlí to odliv lidí, kteří byli na Firefoxu kvůli střídmosti a kontrole.
 

[Rossi D]

Google umožňuje uživatelům změnit svou adresu Gmail, podle oficiálního dokumentu podpory Google



  Google podle nově upravené nápovědy začíná postupně zavádět možnost změnit adresu končící na gmail.com, což dosud u běžných účtů prakticky nešlo. Změna se zatím objevila hlavně v indické verzi podpory a u části uživatelů, bez velkého oficiálního oznámení, takže dostupnost je postupná a nerovnoměrná.
 
Důležité je, že nejde o „smazání staré identity“, ale spíš o přidání nové. Původní adresa zůstane jako alias, emaily budou chodit na starou i novou do stejné schránky a přístup k datům účtu se nemá změnit. Google zároveň nastavuje limity: po změně si nejde vytvořit další novou gmail adresu po dobu 12 měsíců a celkově má být možné udělat změnu jen omezeně, typicky až třikrát za život účtu. Objevují se i upozornění na možné drobné „dojezdy“ ve starších službách, například že některé staré položky mohou dál zobrazovat původní adresu, a u Chromebooků se doporučuje opatrnost kvůli možným potížím s nastavením či soubory.
 
Kritika: Pro uživatele je to vítané, ale zároveň je to citlivá změna digitální identity, která může rozbít zaběhnuté vazby tam, kde to člověk nečeká, typicky přihlášení, sdílení kalendářů, pozvánky, staré registrace a kontakty. Alias režim sice chrání kontinuitu, ale současně dává prostor zmatku a podvodům, protože lidé budou snáz věřit „nové adrese“ stejného člověka bez ověření. Je správné, že Google zavádí tvrdé časové limity a postupný náběh, u takové změny je spolehlivost a předvídatelnost důležitější než rychlé efektní spuštění.
 

 

---

Le Mans přijde o jednu ze svých ikonických lokací. Po více než 100 letech zmizí most Dunlop

 Na okruhu Circuit de la Sarthe u Le Mans skončí jedna z nejznámějších dominant motorsportu, most se jménem Dunlop má od sezony 2026 zmizet a nahradí ho most s brandingem Goodyear. Nejde jen o přelepené logo, počítá se s modernizací a novou konstrukcí na základě současného místa u Dunlop zatáčky, spolu s dalšími úpravami zázemí pro fanoušky.
 
Důvod je hlavně obchodní a smluvní. Dunlop byl v závodech postupně nahrazen Goodyearem již dříve a nynější změna má potvrdit dlouhodobější partnerství, takže se nejviditelnější reklamní plocha okruhu přepíše na značku, která je dnes s akcí úzce spojená. Aby se úplně neztratil kus historie, část původních prvků a memorabilií má skončit v muzeu 24 hodin Le Mans.
 
Kritika: Je to další příklad, jak komerční smlouvy přepisují tradice, které lidé brali jako samozřejmou součást závodu, a i když to dává byznysově smysl, citově to fanoušky bolí. Přejmenování navíc nebude přes noc fungovat v hlavách diváků, dlouho to pro ně bude pořád “Dunlop”, jen s jiným nápisem. 
 

 

[meda]

Most Goodyear v zatáčce Dunlop ...

[Rossi D]

Útěk z kina. Před 130 lety vyděsil diváky vlak, který se vyřítil z plátna



  Článek připomíná slavnou historku z úplných začátků filmu, kdy krátký snímek bratrů Lumièrů "Příjezd vlaku do stanice La Ciotat" údajně v roce 1895 vyděsil publikum natolik, že lidé měli v panice utíkat z kina před vlakem „jedoucím“ z plátna. Vysvětluje, proč takový dojem mohl vzniknout: diváci tehdy neměli žádnou zkušenost s filmovým jazykem, pohybující se obraz byl novinka a záběr vlaku jedoucího šikmo k kameře působil na svou dobu neobvykle realisticky.
 
Zároveň ale text upozorňuje, že jde spíš o později přikrášlenou legendu než o spolehlivě doložený masový útěk. Dochované dobové zprávy a svědectví jsou nejasné a pravděpodobně šlo maximálně o údiv a instinktivní reakce části publika, které se rychle změnily ve smích a fascinaci. Článek to používá jako příklad toho, jak se zrodila síla kinematografie kdy i krátký záběr dokázal lidem poprvé ukázat realitu v pohybu a vyvolat silnou emoci.
 
Kritika: Příběh se hezky vypráví, ale často se podává jako fakt, i když důkazy pro “davový útěk” jsou slabé, a tím se z historie stává spíš anekdota než přesná připomínka doby. Na druhou stranu má legenda svou hodnotu, připomíná, jak velký kulturní šok byl přechod od statických obrazů k pohybu a jak rychle si lidé na nový médiální trik zvykli. Tradičně platí, že u podobných “ikonických historek” je lepší držet se střídmé verze, údiv ano, hromadná panika nejspíš ne, protože poctivá historie je zajímavá i bez přikrášlování.
 

[Rossi D]

Vánoce jsou čas, kdy si připomínáme… že grafiky Nvidia s 12+4pinovým konektorem mohou způsobit požár?



  Článek připomíná, že problém napájecího konektoru 12 plus 4 pin (12VHPWR, nově označovaný jako 12V 2x6) u výkonných grafik GeForce stále nezmizel. Tentokrát se objevila zatím nejhorší hlášená situace, kdy u devět měsíců používané GeForce RTX 5090 ve skříni skutečně hořel napájecí kabel plamenem, nešlo jen o roztavení plastu. Fotky mají ukazovat ohořelou bužírku, odhalené vodiče a stopy po plameni i na hadicích vodního chlazení poblíž.
 
Autor zdůrazňuje, že riziko není přijatelné ani u správně zapojené sestavy a že selhání se nevyhýbá ani přímým kabelům od zdroje (nejen adaptérům). Jako praktické minimum doporučuje hlídat, aby byl konektor plně zasunutý, kabel se hned u konektoru co nejméně ohýbal, pravidelně kontrolovat změnu barvy či zahřívání, a být citlivý na zápach „pálící se elektroniky“ s okamžitým vypnutím a odpojením. Zmiňuje i to, že problém může nastat nejen na straně grafiky, ale i u konektoru na straně zdroje, který bývá hůř přístupný a hůř větraný.
 
Kritika: Je nepříjemné, že u prémiových karet se z uživatele dělá hlídač kabelů, místo aby návrh napájení měl dostatečnou rezervu a toleranci k běžnému ohybu ve skříni. Přejmenování standardu nic neřeší, dokud se v praxi opakují nové případy selhání i při použití kabelů od výrobce zdroje. U zařízení, které má běžet i bez dozoru při výpočtech, je jakékoli reálné riziko hoření zásadní problém a měl by mít vyšší prioritu než marketing a tlak na kompaktní konektor.
 

---

Našel jsi ji? Ano, je tady. Češi staví průzkumné drony, které s vámi mluví, samy létají a vnímají okolí

 Česká firma GoodAI ukázala prototyp autonomního průzkumného dronu Prometheus, který má v budoucnu zvládat prohledat neznámé a nebezpečné prostředí, vytvořit 3D mapu a pomoci najít přeživší ještě před vstupem záchranářů. Dron se ovládá hlasem, umí s uživatelem mluvit a do mapy rovnou ukládat konkrétní nálezy, například polohu objektu v místnosti. Během demonstrace si dokázal zapamatovat obsah tabule a na povel i vyřešit zapsanou rovnici, protože se nespoléhá na předem naučený trik pro jednu situaci, ale na kombinaci modelů, které mají chápat kontext. 
 
Systém má být postavený jako tým více umělých inteligencí, kde jeden model plánuje a rozumí zadání a druhý si pamatuje, co dron viděl. Orientaci bez GPS zajišťuje LiDAR, který zároveň pomáhá s přesnou lokalizací v prostoru. Prototyp si GoodAI staví na vlastní platformě, aby nebyl svázaný uzavřenými řešeními, váží přibližně 1,5 kilogramu a má ochranný rám. V terénních testech se ale ukázaly limity, prach umí LiDAR oslepit a skleněné plochy zlobí odrazy, dnes je slabinou i výdrž kolem pěti minut a závislost na WiFi kvůli běhu modelů mimo dron. Cíl je dostat se zhruba na 17 minut letu, přesunout výpočty na palubu a později koordinovat celý roj dronů jedním hlasovým povelem. 
 
Kritika: Ukázka je působivá, ale mezi kancelářskou demonstrací a spolehlivým nasazením v kouři, prachu a chaosu je dlouhá cesta, kterou rozhodne hlavně robustnost senzorů a bezpečné chování při chybách. Závislost na připojení a krátká výdrž zatím znamenají, že jde spíš o slib než o nástroj pro ostrou službu, a bez plné autonomie na palubě bude použití v krizích omezené. 

 

---

Paramount Network končí, posledním pořadem bude Comedy Club


  Česká verze stanice Paramount Network ukončí vysílání o půlnoci ze středy 31. prosince na čtvrtek 1. ledna. Důvodem je rozhodnutí mateřské společnosti Paramount omezit aktivity v tradičním televizním vysílání. Diváci jsou na vypnutí upozorňováni už nyní mezi pořady.
 
Posledním odvysílaným pořadem bude epizoda komediální show Comedy Club, konkrétně 26. díl osmé sezony, který začne na Silvestra ve 23:30. Od pondělí 29. prosince má většinu programu vyplnit rozlučkový maraton repríz Comedy Clubu, vždy po dopoledním bloku animovaných pohádek, se startem v 11:50.
 
Stanice v Česku vysílala od 14. prosince 2015, tehdy pod názvem Prima Comedy Club, a od 12. ledna 2021 nesla značku Paramount Network. Byla dostupná přes celoplošné pozemní vysílání v DVB T2 v Multiplexu 24 operátora Digital Broadcasting a také u řady poskytovatelů placené televize. Dětské pásmo animovaných pohádek má od nového roku převzít stanice Prima Show.
 
Kritika: Je to další signál ústupu velkých značek z klasického vysílání, který zmenšuje pestrost volně dostupné nabídky a tlačí diváky do placených služeb. Rozlučka maratonem repríz je důstojná, ale zároveň ukazuje, jak rychle se z lineárních kanálů stávají hlavně „výplňové“ stanice bez dlouhodobé perspektivy. Z tradičního pohledu je škoda, že místo postupné kultivace programu a stability se trh pořád víc řídí krátkodobým byznysem a přepisuje zavedené zvyky diváků ze dne na den.

[Rossi D]

Linux bude v roce 2026 nezastavitelný – ale jedna legenda open source možná nepřežije



  Linux a otevřený software podle článku míří do roku 2026 s výrazně lepším větrem v zádech. U desktopu se čeká další růst, hlavně proto, že část uživatelů je unavená směřováním Windows k větším omezením, předplatnému a vtlačování funkcí umělé inteligence. Zároveň ale u Linuxu zůstává starý problém roztříštěnosti, kdy existují desítky distribucí i prostředí a pro nováčky je těžké vybrat „tu správnou“.
 
Velkým tématem je Rust, který už není brán jako experiment, ale jako trvalá součást jádra i klíčových nástrojů. Správci grafické vrstvy uvažují o požadavku na Rust u nových ovladačů a že Debian chce další vývoj správce balíků APT směrovat do Rustu, protože zlepšuje paměťovou bezpečnost. Zároveň se ale upozorňuje, že Rust zatím nepokrývá všechny konfigurace a že kompletní přepis Linuxu do Rustu není realistický v dohledné době.
 
Další trend je „neměnný“ model distribucí s obrazem systému jen pro čtení, atomickými aktualizacemi a snadným návratem zpět, což má zjednodušit správu a omezit „peklo závislostí“. Jako signál pro podniky se uvádí posun směrem k tomuto přístupu u RHEL 10. Současně se má zlepšovat bezpečnost celého ekosystému přes zpevňování jádra, chytřejší prioritizaci oprav a posilování dodavatelského řetězce pomocí SBOM, SLSA a podepisované provenience, s širším nasazením Sigstore v běžných platformách.
 
U umělé inteligence článek tvrdí, že otevřený software zůstane pro AI klíčový, mimo jiné kvůli snaze o standardy a interoperabilitu agentů, zatímco loňská očekávání masového nástupu „agentů“ se zatím nenaplnila. Nejpesimističtější část se týká Firefoxu, kde údajně rozladění uživatelů kvůli tlačení AI funkcí urychlí dlouhodobý pokles a projekt se může přiblížit marginálnímu podílu. 

Kritika:Část závěrů stojí na předpokladu, že lidé masově odejdou z Windows kvůli AI a omezením, ale ve prospěch "oken" často rozhodují ovladače, kompatibilita aplikací a zvyky ... ne ideologie. Roztříštěnost Linuxu je popsaná trefně, jenže recept „jedna hlavní distribuce“ je proti duchu ekosystému a v praxi to spíš chce lepší doporučení pro začátečníky než další velké revoluce. Přesun do Rustu může zvednout bezpečnost, ale také přinést nové třecí plochy, dvojí implementace a riziko chyb v přepisech, takže přínos nebude automatický ani rychlý. „Neměnné“ distribuce mohou být skvělé pro správu ve firmách, ale doma umí zkomplikovat ladění, úpravy systému a tradiční pracovní postupy, které lidé na Linuxu léta používají. Tlak na SBOM a podobné rámce zlepší přehled, zároveň ale hrozí, že z bezpečnosti bude hlavně administrativní zátěž, která dopadne nejvíc na malé projekty. U Firefoxu je tón možná zbytečně apokalyptický, protože i malý podíl může přežít jako udržovaná alternativa, a skutečný problém je spíš dlouhodobá strategie a výkon, ne jedna módní vlna.