[Rossi D]

Mezinárodní vesmírná stanice se zapsala do historie, když k ní současně přistálo osm návštěvnických kosmických lodí



  Na začátku prosince 2025 vytvořila ISS rekord, poprvé v historii měla současně obsazeno všech osm návštěvních portů. Na stanici současně kotví osm lodí – dvě ruské pilotované Soyuz, dvě nákladní Progress, japonská zásobovací loď HTV-X1, americký Cygnus a dva Dragony od SpaceX (jeden nákladní a jeden pro posádku). Jde o výsledek těsné koordinace letů pro výměnu posádek a dovoz zásob; kvůli novému příletu Soyuzu museli operátoři pomocí robotické paže Canadarm2 nejprve přestěhovat loď Cygnus, aby se uvolnil vhodný port. Rekordní „zaparkování“ osmi lodí ukazuje, jak vytížené je ISS jako mezinárodní uzel pro pilotovanou i komerční kosmonautiku.
 
Kritika: Z technického hlediska je to působivý manévr, ale je v tom i trochu symbol pozdní fáze projektu – stanice je „narvaná“ loděmi, aby stihla všechny rotace, zásoby i experimenty, zatímco se zároveň mluví o jejím konci a nástupcích. Na druhý pohled by stálo za to, aby podobné rekordy nebyly jen PR kuriozitou, ale i příležitostí k poctivé debatě, kolik ještě dává smysl do stárnoucí ISS investovat, jak bude vypadat přechod na nové stanice a jestli se zkušenosti včetně takovéto extrémní koordinace osmi lodí opravdu promítnou do robustnější, jednodušší a dlouhodobě udržitelnější infrastruktury na oběžné dráze.
 

 

---

Muskův Starlink brzy dostane konkurenci, Amazon Leo z vesmíru nabídne gigabit. Podívejte se na anténu

 Amazon chystá vlastní satelitní internet Amazon Leo (dříve Project Kuiper), který má konkurovat Starlinku. Na nízké oběžné dráze už má přes 150 sériově vyráběných satelitů a cílem je postupně dosáhnout zhruba 3 200 kusů a pokrýt asi 95 % světové populace. Jako první přijde služba Amazon Leo Ultra Pro mířená na firemní klienty, se slibovanou rychlostí až 1 Gb/s download a 400 Mb/s upload. Silnou stránkou má být napojení na cloud Amazon Web Services, Leo nabídne přímé privátní propojení do AWS, takže firmy mohou provozovat vlastní sítě mimo veřejný internet. První zákazníci mají být například aerolinky, kterým Amazon ukazuje i první verzi uživatelské antény, zhruba „starlinkovská“ placatá jednotka s vlastním RF čipem navrženým na základě zkušeností z čipů Graviton, Trainium a Inferentia. Cena antény ani služeb zatím oznámena nebyla.
 
Kritika: Na první pohled je dobře, že Starlink nebude mít satelitní internet pro sebe a objeví se velký konkurent – jenže místo skutečné rozmanitosti to znamená, že další kritickou infrastrukturu ovládne další z „velké čtyřky“ amerických gigantů. Slibované gigabitové rychlosti a privátní linky přímo do AWS jsou atraktivní hlavně pro korporace, ale také prohlubují závislost na jednom dodavateli, jeho cloudu a jeho smluvních podmínkách. Běžný uživatel se navíc pravděpodobně dočká až ve druhé vlně a v podobě balíčku „internet + cloudové služby“, u kterého bude těžké odlišit, za co vlastně platí a jak snadno může od Amazonu odejít. Z jiného pohledu by bylo zdravější, kdyby se vedle Starlinku a Amazonu prosazovali i menší poskytovatelé a evropské projekty, a satelitní internet nebyl jen další polem soupeření pár obřích platforem, které si mezi sebou dělí nejen webové služby, ale už i samotnou fyzickou konektivitu planety.
 

 

---

Piš rukou, mysli lépe. O co přijde digitální generace, když přestane používat psací písmo

 Článek s tématem psacího písma a psaní rukou. Učitelé podle textu vidí u dětí zhoršenou jemnou motoriku, problémy s tiskacím písmem a slabší výsledky ve čtení. Připomínají se výzkumy, podle nichž psaní rukou na rozdíl od ťukání do klávesnice či na displej, výrazně pomáhá mozku při učení čtení, kdo se „pral“ s tvary písmen a zvládl je motoricky, ten je pak lépe rozpoznává očima. Složitější, „zbytečně náročné“ psací písmo se tu ukazuje jako trénink paměti, soustředění i celkové kognitivní výbavy, něco, co digitální generace postupně ztrácí, když se psaní ruší nebo omezuje jen na tiskací písmo a klávesnici. Esej Terezy Matějčkové má právě tenhle motiv: námaha a disciplína psaní rukou nejsou zbytečný relikt, ale základní cvičení pro mysl.
 
Kritika: Téma je zvolené správně – ztráta rukopisu a psacího písma není banalita, ale zásah do samotných základů učení. Stálo by za to jít ještě dál, než jen k neurovědě a výzkumům. Psaní rukou není jen „trik na lepší paměť“, ale i kus kultury, osobní rukopis, schopnost napsat dopis, zápisník, poznámky bez obrazovky. Riziko dnešní doby je v tom, že se všechno překládá do jazyka experimentů a „kognitivních benefitů“, místo aby se jasně řeklo, že některé věci prostě stojí za to zachovat, i kdyby nebyly nejefektivnější. Zároveň článek zatím nenaráží na to, že školy jsou zároveň tlačené k digitalizaci, tabletům, chytrým třídám a učitel pak zůstává mezi dvěma protichůdnými tlaky. Poctivější by bylo přiznat, že jestli to s psaním rukou myslíme vážně, musí se mu vrátit čas a váha v rozvrhu, ne ho jen obhajovat v esejích, zatímco praxe míří úplně jinam.