[Rossi D]

Warner Music podepsala smlouvu se startupem Suno zabývajícím se umělou inteligencí v hudbě a urovnala soudní spor



  Warner Music Group uzavřel dohodu s AI hudebním startupem Suno a zároveň s ním urovnal autorskoprávní spor. Warner tím fakticky přechází od konfrontace ke spolupráci: Suno má už v příštím roce nasadit nové, licencované modely, které postupně nahradí dnešní volněji trénované verze. Hudbu bude možné z platformy stahovat jen s placeným účtem; uživatelé zdarma si skladby pouze přehrají a nasdílí. Umělci a skladatelé z katalogu Warneru dostanou možnost dobrovolně se „přihlásit“ a rozhodnou se, zda a jak mohou být jejich jména, podoba, hlasy a skladby používány při generování nové AI hudby, a mají být za to finančně kompenzováni. Součástí dohody je i prodej služby Songkick (aplikace pro vyhledávání koncertů a živé hudby) z Warneru do Suno, která má dál fungovat jako fanouškovská platforma v rukou Suno. Dohoda navazuje na nedávné urovnání obdobného sporu Warneru s konkurenčním AI startupem Udio a potvrzuje trend, kdy velká hudební vydavatelství místo čistého zákazu hledají licencovaný model spolupráce s AI platformami.
 
Kritika: Z pohledu nahrávacích společností jde o logický krok – místo vleklé soudní války raději „sednout ke stolu“, získat podíl na novém byznysu a formálně zajistit, že AI hudba bude alespoň částečně licencovaná. Z konzervativnějšího, pro-autorového pohledu je ale problém v tom, že klíčové rozhodnutí dělá label, ne jednotliví muzikanti: smluvně vázaní umělci často nemají reálnou sílu říct „ne“, pokud se vydavatel rozhodne, že AI deal je strategická priorita. „Opt-in“ může v praxi snadno znamenat jemný nátlak. Navíc se tím normalizuje situace, kdy AI modely postavené na masivním nasávání cizí hudby zpětně legitimizuje licenční dohoda s několika velkými hráči – místo aby se férově zúčtovalo s tím, na jakých datech vlastně vyrostly. Výsledek může být ten, že velká vydavatelství si z AI vytvoří nový zdroj příjmů a kontrolované katalogy „oficiální AI hudby“, zatímco menší, nezávislí tvůrci a živí muzikanti mimo velké labely budou dál vystaveni konkurenci levného syntetického obsahu, aniž by měli srovnatelnou vyjednávací pozici nebo ochranu.
 

 

---

EU upouští od požadavku, aby technologické společnosti skenovaly a odstraňovaly CSAM

 EU v nové verzi připravovaného nařízení proti šíření dětské pornografie online ustupuje od původního plánu povinně nutit všechny velké platformy skenovat a filtrovat komunikaci uživatelů. Namísto všeobecného „chat control“ má zůstat pouze možnost dobrovolného skenování (na jasném právním základě), a to i po roce 2026, kdy vyprší stávající výjimka z e-privacy pravidel. Firmy nebudou povinně prolamovat šifrovanou komunikaci, ale budou muset vyhodnocovat rizika zneužití svých služeb pro šíření zneužívajících materiálů a přijímat přiměřená preventivní opatření; v krajním případě jim národní úřady mohou nařídit konkrétní „mitigační“ kroky a uložit pokuty. Součástí kompromisu je i vznik nového evropského centra pro boj s online sexuálním zneužíváním dětí, které má koordinovat postup členských států a pomáhat obětem.
 
Kritika: Ustoupení od povinného plošného skenování je z hlediska ochrany soukromí a šifrování správný krok – plošný „rentgen“ všech zpráv by byl v evropském právním prostředí velmi těžko obhajitelný. Zároveň ale nový, měkčí model „vyhodnocujte rizika a dělejte přiměřená opatření“ otevírá prostor pro tiché zavádění podobných technik zadními vrátky: pokud budou úřady pod tlakem, mohou po platformách požadovat stále agresivnější kontroly s odvoláním na vágní povinnost „zmírnit rizika“. Konzervativnější, střízlivý přístup by vyžadoval nejen bránit šifrovanou komunikaci před masovým skenováním, ale zároveň poctivě pojmenovat, kdo všechno nese odpovědnost – od rodičů přes školy až po státy, které roky šetřily na specializovaných policejních jednotkách. Spoléhat se primárně na technologické filtry velkých platforem je pohodlné, ale riskuje, že skutečnou práci na ochranu dětí (vyšetřování, prevence, výchova) nahradí další vrstva povinných „check-boxů“, které budou dobře vypadat v Bruselu, ale v terénu přinesou jen omezený efekt.

---

Akcie společnosti Nvidia klesají po zprávách, že Meta možná koupí čipy pro umělou inteligenci od Googlu


  Nvidia ztratila na burze asi 2,6 % poté, co se objevila zpráva, že Meta jedná s Googlem o nákupu jeho AI čipů TPU. Podle zdrojů by šlo o kontrakt v hodnotě miliard dolarů: od příštího roku by Meta měla začít pronajímat TPU přes Google Cloud a zhruba od roku 2027 je postupně instalovat i do vlastních datacenter. Jde o zásadní signál, že Meta nechce být závislá jen na GPU od Nvidie a je připravena diverzifikovat svůj AI hardware. Zpráva zároveň zvýrazňuje ambice Googlu: jeho nejnovější generace TPU Ironwood nabízí velké clustery s výkonem až desítek exaflops a firma se je nyní snaží dostat i mimo vlastní cloud, přímo k velkým zákazníkům. Akcie Googlu a Broadcomu (který se na návrhu TPU podílí) na zprávu naopak reagovaly růstem.
 
Kritika: Reakce trhu na jedinou zprávu o možném obchodu dobře ukazuje, jak přemrštěně se dnes na „AI válku“ dívá, pár procent dolů u Nvidie na základě spekulací rozhodně neznamená, že její dominance je u konce. Z konzervativnějšího pohledu je logické, že velcí hráči jako Meta hledají druhý zdroj čipů a tlačí na lepší ceny, ale to z Nvidie přes noc nedělá poraženého, spíš připomíná zdravější konkurenci po období, kdy měla prakticky monopol. Stejně tak by bylo předčasné brát ambiciózní čísla kolem TPU jako jistotu: skutečný význam ukáží až roky stabilního nasazení v provozu, ne krátkodobé pohyby akcií a marketingové parametry výkonu.