[Rossi D]

Čína tvrdě prověřuje AI: Řeší hlavně cenzuru politických otázek



  V Číně musí každý model umělé inteligence ještě před spuštěním projít ideologickým testem pod dohledem kybernetického úřadu CAC. Podmínkou je správně odpovědět na zhruba dva tisíce otázek a zároveň odmítat nejméně 95 procent dotazů na politicky citlivá témata, přičemž testy se průběžně obměňují a zahrnují i namátkové kontroly. Součástí pravidel je i povinnost označovat obsah vytvořený umělou inteligencí, aby byl dohledatelný, mezi dubnem a červnem 2025 mělo být z trhu staženo asi 3500 nevyhovujících AI produktů.
 
Tvrdý režim vytváří nový byznys. Vznikají agentury, často s lidmi od regulátora, které firmám za vysoké částky pomáhají modely „připravit“ tak, aby v testech obstály. Nevýhoda je, že to zdržuje uvedení produktů a zvýhodňuje velké hráče, kteří si nákladnou přípravu mohou dovolit. Týká se to i globálních značek, protože i zahraniční AI funkce musejí projít stejnými pravidly, a místní modely navíc čerpají hlavně z lokálních dat bez přístupu k blokovanému obsahu.
 
Kritika: Je to ukázka toho, že místo aby se umělá inteligence učila hledat pravdu a pracovat s realitou, učí se především správně mlčet, což je dlouhodobě špatně pro kvalitu i důvěru. Byrokratická zkouška a neustálé změny pravidel přirozeně dusí menší inovátory a konzervují moc velkých firem i státu, protože ti jediní mají kapacitu toto ustát. Riziko není jen domácí, pokud se „schválené“ modely vyvážejí, může se spolu s technologií vyvážet i filtrovaný pohled na svět a to je pro otevřenou debatu v jiných zemích velmi nebezpečný precedent.
 

 

---

Texaský vývojář navrhuje recyklované jaderné reaktory námořnictva jako zdroj energie pro infrastrukturu umělé inteligence

 Texaská firma HGP Intelligent Energy navrhuje napájet velké AI kampusy „recyklovanými“ vyřazenými jadernými reaktory amerického námořnictva z letadlových lodí a ponorek. V rámci projektu CoreHeld chce nasadit dva odstavované tlakové vodní reaktory do datového centra u Oak Ridge v Tennessee a žádá federální podporu formou úvěrové záruky. Reaktory mají dodávat zhruba 450 a 520 MW stabilního výkonu, tedy elektřinu bez výkyvů, kterou AI infrastruktura potřebuje.
 
Podle odhadů by celá stavba vyšla na 1,8 až 2,1 miliardy dolarů, což má být levnější než nové jaderné zdroje nebo malé modulární reaktory. Největší brzda je regulace, námořní reaktory jsou typicky uzavřené systémy a často pracují s vysoce obohaceným palivem, takže nezapadají do standardního licencování komerčních elektráren. Návrh článek zasazuje do širšího trendu, kdy tlak datových center na síť žene firmy k jádru, a zmiňuje i čerstvé investice do jaderných startupů. 
 
Kritika: Nápad je lákavý na papíře, ale „přestěhovat reaktor“ není jako přestěhovat generátor, rozhoduje licencování, bezpečnostní režim a životní cyklus paliva, a právě tady se podobné projekty často zaseknou na roky. Levnější cena za megawatt může být optický klam, protože u jednorázové přestavby do civilního režimu se snadno nafouknou náklady na dokumentaci, dozor, úpravy a dlouhodobé závazky. Tradičně platí, že u kritické infrastruktury je důležitější předvídatelnost a údržba než efektní zkratka, a pokud má AI skutečně růst, bude potřeba spíš poctivě budovat nové, jasně licencované zdroje než spoléhat na výjimky a improvizace.