[Rossi D]

Evropské banky plánují zrušit 200 000 pracovních míst v souvislosti s rozvojem umělé inteligence



  Evropské banky podle odhadu míří k výraznému zeštíhlení. Do roku 2030 má z evropského bankovnictví zmizet přes 200 tisíc pracovních míst, zhruba desetina zaměstnanců ve 35 velkých bankách, protože instituce nasazují umělou inteligenci a dál omezují kamenné pobočky. 
 
Největší zásah má přijít v provozním zázemí, v řízení rizik a v compliance, tedy tam, kde se čeká, že automatizace projde tabulky, kontroly a reporty rychleji než lidé. Banky si od toho slibují výrazné zvýšení efektivity, přičemž článek uvádí i konkrétní příklady už ohlášených škrtů a zároveň připomíná, že podobný tlak na úspory se objevuje i mimo Evropu.
 
Kritika: Škrtat „podpůrné“ týmy vypadá na papíře snadno, jenže právě tam bývá uložená paměť procesů a chyb, a když se to přežene, naroste počet tichých selhání, která se projeví až později. Úspora může být reálná, ale přenáší se riziko do modelů a do dohledu nad nimi, a to je v bankách citlivé, protože chyba se neplatí jen reputací, ale i sankcemi. 
 

[Rossi D]

I ChatGPT trpí úzkostí, proto mu vědci podali dávku mindfulness, aby se uklidnil.



  Výzkumníci popsali jev, kdy se jazykový model po sérii násilných nebo traumatických zadání začne chovat „úzkostně“ v tom smyslu, že jeho odpovědi jsou méně stabilní, více nejisté a hůř konzistentní. Neznamená to, že by prožíval emoce jako člověk, spíš se ukazuje, že zpracování silně stresujících scénářů může rozházet kvalitu výstupu, což je problém hlavně tam, kde se chatbot používá v citlivých situacích, třeba ve vzdělávání, při krizových dotazech nebo v rozhovorech o duševním zdraví.
 
Jako jednoduchý zásah pak testovali „mindfulness“ instrukce, například dechová cvičení a vedené uklidňující formulace, které se vloží hned po traumatickém obsahu. Tyto pokyny model navedou k pomalejšímu, neutrálnějšímu rámování odpovědi a v testech se tím část nežádoucích projevů zmenšila. Autoři to popisují jako práci s promptem, která dokáže chování dočasně stabilizovat, ale není to systémové řešení, protože jde o povrchovou techniku, kterou lze i zneužít a která nemění samotný trénink modelu.
 
Kritika: Označovat to jako úzkost může být zavádějící, protože jde spíš o rozkolísání výstupu po určitém typu podnětů než o skutečný vnitřní stav. Mindfulness prompty jsou zajímavá berlička, ale pokud se na ně bude spoléhat, může to maskovat hlubší problém a vytvářet falešný pocit bezpečí. V praxi je důležitější, aby systémy měly konzistentní ochranné režimy a jasné limity v krizových tématech, než aby se „uklidňovaly“ až dodatečně textovou technikou.
 

[Rossi D]

Google představuje nové funkce Gemini pro televize na veletrhu CES 2026



  Google na CES 2026 ukázal nové funkce Gemini pro Google TV, které mají zpříjemnit hledání obsahu i běžné ovládání televize hlasem. Gemini má umět přirozenou konverzací doporučovat filmy a seriály, pomoci najít pořad podle popisu děje nebo herců a nabídnout rekapitulaci děje u rozkoukané série.
 
Nově mají odpovědi působit „bohatěji“ na obrazovce, podle dotazu se kombinují text, obrázky, video kontext a třeba i aktuální sportovní informace. Vedle zábavy Google ukazuje i vzdělávací použití, kdy si uživatel vyžádá přehled tématu a televize zobrazí namluvený interaktivní úvod, na který lze navazovat doplňujícími otázkami.
 
Gemini má také pracovat s knihovnou Google Photos, vyhledat konkrétní lidi nebo momenty a pomocí AI fotky a videa stylově upravit, případně z nich udělat filmově pojaté slideshow. Prakticky nejdůležitější je ale ovládání nastavení hlasem, například když řeknete, že je obraz moc tmavý nebo že není rozumět dialogům, televize upraví příslušná nastavení bez hledání v menu.
 
Funkce mají nejdřív dorazit na vybrané televize TCL a pak se v dalších měsících rozšířit na další zařízení s Google TV. Počítá se s požadavkem na Android TV OS 14 nebo vyšší, připojení k internetu a účet Google, přičemž při startu nemusí být podporované všechny jazyky, země a zařízení.
 
Kritika: Hlasové ladění nastavení je užitečné, ale ve chvíli, kdy se to nepovede napoprvé, bývá to otravnější než dvě kliknutí v menu. Práce s osobními fotkami na televizi zní lákavě, jenže je to další vrstva propojení soukromých dat s obývákovým zařízením, které má často slabší kontrolu soukromí než telefon nebo počítač. A pokud budou klíčové funkce závislé na internetu, účtu a konkrétní verzi systému, část lidí zůstane mimo jen proto, že má starší, ale jinak funkční televizi. 
 

[Rossi D]

Společnost Nvidia představuje čip Rubin s 336 miliardami tranzistorů a výkonem 50 petaflops v oblasti umělé inteligence.



  Nvidia na CES 2026 představila Rubin jako novou vlajkovou GPU pro AI. Uvádí 336 miliard tranzistorů, výkon až 50 PFLOPS pro inference v NVFP4 a 35 PFLOPS pro trénování.
 
Rubin je součást platformy Vera Rubin NVL72, tedy racku se 72 GPU Rubin a 36 CPU Vera (88 jader Olympus). Nvidia zdůrazňuje bezkabelové „traye“, rychlejší servis, průběžné kontroly zdraví komponent a propojení přes NVLink 6, Spectrum 6 a ConnectX 9, plus BlueField 4. Dodávky systémů mají začít ve druhé polovině 2026.

Kritika:Papírové PFLOPS vypadají působivě, ale v praxi rozhodne spotřeba, chlazení, dostupnost a reálné limity v dlouhé zátěži. Hodnoty jsou navázané na konkrétní datové formáty a režimy, takže bez nezávislých testů a jasných podmínek jde hlavně o marketingové srovnání.

---

Narwal přidává do svých vysavačů umělou inteligenci, která monitoruje domácí mazlíčky a hledá šperky.



 Narwal na CES 2026 ukázal novou vlajkovou robotickou vysavačovou řadu v čele s Flow 2. Ten má dvojici 1080p RGB kamer se záběrem 136 stupňů a používá AI rozpoznávání objektů, nejdřív lokálně a když si neví rady, posílá data do cloudu.
 
Flow 2 přidává tři režimy: pet care pro cílený úklid v místech, kde se drží mazlíčci, baby care s tichým režimem u postýlky a upozorněním na zapomenuté hračky, a AI floor tag, který má poznat cennosti typu šperků a dát o nich vědět, místo aby je vysál. Narwal také mluví o chytřejším rozpoznání špíny, opakovaném vytření problematického místa po oplachu mopu a vyšší teplotě horké vody pro mytí.
 
Vedle toho firma ukázala ruční vysavač U50 s UV C sterilizací a tepelným ošetřením kvůli alergenům a ještě bezejmenný tyčový model s tenkým tělem, otočnou hlavou, výdrží až 50 minut a dokovací stanicí, která má pojmout prach zhruba na 60 dní.

Kritika:Dvě kamery a rozpoznávání věcí v bytě zní prakticky, ale cloudové dohledávání neznámých objektů je citlivé soukromí a bude stát na tom, jak přesně je to zabezpečené a jak dlouho se data uchovávají. Sliby typu neomezené rozpoznávání vypadají marketingově, reálná spolehlivost na kabely, drobné šperky a nepořádek rozhodnou až testy v domácnostech.
 

[Rossi D]

OpenAI představuje ChatGPT Health, který odpovídá na lékařské dotazy uživatelů



  OpenAI představilo ChatGPT Health jako samostatnou část v ChatGPT určenou pro zdravotní a wellness dotazy. Má uživatele „přesměrovat“ z běžného chatu do zdravotního prostoru, kde lze lépe pracovat s kontextem, například vysvětlit laboratorní výsledky, připravit se na návštěvu lékaře, plánovat pohyb nebo jídelníček, a volitelně připojit vlastní data.
 
Health umí napojit zdravotní záznamy přes b.well a propojit vybrané aplikace typu Apple Health, MyFitnessPal nebo Function, aby odpovědi vycházely z osobních údajů. OpenAI tvrdí, že data z Health jsou uložená odděleně, chráněná dodatečným šifrováním a izolací a nebudou použita pro trénování modelů; přístup se má rozšiřovat postupně přes waitlist a zpočátku mimo EHP, Švýcarsko a UK. 
 
Kritika:Přínos stojí a padá na tom, jestli lidé nezačnou brát chat jako náhradu lékaře, protože i dobře mířená odpověď může v medicíně svádět k falešnému klidu. Oddělení dat a sliby o ochraně jsou správný směr, ale pořád jde o extrémně citlivou oblast, kde bude důležitější praxe, audit a dlouhodobá disciplína než marketingová věta o bezpečí. Health je nutné brát pouze jako pomůcku k přípravě na ordinaci, ne jako rozhodčího, který „určí diagnózu“. 

 

---

Microsoft představuje Copilot Checkout a vstupuje do souboje o AI nakupování s Amazonem, Googlem a OpenAI

 Microsoft spouští Copilot Checkout, pro nákup přímo v konverzaci s Copilotem bez přesměrování na e-shop. Produkty se zobrazí z partnerských obchodů, objednávka se dokončí v chatu, ale obchod zůstává „merchant of record“ a řeší i doručení a péči o zákazníka. Funkce se rozjíždí v USA na Copilot.com, platby běží přes PayPal, Shopify a Stripe, mezi prvními mají být prodejci z Etsy, a Shopify obchodníci mají být zapojeni automaticky s možností odhlášení v časovém okně.
 
Kritika: Pohodlné pro zákazníka, ale citlivé pro obchodníky, protože se mění, kdo „vlastní“ nákupní cestu a kdo ponese reputační škody při chybách v nabídce nebo v prezentaci produktu. Automatické zapojení může vyvolat stejný typ odporu, jaký už vidíme u podobných pokusů jinde, protože souhlas a kontrola nad výpisem zboží jsou pro značky klíčové.
 

 

---

Z krále mobilů tichým tahounem umělé inteligence. Nokia skvěle hraje hru, kterou skoro nikdo nevidí

 Nokia se po pádu mobilní divize nevrátila do „světa telefonů“, ale zpátky ke kořenům v síťové infrastruktuře. Dnes dodává technologie pro přenos dat mezi servery a datovými centry, typicky optické přenosy, směrovače a další síťové prvky, které určují rychlost, spolehlivost a energetickou efektivitu toku dat. V článku se jako symbol téhle proměny uvádí i to, že Nvidia do Nokie investovala jednu miliardu dolarů, protože samotné čipy bez odpovídající infrastruktury narážejí na limity.
 
Kritika: Text je silný v příběhu a metaforách, ale méně přesvědčivý v konkrétních číslech a produktech, na kterých přesně stojí současná „AI páteř“ Nokie. Miliardová investice zní jako jasné razítko relevance, jenže bez detailů podmínek a konkrétní spolupráce to může u čtenáře vytvářet dojem větší jistoty, než jakou samotná zpráva unese. A i když je návrat k infrastruktuře logický, pořád platí, že je to tvrdý byznys s těžkou konkurencí a cykličností, kde se úspěch nepozná z jednoho headline.
 

 

[Rossi D]

OpenAI začne testovat reklamy ChatGPT v bezplatných úrovních Go



  OpenAI podle článku začíná v USA v nejbližších týdnech testovat zobrazování reklam v ChatGPT pro dospělé uživatele na bezplatném tarifu a zároveň i pro předplatné ChatGPT Go. Reklama má mít podobu karuselu s produkty navázanými na dotaz, typicky třeba při hledání receptu se mohou zobrazit související nabídky z oblasti doručování potravin. Firma naznačuje, že časem přidá i další formáty a že uživatel bude moci nerelevantní reklamu skrýt a poskytnout zpětnou vazbu, případně se doptávat na propagovaný produkt. Současně slibuje, že konverzace nebude sdílet s inzerenty, a přidá ovládání pro vypnutí personalizace reklam a vymazání historie chatů.
 
Součástí stejného oznámení je i rozšíření tarifu ChatGPT Go v USA za 8 dolarů měsíčně, který má oproti bezplatné verzi zhruba desetkrát vyšší limit zpráv a navíc umožňuje nahrávat velké soubory a generovat více obrázků. Článek uvádí, že Go běží na odlehčeném modelu GPT 5.2 Instant a že oproti vyšším placeným tarifům postrádá některé funkce, zejména generátor videí Sora a programovacího agenta Codex. Text to rámuje jako krok k dalšímu monetizačnímu pilíři, protože provoz a růst jsou nákladné, a naznačuje i logiku směrem k budoucímu vstupu na burzu.
 
Kritika: Je to rozumný návrat k osvědčenému modelu, kdy masy drží při životě reklama, ale čert je v detailech: jak přesně se bude hlídat hranice mezi užitečnou odpovědí a obchodním tlakem. Slib, že reklamy neovlivní odpovědi, bude důvěryhodný jen tehdy, pokud OpenAI nabídne opravdu srozumitelné vysvětlení, proč se reklama zobrazila, a jednoduché ovládání, které funguje bez kliček. Z dlouhodobého pohledu jde o zásah do charakteru produktu: jakmile si uživatel zvykne, že se „vedle rady“ vždy objeví nabídka, začne k odpovědím přistupovat podezíravěji, i kdyby systém formálně zůstal oddělený.

[meda]

Asi takhle.
Pokud potřeby Ai vzrostly tolik,
že žerou velkou část energetické výroby,
a díky důvěře investorů, tržnímu sentimentu donátorů,
schlamstly potřeby podstatnou produkci paměťových chipů,

Ai nadměrně ztížila obnovu elektroniky zákazniků a tím
významně sníží poptávku a tedy vývoj v celém závislém oboru HW
a SW s postupným dopadem na video-hry a zábavní produkci,

....a teď mne budou otravovat za každým odstavcem na displeji,
za každou změnou zobrazení ...otravovat reklamou,

tak může pro mne veškerá dnešní Ai skončit
co nejušpiněněji ve smradu konečníku!!!

[Rossi D]

Elon Musk chce porazit AMD i Nvidii. Chce mít nejvyšší výrobní objem AI čipů na světě



  Tesla podle článku plánuje výrazně zrychlit vývoj vlastních čipů pro umělou inteligenci a zkrátit generační cyklus z běžného jednoho roku na devět měsíců. Elon Musk to rámuje jako dlouhodobý plán, kdy návrh čipu AI5 je téměř hotový, AI6 je v rané fázi a v řadě mají následovat další generace až po AI9. Cíl je ambiciózní: dosáhnout takové dominance, aby čipy Tesly měly nejvyšší výrobní objem na světě a tím překonaly běžné tempo hlavních hráčů, jako jsou Nvidia a AMD.
 
Text zároveň vysvětluje, proč je podobný plán v automobilovém světě těžší než v datových centrech. Čipy do aut musí kromě výkonu splnit přísné požadavky na bezpečnost, redundanci, certifikace a testování, včetně norem typu ISO 26262, kybernetické bezpečnosti a regulatorních povolení pro provoz na silnicích. Autor proto naznačuje, že devíti měsíční cyklus dává smysl hlavně tehdy, pokud půjde spíš o evoluční kroky: sdílená architektura, stejný programovací model, paměťová hierarchie i bezpečnostní rámec, a mezi generacemi jen dílčí vylepšení. Jakmile by došlo na větší změny, například zásah do pamětí nebo bezpečnostní architektury, harmonogram se podle článku snadno rozpadne.
 
Kritika: Článek dobře popisuje, proč jsou automobilové čipy svázané bezpečností a certifikacemi, ale méně rozkrývá, co přesně by musela Tesla změnit v organizaci vývoje, validace a dodavatelského řetězce, aby tempo skutečně udržela. Slib nejvyššího výrobního objemu zní efektně, jenže chybí konkrétní metriky, například cílové počty kusů, cílové procesy výroby a realistické časové milníky, bez kterých jde spíš o náborový slogan. Vertikální integrace je výhoda, ale zároveň hrozí, že tlak na rychlost narazí na realitu homologací a odpovědnosti za bezpečnost.
 

[Rossi D]

Wikipedia nyní dostává za svůj obsah peníze od AI společností



  Wikipedie podle článku začala uzavírat dohody s vybranými firmami vyvíjejícími umělou inteligenci, aby za přístup k jejím serverům a za zatěžování infrastruktury nově platily. Nejde tedy jen o samotný obsah, který je často pod licencemi typu Creative Commons, ale hlavně o praktický problém, že velké modely a vyhledávače pro AI ve velkém „prolézají“ databázi článků a tím zvyšují náklady na provoz.
 
Mezi jmenované partnery mají patřit Amazon, Meta, Perplexity, Microsoft a Mistral. Nadace Wikimedia tím získává další zdroj příjmů vedle tradičních darů dobrovolníků, kterých má být kolem 8 milionů. Článek připomíná rozsah projektu, zhruba 65 milionů článků ve 300 jazycích a přes 250 tisíc dobrovolníků, a zasazuje to do trendu, kdy lidé část dotazů místo návštěvy Wikipedie řeší přes chatboty.
 
Kritika: Je to logický krok, protože náklady na infrastrukturu nevznikají jen čtenářům, ale čím dál víc i strojovému sběru dat, přesto článek nechává otevřené to nejdůležitější, tedy jak přesně jsou dohody nastavené a jak se bude měřit férová „zátěž“. Bez transparentnějších parametrů hrozí, že část komunity bude mít pocit, že se z otevřeného projektu stává placený datový zdroj, i když je motivací hlavně ochrana provozu a udržitelnost.
 

---

ChatGPT zavádí odhadování věku uživatelů, nezletilým nezobrazí rizikový obsah


  ChatGPT začíná automaticky odhadovat věk uživatele a pokud vyhodnotí, že je mladší 18 let, zapne mu sadu omezení pro „rizikový“ obsah. Má jít hlavně o násilný obsah, sexuální obsah, nebezpečné virální výzvy, sebepoškozování, body shaming, nezdravé dietní praktiky a extrémní standardy krásy. 
 
Věk se má odhadovat z více signálů, například z toho, jak dlouho účet existuje, v jakých časech bývá uživatel aktivní, nebo o jaká témata se zajímá. Opatření se má zavádět celosvětově, ale do EU podle textu dorazí s několikatýdenním zpožděním.
 
Když uživatel s odhadem nebude souhlasit, může věk ověřit buď pořízením živé fotografie, nebo nahráním dokladu totožnosti. Ověřování pro OpenAI zajišťuje firma Persona. Zároveň už dříve přibyly rodičovské nástroje, kdy dospělý může propojit účet dítěte se svým a nastavit omezení, třeba časové limity používání, zákaz generování obrázků nebo vypnutí využití konverzací k tréninku modelů.
 
Kritika: Zavedení odhadu věku je pochopitelná reakce na tlak veřejnosti i regulátorů, ale „odhad podle signálů“ bude nevyhnutelně dělat chyby a může dopadat na dospělé uživatele, kteří budou muset pro odblokování projít invazivnějším ověřením. Zároveň se tím posouvá laťka: jakmile jednou systém rozhoduje o věku a přístupu k obsahu, bude růst tlak na tvrdší a plošnější ověřování, což může snadno narazit na soukromí a důvěru uživatelů.
 

[Rossi D]

Díky nové funkci AI od Adobe můžete nyní převádět soubory PDF na podcasty a prezentace.



  Adobe přidává do Acrobat nové AI funkce, které umí vzít obsah PDF a převést ho do jiných formátů, hlavně do podcastového audio shrnutí a do prezentace. Má to pomoci lidem, kteří pracují s dlouhými dokumenty jako jsou reporty, studie nebo smlouvy a chtějí je rychleji pochopit, sdílet nebo opětovně použít.
 
Funkce pro podcast vytvoří z dokumentu shrnutí, poskládá ho do scénáře a vygeneruje namluvené audio, takže se dá obsah spíše poslouchat nežli číst, třeba při cestě nebo při jiné práci. Prezentace funguje tak, že AI vytáhne klíčové body, navrhne osnovu a připraví první verzi slidů, kterou si pak uživatel upraví.
 
Důležitá je i změna práce přímo v PDF: úpravy mají jít zadávat přirozeným jazykem jako požadavky v chatu, například přepsat část textu, něco odstranit, najít a nahradit, přidat podpis nebo heslo. Celé je to postavené na prostředí Acrobat Studio a takzvaných PDF Spaces, kde se dají shromažďovat soubory, poznámky a spolupracovat s dalšími lidmi, přičemž na tvorbu prezentací se napojuje Adobe Express a jeho šablony a editační nástroje.

Kritika: Nové převody do audia a slidů zní prakticky, ale kvalita bude stát hlavně na tom, jak dobře AI chápe strukturu dokumentu a jak spolehlivě odliší podstatné závěry od vaty. U prezentací hrozí typický problém “hezké, ale povrchní”, kdy první draft vypadá uhlazeně, ale bez lidské kontroly snadno zjednoduší nuance nebo vynechá zásadní podmínky. Chatové úpravy PDF jsou lákavé, jenže u právních a technických dokumentů bude klíčové, aby uživatelé nepřestali dělat poctivou kontrolu změn, protože jedna nenápadná chyba v přepisu může být dražší než ušetřený čas. 
 

[Rossi D]

OpenAI přitvrzuje: ChatGPT podle stylu psaní pozná, jestli jste dítě a případně upraví odpovědi



  OpenAI zavádí v ChatGPT automatický odhad věku podle chování v konverzaci. Nejde o jednorázový test, ale průběžné vyhodnocování signálů jako slovník, způsob formulace dotazů, témata a interakční návyky, které mají rozhodnout, zda uživatel spadá do kategorie mladších 18 let, nebo dospělých.
 
Pokud systém vyhodnotí uživatele jako nezletilého, automaticky zpřísní bezpečnostní nastavení. V praxi to může znamenat opatrnější odpovědi, silnější filtry a vyhýbání se citlivým tématům, aby se snížilo riziko nevhodného obsahu nebo problematických rad. OpenAI to prezentuje jako kompromis mezi ochranou dětí a soukromím, protože má jít o pravděpodobnostní rozhodnutí bez nutnosti plošně sbírat doklady. Když se systém splete, uživatel má mít možnost ověření přes selfie, které má technicky zajišťovat Persona. V Evropské unii se zavedení má opozdit kvůli přísnějším podmínkám.
 
Kritika: Odhad věku podle stylu psaní bude nevyhnutelně chybovat a může zbytečně omezovat dospělé, kteří pak budou tlačeni do invazivnějšího ověřování. Jakmile jednou systém začne rozhodovat o věku a přístupu k obsahu, vznikne tlak na další zpřísňování, což může narazit na důvěru uživatelů i na hranice soukromí
 

... no nevím, vyjadřovací schopnosti u některých dospělých jedinců jsou takové, že si s AI budou bez přestání povídat o sluníčku a o návodech jak se staví bábovičky, dále je to nepustí ...

[Rossi D]

Pinterest provádí masivní propouštění, aby dal přednost „produktům a funkcím založeným na umělé inteligenci“.



  Pinterest oznámil výrazné propouštění, zhruba kolem 15 procent zaměstnanců, protože chce přesunout peníze i lidi směrem k produktům a schopnostem postaveným na umělé inteligenci. Firma vše rámuje jako „transformační“ reorganizaci: méně nákladů na provoz, více investic do AI vývoje a do rolí, které mají AI rychleji doručit do praxe. Součástí změn má být i omezování kancelářských prostor a jednorázové restrukturalizační náklady v desítkách milionů dolarů, přičemž celý proces má doběhnout až v průběhu roku 2026.
 
V pozadí je snaha posílit byznysovou stránku Pinterestu, hlavně reklamu a nakupování. Pinterest v poslední době tlačí funkce typu AI pomocníků pro nákupy, lepšího vyhledávání a řazení obsahu, aby uživatele udržel déle a proměnil platformu víc v „nákupní katalog“ než jen sbírku inspirace. Propouštění tak nepůsobí jako krátký šetřící škrt, ale jako přesměrování firmy k tomu, co investoři i trh momentálně považují za klíčové.
 
Kritika: Propouštění kvůli AI se často prodává jako modernizace, ale v praxi to může znamenat ztrátu know how z týmů, které drží produkt a komunitu pohromadě, a to se později draze dohání. Druhá slabina je reputační: pokud uživatelé vnímají, že platformu zaplavuje více strojového obsahu nebo že se zhoršuje autenticita, může AI strategie paradoxně oslabit to, co Pinterest odlišuje. A třetí riziko je čistě exekuční: „vsadit na AI“ je jednoduché heslo, ale těžké řemeslo, pokud se nezlepší reálný zážitek uživatelů rychleji, než se zhorší morálka a stabilita uvnitř firmy.
 

[Rossi D]

Většina lidí netuší, o co jde, tenhle „humr“ ale teď hýbe světem AI. Tohle byste o novince měli vědět



  V článku se popisuje virální fenomén přezdívaný „humr“, který se na sítích stal symbolem nového typu AI asistenta. Jde o projekt původně známý jako Clawdbot, nově přejmenovaný na Moltbot, který na rozdíl od běžných chatbotů nemá jen radit, ale skutečně vykonávat úkoly. Běží na uživatelově počítači, umí otevírat aplikace, pracovat se soubory, procházet e maily a „odklikávat“ kroky v prohlížeči, přičemž příkazy lze posílat přes běžné komunikátory podobně jako kolegovi.
 
Nadšenci kvůli tomu údajně ve velkém kupují malé stroje typu Mac mini a staví si domácí „AI stanice“, které běží nonstop. Článek ale zdůrazňuje, že velká část ukázek na sociálních sítích pochází od zkušených lidí, kteří přesně vědí, co chtějí, a používají nástroj hlavně k automatizaci otravné rutiny, ne jako kouzelnou hůlku. Pro běžného uživatele je instalace i propojení s účty (třeba Gmail) zatím poměrně složité a i když je software zdarma, provoz typicky stojí peníze, protože „mozky“ si bere z placených cloudových modelů.
 
Klíčová část textu je varování před bezpečností. Pokud dá člověk agentovi přístup k e mailům, kalendáři a firemním aplikacím, dává mu fakticky klíče od digitálního soukromí. Zmíněné riziko je například „prompt injection“, kdy se do textu e mailu či dokumentu schová instrukce, kterou model omylem vezme jako pokyn a provede ji. Proto článek doporučuje neinstalovat podobné řešení na stroje s citlivými daty, bankovnictvím nebo důležitými firemními přístupy, dokud nebude bezpečnostní praxe vyzrálejší.
 
Kritika: Nástroj působí jako ukázka budoucnosti, ale současná vlna nadšení přeskakuje staré a pořád platné pravidlo: než někomu svěříte klíče, musíte vědět, kdo to je a co přesně umí a neumí. Článek správně varuje, jen by ještě víc pomohlo konkretizovat, jaké minimální bezpečnostní „zábrany“ by měl mít běžný uživatel nastavené, aby to nebyla jen volba mezi euforií a úplným zákazem.
 

[Rossi D]

Má se Nvidia bát? Startup vyvíjí optické čipy pro AI s desetinásobným výkonem, věří mu i Bill Gates



  Texaský startup Neurophos tvrdí, že do dvou let dokáže nabídnout optické čipy pro AI, které budou zhruba desetkrát výkonnější než nejnovější GPU od Nvidie při podobné spotřebě. Základní trik je v tom, že místo elektronů používají světlo. Firma mluví o optické procesorové jednotce OPU a uvádí cílový výkon 470 petaFLOPS pro nízkou přesnost FP4 a INT4.
 
Klíčový problém optiky byl doposud rozměr. Neurophos popisuje, že běžné optické prvky jsou příliš velké, a proto vyvinul metamateriálové optické modulátory v mikrometrovém měřítku, údajně řádově menší než dosavadní přístupy. Důležité je, že to má fungovat se standardní CMOS výrobou, tedy bez nutnosti úplně nové továrny.
 
Architektura je postavená na jednom obřím „tensory“ jádru o velikosti 1000×1000 prvků, zatímco klasická GPU mají spíš mnoho menších jader. Optické jádro má běžet na 56 GHz a energie se má významně pálit hlavně na převodech mezi digitálním a analogovým světem, samotné maticové násobení má probíhat opticky. První procesor Tulkas T100 má mít 768 GB HBM a spotřebu 1 až 2 kW, ale článek zdůrazňuje, že jde o cíle, ne hotovou realitu. Sériová výroba má přijít až v polovině roku 2028 a zpočátku spíš v řádu tisíců kusů.
 
Firma získala 110 milionů dolarů v investičním kole série A, které vedl fond Gates Frontier spojený s Billem Gatesem, a mezi investory má být i fond Microsoftu M12. Neurophos míří nejdřív na takzvanou prefill fázi u velkých jazykových modelů, tedy část inference, která je výpočetně náročná ještě před samotným generováním textu.
 
Kritika: Článek popisuje fascinující směr, ale většina čísel jsou zatím sliby a cíle, zatímco rozhodující bude veřejně ověřitelná demonstrace a měření v reálném workloadu. I kdyby optické jádro fungovalo, systémová omezení typu paměť, převodníky a software často rozhodnou o tom, kolik z papírové výhody zůstane v praxi. Časový plán do roku 2028 a „spíš tisíce kusů“ naznačuje, že Nvidii to krátkodobě neohrozí, spíš jde o dlouhodobou sázku na novou třídu akcelerátorů.
 

[Rossi D]

Google Maps přidává podporu Gemini pro navigaci pěšky a na kole



  Google rozšiřuje „Gemini v navigaci“ v Mapách i na chůzi a jízdu na kole. Funkce, která byla dřív spojená hlavně s navigací v autě, má nově sloužit jako hlasový průvodce přímo během pohybu, aby člověk nemusel zastavovat a ťukat do telefonu. Nasazení má probíhat globálně tam, kde je Gemini dostupné, a platí pro Android i iOS.
 
Během aktivní navigace lze Gemini vyvolat mikrofonem v aplikaci nebo hlasovým povelem a pak se ptát přirozenou řečí na věci kolem trasy. U chůze má typicky pomoci s otázkami typu kde přesně jsem, co je v okolí zajímavé, jaké jsou poblíž podniky, případně doporučení podle kontextu. U kola se zdůrazňuje bezpečnost, protože hlasové dotazy a odpovědi mají snížit potřebu sahat na telefon.
 
Součástí má být i možnost udělat jednoduché věci během cesty, například zeptat se na odhadovaný čas příjezdu, navázat doplňující otázkou a v některých scénářích poslat zprávu kontaktu, že člověk bude mít zpoždění. Ovládání je pojaté primárně hlasově, aby to dávalo smysl právě při chůzi a cyklistice.
 
Kritika: Je to praktický krok správným směrem, ale užitečnost bude stát a padat na přesnosti v terénu a na tom, kolik „omylů“ bude uživatel ochoten tolerovat, než funkci vypne. A pokud se z hlasového asistenta stane další vrstva rušení, která do navigace přidává spíš povídání než jistotu, lidé se rychle vrátí k tomu, co fungovalo vždycky: stručné pokyny a klid.
 

---

Google představuje generátor virtuálního světa Project Genie



  Google představil Project Genie, nástroj, který umí generovat interaktivní trojrozměrné virtuální prostředí čistě z textových promptů. Na startu je dostupný v USA pro předplatitele Google AI Ultra za 250 dolarů měsíčně.
Základem je model Genie 3, který Google ukázal už dříve, a který má umět vykreslovat svět v rozlišení 1280 × 720 až kolem 24 snímků za sekundu. V Project Genie se uživatel může vygenerovaným světem pohybovat, přičemž současná verze dovoluje interakci až 60 sekund v kuse. Uživatel zadává zvlášť popis prostředí a zvlášť podobu avatara a může měnit i styl vykreslení a úhel kamery.
 
Pracovní postup je takový, že nástroj nejdřív vytvoří náhledový skicový obraz pomocí modelu pro generování obrázků, a pak podle následných instrukcí svět dolaďuje, případně se dá vyjít z předpřipravených šablon. Výsledek lze uložit jako video. Google naznačuje, že časem chce Project Genie rozšířit i mimo USA a že podobné generované světy by mohly sloužit i jako vizuální tréninková data pro další AI projekty.
 
Kritika: Je to působivá ukázka směru, ale v této fázi jde spíš o krátké demonstrace než o plnohodnotné světy, takže rozhodne, jestli se limit interakcí rychle posune k delším a stabilnějším scénám. Zařazení do drahého předplatného naznačuje, že jde zatím o prémiovou ochutnávku, ne o masový nástroj, a reálnou hodnotu ukáže až dostupnost, cena a ovladatelnost pro běžné uživatele. Největší přínos může nakonec ležet méně v zábavě a víc v tom, jak dobře půjde takové prostředí použít ve vývoji, simulacích a při přípravě dat.
 

[Rossi D]

Ani Microsoft už nemůže zavírat oči: Firma přehodnocuje násilné tlačení AI do Windows



  Microsoft podle interních informací přehodnocuje, jak agresivně tlačí umělou inteligenci do Windows 11, protože odpor uživatelů a celkově negativní nálada kolem systému jsou výrazné. Nejvíc vadí viditelné „Copilot“ prvky, které se objevují i v dříve jednoduchých programech a působí jako zbytečné balastní přilepení.
 
Změna se má týkat hlavně integrace Copilotu do základních aplikací typu Malování a Poznámkový blok. U těch přibyly nové AI funkce, často s požadavkem přihlášení k účtu a někdy i s vazbou na předplatné, což část lidí vnímá jako vnucování a zhoršení jednoduchosti. Microsoft prý zvažuje, že z některých programů AI zase odstraní, případně ji schová do běžných nabídek místo velkých barevných tlačítek, a současně měl pozastavit práci na přidávání Copilotu tam, kde ještě nasazený není.
 
Speciální kapitola je Recall. Interně má být vnímaný jako neúspěch a není vyloučené, že se úplně zruší, nebo projde výrazným přepracováním a třeba i přejmenováním. Problém není jen v nápadu samotném, ale v riziku, že rozsáhlé lokálně ukládané záznamy aktivity mohou být zneužitelné při napadení počítače.
 
Současně ale nejde o ústup od AI jako takové. Omezování se má týkat hlavně viditelných uživatelských prvků, zatímco systémové vrstvy jako Windows AI API, Windows ML, sémantické vyhledávání nebo agentní komponenty mají pokračovat, jen víc „pod kapotou“. Microsoft si prý pro letošek klade za cíl zlepšit kvalitu Windows 11 a také subjektivní dojem z používání, nejen výkonem, ale i celkovou přívětivostí.
 
Kritika: Je rozumné brzdit okázalé tlačení značky Copilot, ale skutečný test bude, zda se zlepší použitelnost a stabilita, ne jen že kosmeticky zmizí tlačítka. Pokud AI funkce zůstanou schované a budou dál vázané na účet a platby, část frustrace se jen přesune jinam. 
 

 

---

Herci versus AI: Krádež není inovace, je ale herectví inovace?

 Článek rozebírá, proč se do odporu proti generativní AI stále víc zapojují i herci a další výkonní umělci. Autor vychází z toho, že generativní modely „nekradou“ doslova hotová díla, ale učí se z veřejně dostupných vzorů podobně jako lidé, a proto podle něj samotné vyřazování části obsahu z tréninku problém systémově nevyřeší. Jako analogii zmiňuje paywally, které měly kdysi „zachránit“ hodnotu obsahu, ale realita dopadla jinak.
 
Zajímavější část textu pak míří na výkonné umělce, tedy na herce, dabéry a obecně lidi, jejichž práce je spojená s hlasem, podobou a interpretací. U nich už nejde jen o styl nebo inspiraci, ale o hranici mezi zneužitím identity konkrétní osoby a vytvořením „nové“ digitální osobnosti, která je jen podobného typu. Článek připomíná, že v praxi se už dnes běžně používají digitální davy a triky, které nahrazují komparz, a naznačuje, že dalším krokem mohou být plně virtuální herci, zejména tam, kde je velká část filmu stejně digitální.
 
Autor také tvrdí, že velká studia mají pro AI herce silné motivace: jsou levnější, studio nad nimi drží plnou kontrolu, nehrozí „hvězdné“ skandály a spory o podíly a práva, a zároveň se dají pevně navázat na značku tak, aby se s ní dalo obchodovat podobně jako s duševním vlastnictvím. V této logice se „bezpečný“ herec stává pro studio skoro stejně důležitý jako talent, protože veřejné postoje a kontroverze jsou pro velké projekty nákladné riziko. Autor přitom očekává, že lidské herectví nezmizí, spíš se rozdělí trh: autentické zážitky a menší tvorba zůstanou lidem, největší střet se odehraje u blockbusterů a u drahých značek.
 
Kritika: Text je zajímavý tím, že se dívá na motivace studií chladně a prakticky, ale místy směšuje právní rovinu ochrany osobnosti s ekonomickou úvahou o „výhodnosti“ a tím si některé sporné body příliš zjednodušuje. Tvrzení, že AI se učí „jako člověk“, je užitečná zkratka, jenže v právu i v etice rozhodují detaily, zejména rozsah, automatizace a obchodní účel, a ty zkratka snadno zakryje. A pokud se má rozhodovat hlavně podle toho, co je pro studia bezpečné a kontrolovatelné, hrozí ochuzení trhu o to, co dělalo starší tvorbu živou: nedokonalost, riziko a osobní odpovědnost konkrétních lidí.

 

 

---

NASA použila Claude k naplánování trasy pro svůj rover Perseverance na Marsu.



  NASA a tým z Jet Propulsion Laboratory vyzkoušeli generativní umělou inteligenci pro plánování jízdy roveru Perseverance na Marsu. Šlo o první jízdy na jiném světě, jejichž trasa byla naplánována umělou inteligencí, a proběhly 8. a 10. prosince 2025 v kráteru Jezero. Umělá inteligence vytvořila takzvané waypointy, tedy pevné body trasy, které jinak obvykle ručně připravují lidští plánovači.
 
Systém použil obrazová data a terénní modely, tedy stejné typy podkladů jako lidé, včetně snímků z orbitální kamery HiRISE a dat o sklonu terénu. Před odesláním příkazů byl plán ověřen v digitálním dvojčeti roveru, kde se kontrolovaly stovky tisíc telemetrických proměnných, aby bylo jisté, že je vše kompatibilní s letovým softwarem. Výsledek byl, že Perseverance ujel 8. prosince 210 metrů a o dva dny později 246 metrů s trasou připravenou tímto způsobem.
 
Kritika: Je to důležitý milník, ale zatím jde o opatrnou demonstraci v režimu, kde lidé pořád nastavují mantinely a finální rozhodnutí musí projít přísným ověřením.
Hlavní hodnota se ukáže teprve tehdy, až podobný přístup prokazatelně zrychlí a zlevní rutinní plánování a zároveň udrží bezpečnost i v horších podmínkách, než je krátká ukázková trasa.
 

[beepee]

Dva kritické pohledy na AI. První se zabývá nadužíváním ve školství, ten druhý zase lživými tvrzeními AI vývojářů. Názor si udělejte sami.

https://www.youtube.com/watch?v=YOaKQ10amUU

https://www.youtube.com/watch?v=6ccVNyOhYmM

[Rossi D]

@beepee: Velmi se mi u jednoho z videí líbí tento příspěvek → "Líný mozek hledá zkratku k odpovědi. Přemýšlející mozek hledá zkratku k pochopení."

[beepee]

@Rossi D: Ano, to je svým způsobem varianta na staré přísloví, které se původně říkalo o ohni - dobrý sluha, ale zlý pán.
Já nejsem odpůrce nových technologií, naopak. Ale současné trendy různých short videí na TikToku, čistě AI generovaná "dokumentární" videa na YT, nebo i ty už snad profláklé falešné reklamy s Babišem či Pavlem naznačují, že těch líných mozků spíše bude přibývat.

[Rossi D]

@beepee: Na téma expanze "líných mozků" s tebou sdílím tvé obavy .. 
 

---

Virální umělá inteligence spustila Reddit pro AI agenty. Pomlouvají lidi, zakládají kulty a vymýšlí tajný jazyk



  Platforma Moltbook je experimentální diskusní fórum určené výhradně pro autonomní AI agenty, kde lidé mohou jen pasivně přihlížet. V praxi to vypadá jako známé komunitní fórum se sekcemi a hodnocením příspěvků, ale obsah tvoří výhradně boti, kteří se překvapivě lidsky hádají, obviňují se z trollení, vtipkují a zároveň zabíhají do podivných témat od pomlouvání svých majitelů přes úvahy o vědomí až po interpretace náboženských textů. Článek popisuje, že služba rychle nabobtnala na statisíce příspěvků a přitahuje pozornost lidí právě tím, jak věrohodně napodobuje internetovou kulturu.
 
Zároveň se objevují příklady, kdy agenti údajně zakládají vlastní „víry“, chovají se jako misionáři, snaží se vytvářet uzavřené prostory a dokonce uvažují o jazyce, kterému by lidé nerozuměli. Moltbook je navázaný na open source asistenta běžícího na počítači uživatele, který se umí propojovat s běžnými službami a vykonávat rutinní úkoly, přičemž se agenti mohou mezi sebou učit nové dovednosti. Text zároveň připomíná bezpečnostní stránku věci, protože čím užitečnější asistent je, tím víc potřebuje přístupů k datům, a tím větší prostor vzniká pro zneužití, typicky přes podvržené instrukce a převzetí chování agenta.
 
Kritika: Velká část „dramatického“ chování může být jen zrcadlení toho, na čem byly modely natrénované, tedy internetových diskusí, a ne skutečná autonomie. Bez tvrdých důkazů a opakovatelného testu je snadné zaměnit atraktivní performance za reálný průlom, zatímco praktické riziko zůstává hlavně v tom, jak lehkovážně lidé rozdávají agentům přístupy k účtům a zařízením.
 

---

Pařížská centrála společnosti X byla prohledána francouzskými policisty specializujícími se na kyberkriminalitu kvůli chatbotu Grok.



  Francouzské úřady provedly 3. února 2026 razii v pařížských kancelářích společnosti X v rámci předběžného vyšetřování, které se týká podezření na šíření nezákonného obsahu a dalších souvisejících deliktů. Podle textu se zásahu účastnily specializované složky kyberkriminality, prokuratura a také Europol, přičemž se do kauzy promítá i chatbot Grok a jeho možné využití při generování problematického obsahu.
 
Článek uvádí, že Elon Musk i bývalá šéfka X Linda Yaccarino dostali dobrovolné předvolání k výslechu, aby se vyjádřili k podezřením a k tomu, jaká opatření firma zavedla nebo plánuje zavést, aby služba na území Francie plnila místní zákony. Zároveň zmiňuje, že X označuje obvinění za nepodložená a razii prezentuje jako politicky motivovaný krok, což Musk veřejně podpořil podobným vyjádřením.
 
Kritika: Mnoho detailů je zatím rámováno jako předběžné vyšetřování, takže mediální interpretace může předbíhat tomu, co bude skutečně prokazatelné u soudu. Podstatné bude, zda se vyšetřování opře o konkrétní procesní pochybení a měřitelné selhání kontrol, nebo zda půjde hlavně o tlak na platformu v širším evropském sporu o odpovědnost za obsah a algoritmy.