[JiRo]

@meda Já si myslím, že význam těchto zákonů, včetně těch první třech, je už všeobecně překonaný. Ve své době byly revoluční, možná že jejich definicí Asimov reagoval na Čapkovu hru (nikde jsem o tom nečetl, ale docela mě to téma zaujalo a zkusím se po tom podívat. Je evidentní, že Asimov musel R.U.R. znát, tak snad někde bude jeho vztah k Čapokovi a jeho hře zaznamenaný) a vyhnutí se v ní uváděné kolizi a krizi. Já sám si pamatuji, když jsem jako kluk tu Asimovu povídku četl, že jsem jimi (těmi zákony) byl přímo nadšený. Připadaly mi naprosto geniální a dokonalé. Teprve později jsem pochopil, jak jsou "děravé", zavádějící a nedostatečné. Je to asi téma k nikdy nekončící diskuzi, protože s tím, jak se technika, robotika a AI obecně vyvíjí a zasahuje do našeho života, je vidět, že ani daleko složitější a složitě strukturovaná řešení takovýchto zákonů, nepovede k nějakému jednoznačnému výsledku. Stačí se třeba mrknout na konkrétní téma strategie chování autonomních vozidel, ať už v oblasti vlastních rozhodovacích algoritmů při bezpodmínečně nutném výběru toho, koho automobil při řešení kritické a bezvýchodné situace ("někdo zemřít musí") obětuje nebo například při hledání toho, kdo bude za následky takového rozhodnutí odpovědný.