[Rossi D]

Disney podepsal smlouvu s OpenAI, aby Sora mohla generovat AI videa s jeho postavami



  Disney uzavřel s OpenAI tříletou dohodu, za zhruba miliardovou investici získá podíl v OpenAI a zároveň licenci, aby Sora a ChatGPT Images mohly generovat krátká AI videa a obrázky s více než 200 postavami z Disney, Marvelu, Pixaru a Star Wars. Uživatelé budou moci od roku 2026 tvořit a sdílet krátké „fan-inspired“ klipy s Mickeym, Darth Vaderem, Elsou nebo Iron Manem, přičemž vybrané výtvory se mají objevovat i na Disney+. Dohoda výslovně vylučuje použití podoby a hlasu konkrétních herců a slibuje ochranné mechanismy proti „nevhodnému“ obsahu. Disney se stane velkým zákazníkem API OpenAI pro interní nástroje a marketing. 
 
Kritika: Z konzervativnějšího pohledu je to zásadní obrat, firma, která desítky let tvrdě bránila svoje postavičky před jakýmkoli zneužitím, je teď sama pouští do generativní AI, pokud je to pod kontrolou a za poplatek. Disney tím dává jasný signál, „když zaplatíte a uzavřete smlouvu, můžeme se domluvit“, zatímco ostatní AI služby bez licencí chce trestat žalobami. Výsledkem je dvojí svět, velké korporace si vyjednají balíky práv a jejich fanoušci budou „bezpečně“ tvořit AI Mickeyho v rámci jednoho schváleného ekosystému, zatímco obyčejný tvůrce mimo tyto dohody riskuje právní problémy. Pro samotné příběhy je tu navíc riziko, že se z ikonických postav stanou levné „štětce“ v AI editoru a Mickey, Yoda nebo Mufasa budou v nekonečných variacích generovaných klipů, které snadno rozmělní výjimečnost originálních filmů. Místo pečlivě střežené tradice i kvalitní animace tak hrozí záplava licencovaného AI balastu, který bude krátkodobě lákavý, ale dlouhodobě může značkám spíš ubrat na vážnosti než přidat.
 

 

---

Disney obvinil Google z porušování autorských práv „v obrovském měřítku“



  Disney poslala Googlu předžalobní výzvu (cease and desist), v níž jej obviňuje z porušování autorských práv „v masovém měřítku“. Tvrdí, že Google bez licence využil filmy, seriály a další obsah z katalogu Disney, Marvelu, Pixaru a Star Wars k trénování svých AI modelů (Gemini, Veo, Imagen, Nano Banana) a že tyto modely pak generují obrázky a videa, které nápadně připomínají konkrétní chráněná díla a postavy. Disney popisuje Google jako „virtuální automat na IP“, který na cizích značkách staví popularitu a tržby svých AI služeb a tvrdí, že firmu na problém upozorňoval už měsíce, ale bez nápravy. Zajímavý je i kontext, krok přichází těsně poté, co Disney uzavřel za cca 1 miliardu dolarů licenční dohodu s OpenAI, tam naopak své postavy výslovně povoluje, za přesně daných podmínek a za peníze. Disney tak dává najevo, že chce nastavit jasnou dělící čáru mezi licencovaným využitím (OpenAI, vlastní interní nástroje) a neautorizovaným trénováním či generováním (Google a další AI hráči, proti nimž již vede nebo chystá právní kroky).
 
Kritika: Je to velmi příznačný dvojí metr velké korporace. Disney roky hlídal své značky do posledního obrázku, teď je sám pouští do generativní AI, ovšem tam, kde dostane zaplaceno a má kontrolu. Současně označí podobné praktiky Googlu za „masivní porušování práv“, i když princip (AI trénovaná na jejich obsahu) je fakticky stejný, jen bez licence. Pro běžného tvůrce nebo malou firmu z toho vzniká nerovný svět, velcí hráči si navzájem domluví miliardové balíky a „bezpečné sandboxy“ pro fanouškovskou tvorbu, zatímco kdokoli mimo tyto dohody riskuje, že při použití stejných postav narazí na tvrdé právníky. Samotný nárok chránit si autorské právo je legitimní, Disney investoval desítky let do svých značek, problém je, že se z něj stává spíš nástroj vyjednávání mezi giganty než předvídatelná ochrana pro všechny. Místo jednoduchého, obecně platného rámce pro to, co AI s cizím obsahem může a nesmí, sledujeme sérii individuálních dohod a výjimek, v nichž rozhoduje velikost peněženky a síla lobby, ne jednotné principy práva a zdravého rozumu.
 

 

---

Umělá inteligence společnosti Quilter navrhla počítač s Linuxem složený z 843 dílů, který se následně spustil na první pokus. Hardware už nikdy nebude stejný.



  Quilter (AI startup z LA) předvedl projekt „Speedrun“, kde jejich AI navrhla kompletní Linuxový počítač o 843 součástkách od schématu po PCB layout během jednoho týdne. Normálně by takový návrh zabral zkušeným inženýrům okolo 11 týdnů (400–450 hodin práce). Výsledkem jsou dvě desky s DDR4, eMMC, PCIe, CSI/DSI a GigE, s cca 5 100 piny; AI dosáhla asi 98% pokrytí routingu bez porušení návrhových pravidel, člověk dělal jen desítky hodin „úklidu“. Hotový hardware po osazení napoprvé nabootoval Debian Linux, zvládá web, videohovory i běžné aplikace. Quilter netrénuje modely na lidských PCB projektech, ale na „hraní her“ proti fyzikálním pravidlům, agent opakovaně zkouší různé návrhy, dostává zpětnou vazbu z DRC, signálových omezení a napájení a učí se optimalizovat rozložení součástek a spojů. Do firmy investoval a radí jí Tony Fadell (iPod, iPhone, Nest), který zdůrazňuje, že cílem je zrychlit iteraci a rutinu, ale ponechat klíčová rozhodnutí inženýrům.
 
Kritika: Na první pohled to působí jako „AI navrhla počítač, hardware už lidi nepotřebuje“. Střízlivější, konzervativní pohled ale říká něco jiného, Quilter ukazuje, že automat lze naučit rutinní, fyzikou svázanou část práce, optimalizaci rozmístění, routování podle pravidel a mnohem rychleji než člověk, ale jen v rámci dobře definovaného zadání a pod pevným dohledem zkušeného návrháře. Bez lidí, kteří rozumějí architektuře systému, signálovým cestám a tomu, co se má vlastně postavit, by AI neměla co „zrychlovat“. Je také otázka, jak univerzální to celé je, předvést jeden vymazlený referenční projekt s velkým mediálním příběhem je něco jiného než dlouhodobě, spolehlivě zkracovat vývoj nejrůznějších desek u běžných firem. A konečně, závislost na proprietárním nástroji, který je „černou skříňkou“ nad fyzikou i EDA workflow, může vnést do řemesla nové druhy chyb, které se odhalí až v sériové výrobě. Z tradičního inženýrského hlediska je proto rozumné brát podobné AI nástroje jako výkonné pomocníky pro rychlejší iteraci, ne jako náhradu trpělivé, kontrolované práce, která u hardwaru vždycky musí skončit poctivým měřením, testováním a odpovědností konkrétního konstruktéra za to, co pustí do výroby.
 

 

---

Microsoft omezuje cíle v oblasti umělé inteligence, protože Copilot téměř nikdo nepoužívá

 Microsoft podle článku interně výrazně seškrtala cíle a očekávání prodeje svých nových „agentních“ AI nástrojů (Copilot pro 365, Dynamics, Windows atd.), protože se jim nedaří přesvědčit firmy, aby je opravdu používaly. Obchodníci nedosahují kvót, u některých produktových řad byly cíle prý sníženy až na polovinu. Firmy jsou opatrné, pilotní projekty často ukazují malý reálný přínos oproti klasickému „ChatGPT v prohlížeči“, obavy z chyb v citlivých datech a vysoké provozní náklady. Zároveň roste konkurence, zejména Google s Gemini podle dat FirstPageSage rychle přidává podíl v oblasti „AI vyhledávání“ a integrovaných nástrojů, zatímco Copilot se drží, ale neroste tak rychle. Microsoft tak po prvotní euforii a masivním protlačování Copilotu do Windows a 365 naráží na to, že velká část zákazníků AI funkce ignoruje nebo vypíná a nechce za ně platit prémiové ceny.
 
Kritika: Docela přízemní návrat na zem po dvou letech obrovského „AI hypu“. Microsoft nejdřív narouboval Copilot prakticky do všeho, do Windows, Office, Edge, Teams a mluvil o „AI PC“ jako o nové éře počítačů, ale přitom často nedotáhl základní kvalitu i praktický přínos. Není divu, že firmy nechtějí masově platit za nástroj, který neumí spolehlivě zjednodušit každodenní práci, zato umí přidat další vrstvu složitosti a rizik. Zároveň je ale vidět i druhá strana mince, management pod tlakem investorů přestřelil očekávání, a když realita nepřišla tak rychle jak se očekávalo, tak místo poctivého přehodnocení začal potichu „překreslovat“ tabulky cílů. Důvěru zákazníků i vlastních vývojářů to spíš dál podkopává. Méně marketingových zázraků, méně násilného tlačení Copilotu všude kam to jde a naopak pomalejší, poctivě odladěné funkce tam, kde lidem tyto opravdu šetří čas, klidně i za cenu toho, že růst nebude v každém čtvrtletí vypadat jako další technologická revoluce.