[Rossi D]

Samsung má jako první 2nm procesor: Exynos 2600 má opět ray tracingovou grafiku Radeon



  Samsung představil mobilní systém na čipu Exynos 2600 jako první čip vyráběný jeho vlastním 2nm procesem 2SFF s tranzistory GAAFET. Pro Samsung je to pokus otočit nepříznivý trend posledních let, kdy jeho Exynosy často ztrácely na konkurenci hlavně kvůli horšímu výrobnímu procesu a teplotám, takže ve vlajkách ve velkém končily čipy od Qualcommu.
 
CPU má deset jader nové generace Arm Lumex C1. Je tu jedno hlavní jádro Lumex C1 Ultra až na 3,8 GHz a devět jader Lumex C1 Pro, rozdělených do dvou skupin, tři výkonnější na 3,25 GHz a šest úspornějších na 2,75 GHz. Zajímavost je, že úplně mizí malá úsporná jádra, takže se Samsung snaží pokrýt celé spektrum zátěže jen „středními“ jádry ve dvou úrovních výkonu. Paměti zůstávají LPDDR5X a úložiště je UFS 4.1. NPU je posílené pro výpočty AI, čip míří i na náročnější foto a video, včetně podpory velmi vysokých rozlišení snímačů a 8K videa; displejově počítá maximálně s 4K při 120 Hz.
 
Grafika Xclipse 960 je znovu licencovaná od AMD pod značkou Radeon, tedy pokračování směru, který Samsung zavedl už u předchozích Exynosů. Zmiňuje se výrazné zrychlení ray tracingu, a u této generace se očekává posun architektury proti minulé generaci. Prakticky to míří na plynulejší hry a lepší obrazové efekty při nižším interním rozlišení s dopočtem.
 
Důležitá je i konstrukce pouzdra kvůli teplu. Samsung přesouvá paměti vedle čipu a na samotný čip přidává chladicí vrstvu, aby se lépe odvádělo teplo z CPU a GPU, protože vrstvení pamětí přímo nad čip tradičně chlazení zhoršuje. Exynos 2600 už má být v sériové výrobě a nejpravděpodobnější nasazení je řada Galaxy S26, ovšem spíš jen v části regionů, zatímco jinde může zůstat Snapdragon.
 
Kritika: Papírově to vypadá jako návrat Samsungu do první ligy, ale rozhodující bude realita: výtěžnost 2nm procesu, stabilní výkon v dlouhé zátěži a teploty v tenkých telefonech. Úplné vypuštění malých jader může v praxi dopadnout dvěma způsoby: buď to díky moderní efektivitě zjednoduší řízení spotřeby, nebo to naopak zhorší výdrž v lehkých úlohách, kde dřív stačilo pár opravdu úsporných jader. Radeon v mobilu zní dobře, jenže dokud neuvidíme srovnání ve hrách a hlavně chování po několika minutách zátěže, zůstává to spíš slib než jistota. Nakonec je tu i tradiční problém roztříštěnosti: pokud bude Exynos jen v některých verzích Galaxy, zákazník nedostane jednotnou zkušenost a Samsung si bude muset znovu a znovu obhajovat, proč stejný telefon vypadá podle trhu jako dvě různé konfigurace.
 

 

---

Blue Origin překonává bariéry přístupnosti a vysílá do vesmíru prvního uživatele invalidního vozíku

 Blue Origin zapsal další milník komerčních letů, když na suborbitální misi New Shepard vynesl do vesmíru prvního člověka používajícího invalidní vozík. Let absolvovala Michaela "Michi" Benthaus, německá inženýrka z Evropské kosmické agentury, která po úrazu míchy při horské cyklistice v roce 2018 ztratila hybnost nohou a dlouho si myslela, že se jí sen o letu do vesmíru již nesplní.
 
Mise odstartovala z kosmodromu v západním Texasu a šlo o šestnáctý pilotovaný let New Shepard nad hranici 100 kilometrů. Posádka zažila několik minut beztíže a výhled na zakřivenou Zemi, poté se stupeň rakety autonomně vrátil k přistání a kabina dosedla na padácích. Původní pokus o start o dva dny dřív firma zrušila kvůli problému zjištěnému při předletových kontrolách, při ostrém termínu už odpočet proběhl bez komplikací.
 
Blue Origin na podobný let několik let připravoval zázemí tak, aby bylo přístupnější, například doplněním výtahu na startovní věž. Samotná kabina nemusela projít zásadní přestavbou, tým ale upravil pozemní postupy. Konkrétně šlo o jednodušší a bezpečnější nástup a výstup s asistencí ostatních, mimo jiné pomocí lavičky. Benthaus předtím získala zkušenost s beztíží na parabolickém letu v rámci projektu zaměřeného na přístupnost kosmických letů a vedla i analogovou misi simulující kosmický pobyt.
 
Na palubě s ní letěli například Hans Koenigsmann, který dříve působil u SpaceX a podle popisu pomáhal Benthaus i s pohybem během příprav, dále finančník Joey Hyde, manažer Neal Milch, podnikatel Adonis Pouroulis a počítačový vědec Jason Stansell. V kabině se vezl i náklad desítek tisíc pohlednic od studentů a veřejnosti v rámci vzdělávacího programu firmy.
 
Kritika: Je to silný symbol, ale pořád jde hlavně o krátký suborbitální zážitek, nikoli o plnohodnotnou cestu k běžné účasti lidí s handicapem na dlouhých misích, kde rozhoduje každodenní soběstačnost, evakuace, hygiena a práce v týmu po mnoho dní. Firma ukazuje, že část bariér lze odstranit úpravami postupů a zázemí, jenže skutečná dostupnost se pozná teprve tehdy, až budou podobné lety pravidlem a ne výjimečně vybranou událostí. A pokud má mít tento krok trvalou hodnotu, nesmí zůstat jen u dojemného příběhu, ale musí z něj vyrůst standardy, otevřenější zdravotní kritéria a dlouhodobá odpovědnost za bezpečnost, ne jen jednorázový milník pro titulky.
 

 

---

Konec map, jak je známe? Vědci stvořili digitální dvojče lidstva, najdete i svůj dům

Vědci z Technické univerzity v Mnichově vytvořili Global Building Atlas, dosud nejkompletnější trojrozměrnou mapu lidské zástavby, která zobrazuje přibližně 2,75 miliardy budov po celém světě. Nejde jen o půdorysy, atlas se snaží odhadovat i výšku a objem staveb, takže dává realističtější představu o hustotě zástavby a podmínkách bydlení. V mapě si lze vyhledat i vlastní dům a porovnat, jak „objemově“ zapadá do okolí.
 
Model vznikal několik let z globálních satelitních snímků, které byly zpracované po malých dlaždicích a musely se z nich odfiltrovat rušivé prvky jako vegetace nebo jiné objekty. Praktické využití míří hlavně na územní plánování a urbanismus, rychlejší vyhodnocení dopadů katastrof typu záplav či zemětřesení, a také na výzkum vztahu mezi urbanizací a klimatem, protože atlas umožňuje lépe měřit koncentraci zástavby v čase i prostoru. Do budoucna se počítá s tím, že podobné mapy budou doplňované o další vrstvy informací, například energetické nároky nebo další environmentální ukazatele.
 
Kritika: Tvrzení o „konci map, jak je známe“ je spíš marketing, běžná navigace a praktická kartografie stojí na silnicích, adresách a lokálních detailech, které tento typ atlasu nenahrazuje. Výška a objem jsou odhady ze satelitních dat, takže v konkrétních místech mohou být nepřesné a pro rozhodování v terénu pořád bude potřeba klasické měření a místní znalost. Čím přesnější a dostupnější budou globální modely budov, tím víc poroste riziko zneužití pro sledování, cílení a bezpečnostní analýzy, takže bude důležité hlídat, kdo k datům přistupuje a k jakému účelu.
 

 

---

Amazon zaměstnával severokorejského špiona. Prozradila ho vysoká odezva klávesnice

 Amazon zjistil, že v jedné části firmy pracoval člověk napojený na Severní Koreu, který vystupoval jako systémový administrátor. Upozornily na to interní bezpečnostní nástroje dohlížející na práci administrátorů, které vyhodnotily jeho chování jako nestandardní, mimo jiné kvůli zvláštní angličtině a neobvyklým úkonům v systémech. Při následné kontrole se ukázala také podezřele vysoká odezva při psaní na klávesnici, u běžné práce v USA jde o desítky milisekund, tady to bylo přes 110 ms, což naznačovalo vzdálené ovládání.
 
Další prověřování odhalilo, že připojený počítač byl fyzicky v Arizoně, ale skutečný operátor byl v Severní Koreji. V tomto případě měla Severní Korea využít i zaměstnankyni Amazonu, kterou do operace zatáhla, a ta byla po rozkrytí na začátku letošního roku odsouzena k několika letům vězení. Amazon zároveň tvrdí, že podobných pokusů o infiltraci zachytil od dubna 2024 přes 1 800 a že jde o širší trend, v němž jsou v USA aktivní i další státy.
 
Kritika: Případ ukazuje, jak křehké je spoléhat na formální náborové procesy, když útočník kombinuje lidskou zranitelnost s technickými triky a přístup získá přes důvěryhodně vypadající identitu. Současně je to varování, že i když bezpečnostní dohled funguje, často jde o detekci až po tom, co se někdo do systému dostane, a to je u správcovských práv už samo o sobě nebezpečné. Z praktického pohledu je nejdůležitější poučení pro firmy jednoduché, kritické přístupy musí být co nejvíc omezené, průběžně prověřované a navázané na více nezávislých kontrol, ne jen na to, že člověk prošel náborem a vypadá důvěryhodně.
 

 

---

Podivná zelená šipka na semaforu mate české řidiče. Za její neznalost hrozí vysoká pokuta

 V Německu se u semaforů objevuje malá zelená šipka na samostatné tabulce, takzvaný Grüner Pfeil. Umožňuje odbočit doprava i na červenou, ale jen tehdy, když řidič nejdřív skutečně zastaví na hranici křižovatky, zkontroluje situaci a dá přednost úplně všem, tedy autům, cyklistům i chodcům. Prakticky to funguje jako stopka s možností odbočit, když je volno. Článek zároveň varuje před záměnou s klasickou světelnou šipkou v semaforu, která platí jen tehdy, když svítí.
 
Za nedodržení pravidla, typicky za odbočení bez povinného zastavení, hrozí v Německu pokuta zhruba 70 eur a bod, při ohrožení se sankce zvyšuje a při nehodě může jít až o 180 eur. V Česku tato samostatná značka není, na červenou se nejezdí a odbočení doprava je možné až na zelený signál, případně na světelnou šipku, která je součástí signalizace.
 
Kritika: Je to užitečné pravidlo pro plynulost dopravy, ale článek správně ukazuje i jeho slabinu, bezpečnost stojí a padá na tom, že řidič opravdu zastaví a opravdu dá přednost. V praxi lidé často jen přibrzdí, protože jsou zvyklí “proklouznout”, a to je přesně recept na konflikt s chodci a cyklisty. Vychází z toho všeho jednoduchá zásada, na cizí křižovatce se nehraje na odhad, nejdřív úplně zastavit, teprve pak jet, i když se za vámi někdo netrpělivě tlačí kupředu.