[Rossi D]

Vědec z YouTube dokázal „nemožné“: Natočil letící paprsek světla



  Doktor Brian Haidet, známý z YouTube jako AlphaPhoenix, sestrojil ve své garáži experimentální kameru schopnou snímat rychlostí 2 miliardy snímků za sekundu. Pomocí úzkého laserového paprsku, rotujícího zrcadla a extrémně zjednodušené optiky dokázal zachytit, jak se světlo skutečně „posouvá“ prostorem, na záznamu je vidět, jak se fronta světla šíří po místnosti. Trik spočívá v tom, že kamera má v zásadě jen 1×1 pixel a scénu snímá opakovaně s mikroskopicky posunutým časováním, data se pak skládají dohromady do výsledného zpomaleného videa. Podobné systémy dříve existovaly jen v drahých laboratorních sestavách, Haidetův projekt ukazuje, že s velkou dávkou inženýrské kreativity lze něco podobného postavit i v „domácích“ podmínkách.
 
Kritika: Projekt je působivý a krásně popularizační, ale titulek typu „dokázal nemožné“ trochu přehání, nejde o první záznam šíření světla, spíš o neobvykle levnou a šikovnou variaci na principy, které používají špičkové laboratoře. Je také dobré připomenout, že nejde o „běžnou kameru“, ale o velmi speciální měřicí aparaturu s jedním pixelem a spoustou následného zpracování, kterou nelze jednoduše převést do každodenní techniky. Hodnota projektu je hlavně v řemeslné pečlivosti a snaze vysvětlit fyziku obyčejnému divákovi ne v tom, že by šlo o převrat v samotném poznání rychlosti světla, které je fyzikálně dobře změřené už desítky let.
 

 

 

---

Nebezpečí v Černobylu: Kryt již po útoku dronu nedokáže zadržet radiaci

 Inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii potvrdila, že nový ocelový kryt (New Safe Confinement) nad zničeným 4. blokem Černobylu po únorovém zásahu dronem již není schopen plně plnit svou původní bezpečnostní funkci, tedy spolehlivě zadržovat radioaktivitu. Vnější plášť a těsnicí membrána jsou poškozené, včetně zhruba patnáctimetrového otvoru po zásahu, ale nosné konstrukce a monitorovací systém zůstaly neporušené a naměřené úrovně radiace jsou zatím v normě. Útok, který Ukrajina připisuje Rusku, nezasáhl přímo roztavené palivo, situace proto nepředstavuje bezprostřední hrozbu pro okolní státy, nicméně dlouhodobě je nutná rozsáhlá oprava krytu financovaná mimo jiné z evropských peněz.
 
Kritika: Na jedné straně je důležité říct nahlas, že aktuálně nejde o „druhou havárii Černobylu“ – klíčové systémy jsou v chodu a radiace mimo areál je v normě. Na druhé straně je znepokojivé, jak samozřejmě se v totální válce pracuje s útoky na jaderná zařízení jako s běžnou taktikou. Tohle je přesně ta čára, která by neměla být nikdy překročena, reaktor či úložiště odpadu mají být mimo jakýkoli vojenský kalkul a je ostudou celého mezinárodního společenství, že se to nedaří vymáhat víc než verbálními nótami. Stejně problematické je i to, že opravy zásadní bezpečnostní bariéry závisí na pomalém skládání evropských fondů, přitom právě u takového místa by mělo platit staré pravidlo, nejdřív rychle zajistit fyzickou bezpečnost, teprve potom řešit účetnictví a politiku.
 

 

---

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

 Evropská komise podle informací Reuters chystá balíček podpory pro automobilový průmysl, který má být zveřejněn okolo 16. prosince a má obsahovat i zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Původně měla revize přijít až v roce 2026, ale kvůli tlaku států (včetně Česka a Slovenska) a automobilového průmyslu ji Brusel urychluje. Cílem je zohlednit realitu trhu, nové technologie a ekonomické dopady, automobilky žádají větší flexibilitu, možnost počítat s biopalivy, syntetickými palivy a plug-in hybridy, jinak podle šéfa Stellantisu Elkanna hrozí evropskému autoprůmyslu nevratný pokles.
 
Kritika: Ústupek od striktního zákazu spalovacích motorů je pozdní, ale střízlivý návrat k realitě, myšlenka, že během jedné generace „přepneme“ celý kontinent čistě na bateriová auta, ignorovala jak infrastrukturu, tak kupní sílu běžných rodin. Je tu však problém, že Brusel místo poctivého přiznání omylu mluví o „balíčku podpory“ a technické revizi, takže veřejnost má dostat dojem, že se nic zásadního nemění. Politická důvěra přitom stojí na schopnosti říct, přestřelili jsme, plán byl nerealistický, proto ho upravujeme. Stejně tak hrozí, že se namísto jednoduchého jasného pravidla zrodí další složitý systém výjimek (e-paliva, biopaliva, různé typy hybridů), kterému budou rozumět jen právníci a lobbisté. Rozumnější by bylo nastavit dlouhodobé, technologicky neutrální emisní limity a nechat konstruktéry, ať soutěží o co nejlepší motor ať už spalovací, elektrický nebo kombinovaný místo neustálého přepisování velkých zákazů a výjimek podle aktuální nálady v Bruselu.