[Rossi D]

Šéf Google varuje: Kdo chce uspět, musí umět pracovat s AI. Nároky budou ohromné



  Šéf Alphabetu Sundar Pichai v rozhovoru varuje, že případné prasknutí „AI bubliny“ by zasáhlo v podstatě každou firmu, i Google samotný. Současný boom označuje za směs racionálního nadšení a „iracionality“ – podobně jako internetová horečka před rokem 2000. Hodnota technologických firem, zejména Googlu a Nvidie, raketově roste, přičemž kolem OpenAI se točí obchody v řádu bilionů dolarů, zatímco její příjmy jsou zatím nesrovnatelně menší. Pichai ale tvrdí, že Google má výhodu v tom, že vlastní celý „stack“ – od vlastních AI čipů přes data (YouTube), modely až po špičkový výzkum – a proto je na turbulence připraven lépe než konkurence. Alphabet zároveň masivně investuje do AI infrastruktury ve Velké Británii a plánuje tam i trénink velkých modelů. Zároveň Pichai upozorňuje, že AI už dnes spotřebuje asi 1,5 % světové elektřiny, což brzdí klimatické cíle firmy, ale přesto chce Alphabet dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030 díky novým energetickým technologiím. AI podle něj zásadně promění pracovní trh a uspějí ti, kdo se naučí tyto nástroje používat – ať už jsou učitelé, lékaři, nebo jiné profese.
 
Kritika: Výpověď šéfa Googlu má dvojí rovinu: na jedné straně varování před přehřátím trhu a „iracionální euforií“, na druhé straně ujišťování, že právě Google je díky svému unikátnímu postavení připraven nejlépe. Z konzervativnějšího pohledu je v tom patrný klasický střet zájmů – firma, která z boomu nejvíc těží, zároveň varuje před bublinou, ale implicitně říká: přežijeme hlavně my. Relativizace klimatických závazků kvůli energetickým nárokům AI také ukazuje, že „zelené sliby“ velkých hráčů jsou podmíněné a pod tlakem byznysu ustupují. A pro obyčejného zaměstnance může apel typu „kdo neumí AI, neuspěje“ působit spíš jako strašení než jako realistický plán rekvalifikace, zvlášť když stát i firmy teprve hledají, jak masové vzdělávání v této oblasti vůbec zajistit.
 

---

Amazon už neřídí, teď jeho zakladatel Jeff Bezos začíná od nuly. Do své nové umělé inteligence lije miliardy

 Jeff Bezos zakládá nový AI startup Project Prometheus, do kterého už zamířily investice ve výši asi 6,2 miliardy dolarů. Nejde o projekt v oblasti „chatbotů“, ale o umělou inteligenci pro fyzickou ekonomiku – cílem je nasadit AI přímo do inženýrství a výroby: od továren na čipy přes automobilky až po letecký a kosmický průmysl. Firma má vyvíjet systémy, které pomocí simulací fyzikálních zákonů a dat z výroby urychlí vývoj produktů i celou produkci. Bezos se po letech investování a rozvoje Blue Origin vrací k roli výkonného šéfa zcela nové firmy a o řízení se má dělit s Vikem Bajajem, zkušeným manažerem z Verily a Foresite Labs. Project Prometheus už má téměř stovku lidí, včetně expertů z firem jako Meta, OpenAI a Google DeepMind, a díky obřímu rozpočtu vstupuje do AI závodu v podobně silné pozici, jakou předtím získaly OpenAI nebo Anthropic.
 
Kritika: Projekt je prezentovaný jako „od nuly“, ale ve skutečnosti stojí na miliardách dolarů, reputaci jednoho z nejbohatších lidí světa a špičkových odchytaných talentech – tedy na podmínkách, které nemají s běžným podnikáním mnoho společného. Z tradičnějšího, střízlivého pohledu je také otázka, nakolik je moudré soustředit další kritickou oblast – průmyslovou výrobu a fyzickou ekonomiku – do rukou několika globálních hráčů s obřím kapitálem. Zkušenost ukazuje, že koncentrace moci u velkých platforem bývá dvojsečná: přináší inovace, ale zároveň závislost a tlak na menší firmy i celé státy, které pak jen přebírají technologie a podmínky nastavené několika málo korporacemi.