03.10.2023, 8:47
@Rossi D Tady to je samozřejmě obrovské téma a dá se kvůli něm popsat stohy papíru nebo vygenerovat megabyte dat. Souhlasím s Tebou, že je třeba se na to dívat jako na pohádku, však to taky tak dělám. Jinak bych se na to asi dívat nemohl. Máš také pravdu, že od toho je to sci-fi, aby se tam děly věci, které jsou, alespoň pro nás a teď, nemožné. Má výtka (a možná i @meda:) se ale týkala těch děl, které mají k žánru sci-fi poměrně daleko. Tváří se tak sice, ale nejsou jimi. Jinou věcí je prolínání žánrů, což je pro dnešní dobu crossover-ů prakticky ve všech oblastech tak typické. Tam už pak jde veškerá logika stranou a proto si por ní většinou autoři vytváří vlastní.
Je možné, že nás čekají další vynálezy, objevy či vznik teorií při kterých lidstvo prožije podobná rozčarování, jako při přechodu od newtonovské fyziky, k oběma einsteinovým teoriím. Jednoho takového prozření v poznání světa jsme svědky v současnosti, mám na myslí (stále ještě) finálně nepostulované teorie o temné hmotě a temné energii. Možná, že je to tak, jak píše @meda:, ale nemůžeme se na to dívat tak, že tam budou ty zákony fyziky jiné. Jen se tam projeví ty aspekty chování světa, které jsou při naší schopnosti ten svět poznat, dnes pro nás ještě "neviditelné". Cítím to jako jakýsi "obrácený Heisenbergův princip neurčitosti", který může říkat, že abychom "tu jinou fyziku" ve vzdálených koutech vesmíru poznali, musíme se tam dostat a k tomu musíme mít znalosti a schopnosti, o kterých dnes ještě nevíme. Jinou otázkou ovšem je, zda se toho my, jako lidstvo na planetě Zemi, dožijme. V tom bych viděl asi ten největší problém. Ale to s fyzikou světa a jejím mírou poznání nemá buď nic společného nebo to dokonce pravděpodobnost toho nedožití zvyšuje. Podívejme se, kam jsme se v poznání fyziky a jejího využití za posledních 200 let posunuli a kam jsme se posunuli my, lidstvo, ve schopnosti přežít. Zatím to na nějaký zásadní pokrok, v uvědomění si, že bychom měli především přežít, jinak "tu jinou novou fyziku" nebudeme mít šanci poznat, nevypadá.
Nejsem zastáncem názoru, že jednou bude možné všechno. Zastávám v tomto ohledu Boltzmanům názor o rostoucí entropii vesmíru. Jinými slovy, že to, co kdy možné bude, je už teď více méně dáno. Nebo dokonce možná bylo už dáno ve chvíli, kdy vesmír vznikl.
Je možné, že nás čekají další vynálezy, objevy či vznik teorií při kterých lidstvo prožije podobná rozčarování, jako při přechodu od newtonovské fyziky, k oběma einsteinovým teoriím. Jednoho takového prozření v poznání světa jsme svědky v současnosti, mám na myslí (stále ještě) finálně nepostulované teorie o temné hmotě a temné energii. Možná, že je to tak, jak píše @meda:, ale nemůžeme se na to dívat tak, že tam budou ty zákony fyziky jiné. Jen se tam projeví ty aspekty chování světa, které jsou při naší schopnosti ten svět poznat, dnes pro nás ještě "neviditelné". Cítím to jako jakýsi "obrácený Heisenbergův princip neurčitosti", který může říkat, že abychom "tu jinou fyziku" ve vzdálených koutech vesmíru poznali, musíme se tam dostat a k tomu musíme mít znalosti a schopnosti, o kterých dnes ještě nevíme. Jinou otázkou ovšem je, zda se toho my, jako lidstvo na planetě Zemi, dožijme. V tom bych viděl asi ten největší problém. Ale to s fyzikou světa a jejím mírou poznání nemá buď nic společného nebo to dokonce pravděpodobnost toho nedožití zvyšuje. Podívejme se, kam jsme se v poznání fyziky a jejího využití za posledních 200 let posunuli a kam jsme se posunuli my, lidstvo, ve schopnosti přežít. Zatím to na nějaký zásadní pokrok, v uvědomění si, že bychom měli především přežít, jinak "tu jinou novou fyziku" nebudeme mít šanci poznat, nevypadá.
Nejsem zastáncem názoru, že jednou bude možné všechno. Zastávám v tomto ohledu Boltzmanům názor o rostoucí entropii vesmíru. Jinými slovy, že to, co kdy možné bude, je už teď více méně dáno. Nebo dokonce možná bylo už dáno ve chvíli, kdy vesmír vznikl.