21.6.2026, 11:43
@meda: Ty vždycky otevřeš téma, které ve mě zarezonuje. A to související s příjmem "rádia" je jedno z nich. Od dob mého mládí, kdy jsme sedávali u letitého rozhlasového přijímače stojící na ledniče v kuchyni a poslouchali nejdříve pohádky, potom rozhlasové hry a detektivky, stejně jako různé vzdělávací porgramy, hudbu, včetně té západní, až po poslech Svobodky, BBC nebo Hlasu. Pak následovala éra, kdy jsem začal chodit do Svazarmu a začal zajímat o radiotelegrafii, hon na lišku a nakonec i dálkový příjem. A tam sice starý, ale všemi pásmy vybavený přijímač, který už byl ve sklepě, byl najednou stále k užitku. Později sice všechno překryl zájem o počítače, ale vždycky, když jsem v nějakém katalogu objevil některý z tehdy populárních vícepásmových přijímačů s digitálním laděním a zpracováním signálu, tak jsem ho mlsně obdivoval. Ale nikdy si ho nepořídil. Vždycky nakonec dostal přednost jiný typ hardware, na který padly úspory. Teď by to už šlo, jen nevím, jestli by mi to ještě k něčemu bylo a dokázal bych si to užít. Škoda. Nicméně teď vím, že se to stále prodává, takže třeba jednou...
V té souvislosti mě zaujala jiná zpráva, a to, že ČRa získaly povolení k odstřelu už ikonických stožárů rozhlasového vysílače Liblice u Českého Brodu. To k té rozhlasové nostalgii také patří. A nejen k ní. Součástí komplexu vysílačů v Liblicích bylo i vysílání časového normálu OMA, který za totality suploval zdroj přesného času DCF77 vysílaného z Frankfurtu, který jsme pochopitelně nemohli využívat. Pamatuji si jak na návody ke stavbě přijímače OMA a zobrazovače s digitrony, které vyšly v Amatérském rádiu, tak na zařízení, které signál z přijímače OMA převádělo do zdroje jednotného času energetiky, který se pak distribuoval komunikačními sítěmi energetiky. Snažili jsme se s jeho pomocí synchronizovat čas v dispečerském řídicím systému, který jsme vyvíjeli... Z pohledu dnešních možností, technických, HW i SW, to bylo šílené. Ale hezky se na to vzpomíná.
V té souvislosti mě zaujala jiná zpráva, a to, že ČRa získaly povolení k odstřelu už ikonických stožárů rozhlasového vysílače Liblice u Českého Brodu. To k té rozhlasové nostalgii také patří. A nejen k ní. Součástí komplexu vysílačů v Liblicích bylo i vysílání časového normálu OMA, který za totality suploval zdroj přesného času DCF77 vysílaného z Frankfurtu, který jsme pochopitelně nemohli využívat. Pamatuji si jak na návody ke stavbě přijímače OMA a zobrazovače s digitrony, které vyšly v Amatérském rádiu, tak na zařízení, které signál z přijímače OMA převádělo do zdroje jednotného času energetiky, který se pak distribuoval komunikačními sítěmi energetiky. Snažili jsme se s jeho pomocí synchronizovat čas v dispečerském řídicím systému, který jsme vyvíjeli... Z pohledu dnešních možností, technických, HW i SW, to bylo šílené. Ale hezky se na to vzpomíná.
