[Rossi D]

Evropská komise žaluje Česko kvůli nepřijetí pravomocí pro digitálního regulátora



Evropská komise podala na Českou republiku žalobu k Soudnímu dvoru EU kvůli tomu, že dosud nepřijala implementační zákon, který by udělil Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) pravomoci vymáhat nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), jež vstoupilo v platnost 17. února 2024.

Česko mělo současně s účinností nařízení schválit zákon o digitální ekonomice, který by přesně stanovil roli tzv. koordinátora digitálních služeb – této funkce se má podle vlády ujmout právě ČTÚ. Návrh zákona však teprve koncem února 2024 dokončil připomínkové řízení a nyní je prorokován k projednání na zasedání Poslanecké sněmovny pokračujícím 28. května; pokud nebude schválen do konce volebního období, celý proces bude nutné opět opakovat od začátku.
 
Vedle nařízení DSA Komise upozornila Česko také na opožděné splnění dalších digitálních povinností, zejména implementaci směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti, která měla být dokončena do 17. října 2024. Poslanci příslušný kybernetický zákon schválili až 25. dubna 2025, nyní jej bude posuzovat Senát; dokončení implementace NIS2 dosud chybí 19 členským státům EU. Komise si rovněž stěžuje na nedokončení některých částí elektronizace systému celního řízení, které měly být hotové do prosince 2023

 

---

Bude vesmír patřit Muskovi, nebo Bezosovi? V souboji o budoucnost připojení jde především o vliv



Elon Musk a Jeff Bezos se utkávají v závodě o ovládnutí satelitního internetu, který rozhodne o budoucnosti globální konektivity a strategickém vlivu ve vesmíru.

Zatímco Starlink od SpaceX již provozuje tisíce satelitů a má přes 4,6 milionu zákazníků po celém světě, služba Amazon Kuiper má zatím na oběžné dráze teprve první kusy ze zamýšlené flotily 3 236 satelitů, jejíž vývoj Amazon financuje částkou až 17 miliard dolarů. Amazon přitom musí do poloviny roku 2026 vypustit alespoň polovinu těchto satelitů, jinak riskuje ztrátu licence od FCC, zatímco SpaceX startuje nové dávky satelitů doslova jednou za několik dní .

Klíčová není jen rychlost nebo pokrytí, ale i to, kdo získá rozhodovací pravomoc nad datovým tokem a technologickou infrastrukturou digitální společnosti, což otevírá zásadní otázky o geopolitických a bezpečnostních dopadech komerčně provozovaných satelitních sítí. Současně roste obava z prostorové přeplněnosti oběžné dráhy, kde by do roku 2025 mohlo kroužit přes 100 000 aktivních i neaktivních satelitů, což zvyšuje riziko řetězové reakce srážek (Kesslerův syndrom)

 

---

Zákonodárce stojící za kontroverzní "daní z Tesly" vysvětluje, proč se Washington zaměřuje na úvěry na elektromobily



Zákon HB 2077, navržený předsedou většiny v zastupitelstvu Joe Fitzgibbonem, zavádí státní daň na ekologické kredity za prodej elektromobilů – 2 % při prodeji kreditů a 10 % při jejich odkládání – a platí pouze pro objem nad 25 000 kreditů za modelový rok, což doposud splňuje pouze Tesla. Cílem zákona je podle Fitzgibbona získat prostředky na rozvoj dobíjecí infrastruktury a podpořit tak větší dostupnost EV; 70 % vybraných prostředků by šlo do státního rozpočtu a zbytek na účet podpory elektromobility až do července 2027, poté by vše směřovalo na klimatická opatření.

Tesla díky programu ZEV vydělala na prodeji kreditů odhadovaných 10,7 miliardy dolarů za poslední dekádu, což tvořilo zhruba třetinu jejích zisků, a v roce 2023 získala ve Washingtonu přes 106 000 kreditů; stát očekává, že daň v období 2025–2027 přinese zhruba 78 milionů dolarů, s dalším růstem v budoucnu.
 
Oponenti, včetně Craiga Segalla z Kalifornské agentury pro čisté energie, kritizují daň jako „pomstu“ a upozorňují, že by mohla zvýšit cenu kreditů a zkomplikovat plnění emisních cíľů ostatním výrobcům, zatímco Fitzgibbon tvrdí, že zákon zabraňuje monopolnímu postavení Tesly a spravedlivě rozděluje náklady programu ZEV.