[Rossi D]

Ceny pamětí během Q1/26 porostou o 90-100 %, Q2 přinese dalších 20 %



  Analytici očekávají v prvním čtvrtletí roku 2026 velmi prudké zdražení pamětí. Podle odhadu mají ceny DRAM i NAND flash během tohoto období vzrůst zhruba na dvojnásobek, tedy asi o 90 až 100 procent, což by dál prodražovalo počítače, servery i úložiště.
 
Zároveň se v obchodech v posledních týdnech objevují signály krátkého uklidnění, kdy ceny modulů DDR4 a DDR5 přestaly růst a místy i mírně klesly. To ale nemusí znamenat konec problému, spíš jen krátkou pauzu v jinak rostoucím trendu.
 
Výhled na druhé čtvrtletí 2026 počítá s dalším navýšením přibližně o 15 až 20 procent u obou skupin pamětí. V praxi by to mohlo vrátit DDR4 i DDR5 na historická maxima, případně je i překonat, podobně jako se už nyní extrémně vysoko drží i ceny HBM.
 
Text zároveň připomíná, že v nedávném období došlo u DDR4 k růstu zhruba na 4,2 násobek a u DDR5 průměrně až na 4,8 násobek. Výrobci se to snaží obcházet hlavně tím, že do zařízení dávají méně paměti, případně posouvají nabídku směrem k produktům s vyšší marží, zatímco u LPDDR5 má být tlak na růst cen o něco mírnější.
 
Kritika: Predikce tohoto typu bývají citlivé na krátkodobé změny nabídky a poptávky, takže se mohou rychle rozcházet s realitou v konkrétních obchodech. Souhrn míchá velkoobchodní trendy s koncovými cenami, které často reagují se zpožděním a rozdílně podle regionu, značky a skladových zásob. Bez přesnějšího rozlišení typů čipů a kontraktů zůstává nejasné, kde přesně zdražení udeří nejdřív a kdo jej skutečně ponese.
 

 

---

Počítače se nyní prodávají bez paměti RAM, aby se zabránilo zvýšení cen pamětí

 Článek popisuje trend, kdy někteří prodejci a výrobci začínají nabízet počítače bez osazené operační paměti, aby se vyhnuli riziku rychlých cenových skoků u RAM. Smysl je jednoduchý: konfigurace bez paměti drží základní cenu stroje níž a hlavně umožní prodejci nepřepisovat ceníky pokaždé, když se velkoobchodní ceny pamětí během krátké doby výrazně pohnou.
 
Text vysvětluje, že nejde o technickou novinku, spíš o návrat ke starému přístupu známému z dob stavby vlastních sestav. Paměť je snadno vyměnitelná součástka, takže část zákazníků ji stejně kupuje podle vlastních preferencí. V době, kdy RAM rychle zdražuje, se tak odpovědnost i rozhodování přesouvá na kupujícího: vybere si kapacitu, rychlost i značku a případně využije akce, které se u pamětí objevují nepravidelně.
 
Současně článek upozorňuje na praktické dopady. Pro běžného uživatele to může být matoucí, protože počítač bez paměti není po vybalení funkční a je nutné řešit kompatibilitu, správné osazení modulů i případná omezení základní desky. Z pohledu servisů a podpory to může znamenat více reklamací a dotazů, protože část problémů bude způsobena špatně zvolenými moduly nebo chybnou instalací.
 
Kritika: Je to řešení, které přenáší složitost z prodejce na zákazníka a pro masový trh působí jako krok zpět, protože zkompletovaný počítač má fungovat hned po vybalení. V praxi může být výsledná úspora menší, než vypadá na papíře, protože zákazník často nakonec zaplatí víc za kompatibilní paměť koupenou narychlo a bez srovnání. Pokud se z toho stane běžná praxe, může to poškodit důvěru v hotové sestavy a zvýšit množství zbytečných problémů, které dřív řešil výrobce jednotnou konfigurací.
 

 

---

Nejnovějším projektem Elona Muska je satelitní katapult na Měsíci.

 

  Elon Musk v interní komunikaci zmiňuje další velkolepý nápad navázaný na ambice kolem umělé inteligence a kosmické infrastruktury. Jádrem má být továrna na Měsíci, která by vyráběla satelity určené pro výpočetní zátěž, tedy jakési kosmické uzly pro AI, a tím posílila kapacitu výpočtů mimo Zemi.
 
Aby se hotové satelity nemusely draze vynášet z gravitační studny Země, zvažuje se koncept takzvaného mass driveru, elektromagnetického urychlovače fungujícího jako obří katapult. Na Měsíci by takové zařízení mělo výhodu nižší gravitace a prostředí bez atmosféry, takže by se daly náklady na vypouštění nákladu do prostoru teoreticky výrazně snížit, pokud by už existovala robustní měsíční průmyslová základna a energetické zázemí.
 
Text zároveň připomíná, že to zapadá do širšího posunu rétoriky směrem k Měsíci jako k praktičtějšímu mezikroku. V pozadí je argument o logistice a rychlejší iteraci, protože k Měsíci se dá létat častěji a je blíž, zatímco Mars má dlouhá startovní okna. Myšlenka se dotýká i využití solární energie a chlazení ve vakuu jako teoretických výhod pro velké výpočetní systémy ve vesmíru.
 
Kritika: Je to v první řadě vize na papíře, protože bez stabilní dopravy, těžby, energetiky, servisu a lidí na místě zůstává měsíční továrna jen slogan. Mass driver je technicky zajímavý, ale jeho stavba, napájení, přesnost a údržba v měsíčním prachu by byly obrovská rizika, která článek přirozeně nemůže vyřešit pouhým nadšením. Takové projekty mívají sklon odvádět pozornost od toho, co funguje dnes, tedy postupné zlepšování nosičů, standardních satelitů a pozemních datových center, kde se výkon dá škálovat levněji a předvídatelněji.
 

 

---

Evropa chystá nový společný režim. Má odstranit skryté bariéry jednotného trhu

 V článku se rozebírá takzvaný 28. režim, tedy myšlenka dobrovolného společného právního rámce, který by vedle národních pravidel nabídl firmám jednotnější a jednodušší způsob, jak podnikat napříč Evropskou unií. Základní motiv je odstranit skryté bariéry jednotného trhu, protože i když formálně existují volné pohyby a svobody, v praxi malé a střední firmy narážejí na vysoké náklady, rozdílná pravidla a administrativu v každé zemi.
 
Podle rozhovoru má 28. režim cílit hlavně na oblasti jako firemní právo a zakládání společností, smluvní pravidla, fúze, insolvence a částečně i pracovní právo a daňovou oblast, přičemž u daní se zatím mluví spíš o administrativě a reportingu než o sjednocení sazeb. Smysl je dát firmám možnost vybrat si tento režim, zatímco státy by měly mít povinnost jej nabídnout a umožnit, aby se podnikání po Evropě zjednodušilo a zlevnilo.
 
Důležitou částí je digitalizace, včetně ambice zakládat firmu online ve velmi krátkém čase. Zároveň se upozorňuje, že v Česku může být paradoxně největší brzdou ne samotné založení společnosti, ale například i otevření bankovního účtu kvůli přísným kontrolám proti praní peněz, což dopadá zvlášť tvrdě na cizince. Rozhovor také popisuje, že odpor lze čekat od států i profesních skupin, kterým by větší konkurence na lokálním trhu mohla sebrat část výhod, a z českého pohledu zaznívá úvaha, že by země měla usilovat o roli jakéhosi centra, které nový režim aktivně využívá a láká firmy kvalitní digitální infrastrukturou.
 
Kritika: Myšlenka dobrovolného paralelního režimu může místo zjednodušení přinést další vrstvu pravidel, ve které se budou orientovat hlavně ti silnější, zatímco menší firmy bez poradců zůstanou u starého stavu. Nejcitlivější spory se pravděpodobně přenesou do pracovního práva a daňové praxe, protože právě tam se nejrychleji ukáže, zda režim nepovede k obcházení standardů a závodům ke dnu. Velká slova o rychlém online zakládání firem narazí na realitu bank, ověřování identity a rozdílné vynucování pravidel v jednotlivých zemích, takže skutečný přínos může být zpočátku menší, než naznačuje optimistická vize.