[Rossi D]

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros



  Článek popisuje, že americký prezident Donald Trump nakoupil nejméně za 1 milion dolarů dluhopisy Netflixu a Warner Bros Discovery. Kontroverzi vyvolává načasování, protože k nákupům došlo v polovině prosince, tedy krátce po oznámení plánované fúze Netflixu a WBD v hodnotě zhruba 83 miliard dolarů, a jen pár dnů poté, co Trump veřejně řekl, že se chce osobně zapojit do rozhodování o schválení spojení z hlediska antimonopolních pravidel.
 
Text zároveň připomíná, že Trump už na začátku prosince argumentoval vysokým podílem Netflixu na trhu a naznačoval, že po převzetí by ještě vzrostl. Do situace má navíc vstupovat konkurenční nabídka studia Paramount Skydance vedeného Davidem Ellisonem, přičemž článek zmiňuje vazby Ellisonových na Trumpovu administrativu a uvádí i číslo přes 108 miliard dolarů jako výši nepřátelské nabídky.
 
Další část se věnuje kritice fúze: senátorka Elizabeth Warrenová ji označuje za antimonopolní riziko a odbory scénáristů varují před propouštěním, tlakem na mzdy, omezením rozmanitosti obsahu a možným zdražením předplatného. Bílý dům se k samotným nákupům podle textu veřejně nevyjádřil, anonymní zdroj ale tvrdí, že prezidentovo portfolio spravují nezávislé instituce bez vlivu prezidenta a rodiny. Článek to zasazuje do širšího kontextu Trumpových investic do dluhopisů v řádu desítek až stovky milionů dolarů.
 
Kritika: Jádro problému není jen v tom, zda prezident vlastní dluhopisy, ale že současně mluví o osobním vlivu na regulatorní rozhodnutí, což i při externí správě portfolia vytváří dojem střetu zájmů. Článek pracuje s výraznými částkami a politickými vazbami, ale méně vysvětluje, jak přesně by taková fúze v USA procesně šla přes regulátory a kde jsou reálné mantinely prezidentova zásahu. Bez tohoto rámce zůstává text hlavně jako atraktivní kombinace financí a politiky, ale s menší oporou v tom, co je právně a institucionálně skutečně možné.
 

 

---

AMD slibuje, že bude bojovat za hráče, protože nedostatek DRAM způsobuje raketový růst cen GPU

 AMD v článku reaguje na to, že kvůli nedostatku pamětí DRAM rostou ceny grafických karet a Radeon už během posledních tří měsíců zdražil zhruba o 10 až 17 procent dle modelu. Nejvíce se zdražení odráží u nové řady Radeon RX 9000 kde se uvádí až 17 procent, RX 9070 XT kolem 15 procent, RX 9070, RX 9060 XT 16GB přibližně 14 procent,  a zhruba 10 procent u RX 9060 XT 8GB. Zdražení se ale dotýká i starších RDNA 3 karet, například RX 7900 XTX až o 10 procent a RX 7600 XT až 13 procent.
 
Podle vyjádření Davida McAfeeho chce AMD udržet zdražování v rozumných mezích a opírá to o dlouhodobé vztahy s dodavateli pamětí a spolupráci s výrobci partnerských karet. Článek zároveň naznačuje, že část současných nárůstů může být daná i maloobchodními přirážkami a že se mluvilo o dalším možném zdražení. Do pozadí problému staví dlouhodobější tlak z AI trhu, kdy některé odhady počítají s tím, že nedostatek NAND a DRAM může trvat až do roku 2028, případně i výrazně déle.
 
Kritika: Formulace o boji za hráče je marketingově vděčná, ale konkrétní páky AMD zůstávají vágní, protože bez reálného navýšení nabídky a bez tlaku na koncové marže partnerů se sliby snadno rozplynou. Článek správně popisuje, že část zdražení může dělat retail a trh, jenže pro čtenáře je pak nejdůležitější otázka nezodpovězená: kolik z toho je skutečně cena pamětí a kolik je čistá přirážka v řetězci. Pokud má být krize pamětí dlouhá, tak se z krátkého slibu stává dlouhá zkouška důvěry, kde budou rozhodovat dostupnost, reálné ceny v obchodech a nepřikrášlená komunikace, ne prohlášení.