[Rossi D]

Hurikán Beryl v Karibiku zesílil na nejvyšší stupeň



Hurikán Beryl v jihovýchodním Karibiku zesílil na pátý, tedy nejvyšší stupeň. Podle agentury AP o tom v noci na úterý informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). V ostrovním státě Grenada si živel vyžádal jednu oběť, v oblasti nefungují komunikační linky.

 

---

Vědci do sebe spojili záhadné prsteny Rožmberků. Mají kvalitu žezla českých králů



Ten prsten se v bájné hrobce Petra Voka v podzemí kláštera ve Vyšším Brodě objevil zázrakem v roce 2011. Patřil Vokově ženě, Kateřině z Ludanic, a není to obyčejný šperk. Druhý má na ruce sám Petr Vok. Oba se dají k sobě přesně přiložit a tvoří jedinečný celek. Odborníci nyní zrekonstruovali podobu obou šperků a vytvořili jejich kopie.

 

---

Znaky vyspělých civilizací: Mezihvězdní detektivové sledují terraformaci mimozemšťanů



 Při pátrání po mimozemském životě vědci identifikovali charakteristické skleníkové plyny, které by mohly naznačovat, že vyspělé mimozemské civilizace aktivně teraformují vzdálené planety.
 
Studie se zaměřuje na neobvyklé, silné plyny, jako je fluorovaný metan a etan, které by v případě detekce mohly sloužit jako technosignatury sofistikované mezihvězdné techniky. Astronomové, kteří pracují jako detektivové při pátrání po inteligentním životě, mohou pomocí vesmírných teleskopů, jako je James Webb, sledovat tyto plyny na vzdálených exoplanetách a hledat důkazy o existenci mimozemských civilizací.

Detekce inteligentního života vzdáleného světelné rokyKdyby mimozemšťané upravili planetu ve své sluneční soustavě tak, aby byla teplejší, poznali bychom to. Nová studie Kalifornské univerzity v Riverside identifikuje umělé skleníkové plyny, které by prozradily, že jde o terraformovanou planetu.

Terraformovaná planeta byla uměle upravena tak, aby byla vhodná pro život. Plyny popsané v této studii by byly v atmosférách planet mimo naši sluneční soustavu detekovatelné i v relativně nízkých koncentracích pomocí stávajících technologií. Mohlo by se jednat o vesmírný teleskop Jamese Webba nebo o budoucí koncept vesmírného teleskopu pod evropským vedením. (vp)
 

 

---

Bionická noha se pohybuje jako přirozená končetina - bez vědomého přemýšlení

Robotická noha, kterou lze plně ovládat mozkem a míchou, umožnila sedmi lidem, kteří přišli o dolní končetinu, chodit zhruba stejně rychle jako lidé bez amputace.

Bionická končetina využívá počítačové rozhraní, které zesiluje nervové signály ze svalů zbývající části nohy a umožňuje uživateli pohybovat protézou pomocí vlastních myšlenek a přirozených reflexů.

V klinické studii, které se zúčastnilo 14 osob, byli účastníci s tímto rozhraním schopni chodit o 41 % rychleji než účastníci se standardními robotickými nohami. Měli také lepší rovnováhu a schopnost měnit rychlost, stoupat do schodů a překonávat překážky. Výsledky byly dnes zveřejněny v časopise Nature[sup]Medicine1[/sup].

"Jedná se o první studii, která demonstruje přirozené vzorce chůze s plnou nervovou modulací, kdy mozek člověka stoprocentně ovládá bionickou protézu, nikoli robotický algoritmus," uvedl spoluautor studie Hugh Herr, biofyzik z Massachusettského technologického institutu v Cambridge, na tiskové konferenci, kde byly výsledky studie oznámeny.

"Přestože je končetina vyrobena z titanu a silikonu a všech těchto různých elektromechanických komponent, končetina působí přirozeně a pohybuje se přirozeně, aniž bychom o tom vědomě přemýšleli," dodal.

Herr si nechal amputovat obě nohy poté, co ho v roce 1982 zastihla sněhová bouře při lezení po ledu na hoře Mount Washington v New Hampshire. Říká, že by v budoucnu uvažoval o použití zařízení pro propojení končetin.

Svaly se setkávají se strojem

Většina stávajících bionických umělých končetin se při řízení pohybu spoléhá na přednastavené algoritmy a může automaticky přepínat mezi předem definovanými režimy pro různé podmínky chůze. Pokročilé modely pomohly lidem po amputaci plynuleji chodit, běhat a stoupat do schodů, ale kontrolu nad pohybem nohy si ponechává robot, nikoli uživatel, a zařízení se necítí jako součást těla.

Hurr a jeho kolegové se rozhodli tento stav změnit a vyvinuli rozhraní, které ovládá robotickou končetinu pomocí signálů z nervů a svalů, které zůstaly po amputaci.

Do klinické studie bylo zařazeno 14 účastníků s amputací pod kolenem. Sedm z nich před nasazením robotického zařízení podstoupilo operaci, při níž byly propojeny páry svalů na zbytkových částech nohou.

Cílem této chirurgické techniky, která vytváří tzv. agonisticko-antagonistické myoneurální rozhraní (AMI), je obnovit přirozené svalové pohyby tak, aby kontrakce jednoho svalu natahovala druhý. To pomáhá snížit bolest, zachovat svalovou hmotu a zlepšit pohodlí při používání bionické [sup]končetiny2[/sup].

Samotná bionická noha obsahuje protézu kotníku se senzory a elektrodami, které jsou připevněny k povrchu kůže. Ty zachycují elektrické signály produkované svaly v místě amputace a posílají je do malého počítače, který je dekóduje. Noha váží 2,75 kilogramu, což je podobná průměrná hmotnost jako u přirozené dolní končetiny.

Rychlá zlepšení

Při testování systému cvičili účastníci s novými bionickými nohami celkem šest hodin. Poté vědci porovnali jejich výkony při plnění různých úkolů s výkony dalších sedmi účastníků, kteří podstoupili klasickou operaci a dostali protézy.

AMI zvýšila rychlost svalových signálů na průměrných 10,5 impulsu za sekundu ve srovnání s přibližně 0,7 impulsu za sekundu u kontrolní skupiny. Ačkoli to odpovídá pouze 18 % svalových signálů v biologicky neporušených svalech - což je přibližně 60 impulsů za sekundu - účastníci s AMI byli schopni plně ovládat své protézy a chodili o 41 % rychleji než účastníci kontrolní skupiny. Jejich maximální rychlost se při chůzi po rovném povrchu po 10 metrů dlouhé chodbě vyrovnala rychlosti lidí bez amputace.



"Přišlo mi pozoruhodné, že s tak malým množstvím učení dokázali dosáhnout tak dobrých výsledků," říká Levi Hargrove, neuroinženýr z Northwestern University v Chicagu ve státě Illinois. "Ještě většího přínosu by dosáhli při delším období akomodace, kdy by nosili zařízení."

 Výzkumníci také testovali, jak dobře se účastníci dokážou orientovat v různých situacích, včetně chůze po povrchu se sklonem 5 stupňů, chůze po schodech a překonávání překážek. Ve všech scénářích vykazovali uživatelé AMI lepší rovnováhu a rychlejší výkon než lidé z kontrolní skupiny.
 
"Uživateli poskytuje tak vysokou flexibilitu, která je mnohem bližší tomu, jak funguje biologická noha," říká Tommaso Lenzi, biomedicínský inženýr z University of Utah v Salt Lake City.

Přirozená zkušenostTato technologie nabízí novou naději lidem s amputací, kteří chtějí znovu získat přirozený pocit z chůze. "Lidé po amputaci chtějí mít pocit kontroly nad svými končetinami. Chtějí mít pocit, že končetina je součástí jejich těla," říká Lenzi. "Tento druh nervového rozhraní je k tomu nezbytný."
 
Vylepšení konstrukce nohy by mohlo zahrnovat její odlehčení a vylepšení povrchových elektrod, které jsou citlivé na vlhkost a pot a nemusely by být vhodné pro každodenní použití, říká Lenzi. V budoucnu bude třeba provést studie, které by ověřily, zda zařízení zvládne náročnější aktivity, jako je sprint a skoky.
 
Herr říká, že jeho tým již hledá způsoby, jak nahradit povrchové elektrody malými implantovanými magnetickými koulemi, které mohou přesně sledovat pohyby svalů.
 
Tato studie "poskytuje základ, který potřebujeme k tomu, abychom mohli přejít na klinicky životaschopné technologie a řešení pro všechny lidi s amputací", říká Lenzi. (vp)
 

 

---

Řidiči elektromobilů v oblasti Seattlu musí hledat rychlonabíječky kvůli "epidemii" krádeží kabelů

Řidiči elektromobilů v Seattlu, kteří v současné době hledají rychlonabíjení na veřejné stanici, pravděpodobně najdou na místě, kde býval nabíjecí kabel, roztřepený pahýl.
 
Jen za posledních 12 měsíců ukradli zloději ve městě nejméně 100 nabíjecích kabelů pro elektromobily, aby získali malé množství mědi, které lze prodat jako šrot. Krádeže jsou obzvláště bolestivé pro řidiče, kteří nemají domácí nabíječky a musí hledat způsob, jak svá vozidla napájet. Oprava každé poškozené nabíječky může stát tisíce dolarů.
 
"V Seattlu je to vážný a frustrující problém," řekla obyvatelka Elaine Wongová, která se při napájení svého elektromobilu spoléhá výhradně na veřejné stanice.
 
Nejvíce byly zasaženy rychlonabíječky u obchodů s potravinami a dalších veřejných zastávek. Tato zařízení dokážou obnovit stav baterie na 80 % za 30 minut, ale krádeže způsobily, že ve městě vznikly rychlonabíjecí pouště.
 
"Krádeže kabelů z veřejných nabíječek jsou v této oblasti problémem již více než deset let, ale v posledních několika letech dosáhly epidemických rozměrů," uvedl Jay Donnaway, prezident Seattle EV Association (SEVA). Na základě rozhovorů se zastánci EV po celé zemi se zdá, že tento problém je na západním pobřeží mnohem horší než jinde, řekl Donnaway.
 
Wongová uvedla, že v posledních měsících nenavštívila jedinou stanici Electrify America ve městě, kde by byly všechny nabíjecí kabely v pořádku. Na sociální platformě Nextdoor jedna respondentka tento týden uvedla, že musela jet 30 mil severně od Seattlu do Everettu, aby našla funkční stanici, kde by její syn mohl připojit své auto.
 
Poskytovatel nabíjecích stanic EVgo se shodl, že tento problém je v tomto regionu obzvláště závažný. V e-mailu zaslaném serveru GeekWire společnost označila Seattle za "jedno z nejhorších míst v zemi, kde dochází k vandalismu nabíječek".
 
Společnost EVgo vyzvala k řešení krádeží "všemi silami" a spolupracuje s dalšími poskytovateli, energetickými společnostmi a městskými úřady.
 
Problém se však zatím nedaří snadno vyřešit. (vp)
 

... nechci malovat čerta na zeď, ale u nás to bude za chvilku to samé (pokud se to již neděje) ...