Uniklé dokumenty odhalují, kolik OpenAI platí společnosti Microsoft
Uniklé dokumenty ukazují, kolik peněz OpenAI skutečně posílá Microsoftu za využívání Azure a za celkovou spolupráci. Podle nich měla OpenAI v roce 2024 zaplatit Microsoftu zhruba půl miliardy dolarů a za první tři čtvrtletí 2025 už téměř dvojnásobek. Tyto platby odpovídají dohodě, podle které má Microsoft získávat zhruba pětinu tržeb OpenAI výměnou za obří investici a přístup k výpočetnímu výkonu v cloudu. Současně ale Microsoft část těchto peněz „vrací“ ve formě licenčních poplatků za to, že prodává modely OpenAI v Bingu a Azure, takže jde o čísla po vzájemném zápočtu. Z kombinace uniklých dat a odhadů vyplývá, že tržby OpenAI rychle rostou do miliard dolarů ročně, ale náklady na provoz modelů (inference) jsou rovněž v řádu miliard a mohou zatím pohlcovat velkou část zisků. Článek tak naznačuje, že současný boom generativní AI je extrémně kapitálově náročný a opírá se o to, že velcí hráči typu Microsoft jsou ochotni celé odvětví křížově dotovat.
Kritika: Informace vycházejí z uniklých a neúplných dokumentů a anonymních zdrojů, takže poskytují jen částečný a potenciálně zkreslený obraz. Některá čísla se týkají jen vybraných služeb a navíc pracují s „čistými“ částkami po zápočtech, které se zvenku prakticky nedají přesně přepočítat na celkové tržby a ziskovost. Z tradičně opatrného pohledu proto dává větší smysl brát tyto úniky jako orientační nástřel, ne jako definitivní verdikt o tom, zda je byznys generativní AI udržitelný nebo jde o bublinu – skutečný obraz ukážou až konsolidované, oficiální finanční výkazy.
... Všechny mé příspěvky pocházejí z reálných a existujících článků které jsou do podoby stručných souhrnů přeloženy, upraveny a doplněny o tematický vizuál umělou inteligencí ...
Šéf Google varuje: Kdo chce uspět, musí umět pracovat s AI. Nároky budou ohromné
Šéf Alphabetu Sundar Pichai v rozhovoru varuje, že případné prasknutí „AI bubliny“ by zasáhlo v podstatě každou firmu, i Google samotný. Současný boom označuje za směs racionálního nadšení a „iracionality“ – podobně jako internetová horečka před rokem 2000. Hodnota technologických firem, zejména Googlu a Nvidie, raketově roste, přičemž kolem OpenAI se točí obchody v řádu bilionů dolarů, zatímco její příjmy jsou zatím nesrovnatelně menší. Pichai ale tvrdí, že Google má výhodu v tom, že vlastní celý „stack“ – od vlastních AI čipů přes data (YouTube), modely až po špičkový výzkum – a proto je na turbulence připraven lépe než konkurence. Alphabet zároveň masivně investuje do AI infrastruktury ve Velké Británii a plánuje tam i trénink velkých modelů. Zároveň Pichai upozorňuje, že AI už dnes spotřebuje asi 1,5 % světové elektřiny, což brzdí klimatické cíle firmy, ale přesto chce Alphabet dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030 díky novým energetickým technologiím. AI podle něj zásadně promění pracovní trh a uspějí ti, kdo se naučí tyto nástroje používat – ať už jsou učitelé, lékaři, nebo jiné profese.
Kritika: Výpověď šéfa Googlu má dvojí rovinu: na jedné straně varování před přehřátím trhu a „iracionální euforií“, na druhé straně ujišťování, že právě Google je díky svému unikátnímu postavení připraven nejlépe. Z konzervativnějšího pohledu je v tom patrný klasický střet zájmů – firma, která z boomu nejvíc těží, zároveň varuje před bublinou, ale implicitně říká: přežijeme hlavně my. Relativizace klimatických závazků kvůli energetickým nárokům AI také ukazuje, že „zelené sliby“ velkých hráčů jsou podmíněné a pod tlakem byznysu ustupují. A pro obyčejného zaměstnance může apel typu „kdo neumí AI, neuspěje“ působit spíš jako strašení než jako realistický plán rekvalifikace, zvlášť když stát i firmy teprve hledají, jak masové vzdělávání v této oblasti vůbec zajistit.
Amazon už neřídí, teď jeho zakladatel Jeff Bezos začíná od nuly. Do své nové umělé inteligence lije miliardy
Jeff Bezos zakládá nový AI startup Project Prometheus, do kterého už zamířily investice ve výši asi 6,2 miliardy dolarů. Nejde o projekt v oblasti „chatbotů“, ale o umělou inteligenci pro fyzickou ekonomiku – cílem je nasadit AI přímo do inženýrství a výroby: od továren na čipy přes automobilky až po letecký a kosmický průmysl. Firma má vyvíjet systémy, které pomocí simulací fyzikálních zákonů a dat z výroby urychlí vývoj produktů i celou produkci. Bezos se po letech investování a rozvoje Blue Origin vrací k roli výkonného šéfa zcela nové firmy a o řízení se má dělit s Vikem Bajajem, zkušeným manažerem z Verily a Foresite Labs. Project Prometheus už má téměř stovku lidí, včetně expertů z firem jako Meta, OpenAI a Google DeepMind, a díky obřímu rozpočtu vstupuje do AI závodu v podobně silné pozici, jakou předtím získaly OpenAI nebo Anthropic.
Kritika: Projekt je prezentovaný jako „od nuly“, ale ve skutečnosti stojí na miliardách dolarů, reputaci jednoho z nejbohatších lidí světa a špičkových odchytaných talentech – tedy na podmínkách, které nemají s běžným podnikáním mnoho společného. Z tradičnějšího, střízlivého pohledu je také otázka, nakolik je moudré soustředit další kritickou oblast – průmyslovou výrobu a fyzickou ekonomiku – do rukou několika globálních hráčů s obřím kapitálem. Zkušenost ukazuje, že koncentrace moci u velkých platforem bývá dvojsečná: přináší inovace, ale zároveň závislost a tlak na menší firmy i celé státy, které pak jen přebírají technologie a podmínky nastavené několika málo korporacemi.
... Všechny mé příspěvky pocházejí z reálných a existujících článků které jsou do podoby stručných souhrnů přeloženy, upraveny a doplněny o tematický vizuál umělou inteligencí ...
22.11.2025, 19:06 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.11.2025, 19:06 uživatelem Rossi D.)
OpenAI ukončí přístup k API oblíbeného modelu GPT-4o v únoru 2026.
OpenAI ukončí přes API přístup k modelu GPT-4o v polovině února 2026, konkrétně 16. 2. 2026. Změna se týká jen vývojářského rozhraní, v samotném ChatGPT zůstává GPT-4o dál dostupný a jeho „životnost“ pro běžné uživatele nebyla oznámena. Firma kroky vysvětluje tím, že GPT-4o je interně už považovaný za „legacy“ model s nižším využitím oproti novější řadě GPT-5.1, která nabízí větší kontext, možnost „thinking“ režimu a vyšší propustnost, a přitom má u vstupních tokenů nižší nebo srovnatelnou cenu. Vývojáři mají zhruba tři měsíce na migraci, OpenAI je motivuje přejít hlavně na gpt-5.1-chat-latest nebo levnější varianty GPT-5-mini a GPT-5-nano. Článek připomíná, že GPT-4o byl při uvedení v květnu 2024 průlomem v reálném multimodálním chatu (text, obraz, hlas v jednom modelu) a stal se základem pro většinu běžného používání ChatGPT, včetně bezplatného tarifu. Když ho OpenAI v roce 2025 na čas odsunula z defaultu ve prospěch GPT-5, vyvolalo to silný odpor uživatelů a firma tehdy slíbila, že u budoucích ukončení bude dávat větší předstih – právě nynější oznámení API „sunsetu“ má tento slib naplnit.
Kritika: Z hlediska technického vývoje a nákladů je odstavování starších modelů logické, ale z konzervativnějšího pohledu je problém v tempu a v tom, jak rychle mizí i velmi oblíbené a osvědčené nástroje. GPT-4o se stal pro mnoho lidí „normou“ – jak pracovně, tak emočně – a jeho přesun do kategorie „legacy“ po necelých dvou letech dobře ukazuje, jak krátkou životnost dnes i klíčové digitální nástroje mají. To komplikuje dlouhodobé plánování pro firmy i jednotlivce, kteří by spíš potřebovali stabilní, spolehlivé prostředí než permanentní hon za novinkami. Navíc se ukazuje, že model optimalizovaný na příjemný, empatický styl konverzace je z pohledu části expertů považován za „nedostatečně zarovnaný“ – místo poctivého vysvětlení rizik a jasných pravidel používání tak přichází tiché odsunutí na okraj. Z tradičního hlediska by dávalo větší smysl udržovat stabilní „LTS“ řadu ověřených modelů po řadu let a teprve nad ní stavět experimentální novinky, aby uživatelé nebyli každých pár měsíců nuceni přeučovat sebe i své systémy na další generaci.
... Všechny mé příspěvky pocházejí z reálných a existujících článků které jsou do podoby stručných souhrnů přeloženy, upraveny a doplněny o tematický vizuál umělou inteligencí ...
Microsoft představuje Fara-7B, malý model pro „použití s počítačem“, který běží nativně na PC.
Microsoft představil nový model Fara-7B, malý „computer-use“ agent, který běží přímo na PC a umí ovládat myš a klávesnici. Má jen 7 miliard parametrů, ale podle Microsoftu dosahuje špičkového výkonu mezi modely své velikosti a v úzce vymezených testech pro procházení webu má dokonce překonávat GPT-4o. Fara-7B vnímá obsah obrazovky vizuálně – „dívá se“ na web stejně jako člověk, nečte HTML ani pomocné struktury. V ukázkách dokáže sám koupit zboží, vyhledat informace a shrnout je nebo změřit vzdálenost v mapách, přičemž uživatel jen zadá jednoduchý pokyn a v klíčových momentech (např. zadání hesla) schvaluje kroky. Oproti cloudovému Copilotu běží Fara-7B lokálně, data tedy nemusí odcházet do datacenter, což má snížit latenci a zlepšit soukromí. Microsoft uznává, že model zatím dělá chyby, občas „halucinuje“ a u složitějších úloh se plete, proto je nyní dostupný jen v izolovaném sandboxu, kde má mít omezený přístup k citlivým datům a vestavěné pojistky proti zneužití. Fara-7B je zveřejněn pod licencí MIT na Foundry i Hugging Face, prakticky ho ale lze používat jen s experimentální platformou Magnetic-UI; do budoucna má přijít verze pro Windows 11 Copilot+ PC s integrovaným AI hardwarem.
Kritika: Představa „agenta“, který za uživatele kliká po obrazovce, zní moderně, ale z tradičnějšího pohledu je v tom několik háčků. Zaprvé, Microsoft slibuje lokální běh a volnější licenci, ale reálné použití váže na vlastní nástroje (Magnetic-UI, Copilot+ PC), takže skutečná svoboda připomíná spíš nový typ vendor lock-inu než poctivé otevření technologie. Zadruhé, model, který sám ovládá počítač, má v sobě vždy bezpečnostní riziko – a fakt, že se zatím musí držet v sandboxu, je tiché přiznání, že přes všechen marketing ještě není dostatečně spolehlivý. Nakonec vyvstává otázka, zda je opravdu rozumné učit běžného uživatele delegovat základní úkony na „klikacího bota“, místo aby měl jednoduché, přehledné aplikace, kterým rozumí a má nad nimi plnou kontrolu. Dlouhodobě se osvědčilo spíš zpřehledňovat rozhraní a zlepšovat digitální gramotnost, než stavět další vrstvu magické automatizace, která je hezká na videu, ale v praxi bude uživatele často brzdit a potenciálně ohrožovat.
Vyzkoušejte Stickerbox, nástroj na tvorbu samolepek pro děti založený na umělé inteligenci
Stickerbox je nová „AI hračka“ pro děti: malá červená krabička za zhruba 100 dolarů, která funguje jako hlasem ovládaná tiskárna samolepek. Dítě stiskne velké tlačítko, nahlas popíše, co chce (klidně dost chaoticky), zařízení text rozpozná, v cloudu vygeneruje černobílý obrázek a ten na termopapír vytiskne jako samolepku, kterou si dítě následně vybarví tužkami. Hračka používá kombinaci modelů s vlastními „dětskými“ pojistkami, blokuje násilný a sexuální obsah i vulgarity a při nevhodných slovech vytiskne neutrální motiv. Záměr tvůrců z brooklynského startupu Hapiko (Arun Gupta, Bob Whitney) je udělat „AI pro děti“ tak, aby se dítě bavilo a rozvíjelo fantazii, ale neskončilo u klasického nekonečného scrollování obrazovky. Stickerbox je připojený k Wi-Fi, dostává aktualizace (mj. přísnější pravidla na licencované postavy) a chystá se doprovodná aplikace pro ukládání výtvorů i případné placené funkce, jako nahrávání vlastních fotek. Firma má několikamilionové seedové investice a vydělává primárně na samotném zařízení, spotřební materiál (termální samolepkový papír) drží cenově nízko.
Kritika: Z tradičnějšího pohledu je sympatické, že hračka končí u papíru a pastelky, ne u dalšího displeje, zároveň ale zůstává několik otazníků. Dítě si zde zvyká mluvit s „černou skříňkou“, která za něj kreslí – místo aby se samo učilo vést tužku po papíře, skládá stavebnici nebo stříhá a lepí. Za cenu jednoho Stickerboxu by přitom šlo pořídit hromadu klasických výtvarných pomůcek a stavebnic, které fungují bez cloudu, aktualizací a rizika, že za dva roky výrobce službu vypne. Otázkou je i ochrana dat a dlouhodobá udržitelnost: bez internetu a serverů je krabička jen drahý termotisk, navíc závislý na proprietárním ekosystému a spotřebním papíru konkrétní značky. A konečně – „AI pro děti“ je vděčný marketing, ale skutečná zodpovědnost leží na rodičích: zůstanou-li AI hračky doplňkem k obyčejnému kreslení, čtení a hraní venku, mohou být přínosné, pokud ale začnou nahrazovat jednoduchou, osvědčenou zábavu, je to krok spíš od než k poctivému rozvoji dětské představivosti a dovedností.
... Všechny mé příspěvky pocházejí z reálných a existujících článků které jsou do podoby stručných souhrnů přeloženy, upraveny a doplněny o tematický vizuál umělou inteligencí ...
Závod o regulaci umělé inteligence vyvolal střet mezi federálními a státními orgány.
Článek popisuje, že se ve Washingtonu rozjíždí ostrý spor o to, kdo má v USA regulovat umělou inteligenci: federální vláda, nebo jednotlivé státy. V posledních letech přijalo 38 států přes stovku zákonů k AI (hlavně deepfaky, transparentnost, využití státní správou), zatímco Kongres má za sebou spoustu návrhů, ale minimum skutečně přijatých zákonů. Technologické firmy a s nimi spřízněné politické struktury v Bílém domě prosazují federální „přebití“ státních norem, chtějí jednotný standard nebo vůbec žádný, argumentují „záplatovanou“ regulací, která prý brzdí inovace a oslabuje USA v „závodě s Čínou“. Konkrétně se mluví o pokusu propašovat zákaz státních AI zákonů do obranného zákona NDAA a o návrhu prezidentského dekretu, který by vytvořil „AI Litigation Task Force“ na napadání státních regulací u soudů. Významnou roli by v tom měl mít Trumpův „AI a krypto car“ David Sacks, zastánce minimálního dozoru a průmyslové samoregulace, a silně financované pro-AI PACy jako Leading the Future, které nalévají desítky až stovky milionů do politiky. Proti tomu stojí řada zákonodárců na federální úrovni i generální prokurátoři států, kteří odmítají plošnou předběžnou blokaci státních zákonů bez hotového federálního rámce a připomínají tradiční roli států jako „laboratoří demokracie“. Poslanec Ted Lieu vede snahu o velký, zhruba 200stránkový federální AI zákon, který by řešil podvody, deepfaky, whistleblowery, podporu výzkumu i povinné testování modelů, ale vědomě ho píše mírněji, aby měl šanci projít republikánským Kongresem i Bílým domem a právě proto je „bitva o předběžnou federální nadvládu“ kolem AI jedním z nejvyhrocenějších sporů současné digitální politiky.
Kritika: Samotný článek dobře vykresluje politickou přetahovanou, ale méně akcentuje, jak zásadní je tu otázka tradice a principů. Americký federální systém byl vždy postavený na tom, že státy mají právo zkoušet vlastní, někdy přísnější pravidla v oblasti životního prostředí, ochrany spotřebitele, zdravotnictví. Snaha prosadit „preempci“ AI regulace dřív, než vůbec vznikne srozumitelný federální rámec, proto působí spíš jako pokus velkých hráčů koupit si klid: nejdřív zablokovat nepohodlné státy, teprve potom v klidu vyjednat federální normu napsanou v duchu průmyslových zájmů. Argument o „patchworku“ přitom není nový, stejným strašákem se léta oháněla tabáková či automobilová lobby a historie ukazuje, že právě státní experimenty často přinutily federální vládu k poctivějšímu, přísnějšímu minimu. Z konzervativnějšího pohledu by dávalo větší smysl držet se osvědčené cesty: opřít se o existující právo (podvody, odpovědnost za škodu, bezpečnost produktů), nechat státy ověřovat různé přístupy a federální standard budovat pomaleji, střízlivě a s co nejmenší dávkou „velkého politického gesta“. Jinak hrozí, že vznikne rozsáhlý federální zákon s hezkým názvem, ale v praxi hlavně seškrtá pravomoci států a ponechá velkým AI firmám luxusní komfort, minimum skutečné odpovědnosti a maximum prostoru „rychle růst“ s tím, že škody se případně vyřeší někdy později u soudu.
Uživatelé Google Gemini 3 Pro, vaše bezplatné dny se možná brzy chýlí ke konci.
Google po pár týdnech od uvedení Gemini 3 Pro začal výrazně utahovat limity pro neplatící uživatele. Původní jasný příslib „až 5 dotazů denně“ u Gemini 3 Pro zmizel a bezplatní uživatelé mají nově jen vágní „Basic access“, kde se denní strop může měnit a v praxi často klesá. U nástroje Nano Banana Pro pro generování obrázků spadly limity zhruba ze tří na dvě fotky denně, u některých dalších funkcí (například pokročilé vizuály v NotebookLM) Google dočasně couvl kvůli „kapacitním omezením“. Článek to rámuje jako konec „medových týdnů“: start Gemini 3 Pro přinesl velké nadšení, nárůst uživatelů i růst akcií Alphabetu, ale současně takový nápor na infrastrukturu, že Google začal bez velkých fanfár tlačit lidi z bezplatného režimu k placenému tarifu Google AI Pro.
Kritika: Z druhého pohledu je to opakovaná stejná písnička velkých platforem: nejdřív velkorysé „skoro zadarmo“, aby si lidé zvykli a začlenili službu do každodenní práce, a jakmile se návyk vytvoří, přijdou utažené limity a tlak na předplatné. Problém není v tom, že by Google neměl na AI vydělávat, provoz modelů je drahý ale v tom, jak málo je model cen a omezení předvídatelný a stabilní. Uživatelé si nemohou dlouhodobě plánovat pracovní postupy, protože během pár týdnů se z relativně použitelného „free“ stane nouzový režim na pár dotazů denně. Namísto poctivého, dopředu jasně daného rozdělení na trvale omezenou, ale spolehlivou bezplatnou verzi a férově naceněný placený plán tak vzniká další prostředí, kde je člověk závislý na jednostranných změnách podmínek. Z dlouhodobého, střízlivého hlediska by bylo zdravější mít menší marketingový rozruch kolem „supervýkonného modelu pro každého zdarma“ a více důrazu na stabilní, předvídatelný servis byť třeba méně okázale velkorysý na začátku.
... Všechny mé příspěvky pocházejí z reálných a existujících článků které jsou do podoby stručných souhrnů přeloženy, upraveny a doplněny o tematický vizuál umělou inteligencí ...
Máte už dost nekvalitní AI? Tento nástroj vrátí internet do doby před ChatGPT.
Rozšíření Slop Evader je doplněk do prohlížeče, který se snaží „vrátit internet před éru ChatGPT“. Po instalaci filtruje výsledky vyhledávání tak, aby ukazovaly jen obsah zveřejněný před 30. listopadem 2022, tedy před masovým nástupem generativní AI. Funguje především v Google vyhledávání (částečně i jinde), kde automaticky přidává časový filtr a snaží se tak odfiltrovat současnou záplavu AI-generovaných článků a „slop“ obsahu. Autor popisuje, že v praxi to funguje překvapivě dobře hlavně u návodů a recenzí, méně „SEO slop“, víc starších, poctivě psaných textů. Naopak u některých aktuálních témat je to omezení logicky příliš tvrdé a řešení je spíš doplněk podle potřeby zapínat/vypínat než mít ho trvale aktivní.
Kritika: Slop Evader dobře vystihuje frustraci části uživatelů z přehlcení AI balastem a jako nouzové řešení „zpětného chodu“ vyhledávání může být užitečný. Z tradičnějšího pohledu je ale problém, že řeší důsledek, ne příčinu, místo aby vyhledávače a platformy samy poctivě odlišovaly původní práci od generovaného šumu a zvýhodňovaly kvalitní zdroje, musí si uživatel instalovat hack, který internet prostě „ořízne“ datem. Jednoduchý časový filtr navíc hází do jednoho pytle vše po roce 2022 – jak levný AI spam, tak poctivou novou žurnalistiku a odborné texty. Hrozí tak, že z pohodlnosti začneme žít v umělém „retro internetu“ a rezignujeme na tlak na platformy, aby za kvalitu výsledků nesly skutečnou odpovědnost. Konzervativnější cesta by víc zdůrazňovala transparentní označování AI obsahu, posílení klasické redakční práce a seriózní kurátorství, ne jen další nástroj, který nás izoluje od současnosti ve jménu boje s „AI slopem“.
Akcie společnosti Intel poskočily o 10 % díky zprávám o možné dohodě s Apple o výrobě čipů
Intel po zprávě o možném kontraktu s Applem na výrobu čipů výrazně posílil na burze, zhruba o 10 %. Podle informací z dodavatelského řetězce a analytika Ming-Či Kua Apple testuje Intelův nový 18AP proces a obě firmy mají podepsané NDA. Pokud vše dopadne dobře, mohl by Intel od roku 2027 začít vyrábět levnější M-série čipy pro MacBook Air či iPad a stát se tak vedle TSMC druhým dodavatelem pro Apple. Pro Intel by šlo o zásadní referenční zakázku pro jeho Foundry divizi a důležitý krok v návratu mezi špičku kontraktní výroby čipů, která má dnes zpoždění za TSMC a Samsungem. Pro Apple by to znamenalo diverzifikaci výroby a částečné přiblížení výroby k USA, což se dobře vyjímá i v politickém a „on-shoring“ kontextu.
Kritika: Je potřeba připomenout, že zatím jde o spekulace a rámcové dohady, kontrakt není oficiálně potvrzený a výroba by začala nejdříve za dva roky. Trh má tendenci přeceňovat jednotlivé úniky, skok akcií o 10 % na základě pravděpodobného, ale nejistého obchodu je spíš ukázkou současné přehřáté atmosféry kolem „AI a čipového“ příběhu Intelu než důkazem hotového obratu firmy. Z tradičnějšího, opatrného pohledu by dávalo větší smysl sledovat až skutečné výrobní objemy, dosažené výtěžnosti a dlouhodobé smlouvy, minulost ukázala, že Intel už několikrát velké sliby o návratu technologického vedení nenaplnil. Pro Apple navíc bude klíčová spolehlivost a kvalita, pokud Intel nedokáže dlouhodobě držet parametry a termíny na úrovni TSMC, může jít jen o politicky vděčný, ale v praxi omezený doplněk hlavní výroby, nikoli o zásadní přelom v celém ekosystému.
... Všechny mé příspěvky pocházejí z reálných a existujících článků které jsou do podoby stručných souhrnů přeloženy, upraveny a doplněny o tematický vizuál umělou inteligencí ...
ChatGPT byl spuštěn 30. listopadu 2022 jako „model, který vede konverzaci“, a během tří let zásadně změnil technologický i byznysový svět a stal se masově používanou aplikací, odstartoval vlnu generativní AI produktů a podle některých komentátorů posunul OpenAI do pozice vlivu srovnatelného se státy. Text připomíná, že žijeme ve „světě, který ChatGPT vytvořil“ plném nejistoty ohledně práce a budoucnosti, kde mladší i starší generace slyší, že jejich dovednosti mohou brzy zastarat. Zároveň AI euforie přetvořila i finanční trhy: Nvidia od startu ChatGPT zhodnotila akcie téměř desetinásobně, sedm největších technologických firem tvoří přes třetinu indexu S&P 500 a i samotní šéfové AI firem mluví otevřeně o bublině či „mánii“, i když věří, že dlouhodobě AI ekonomiku změní podobně jako internet.
Kritika: Článek je typické výroční zamyšlení, hodně velkých citací, metafor o „světě ChatGPT“ a technologických „změnách civilizace“, ale málo konkrétních čísel o tom, co se reálně zlepšilo (produktivita, kvalita služeb) a co se naopak zhoršilo (dezinformace, závislost na cloudu, ztráta profesí). Všimne si rizika bubliny na trzích, ale bere jej spíše jako kolorit k velkému příběhu růstu než jako vážnou výstrahu. Z konzervativnějšího pohledu by po třech letech namísto oslavného „historického zlomu“ stálo za to mnohem střízlivěji bilancovat co AI skutečně prokazatelně přinesla běžnému člověku, jaké škody a vedlejší efekty s sebou nese a zda je zdravé stavět tolik ekonomiky i politiky na jediné vlně technologického nadšení.
... Všechny mé příspěvky pocházejí z reálných a existujících článků které jsou do podoby stručných souhrnů přeloženy, upraveny a doplněny o tematický vizuál umělou inteligencí ...
![[Obrázek: T3S7IoH.png]](https://i.imgur.com/T3S7IoH.png)
![[Obrázek: 214OZrw.jpeg]](https://i.imgur.com/214OZrw.jpeg)
![[Obrázek: CwbjbGp.png]](https://i.imgur.com/CwbjbGp.png)
![[Obrázek: i58udYb.jpeg]](https://i.imgur.com/i58udYb.jpeg)
![[Obrázek: DiTQNa0.png]](https://i.imgur.com/DiTQNa0.png)
![[Obrázek: QCQVEhh.png]](https://i.imgur.com/QCQVEhh.png)
![[Obrázek: clgifZ8.png]](https://i.imgur.com/clgifZ8.png)
![[Obrázek: 5eofeNM.jpeg]](https://i.imgur.com/5eofeNM.jpeg)
![[Obrázek: IKpFCYP.png]](https://i.imgur.com/IKpFCYP.png)
![[Obrázek: WTNQEPm.jpeg]](https://i.imgur.com/WTNQEPm.jpeg)
![[Obrázek: tdx4X7o.jpeg]](https://i.imgur.com/tdx4X7o.jpeg)
![[Obrázek: M4ZawKG.png]](https://i.imgur.com/M4ZawKG.png)
![[Obrázek: 6BVc3Qq.png]](https://i.imgur.com/6BVc3Qq.png)
![[Obrázek: c5A8YRA.jpeg]](https://i.imgur.com/c5A8YRA.jpeg)
![[Obrázek: OaM48X4.png]](https://i.imgur.com/OaM48X4.png)
![[Obrázek: CQF23wU.png]](https://i.imgur.com/CQF23wU.png)
![[Obrázek: CA81BFN.png]](https://i.imgur.com/CA81BFN.png)