[JiRo]

@Rossi D Víš, já to mám nějak podobně. AI v podobě používání komerčních aplikací typu ChatGPT se věnuji také, ale spíše se vracím ke starším profesním zájmům, jako je implementace neuronových sítí. Zabývám se oblastí řídících systémů v energetice a ačkoliv jsem s tím zhruba před rokem v zaměstnání seknul a odešel do opravdového důchodu (po třech letech souběžné práce a důchodu), tak jsem se ani ne po roce vrátil. Dostal jsem takovou nabídku na práci, kterou jsem nemohl odmítnout. Když přemýšlím, proč se mi teď tak po mentální stránce daří (a je to skutečně podobné tomu, jak popisuješ ty), není to ani tak proto, že si hraji s AI a zajímám se o ni, ale proto, že jsem se zbavil té odpovědnosti za velké projekty a hlavně stresu, který s tím byl spojený. Měsíc poté, co jsem před rokem s prací seknul, se mi upravil tlak, dobře spím a mám chuť dělat plno dalších věcí. Práce, co teď mám, není o výkonu ale o tom (v podstatě), že lidem říkám to, co vím, a co jsem za těch více jak 40 let v oboru naučil. Většinou pracuji doma, čas od času vrazím notebook do baťohu a projdu se po Praze na nějaký ten meeting face-to-face, workshop nebo do kanceláře mezi mladé kolegyně a kolegy nebo za zákazníky. Začal jsem studovat univerzitu třetího věku, humanitní obory (Tvůrčí psaní, Antická filosofie, apod.), tedy něco zcela nepodobného tomu, čím jsem se zabýval celý život. Přemýšlím, čtu, píšu, chodím po kraji a fotím. Také jsem se vrátil ke kvantové fyzice, co mne vždycky bavila a na kterou jsem neměl dřív moc času ani volnou kapacitu v hlavě. A také plánuji cesty po světě, či spíše teď už jen po Evropě. Do práce chodím ne pro peníze, ale pro radost, nicméně to přilepšení k důchodu mi ještě dlouho umožní nechat připravené úspory tam, kde jsou.