[Rossi D]

Vrátí se herní monitory do časů technologie CRT? Na trh přichází monitory s G-Sync Pulsar od Nvidie



  Technologie G Sync Pulsar od Nvidie má přinést věc, která dlouho nešla dohromady: adaptivní obnovování obrazu a současně stroboskopické stmívání podsvícení pro ostřejší pohyb. Doteď se podobné režimy proti rozmazání pohybu obvykle musely vypnout, pokud jste chtěli variabilní obnovovací frekvenci, protože časování podsvícení a snímků se nedalo spolehlivě sladit. Pulsar to řeší tím, že podsvit nebliká jako celek, ale rozsvěcí jen úzký pás řádků, který „cestuje“ po obrazovce, takže se chová trochu jako staré CRT, kde se obraz kreslil postupně.
 
První monitory s Pulsarem mají být postavené na jednom konkrétním panelu: 27 palců, rozlišení 2560 × 1440 a 360 Hz, s maximálním jasem kolem 500 cd/m² a podsvícením, které lze řídit po částech. Nvidia také zmiňuje, že nově se řídicí elektronika opírá o čip od MediaTeku místo drahých modulů, což má zjednodušit a zlevnit implementaci. Na trh mají jít čtyři modely od Aceru, AOC, Asusu a MSI.
 
Článek zároveň upozorňuje na dvě stinné stránky. První je citlivost na blikání, protože efekt ostřejšího pohybu je vykoupený pulzováním podsvícení a u některých lidí to může unavovat oči nebo vyvolat nepohodu, zvlášť když adaptivní obnovování srazí frekvenci pulzování nízko. Druhá je marketingové „1000+ Hz“, které má popisovat subjektivní ostrost pohybu, ale nejde o skutečnou obnovovací frekvenci panelu, takže je snadné to chápat zavádějícím způsobem. V době, kdy se LCD posunula k 500 až 600 Hz a zároveň výrazně pokročily OLED monitory, může být otázka, jak velký praktický smysl bude mít Pulsar mimo úzce zaměřené esport scénáře.
 
Kritika: Technologie zní lákavě, ale bude stát a padat na tom, kolik lidí reálně snese pulzování podsvícení a jak často bude v praxi nutné režim vypnout.
Označování subjektivní ostrosti jako „1000+ Hz“ je efektní, ale může zbytečně matoucně míchat fyzikální parametry panelu s psychovizuálním dojmem.
V době rychlých OLEDů a extrémně rychlých LCD může Pulsar uspět hlavně tam, kde je pro hráče absolutní priorita čitelnost pohybu a jsou ochotni přijmout kompromisy.
 

 

---

Procesor Intel 286 byl představen v tento den v roce 1982

 Intel 80286, běžně „286“, byl uveden 1. února 1982 jako plně x86 kompatibilní 16bitový procesor, který posunul PC éru o kus dál hlavně zavedením chráněného režimu a základů správy paměti. Čip měl zhruba 134 tisíc tranzistorů, uměl adresovat až 16 MB paměti (oproti 1 MB u 8086) a podporoval i volitelný matematický koprocesor 80287 pro rychlejší výpočty v aplikacích typu CAD nebo tabulky.
 
Výkonově šlo o výrazný skok: uvádí se přibližně dvojnásobný výkon na takt oproti 8086 a navíc časem rostly frekvence až k 25 MHz, takže reálné sestavy mohly být několikanásobně rychlejší než typické 8086 stroje. V praxi se masově prosadil hlavně s nástupem standardu IBM PC AT v roce 1984 a následnou vlnou kompatibilních klonů, které definovaly „AT“ ekosystém na dlouhá léta.
 
Zároveň se ukázalo, že chráněný režim 286 byl pro svět DOSu a kompatibility nepohodlný, protože návrat zpět do reálného režimu nešel jednoduše bez resetu, a proto se velká část potenciálu u běžných uživatelů využívala jen omezeně až do nástupu 386 a pozdějších Windows.
 
Kritika: 286 byl pro PC obrovský stavební kámen, ale jeho nejmodernější schopnosti dlouho narážely na tehdejší realitu, tedy na DOS a tlak na zpětnou kompatibilitu.
Článek dobře vystihuje historický význam, jen je potřeba držet v hlavě, že „záchrana webu“ ani „záchrana PC“ nikdy nebyla jen o lepším hardwaru, vždy rozhodovala dostupnost softwaru a cena.
 

 

---

Rok 2026 přinese významnou novinku u HDMI: Donutí nás vyhodit naše televize?

 HDMI 2.2 přináší hlavně dvojnásobnou datovou propustnost oproti HDMI 2.1, tedy až 96 Gb/s místo 48 Gb/s. To je základ pro přenos obrazu ve velmi vysokých kombinacích rozlišení a obnovovací frekvence a pro budoucí zařízení, která budou náročnější na datový tok.
 
Nový standard počítá s extrémy typu 4K až kolem 480 Hz, 8K až kolem 240 Hz a podporou ještě vyšších rozlišení (10K, 12K, 16K) podle konkrétního režimu. V praxi to míří na špičkové herní monitory, nové generace televizí a časem i na náročnější scénáře jako VR, AR a smíšenou realitu, kde se přenáší hodně dat a každá prodleva či komprese je vidět.
Aby šlo plný potenciál HDMI 2.2 opravdu využít, přichází nový typ kabelu označený Ultra96, který je certifikovaný právě pro 96 Gb/s. Zpětná kompatibilita zůstává, takže nové kabely mají fungovat i se staršími zařízeními, jen bez toho, aby přinesly plný přínos tam, kde řetězec zařízení neumí vyšší rychlosti.
 
Dopad na běžné uživatele má být spíš postupný. Pokud dnes používáš 4K při 60 až 120 Hz, většinou tě HDMI 2.2 hned nenutí měnit televizi ani kabeláž. Smysl začne růst ve chvíli, kdy budeš chtít vyšší obnovovací frekvence ve 4K, případně 8K bez kompromisů, nebo až dorazí další generace konzolí a grafických karet, které se budou o vyšší propustnost opírat.
 
Kritika: Článek i celý standard míří hodně do budoucnosti a do extrémních parametrů, které reálně využije jen menšina uživatelů, takže hrozí, že lidé budou zbytečně nakupovat „nové kabely pro jistotu“. Největší riziko je tradiční zmatek kolem označení kabelů a toho, co který kus sestavy skutečně podporuje, protože už dřív platilo, že papírový standard je jedna věc a reálná kompatibilita druhá. A dokud nebude jasné, kolik zařízení v praxi HDMI 2.2 skutečně nasadí a kdy, zůstane to hlavně jako příprava na zítřek, ne nutnost pro dnešek.
 

 

---

SpaceX žádá FCC o povolení k vypuštění až milionu satelitů pro datová centra na oběžnou dráhu

 SpaceX podal Federal Communications Commission žádost o povolení systému „orbital data center“ až pro milion satelitů, které by na nízké oběžné dráze fungovaly jako distribuované výpočetní uzly pro zpracování dat a úlohy spojené s umělou inteligencí. V dokumentech se argumentuje tím, že satelity mají využívat téměř nepřetržitou solární energii a propojení mezi sebou, takže část výpočetní zátěže by se přesunula z pozemních datacenter do vesmíru.
 
Záměr navazuje na zkušenosti se sítí Starlink a míří na škálování, které by bylo bez levných opakovaně použitelných nosičů těžko představitelné. Celé podání je zároveň pojaté velmi ambiciózně až manifestně, včetně tvrzení o „prvním kroku“ k civilizaci, která umí lépe využít energii Slunce, a prakticky tak působí i jako signál pro investory, regulátory a konkurenci, kam chce firma dlouhodobě tlačit infrastrukturu pro AI.
 
Současně je to žádost, která okamžitě zvedá známé námitky: přeplnění nízké oběžné dráhy, vyšší riziko kolizí a odpadu, tlak na koordinaci drah a také otázku, zda by obří nárůst počtu satelitů byl vůbec reálně řiditelný a společensky přijatelný. V podobných regulacích navíc často platí, že extrémní číslo je vyjednávací startovní pozice a výsledná schválená kapacita může být výrazně menší.
 
Kritika: Myšlenka „datacentra na orbitě“ zní moderně, ale fyzika tepla, spolehlivost v radiaci a servisovatelnost jsou staré problémy, které se nedají obejít rétorikou o levné energii. Milion satelitů je tak velké číslo, že bez tvrdých pravidel, sdílení dat a vymahatelné disciplíny se z toho může stát spíš recept na konflikty a chaos než na bezpečnější provoz. A i kdyby to jednou dávalo ekonomicky smysl, nejdřív musí být prokázáno, že přínos převáží nad náklady pro celé prostředí okolo, nejen pro jednoho provozovatele.
 

 

---

STK zdražují a ruší samolepky. Kdy musíte jít k technické kontrole?

 Od nového roku se technické kontroly v Česku zpřísňují a typicky i zdražují. Už se nelepí zelená známka na registrační značku, zůstává jen červená, která má ale pouze orientační význam, protože ukazuje jen měsíc a rok. Rozhodující je přesné datum v elektronickém záznamu, na který se při silniční kontrole dívá policie i úřady.
 
Konec platnosti STK si nejspolehlivěji ověříš elektronicky, buď v Portálu dopravy, nebo přes služby, které zobrazí datum po zadání SPZ či VIN. V Portálu dopravy si jde také zapnout upozornění na blížící se konec platnosti, typicky dorazí zhruba 60 dní předem, a to přes SMS, e mail nebo datovou schránku.
 
U nových osobních aut je první kontrola po čtyřech letech a pak každé dva roky, u motocyklů a přívěsů do 750 kg je první kontrola po šesti letech a pak každé čtyři roky. Samotná STK vychází přibližně na 1200 až 2000 Kč a emise obvykle na 800 až 1500 Kč. Na kontrolu si vezmi osvědčení o registraci vozidla, tedy malý technický průkaz, velký už se nepoužívá.
 
Pokud STK propadne, hrozí na místě pokuta přibližně 2500 až 3500 Kč, ve správním řízení 4000 až 10000 Kč plus náklady, k tomu až 6 bodů, zákaz pokračovat v jízdě a případně i zákaz řízení. V praxi se vyplatí připravit auto dopředu, hlavně světla, brzdy, pneu, úniky kapalin, čelní sklo v zorném poli a nehomologované úpravy, protože právě tyto věci často rozhodují.
 
Kritika: Digitalizace dává smysl, ale když orientační samolepka ukazuje jen měsíc a rok, je to snadná past pro lidi, kteří byli zvyklí kontrolovat platnost „postaru“ přímo na autě. Zpřísňování je obhajitelné kvůli bezpečnosti, jenže bez důsledné kontroly kvality stanic a bez jednotného metru to může působit spíš jako dražší formalita než jako skutečné zlepšení stavu vozidel.