@
meda: Tak Smíchovský železniční most je trochu jiný případ. Ten je a byl dlouhá léta v provozu, a je velmi důležitý. Ale majitel se na jeho údržbu prostě vykašlal. Je to u nás taková tradice. Něco co funguje, se bez systematické údržby provozuje tak dlouho, dokud nehrozí, že to přestane fungovat a spadne to. Pak se to začně složitě řešit, a buď se to zbourá bez náhrady (pokud to už není potřeba), nebo díky mimořádným nákladům zrekonstruuje, často dokonce v podstatě postaví znova. Někdy to jsou maličkosti, třeba zábradlí v parku, které už nikdo nenatřel desítky roků. Zrezaví a nakonec se postupně úplně rozpadne, takže po čase se musí celé, včetně vybetonování základů, postavit znova. Jindy to jsou skutečně skutečně zásadní díla. Například vysílač na Ještědu a nebo ten železniční most. Ten už nikdo nenatřel desítky roků, a pokud se na něm prováděla nějaká údržba, tak pouze ve chvíli, kdy z něj něco upadlo.A to, co se kolem něj děje teď, je v podstatě pokračování. Tak dlouho se budeme hádat jestli je lepší rekonstrukce, nový most ve stylu starého nebo nějaký úplně jiný, až se dostane do kritického stavu a budeme ho muset honem nahradit provizoriem. Takže to možná dopadne úplně stejně, jako s tím silničním libeňským, který už je v provizoriu dlouhé roky. Pamatuji na ty vášně, když se zjistilo, že je ten libeňský v havarijním stavu a na to, jak ho komunální politici využívali k sebepropagaci nebo naopak k pomlouvání konkurentů.
Jen pro dokreslení, jak to bylo s tím libeňským:
2004 - První veřejné zmínky o tom, že most je v havarijním stavu a je třeba to řešit.
2004 - Národní památkový ústav tehdy poprvé neúspěšně navrhl prohlásit most za památku.
2009 - Technická správa komunikací (TSK) vydává studii stavu pražských mostů, kde Libeňský most figuruje jako jeden z nejvíce poškozených.
2016 - Vzniká silný občanský odpor a iniciativa "Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat".
2018 - První velký kolaps, kdy po detailním měření Kloknerova ústavu ČVUT byl most poprvé kompletně a ze dne na den uzavřen pro tramvaje a auta kvůli havarijnímu stavu.
2018 - Vedení Prahy (ANO + ČSSD) chce most zbourat a postavit nový. Veřejnost se proti tomu postavila.
2018 - Po komunálních volbách koncem roku 2018 nové vedení magistrátu (Piráti, Praha Sobě, Spojené síly pro Prahu) rozhodlo, že se most bourat nebude a projde rekonstrukcí.
2022 - byla schválena podrobná architektonická studie a vybráno sdružení firem pro zakázku typu „Design and Build“ (naprojektuj a postav).
2024 - v lednu udeřily silné mrazy, které na již tak poškozeném inundačním rameni (na souši u Palmovky) způsobily fatální pohyby konstrukce. Statika byla natolik narušena, že TSK musela provoz okamžitě stopnout a v dubnu 2024 byla tato část mostu stržena.
2025 - V září ÚOHS potvrdil pravomocný zákaz plnění smlouvy na rekonstrukci mostu v rozsahu změn, které přinesla aktualizovaná architektonická studie (tzv. Studie Verze 3).
2026 - Stavniště zeje prázdnotou, tramvaje přes něj neprojedou, na zdravé části je provizorní zastávka od které se musí na konec mostu pěšky nebo náhradní autobusovou dopravou. Auta přes most zatím můžou.
Takže suma sumárum, 22 roků diskusí, most je funkční jen zčásti, rekonstrukce je zastavena, původní termín dokončení rekonstrukce, tedy 2030, se se už velmi jistě splnit nepodaří a most dále chátrá a chátrá. Je otázka, co s mostem udělají nějaké další extrémy počasí, povodně, mrazy, ...
Podle mě tento stát, jeho správa i správa komunální, už u některých činností ztrácí funkčnost. A není to dáno tím, kdo je momentálně u vesla. Nebo možná, je-li to někdo jako ANO+Motoristé+SPD, tak je to ještě horší, než když je to kdokoliv jiný. Ale on ani ten někdo jiný se nijak zvlášť nevyznamenává. Je to smutné, zvlášť v případech, když se například podíváme do kdysi tak vysmívaného Polska. Jasně, ani tam to není 100%, ale ve srovnání s námi jsou v ledasčems o parník napřed...
Omlouvám se Ti za pokračování OT, ale chtěl jsem to téma dotáhnout do nějakého závěru, a ten příklad libeňského mostu se mi zdál jako ukázkový.