[Rossi D]

@meda: Fejkové video lze vygenerovat jakékoliv včetně tohoto s nepodařeným robotem. Ta scénka mi nijak fejkově nepřipadá, spíše to na mě působí velmi amatérským dojmem, jakoby z nějakého klubu "mladých pionýrů" a ne jako hvězdná PR show s Ai robotem.

Rychlý příklad z Gemini, krásná čeština i synchro se rty (pardon za chyby a dvojité koště, je to pouze ukázka fejkovosti): 

 

 

---

„Mám hacknutý počítač“ a další bizarní výmluvy právníků přistižených s AI



 Článek popisuje sérii případů, kdy právníci po celém světě zneužili nebo nekompetentně použili generativní AI (ChatGPT, Copilot, různé právní plug-iny) a před soudy předložili podání plná smyšlených judikátů. Místo jednoduchého přiznání a omluvy pak často následuje přehlídka výmluv: „nevěděl jsem, že si AI může vymýšlet“, „můj počítač byl hacknutý“, „přepínání oken na notebooku je moc těžké“, „měl jsem problémy s přihlášením do právních databází“, „to byl jen koncept“, nebo svalování viny na praktikanty. Soudci tyto výmluvy odmítají – zdůrazňují, že odpovědnost za ověření citovaných případů nese vždy právník, a padá jedna pokuta za druhou, od tisíců až po miliony korun, včetně disciplinárních řízení a omezení výkonu praxe. Objevují se i recidivisté, kteří AI používají dál, ač už byli potrestáni. Společným jmenovatelem všech kauz je to, že soudy AI jako nástroj nezakazují, ale trvají na tom, že právník musí chápat její limity a vše po ní pečlivě kontrolovat.
 
Kritika: Příběhy jsou podané zábavně, místy až jako groteska, což může svádět k dojmu, že problém je jen v několika „exotech“ a nekompetentních jednotlivcích. Z tradičnějšího pohledu by stálo za to více zdůraznit systémovou rovinu: tlak na rychlost a snižování nákladů v advokacii, tlak klientů i zaměstnavatelů a také odpovědnost samotných soudů a stavovských komor za jasná, předem daná pravidla používání AI. Přehnané spoléhání na humorné historky zatemňuje vážnější otázku: jak nastavit rozumný, konzervativní standard práce s AI v právu tak, aby se ctily základní principy profese – pečlivé ověřování, osobní odpovědnost a ochrana klienta – místo honby za krátkodobou efektivitou a „kouzelným“ nástrojem, který vše udělá za nás.
 

 

---

AC/DC otřásli rodnou Austrálií. Koncert zaznamenaly seismologické přístroje tři kilometry daleko

 AC/DC odehráli 12. listopadu 2025 na melbournském stadionu MCG svůj první koncert v Austrálii po deseti letech a show byla tak hlasitá a energická, že ji zachytily i seismologické přístroje. Seismologické centrum v Richmondu, zhruba 3–3,5 km od stadionu, registrovalo nízkofrekvenční vibrace v pásmu přibližně 2–5 Hz, které vznikly kombinací extrémně výkonného ozvučení a skákajícího davu desetitisíců fanoušků. Podle seismologů šlo o slabé otřesy, které ale lidé v okolí mohli subjektivně cítit jako chvění země, a koncert byl slyšet i několik kilometrů daleko; úřady zároveň zaznamenaly několik stížností na hluk.
 
Kritika: Příběh o „koncertu, který způsobil zemětřesení“, se dobře prodává jako mediální kuriozita, ale zároveň trochu rozmělňuje racionální debatu o hluku, zátěži pro okolí a limitech velkých akcí ve městech. Z tradičnějšího, střídmějšího pohledu by vedle nadšení z rekordů a show mohla zaznít i otázka, zda je skutečně nutné tlačit ozvučení a masovou produkci až na hranici, kdy se měření blíží parametrům seismických jevů – a zda by nebylo rozumnější hledat rovnováhu mezi zážitkem pro fanoušky a ohledem na obyvatele, životní prostředí i základní klid v nočních hodinách.
 

 

---

GPU pracovní stanice RTX Pro 6000 Blackwell v hodnotě 10 000 dolarů se údajně během přepravy zlomila pod vlastní vahou a poškodila konektor PCIe

 U drahé workstationové grafiky Nvidia RTX Pro 6000 Blackwell za zhruba 10 000 dolarů došlo k tomu, že se při přepravě „zlomila vlastní vahou“ v PCIe slotu. Majitel (tech-YouTuber) nechal kartu v počítači, poslal celý stroj a během transportu se karta prohýbala tak dlouho, až se samostatná PCIe deska doslova přelomila napůl. GPU a hlavní PCB přitom zůstaly nepoškozené – problém je jen v ulomeném PCIe konektoru.
Tom’s Hardware z toho vyzdvihuje zásadní paradox: RTX Pro 6000 (a příbuzný RTX 5090 Founders Edition) mají modulární konstrukci se zvláštním PCB pro PCIe konektor, což by teoreticky mělo opravy výrazně zjednodušit – stačilo by vyměnit tuhle „mezidesku“ místo celé karty. Nvidia ale náhradní díly nedodává, takže v praxi je aktuálně karta pouze bezcenné „těžítko“, dokud se firma nerozhodne v rámci goodwillu poslat novou. Stejný problém už se objevil i u RTX 5090, kde Nvidia po mediálním tlaku nakonec kartu vyměnila.
 
Kritika: Případ dobře ukazuje rozpor mezi marketingem a realitou. Na jednu stranu se prezentuje modulární a „lépe opravitelné“ špičkové železo, na druhou stranu výrobce neprodává ani základní náhradní díl, takže faktická opravitelnost je nulová. Z tradičnějšího, usedlejšího pohledu je to krok zpět: kdysi bylo samozřejmé, že drahá profesionální technika má servisní dokumentaci, katalog náhradních dílů a opravitelnost na desítky let. Dnešní model „kup si za stovky tisíc a modli se, že ti to výrobce jednou milostivě vymění“ podrývá důvěru i smysl investice do workstation třídy a z dlouhodobého hlediska vede spíš k plýtvání než k odpovědnému zacházení s drahou technikou.