[Rossi D]

„Začátek velmi dlouhé cesty“: Raketa Artemis NASA se pomalu přesouvá na odpalovací rampu



  NASA 17. ledna 2026 začala převážet svou raketu Space Launch System k rampě 39B na Kennedyho středisku. Jde o pomalý přesun dlouhý zhruba 4 míle rychlostí kolem 1 míle za hodinu, který má trvat přibližně 12 hodin, protože celý komplet s mobilním odpalovacím stojanem je přes 300 stop vysoký a váží přes 10 milionů liber. K přepravě se používá pásový „crawler“ známý už z dob Apolla a raketoplánů, dnes upravený pro program Artemis.
 
Cílem je příprava mise Artemis 2, která má poprvé po více než 50 letech poslat lidi k Měsíci, tentokrát na oblet bez přistání. Po vyvezení na rampu má tým provést detailní kontrolu rakety i lodi Orion a následně „wet dress rehearsal“: natankování a zkušební odpočet až k T minus 29 sekundám. NASA zároveň zdůrazňuje, že přesné datum startu nechce oznamovat dřív, než bude tahle generálka za nimi; jako nejdřívější možné okno se zmiňuje 6. únor.
 
Posádku mají tvořit tři astronauti NASA a jeden kanadský astronaut. Let má trvat asi 10 dní a vést po trajektorii ve tvaru osmičky, přičemž loď se dostane až zhruba 4 800 mil za odvrácenou stranu Měsíce, dál než se kdy člověk dostal. Článek to rámuje jako důležitý krok směrem k Artemis 3, tedy k návratu lidí na povrch Měsíce, který je oficiálně stanoven na „nejdříve v polovině roku 2027“, i když se očekává další skluz, a také jako start dlouhodobější „měsíční ekonomiky“ s rolí firem jako Blue Origin a SpaceX.
 
Kritika: Text je silně postavený na symbolice a optimismu a méně jde do tvrdých rizik: rozpočtů, spolehlivosti SLS, pravděpodobnosti skluzů a toho, co se stane, pokud zkušební tankování nebo integrace Orionu odhalí problémy. Z hlediska čtenáře by pomohlo více konkrétních milníků a „co když“ scénářů, aby to nebyla jen slavnostní reportáž o převozu, ale i realistický obrázek toho, jak křehká a drahá je cesta zpět k pilotovaným letům k Měsíci.
 

 

---

Elon Musk požaduje od OpenAI a Microsoftu výplatu ve výši 134 miliard dolarů.

 Nejnovější podání ve sporu Elona Muska s OpenAI a Microsoftem posouvá konflikt z roviny principů do roviny peněz. Musk tvrdí, že OpenAI se odchýlila od původního neziskového poslání, a proto mu má náležet odškodné odpovídající části „neoprávněných zisků“, které měly OpenAI a Microsoft získat. V návrhu se objevuje rozpětí 79 až 134 miliard dolarů, přičemž výše je odvozena z údajného nedávného ocenění OpenAI kolem 500 miliard dolarů a z vyčíslení přínosů, které Musk podle sebe v počátcích poskytl.
 
Argumentace stojí na tom, že Musk v raných letech přispěl zhruba 38 miliony dolarů a vedle peněz měl dodat i klíčové nefinanční hodnoty: nábor lidí, kontakty, strategické poradenství a celkově „přibližně 60 procent“ počátečního financování neziskové organizace. Odhad „neoprávněného zisku“ má pocházet od najatého finančního ekonoma, který rozděluje přínosy na dvě části: OpenAI má mít neoprávněný zisk přibližně 65,5 až 109,43 miliardy dolarů a Microsoft 13,3 až 25,06 miliardy dolarů, dohromady tedy zhruba oněch 79 až 134 miliard.
 
Text zároveň zasazuje spor do časové osy. Žaloba začala v březnu 2024, později byl přidán Microsoft, Musk se pokoušel i o soudní příkaz v době, kdy OpenAI mluvila o změnách své struktury, a paralelně Musk zmiňuje OpenAI i v jiném právním sporu, kde obviňuje OpenAI spolu s Applem z monopolních praktik, které mají znevýhodňovat xAI v prostředí App Store.
 
Kritika: Částky působí ohromně, ale jsou založené na expertním odhadu hodnoty a na interpretaci toho, co přesně znamená „neoprávněný zisk“, což bývá v soudní praxi nejtěžší prokázat. Silné tvrzení o „60 procentech počátečního financování“ i o zásadních nefinančních přínosech bude muset stát na konkrétních dokumentech, dohodách a tehdejších závazcích, jinak zůstane spíš vyjednávací pozicí než jistým nárokem. A i kdyby soud uznal porušení původního poslání, převést to přímo na takto vysoké odškodné je výrazně ambiciózní krok, který bude narážet na otázku příčinné souvislosti a spravedlivého výpočtu škody.