[meda]

Tedy pánové @Rossi D a @JiRo: ...případně další kolegové... "Destrukce civilizací je běžným jevem. Vzedmula se nebezpečná vlna pacifismu."
Skvělá a zábavná kapitola o diverzi.

Trisolarané (obyvatelé planety Tří těles) demonstrují výrobu počítače Sofon, který bude "vyleptán" do plochy protonu rozvinutého do dvou rozměrů (místo do 11, kdy je sám sebou).
Dva kvantově provázané Sofony ...picnu se z nápadů Liou Cch'-sin!

[meda]

Naposledy, abych vás nenudil stereotypem, se zmíním o Liou Cch'-sin trilogii Vzpomíka na Zemi.
Je to tak nápaditě slovy ilustrovaný vývoj, že se vracím a oživuji si kapitoly, abych lépe a také jinak pochopil alegorie dění kolem Sluneční soustavy a v ní.
Co se zdá jako vítězství psychologie a taktiky pro nabytou růžovou budoucnost Zemské civilizace, mění se v plány úskoků a lstí.
Ještě to stále nevím, ale některé poklidné kapitoly se mi zpětně proměňují na přípravu naleštěného nože vraženého do zad.
Asijské myšlení.

::
:: Jak by mohla vypadat růžová technologická budoucnost?
Celý byt nebo dům má bezdrátové nabíjení energií.
Bytové spotřebiče, stolní desky, poličky na předměty, některé bytové zdi vnitřní i vnější jsou zobrazovacími panely.
Obsahují i mikrofony, kamery, přijímače škály lidských emocí.
Vše je ve stálém Stand-by (nemožné vypnout) - panel se ale někdy sám přiblíží a jindy sám schová.
Na cestách i silnicích ...neuniknete.
Interaktivní nabídky a přímá oslovení občana této civilizace lze v některých případech gestem potlačit, jde o účelnost ovlivnění.

[JiRo]

@meda: Dnes konkrétně, nejdříve pro to ale nějaká výchozí úvaha.

Já si vize budocnosti rozděluji na tři oblasti:

1. technologicky víme jak na to, ale současné technické, ekonomické a sociální limity nám to ještě neumožňují realizovat
   
2. pro realizaci nějakého principu a na ní založené technologii nemáme oporu ani v teroii, respektive ona teorie nám říká, že daný pricnip prostě nebudeme moci využít tak, jak by to bylo třeba 
   
3. čekáme na objevení, pochopení a následně i potvrzení nějakého zbrusu nového prinicpu, opřený o novou nové teorii, která nám nějak princip umožní použít a realizovat.
   

V tomto kontextu já například posuzuji jednu z uvedených vizí:
 

Celý byt nebo dům má bezdrátové nabíjení energií.

 
Pokud o tomhle někdo přemýšlí stylem "to jednou bude možné", dostává se v této chvíli na limity uvedené v oblasti definované v bodu 2. Každému, kdo má přeměnu a přesnos energie opřenou o odpovídající základní teorie, tedy zejména Maxwellovy rovnice, ale i celou řadu dalších, a který ví, jak a jakým způsobem teorie bezezbytku a jakýchkoliv pochybností odpovídají realitě, je jasné, že bezdrátový přenos energie tak, jak si ho například vysnil Tesla, je pouhou iluzí. Iluzí, spadající právě od oblasti uvedené pod bodem 3. Jinak řečeno, se znalostí toho, jak energie elektromagnetického záření působí zejména na živé organismy, je jasné, že bez nějakého zásadního "game changeru", tedy nečeho, co bude svým významem podobné například objevení principu relativity, nebude možné energii o takových výkonech, které bychom potřebovali, a v prostředí bytu nebo domu, ve kterém budou současně žít i lidé, bezdrátově přenášet pravděpodobně nikdy.

Už dnes, z praktických příkladů používání bezdrátového přenosu energie víme, a ony zmíněné teorie to bezezbytku popisují, že bezdrátový přenos energie ano, ale buď na velmi malé vzdálenosti a/nebo za velmi specifických podmínek *), nebo v opačném případě, tedy na větší vzdálenosti, ale jen přenos energie o velmi malém výkonu. Cokoliv, co by překračovalo tento rámec prostě bez toho, že se objeví nějaký zcela nový princip, možný není.

*) Specifické podmínky, to je například vytvoření koridoru, ve kterém by se přenášel velmi úzký svazek vysokoenergetického záření.

[meda]

@JiRo: Ten popis v mém příspěvku jsou mé pocity. To jsem jen zhustil (můj) děs z budoucnosti podle druhého a třetího dílu trilogie. Bezdrátový přenos energie tak nějak vyplynul. Sci-Fi. A stále nejsem u konce.

---

@JiRo: Dodatečně jsem vyhledal info o Xiaomi Mi Air Charge. Cituji: Současné smartphony či hodinky se musí přizpůsobit. Pro přijetí paprsků vysílaných ze stanice o výkonu 5W je potřeba, aby byl smartphone vybaven přijímací anténou a obvodem, který milimetrové vlny o frekvencích 30 až 300 GHz přemění na žádoucí energii.
Přznám se, že po ozařování netoužím.

[JiRo]

Jo, to jsem pochopil. Jen jsem musel reagovat na tu vizi bezdrátového přenosu energie.

[meda]

@JiRo - Ano, promiň. Pro jiného čtenáře jsem chtěl zdůraznit, že nejsem propagátor vše-obejímající bezdrátové energie, spíš naopak.
Stejně tak, jako se neutěšuji naivitou, že kolem Země je dost místa pro tisíce a tisíce družic, objektů, které se nesrazí a nezanesou orbity miliony střepů, odpadků - že bude nakonec nebezpečné vyslat ze Země do kosmu lodě s posádkou.
Čemuž zřejmě věří nadšenci serverů Kosmonautix a Elonx.

...
Spisovatel Liou Cch'-sin a překladatel do angličtiny Ken Liu byli poctěni cenami Nebula, Hugo, Galaxy Award, World Fantasy Award...
Do češtiny přeložil Sci-Fi trilogii Vzpomínka na Zemi Aleš Drobek.
Aleš Drobek >> databáze přeložených knih většinou Sci-Fi
Opravdu se před autory musím poklonit, protože nakonec i české vydání je mnohde pocitově úchvatné.

.. ..
Třetí kniha také obsahuje tři jinotajné pohádky, spíše ale jednání jedné:
Nový královský malíř, Žravé moře, Princ Hluboká voda.

I kdyby byly samostatně, super! Slova autora Liou Cch'-sin přímo malují.
Spojil moderní fantasii s dědictvím Persie a přímočarou zkušeností dobra s naprostou eliminací zla.
Stále jsem překvapován a uchvacován.

[JiRo]

@meda: Jasně, tohle jsou všechno témata, která stále více, snad až do nekonečna, otvírají témata další, dílčí, odvozená, navazující... Potěšilo mne, že máš na to, co se např. v oblasti kosmonautiky děje, podobný názor. Já jsem např. nadšený z toho, co SpaceX dokázala v případě vývoje Falcon-ů a a konec konců i Dragon-ů, ale už tak nejásám nad Space Ship a už vůbec ne nad Starlink. Dalo by se o tom diskutovat dlouho...

Osobně si myslím, že ty vize rozvoje vesmírného cestování brzy narazí na nepřekonatelnou překážku v podobě chybějících zdrojů (v obecném slova smylu) rozličného druhu. Od finančních, přes materiálové, resp. surovinové, až po směs politicko, sociálně, kulturních (a nevím jakých dalších) aspektů.

Ta očekávání, že se objeví nějaký nový Zefram Cochrane s warp pohonem, někdo přijde na nějaké dilithium, které fungování takového pohonu využívající reakci hmoty a antihmoty umožní, na nějakou novou teorii ohledně cestování minimálně světelnou (o té nadsvětelné ani nemluvě) rychlostí, to jsou jen špatně pochopené analogie s tím, co už takto někdy zafungovalo. Velmi často zastánci vývoje totiž poukazují např. na Arthura C. Clarka a to, jak předpověděl existenci geostacionárních družic. Ale mezi tím a např. warp pohonem je jeden zásadní rozdíl. Clark to předpověděl na základě znalostí reálné fyziky. Warp pohon v ní ale žádnou oporu nemá. To je ostatně to, co jsem psal před pár příspěvky výše.

Jinak ke třem knihám Liou Cch'-sin. Já stále více oceňuji ne tu rovinu sci-fi a fantasy, ale to poselství a konec konců i ty dílčí příběhy, které jejím prostřednictvím přinášejí. Ono to je v celém tom Three Body universu a dílech kolem něj hodně zajímavé. Typickým příkladem toho je porovnání, jakým způsobem např. byla zfilmována první kniha v Číně a pak Netflix-em. Ta čínská verze mi připadala v některých částech příběhu až taková naivní, toporná. Na druhou stranu ale jsou v příběhu části, kde například ty čínské postavy vystupují značně sebejistě, až sofistikovaně. Když jsem se o tom bavil s lidmi, kteří Čínu dobře znají, tak mi říkali, že to tak skutečně je. Že je to rozdíl mezi minulostí a současností a tím, jak se část té současné čínské společnosti, oproti té minulé, cítí a k čemu je také vychovávána. A takových sdělení je v těch třech knihách nepočítaně a v širokém spektru oblastí a oborů. Počínaje filosofií přes techniku až po hraniční témata fyziky. V tomto ohledu je to dílo opravdu mimořádné, což ale neznamená, že se na něj nesmíme přestat dívat i kritickým pohledem.

[meda]

Na ČRo Dvojka čte Petr Lněnička detektivku s Philem Marlowem
Raymond Chandler: Vysoké okno

Je to novější překlad. Mám radši starší audio z 1983,
četl Jiří Zavřel, protože je nekorektnější.
> https://www.mujrozhlas.cz/cetba-na-pokra...ysoke-okno
K poslechu asi jen do 6.12.2025

Vysoké okno je třetím ze sedmi románů s tímto ikonickým hrdinou, jimiž autor změnil dosavadní tvář detektivního žánru.

[meda]

Česká detektivka pro ČRo Dvojku
Kateřina Surmanová: O čem skály mlčí

Čte: Aleš Procházka, premiéra: 22. 9. 2025
> https://www.mujrozhlas.cz/cetba-na-pokra...skaly-mlci

Po více než 20 letech se bývalý student filosofie, nyní ve službách policie, vrací na místo činu, vražd, aby tu vyšetřil opakované žhářství. Neutuchající pověry...

[meda]

Z podivného důvodu sebetrýznění
jsem si pustil povídky, které spáchal
Woody Allen /* 30.12.1935 dnes 90 letý

Překlad Dana Hábová a Michael Žantovský.
První várka povídek, praštěné až nesmyslné hříčky.
Jako by špatně opisoval od Járy Cimrmana.

> https://www.mujrozhlas.cz/povidka/hovory...yho-allena
Přehratelné asi do půlky ledna 2026

[meda]

Na Rozhlas Vltava bude přibližně do 24.2. dostupná rozhlasová hra

Tragédie Liblice.
Mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru z dílny VOSTO5
(Vysílač Liblice Wiki > https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADl..._Liblice_B)

Praštěný humor Vosto5 mám rád. Tady navíc proložený profesionální "naivitou" doslovných ruchů. Prostě ROZHLAS.

Nešidilo se na obsazení - Citace: Drama na trase mezi Vinohradskou 12 a středočeskými Liblicemi převedl z jeviště do rozhlasové podoby režisér Jiří Havelka společně se skladatelem a zvukovým designérem Martinem Hůlou,
členy divadla VOSTO5 a za podpory více než dvou desítek dalších hereckých interpretů včetně skutečných moderátorů a redaktorů Českého rozhlasu.

> https://www.mujrozhlas.cz/vltavske-speci...utopickeho

[corve]

rozhlas Vltava, Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí?

Černý román o škole pro popravčí odkrývá mechanismy moci v absurdní nadsázce. Román, ze kterého mrazí. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Účinkuje: Pavel Čeněk Vaculík
Připravila: Petra Hynčíková
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno: 2023

https://www.mujrozhlas.cz/cetba-s-hvezdi...erny-roman

[meda]

Fabulovaný kavárenský chanson od Františka Skály...
Protagonisté poklidně plynoucího setkání se potkat nemohli.
Deburau Jean-Baptiste Gaspard (herec, mim), 1796-1846.
Dubuffet Jean Philippe Arthur (malíř, sochař, spisovatel), 1901-1985.

To jsem si poslechl s dalšími skvělými skladbami a rozhovorem s Františkem Skálou
k jeho výročí v pořadu Sedmé nebe v čase 0:52:
https://www.mujrozhlas.cz/sedme-nebe/cop...frantiskem
https://vltava.rozhlas.cz/copak-vlas-a-b...-a-9593559

Ve sloce o ženě a milence už jsem se děsil třetí "hrubosti" - tolik mne text zaujal.

[JiRo]

@meda: Díky za tip, moc jsme is to užil. Oba dva, Moniku i Františka mám moc rád, a tady se to fakt sešlo.

[meda]

@JiRo: Franta je kamarád/kolega mého švagra v BKS. Párkrát jsem se s nim viděl, (on se mnou ne,) je v jiné sféře. To je znát i ze způsobu rozhovoru Načevy.

[meda]

Začíná pětidílná série:
Umberto Eco - Foucaltovo kyvadlo
https://www.mujrozhlas.cz/radioserial/um...vo-kyvadlo

Mám knihu ve čtečce roky a přiznám, moc daleko jsem se nedostal.



> Sedmisetstránkové dílo je rozděleno na deset kapitol pojmenovaných podle deseti sefir, božích atributů ze židovské kabaly, tato jména zní: Keter, Chochma, Bina, Chesed, Gevura, Tif’eret, Necach, Hod, Jesod a Malchut. Jednotlivé kapitoly se dále dělí na kratší oddíly, kterých je celkem 120, a každý z nich je uveden citací ze světové literatury, nejčastěji takovou, která má co do činění s esoterikou, alchymií, templáři, bratrstvem růže a kříže (rozenkruciáni) nebo svobodnými zednáři...

[JiRo]

@meda: Někteří autoři, a Eco mezi ně patří víc než jistě, prostě v čase dospějí ve své tvorbě a tématech do "nadoblačných výšin, kam snadno a bez bolesti nedohlédne každý". Já to mám s Foucaltovým kyvadlem podobně. Stejně je na tom třeba King. Hodně to postihuje právě autory hororu, fantasy a sci-fi. Bradbury, Clark, Poe, Asimov a vlastně i Lem, do toho zabředi, v určité fázi jejich tvorby, také. Někdo dříve, někdo později. A můžeme se s tím setkat třeba i ve filmu. Asi není třeba dlouho přemýšlet a každého napadne Kubrick nebo Nolan.

[JiRo]

@meda: Tak jsem včera večer poslouchal první díl dramatizace Foucaltova kyvadla a nedoposlouchal. Vůbec mě to nechytlo. Nejpravděpodobněji proto, že někteří herci hodně, opravdu hodně přehrávali. Až mi to bylo nepříjemné, jak to bylo mnohdy nemístně a zbytečně expresivní a rušilo mě to. Vůbec jsem se nemohl soustředit na obsah. Ve 2/3 prvního dílu jsem to vypnul a šel raději spát. Dneska ještě zkusím ten díl doposlouchat. Třeba tomu ještě přijdu na chuť. A pokud ne, tak si alespoň najdu čas si to konečně přečíst a zdramatizuji si to sám ve svých představách.

Pomalu a jistě docházím k názoru, že audioknihy nejsou špatný nápad, pokud jsou opravdu pouze čteny. A to někým, kdo se nesnaží herecky vyniknout, ale prostě tu knihu pouze přečte. Jistě, jistá míra stylizace tam být může, ale všechno má své meze. Já osobně na rozhlasové dramatizace vzpomínám moc rád. Vyrostl jsem na nich v 60. letech, kdy byla nabídka televize ještě dosti omezená a mám pocit, že tenkrát to bylo o něčem úplně jiném. Nevím, jestli se na tom podepsala nostalgie. Je fakt, že i dnes lze nalézt výborné dramatizace, ale už jich není tolik a konkurence jiných typů médií je opravdu nelítostná. Skoro bych řekl, že po jistém útlumu posledních 10 roků se zase začínám více vracet ke knihám.

[meda]

@JiRo: Mně tohle naopak vyhovuje. Víc, než když "prehrává" jeden hlas. Trochu mám problém odlišit hlasy dvou postav (ne vždy), to ale asi bude chyba moje.
Našel jsem jestě jinou audio četbu tehož, neměl jsem čas ověřit, jestli je to amatérský počin nebo profi. Když tak ti nasdílim, až budu moci.

[JiRo]

@meda: No a to právě může být jeden z rozdílů dobré a špatné (nebo lépe horší) dramatizace. Výrazně odlišné hlasy, s různou hlasitostí, volněji stavěné dialogy, využívání sterea, aby tam by dostatečný prostorový vjem a každý hlas zněl odjinud. Začíná to už castingem, aby se do jedné scény dostávaly hlasy, které lze dobře odlišit. A podstatné je také mistrovství herců, aby sami své hlasy posadili do vhodných poloh a posluchači je rozlišili.