[Rossi D]

Pozor na ClickFix, tento malware skoro nic nezastaví



  Podvod ClickFix je nová technika, která zneužívá důvěryhodně vypadající e-maily, zprávy (např. z hotelu, kde má oběť skutečnou rezervaci) nebo i výsledky vyhledávání, aby uživatele dovedla na stránku s falešnou CAPTCHA či zdánlivě rutinním potvrzením. Po „ověření“ je uživatel vyzván, aby zkopíroval text a vložil ho jako příkaz do Spustit / Terminalu – tím si sám spustí škodlivý skript. ClickFix je nebezpečný tím, že obchází běžné antiviry, cílí i na opatrnější uživatele, funguje na Windows i macOS a po spuštění může doinstalovat další malware nebo úplně převzít kontrolu nad systémem.
 
Kritika: Zpráva někdy vyvolává dojem, že před ClickFixem už „nikdo není v bezpečí“, což může působit až přehnaně alarmisticky. Útok přitom stále spoléhá na aktivní spolupráci uživatele – bez ručního vložení příkazu nic neprovede. Při základní zásadě „nikdy nekopírovat příkazy od neznámých zdrojů do systémových nástrojů“ je riziko výrazně nižší. Je proto stejně důležité posilovat uživatelskou gramotnost jako technická opatření.
 

 

---

Německý soud rozhodl, že společnost Google musí zaplatit 572 milionů eur za porušení antimonopolních pravidel v oblasti srovnání cen.

 Německý soud dospěl k závěru, že Google v letech 2008–2023 zneužíval své dominantní postavení ve vyhledávání tím, že ve výsledcích systematicky zvýhodňoval vlastní službu Google Shopping na úkor konkurenčních srovnávačů cen. Za tuto újmu má zaplatit celkem 572 milionů eur odškodnění dvěma německým firmám: zhruba 465 milionů eur platformě Idealo a 107 milionů eur společnosti Producto. Obě firmy původně požadovaly mnohem vyšší částky a zvažují další právní kroky, zatímco Google rozhodnutí odmítá a plánuje odvolání s argumentem, že po roce 2017 své obchodní praktiky upravil (například zavedením aukčního systému pro konkurenci ve „Shopping“ jednotce).
 
Kritika: Rozsudek je dalším článkem v dlouhém řetězci antimonopolních sporů kolem Googlu, ale zveřejněné informace stále neukazují detailní technické vyhodnocení, jak přesně se údajné zvýhodnění promítlo do škod pro jednotlivé firmy i spotřebitele. Vysoké částky odškodného mohou působit spíše jako politický signál vůči velkým technologickým platformám než jako přesně spočítaná ekonomická újma. Zároveň není jisté, nakolik dnešní podoba výsledků vyhledávání po změnách po roce 2017 odpovídá závěrům soudu – skutečný dopad na budoucí fungování trhu tak určí až odvolací instance a případné další úpravy pravidel pro zobrazování obchodních nabídek.
 

 

---

Je jich hodně, musíme vás zdanit. První z velkých trhů chystá past na elektromobily

 Velká Británie kvůli propadu příjmů ze spotřební daně z benzinu a nafty plánuje zavést novou daň pro elektromobily a plug-in hybridy: platit se má za každý ujetý kilometr („pay-per-mile“) zhruba 3 pence za míli u elektromobilu, méně u hybridů. Řidič by předem nahlásil očekávaný roční nájezd, podle něj zaplatil daň a při odchylce by se částka dorovnala; způsob kontroly skutečných kilometrů ale zatím není jasný. Nový poplatek doplní už zavedenou silniční daň pro elektroauta a má postupně nahradit klesající výnosy z paliv, při očekávaném růstu počtu elektromobilů na několik milionů vozů kolem roku 2030 by mohl do rozpočtu přinášet miliardy liber ročně. Záměr vyvolal odpor části automobilového průmyslu i opozice, která se obává zpomalení přechodu na bezemisní dopravu, ale má i zastánce argumentující, že úplné „nezdanění“ elektromobilů není dlouhodobě udržitelné.
 
Kritika: Koncept „spravedlivého systému pro všechny řidiče“ naráží na riziko, že nová kilometrická daň v praxi potrestá právě ty, kteří na elektroauta přešli na základě dřívější podpory státu. Nejasný způsob měření najetých kilometrů otevírá prostor pro složitou byrokracii nebo pro silné sledování provozu aut, což je citlivé z hlediska ochrany soukromí. U zaváděné daně je také otázka načasování: pokud přijde příliš brzy a agresivně, může podkopat důvěru v dlouhodobé závazky státu k bezemisní dopravě a odradit další zájemce o elektromobilitu.
 

 

---

Slovenský čip má prý být 21krát rychlejší než další generace Nvidie. Nikdo ho ale ještě neviděl

 Slovenská firma Tachyum už několik let slibuje „revoluční“ univerzální procesor Prodigy, ale dosud existují jen whitepapery a FPGA prototypy – žádný skutečný křemík ani testovací série z továrny. Nyní firma tvrdí, že serverový rack s Prodigy má být až 21× výkonnější než budoucí Nvidia Rubin Ultra, tedy generace, kterou Nvidia teprve chystá. Prodigy má být vyráběn 2nm procesem, mít až 1024 vlastních 64bitových jader na socket (až 6 GHz), 1 GB L2/L3 cache a 128 linek PCIe 7.0. Tachyum oznámilo novou investici 220 milionů dolarů s příslibem odběru čipů za půl miliardy, jméno investora ale tají. Z interních informací vyplývá, že firma má silné techniky včetně zakladatele Radoslava Daniláka, ale zároveň trpí chaotickým řízením a neustálým měněním parametrů čipu, což odkládá reálný tape-out.
 
Kritika: Deklarovaný náskok „21× nad příští generací Nvidie“ bez jediného fyzického kusu čipu působí spíše jako agresivní marketing než ověřitelný fakt. Neustálé přepisování specifikací, utajovaný investor a roky trvající absence i jen testovací várky křemíku posilují dojem, že Prodigy se může stát spíš učebnicovým příkladem vapourwaru než skutečného produktu. Dokud nebude k dispozici nezávislé měření reálného hardware, je rozumné brát podobné superlativy s maximální rezervou.
 

 

---

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin vypustila dvě sondy na cestu k Marsu – a úspěšně přistála s raketovým motorem.

 Blue Origin uskutečnila druhý start své těžkotonážní rakety New Glenn z rampy LC-36 na Cape Canaveral. Raketa vynesla dvojici vědeckých sond EscaPADE pro NASA, které mají po roce „čekání“ u Země zamířit k Marsu a v roce 2027 vstoupit na jeho oběžnou dráhu. Dvojčata Blue a Gold budou několik let zkoumat horní atmosféru, ionosféru a magnetické pole Marsu, aby vědci lépe pochopili, jak planetě v minulosti unikla většina atmosféry a jak kosmické počasí ovlivňuje podmínky pro budoucí lidské mise. Let proběhl po odkladech kvůli počasí a silné sluneční bouři, tentokrát však bez technických problémů.
 
Poprvé se také podařilo přistát s prvním stupněm New Glenn na mořské plošině Jacklyn v Atlantiku – po nezdařeném pokusu při lednovém debutu rakety jde o klíčový milník na cestě k opakovaně použitelnému nosiči. Stejně jako u Falconu 9 od SpaceX má právě znovupoužitelnost snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost Blue Origin na trhu těžkých nosičů. Mise nesla i testovací komunikační hardware pro Viasat a představuje první „skutečný“ vědecký náklad New Glenn po lednovém zkušebním letu s interním nákladem.
 
Kritika: Ačkoli úspěšný start a přistání posouvají New Glenn mezi seriózní konkurenty SpaceX, je dobré mít na paměti, že jde teprve o druhý let rakety – zatím bez prokázaného pravidelného provozu a vysoké kadence startů. EscaPADE míří k Marsu se zpožděním právě proto, že vývoj New Glenn nabral roky skluzu. Skutečný význam dnešního úspěchu se proto ukáže až ve chvíli, kdy Blue Origin zvládne častější lety, opakované použití stupňů v praxi a dlouhodobě udržitelný obchodní model, nikoli jen jednotlivé spektakulární mise.