Přihlásit se na XBMC-Kodi.cz

Tak zatím jen pár obrázků z rozbalení.
                   
Poprvné mám v ruce výrobek od firmy Argon a jsem příjemně překvapený. Vše lícuje a pasuje, masivní kovový chladič, příjemný plast vlastní krabičky. Všechno to působí velmi solidním a robustním dojmem. Důležitá nakonec ale bude funkčnost, ale zatím z toho mám více než dobrý pocit.

A když to všechno napočítám:
Rapsberry celkem - 2643 Kč (Rpishop)
 - Rapsberry Pi 5 8 MB RAM - 2155 Kč
 - Rapsberry Pi 27 W zdroj  - 349 Kč
 - Rapsberry Pi 5 RTC baterie - 139 Kč
Krabička Argon Neo 5 NVMe - 1175 Kč (Aliexpress)
NVMe disk Kingston SSD KC3000 M.2 1TB (3 roky záruka) - 2474 Kč (Alza)
Celkem - 6 292 Kč
tak to samozřejmě žádná super levná záležitost není. Ale já si právě takovou konfiguraci nevybral proto, aby to bylo levné.

---

Tak krabička, až na SSD disk kompletní. Jako kartu jsem použil včera připravenou Raspberry Pi OS with desktop and recommended software. Až přijde disk, nejdřív vyzkouší LibreELEC a pak tam dám finální Raspberry Pi OS Lite.

Poznatky ze sestavení:

• je to docela piplačka. Celé (až na vrchní víčko) je to vlastně sendvič složený ze tří vrstev (základna s M.2 konektorem, deska RPi, chladič s ventilátorem a žebry) prošroubovaný čtyřmi šroubky. Současně tedy musíte spojit přes teplovodivé samolepky a k sobě přitisknout desku RPi a chladič, přitom vyvést z desky plochý pásek PCIe sběrnice a propojit ventilátor chladiče s deskou. Pak musíte plochý pásek připojit ke konektoru M.2 na základně a všechny tři vrsty sesadit tak, abyste nic neskřípli  a díry seděly proti sobě a nakonec to všechno sešroubovat. Mně se nepodařilo zašroubovat jeden ze čtyř sroubků, byl příliš krátký. Ale drží to i na třech, takže s tím nic dalšího dělat nebudu. EDIT Z řady fór jsme se dozvěděl, že s těmi krátkými šroubky nejsem ani zdaleka jediný. Ozvalo se tímto porblémem už hodně uživatelů.
  
• Co jsem si neuvědomil, že když to takto celé sestavíte, tak přijdete o možnost vyjmout SD kartu. Pokud to bude třeba, musí se ty 4 (u mne tedy jen 3) šroubky vyšroubovat a opatrně odklopit základna. Teprve pak je možné kartu vysunout a zasunout. Jasně, pokud máte SSD disk, tak kartu na systém nepotřebujete, ale pokud by někdo počítal s tím, že kartu bude používat například na přenos dat, tak to možné není. Poud někdo chce kartu používat současně s SSD diskem a mít možnost s ní kdykoliv jednoduše manipulovat, musí zvolit jiné řešení od jiného výrobce. Jsou taková, kdy je deska s M.2 konektory umístěna ne pod deskou RPi, jako u Argon NEO, ale naopak nad ní.
  
• poslední postřeh se týká ventilátoru. Pokud jsem po sestavení krabičky na krátkou dobu použil kartu s Raspberry Pi OS Lite, jel ventilátor na maximání otáčky a bylo to (mám RPi zatím na stole, 0,5 m od hlavy) docela nepříjemně slyšet. Po nabootovaní desktopové verze OS se po startu, kdy pár vteřil točil opět na maximum, začala fungovat regulace a RPi je teď krásně tiché. Uvidím zítra s LibreELEC, až mu naložím nějaké náročné video, jak se bude chovat.
  

To je zatím vše. S RPi jsem naposledy vážně pracoval před několika lety, tenkrát ještě s RPi 2B. Od té doby jsem už některé instinkty ztratil, ale myslím, že se do toho pomalu dostávám. RPi 5 je docela povedený kousek a Argon NEO jakbysmet a už se těším, až si na sestavené konfiguraci a LibreELEC vyzkouším co opravdu dokáže. Pokud ale potřebujete spolu s SDD diskem používat i SD kartu, raději se poohlédněte po jiném výrobci.

   
Vážně teď přemýšlím o tom, jaký OS zvolit pro finální verzi instalace. Rozhoduji se mezi Raspberry Pi OS Lite a Raspberry Pi OS with desktop. Původně jsem měl jasno, měla to být lite verze, protože desktop verzi  bezpodmínečně nepotřebuji. Na druhou stranu, co si budu namlouvat, práce z příkazové řádky je sice jednoduchá a elegantní, ale ergonomie desktopového prostředí se občas hodí. Zvlášť když jsem si uvědomil, že mít RPi umístěné v blízkosti hnízda s anténním rozbočovačem, kde mám všechny USB DVB-T přijímače, nepotřebuji. Mám přijímače připojené k napájenému USB hubu a mohu si kabel z něj dovést prakticky kamkoliv v místnosti. Takže můžu RPi nechat například v kabelovém roštu pod psacím stolem a připojit HDMI výstup z něj k druhému vstupu jednoho z monitorů stojících na něm. Výkon RPi, velikost RAM i disku NVMe mě nijak neomezují a když na to přijde, mohu nastavit OS tak, že bude startovat pouze do cli a pak ho klidně ovládat jen přes SSH terminál.

Zajímá mě názor oborníků a znalců na problematiku používání RPi. Zkazím tím něco, když místo původně zamýšlené lite verze nainstaluji desktopovou? Já si myslím, že ne.

@JiRo: Nejsem odborník a mám jen RPi3b, umístěný relativně daleko. Nainstalovanou mám desktopovou verzi RPi OS, v ní Domoticz, Node Red a podobná udělátka a přistupuji do ní z NB pomocí VNC. Spokojenost.

@jkmh No jo, tohle mě nenapadlo. Že konec konců můžu mít RPi s desktopem klidně daleko (myslím daleko na to, abych k němu mohl připojit monitor a klávesnici s myší) a používat VNC. Video si přes to přehrávat nebudu, takže na tu běžnou práci je to plně dostačující. Tak tím spíše není asi důvod nad lite verzí přemýšlet.

Sice to určitě nebudeš mít v obýváku či ložnici, ale jak je to hlučné. Je neděle pozdní odpoledne. Už bys to mohl mít vše v kupě. 

@jkmh Tak hlučné to není ani trochu, ale zatím jsem, kromě přehrávání ze sítě pomocí vlc, moc systém nezatížil, takže se ventilátor točí absolutně neslyšně.

Narazil jsem ale na zásadní problém. Systém NVMe disk, který jsem tam vrazil ráno, nevidí. Chvilku jsem si s tím hrál, zkontroloval kabely, znova prošel všechny update apod. a nakonec raději vyrazil do přírody. Vrátím se k tomu teď večer nebo zítra.

Doporučil bych aktualizovat EEPROM. Nevím, jakou máš verzi, ale vím, že aktualizace zvyšovaly kompatibilitu s NVMe disky.

https://github.com/raspberrypi/rpi-eeprom

@Gwin Díky za radu, ale jsem přesvědčený, že jsem vše, co bylo třeba, provedl. A aktulizace EEPROM byla jedním z toho. EDIT Nakonec jsem se i na to raději ještě jednou podíval a skutečně, mám tam poslední zveřejněnou verzi z minulého týdne - 2712.

Rad už netřeba, přesto ještě jednou díky.
V klidu jsem si sedl, celou sestavu rozpojil, rozebral a znovu pečlivě sestavil a už to NVMe disk vidí. Mohu tedy pokračovat tam, kde jsem ráno skončil. Jediné, co jsem tedy ohledně HW neudělal, byla instalace baterky RTC. Ale to je už jen nepodstatný detail.

---

A teď už to šlo ráz na ráz. Nakonec jsem vynechal testovací instalaci LibreELEC. Možná se k tomu ještě vrátím, protože zatím nebudu na nové RPi žádné aplikace přesouvat. Chci si ještě pohrát a pak také zjistit, proč mi nefunguje bootování z USB. To otravné rozebírání krabičky, pokud chci zasunout SD kartu, už nehodlám opakovat, nehledě na to, že se mi zase někde může něco podělat a já to pak budu muset zase sestavovat celé znova. Poslední kroky tedy byly následujcíí:

• boot systému z SD karty
  
• kopírování obsahu karty na NVMe disk pomocí SD Card Copier
  
• vypnutí, vyjmutí karty a boot systému u NVMe disku
  
• pomocí raspi-config změna pořadí bootovaní na NVMe first
  
• reboot
  

---

Takže shrnu-li to, celkem (na 2. pokus) úspešný výsledek. Držel jsem se zveřejněných postupů, při kterých jsem žádné extra znalosti nepotřeboval. Neúspěch bootu z USB bych přičetl nevhodnému USB flash disku, takže na to se ještě podívám.

Systém běží, teplota CPU v idle 47°C, při delším přehrávání FHD videa ve VLC stoupla na 59°C a už je i mírně slyšet ventilátor. Teplotu NVMe disku zjišťuji doinstalovanou aplikací nvme-cli, ale nějak se mi její údaje nezdají. Ve výsledku ukazuje dvě teploty. 32°C (asi kompozitní teplota) a 42°C (Sensor 2). Ale obě teploty se nijak nemění, i když jsem několikrát na disk a z něj kopíroval velké objemy dat. EDIT nakonec se kompozitní teplota přeci jen trochu hnula a stoupla na 34°C.

Po včerejší přípravě, kdy jsem na Tvheadend zprovoznil příjem tří OTT služeb, jsem nakopíroval z TVheadend běžící v CoreELEC v obýváku všechny potřebné soubory - ikony TV kanálů, soubory s firmware pro USB DVB-T/C přijímače AverMedia TD310 (na instalaci Tvheadend soubory FW nebyly) a nakonec i všechny důležité konfigurační soubory vlastního Tvheadend. Jediné, co jsem změnil, kromě adres některých umístění, byla buffer Timeshift, který jsem skoro celý nasměroval do RAM (vyhradil jsme mu 1/2 RAM). Konfiguraci Tvheadend jsem tedy jinak použil z existujícího serveru, nechtělo se mi to všechno dělat znova. Server jsem spustil, zkontroloval jeho funkci na všech Kodi v domácnosti při příjmu OTT kanálů a jako poslední jsem přepojil USB kabel z HUB-u, kam jsou připojeny 4 USB přijímače. Následoval reboot Rpi a za pár minut se všechno chytlo. Dnešní večer už tedy všechna nahrávání a live sledování poběží přes nový TVSERVER.

Krátký stress test, spuštěny 4 nahrávání a tři Live TV sledování a dvě přehrávání z aktuálně nahrávaných kanálů. RPi to ani nezargistrovalo, ventilátor si tiše předl, teplota se držela na 50-52 °C.

Ještě zbývá zprovozni Webgrab++. Ten jsem umístil do Dockeru, který jsem zprovoznil přes víkend. Jen jsem se  u Webgrab++ dostal do potíží s licencí (překročil jsem povolený počet), takže musím počkat do zítřka, kdy se mi licence vyresetuje a budu ji moc použít na novém serevru.

A tady je vidět pohled na večerní provoz. Běží 4 nahrávání a dvě Live TV sledování.