[JiRo]

@Rossi D Na úmrtí Ericha von Dänikena musím reagovat.

Jeho kniha Vzpomínky na budoucnost vyvolala ve světě, svého času, obrovské nadšení. Já jsem ale první viděl film, a i když jsem ho, jako kluk, sledoval s očekáváními, zas takové nadšení ve mě nevyvolal. V té době jsem už totiž měl několikrát přečetnou knihu Ludvíka Součka Velké otazníky, která patřila mezi tu spoustu bestsellerů, které jsem četl stále dokola. Souček, Běhounek, Batlička, Hanzelka a Zikmund, Elstner, a pak celá řada sci-fi autorů. Jasně, byl mezi těmito knihami velký rozdíl. Některé byly literaturami faktu, jiné žánrová beletrie a další pak svůj žánr sci-fi nebo fantasy nezastíraly. Ale pak tu byla jistá skupina takových, kde jsem, jako kluk, jasno neměl. Co (neko spíše koho) jsem ale měl, to byl můj táta, který mi tohle dokázal vysvětlit. A tak jsem se, už jako kluk, naučil o takových knihách kriticky přemýšlet. Ty knihy jsem ale nezavrhl, jen jsem si je zařadil do té správné kategorie. Už dlouho jsem von Dänikena ani Součka do ruky nevzal, a asi už ani nevezmu, ale to okouzlení a příjemné strávené chvíle nad jejich knihami, kdy mne maminka chodila kontrolovat, jestli si pod peřinou nečtu (a já si samozřejmě četl), na to se vzpomíná hezky.

Mnoho lidí je k von Dänikenovi hodně kritických. Je pravda, že psaním si vylepšoval svůj rozpočet, protože v businessu moc úspěšný nebyl, a navíc i hodně podváděl. Není pak divu, že právě ta největší kritika jeho psaní směřovala k podobnému fenoménu. Drtivou většinu jím prezentovaných faktů, na kterých stavěl své domněnky a teorie, si prostě vymyslel nebo je minimálně ohnul tak, aby mu vyhovovaly. Takže byl podvodníkem nejen v podnikání a při placení daní, ale i při psaní. V prvním případě byl za to několikrát obžalován i odsouzen, v druhém případě mu to, kromě peněz za prodej jeho knih a filmových práv, vyneslo několik (ne)populárních ocenění, jako např. lg Nobel Prize, Goldenes Brett vorm Kopf i český Bludný bavan.