STRONG LEAP-S3+V2 Android Zdravím, jde doplněk StreaCom cz sk na boxu, včera jsem to zkoušel , nainstaloval, přihlásil, a po spuštění to spadlo a kodi vypadlo. Byl to vadný kus (nechoval se standartně fakt.reset nepomohl) nebo to nejde. Děkuji za rady.
Tvheadend má/může mít k dispozici několik metod přepínání záložních zdrojů příjmu TV kanálů. Na nejvyšší úrovni to může být například existence několika serverů Tvheadend a různých strategií a mechanismů jejich přepínání. Naopak na druhé druhé straně spektra možností to pak může být přepínání DVB zdrojů, které umožní efektivně řadit využívání jednotlivých DVB přijímačů tak, aby byl vždy k dispozici odpovídající (či spíše co největší) počet muxů pro současný příjem více kanálů. Někde uprostřed toho je mechanismus přepínání služeb (services) v případech, kdy jich pro daný TV kanál existuje více.
Posledně jmenovaný mechanismus je často využíván i v případech, kdy máme k dispozici více OTT/IPTV služeb a chceme jejich prostřednictvím zajisti příjem více různých kanálů současně. Vlastní strategie přepínání využívá systém priorit a funguje podle očekávání. Co je však problematické, to je, jaký mechanismus pro přepnutí na službu s nižsí prioritou Tvheadend používá. Zatímco přepnutí na jinou službu s nižší prioritou v případě, že by byl pro daný zdroj typu IPTV Automatic Network překročen počet Maximum # input streams:, proběhne správně, ani po dlouhé době pokusů a různých kombinací nastavení se mi nepodařilo dosáhnotu toho, aby Tvheadend přepnul na jinou službu cíleně. Používám v playlistech vesměs metodu pipe://, takže mám to chování volaných scriptů plně pod kontrolou, ale všechny pokusy donutit Tvheadend vybrat jinou službu, skončily neúspěšně. Pátral jsme po tom i u autorů, ale i tam mi (zatím) bylo potvrzeno, že tohle jednoduše (a hlavně rychle) možné není.
Řešení?
Šel jsem na to cestou: "Když to nefunguje tak, jak potřebuji, udělám to jinak". Mám k dispozici sadu playlistů z různých zdrojů. Nebudu tu popisovat jakých a jak jsme k nim přišel (tohle obsahem tohoto tématu nikdy nebude!), ale jejich obah je poměrně zajímavý a pro mne důležitý. To je první východisko. To druhé je, že ta sada se, čas od času, mění. Nějaké playlisty přestanou trvale fungovat, jiné se objeví. A aby toho nebylo málo, je tu ještě východisko třetí, že někdy nějaký playlist, nebo jen některý jeho stream, přestane, ale jen na nějakou omezenou dobu, fungovat.
Z těchto východisek vyplynul basic design toho, jak by řešení mělo vypadat. Popíšu ho stručně v pár bodech:
Zpracovaný obsah všech playlistů vložím do jedné databáze
klíčem k této databázi bude tzv. service - vytvořená jednotným způsobem z názvu kanálů. Ten jednotný způsob je odvozený od toho, jak Tvheaend může z názvu kanálů vytvářet název souboru pro logo kanálu (jen malá písmen, žádná diakritika, ...), doplněný o další obvyklé manipulace - např. odstranění HD z názvu kanálu, apod.). Například "ČT 1 HD" má service "ct1", "CANAL+ Sport" má service "canalplusport" atd.
obsahem záznamu jsou pak seznamy dvojic "provider":"url", kde provider odpovídá jednomu plalylistu, url obsahuje adresu streamu tohoto providera pro kanál s odpovídající hodnotou service.
Nad databází běží serverová aplikace (daemon), s funkcí socket serveru
V Tvheadend mám vytvořenou IPTV Automatic Network s playlistem, kde v části adresy je metodou pipe volán script, který obsahuje funkci socket client. Ten na server pošle request obsahující název service, která odpovídá danému kanálu, a server vybere a vrátí název providera a funkční adresu streamu s Live TV vysílání daného kanálu.
Jak server funguje?
Databáze serveru je jednoduchá struktura, kterou si server načítá z json souboru po svém startu. Server má jednoduchý algoritmus, kde podle definovaného pořadí providerů (to lze měnit) postupně pro danou služby vybere všechny url adresy, které má v databázi k diposzici a testuje, zda jsou dostupné. Uživatelsky je možné si typ testu pro každého providera vybrat. V drtivé většině případů stačí jen jednoduchý test pomocí curl, ale je možné, použít test pomocí ffprobe (který ale trvá déle). Test probíhá v části kódu, který je zpracováván vícevláknově, tzn. všechny streamy se testují paralelně. Vzhledek k tomu, že podstatnou dobou při vykonávání těchto testů je komunikace ze servery příslušné OTT/IPTV služby, tak i když to běží paralelně, odezva je velmi rychlá. Vybrán je ten stream, který se podaří pozitivně otestovat nejdříve.
Pro praktické urychlení algoritmu je vybraná adresa streamu, současně s odeslání na klienta, uložena do cache a při dalším výběru je otestována jako první.
Veškeré postupy jsou ukládány do statistické databáze, která bude v následujcícíh verzí připravena jako zdroj infromací pro algoritmy adaptivního výběru streamu. Cílem je celý proces urychlit a příliš velkou dobu spuštění kanálu zkrátit. V současné době trvá tento výběru streamu (při použití curl testu) průměrně cca 0,3 - 0,5 vteřin. Dá se předpokládat, že by se to mohlo minimálně udržet, případně ještě nepatrně zlepšit. Co je podstatné, že je tady vytvořený prostor jak pro nasazení i sofistikovaných algoritmů, tak případně pro to, aby testy streamů byly prováděny předem, periodicky a asynchronně na pozadí.
Databáze streamů a její správa
Celé řešení je opřeno o existenci databáze streamů. Její správa je oddělena od vlastní funkce serveru jednoduchým způsobem. Po startu si server načte aktuální databázi z json souboru, uloží její obsah do paměti a server pak pracuje už jen ní. Umožňuje to kdykoliv obsah databáze v json souboru změnit a pak jen poslat serveru požadavek na reload databáze.
Správa databáze se provádí pomocí jednochého scriptu playlist, který má několik funkcí definovaných jeho pametry zadanými při spuštění. Např.
playlist -p oneplay1 playlistoneplay.m3u8
Tento příkaz vloží do databáze playlist uložený v souboru playlistoneplay.m3u8 a přiřadí ho k provideru označeného v databázi jako oneplay1. Zpracování příkazu probíhá ve dvou průchodech, nejdříve se normalizují názvy kanálů pomocí slovníku kanálů a přiřazují k service pomocí slovníku mapování service. V druhém průchodu je každá adresa streamu doplněná identifikací providera a přidá se k dalším steramům v databázi pod příslušnou service. Pokud service v databázi ještě neexistuje, vytvoří se.
playlist -d oneplay1
Tento příkaz provede přesně opačný postup, jak ten předchozí. Vyjme z databáze všechny záznamy týkající se daného providera.
Kromě toho existuje ještě celá řada dalších příkazů a postupů, včetně občasné ruční editace slovníků kanálů a slovníku mapování service. Tenhle ruční postup je nutný, protože v řadě případů se kanály se stejnýcm obsahem v různých playlistech u různých providerů jmenují dost odlišně. Řadu těch odlišností se snažím vyřešit algoritmicky, ale ne vždy se to podaří. Proto je možné si v případě vkládání obsahu playlistu do databáze nastavit kontrolu, zda se v obsahu neobjevilo jméno kanálu nebo service, které nelze jednoznačně přiřadit. Pokud k tomu dojde, script se po prvním průchodu ukončí, a vypíše se seznam kanálů a service, které je třeba do příslušných slovníků zadat ručně. Poté se script spustí znova a nechá se proběhnout včetně druhého průchodu.
Okrajové stavy
Server umí specificky řešit i tyto okrajové stavy:
scanování sítě - pro skenování sítě je zbytečné testovat dostupné streamy. V parametrech serveru je přepínač označený jako scan_mode, který když se nastaví na True, tak server vrací klientovi adresu lokálního souboru .ts ve který obsauje nekonečnou smyčku statického obrázku. Skenování celé sítě pak probíhá velmi rychle a co je důležité, na zdrojové servery není navaleno najednou velké množství reqestů. To může být v některých případech a u nekterých serverů problém, který server např. vyřeší tím, že se danou ip adrese, třeba i dočasně, blokne.
nexistující stream - může se stát, že v dané chvíli nebude pro požadovanou službu dostupný žádný stream. Server v takovém případě vrátí klientovi opět adresu lokálního souboru .ts ve který obsahuje nekonečnou smyčku statického obrázku.
Použití popsaného konceptu
Použití popsaného konceptu má smysl v případech, kdy máte k dispozici něolik playlistů z různých zdrojů, které obsahují adresy streamů +/- stejných (i po částech) TV kanálů. Vychází se při tom z předpokladu, že ne všechny zdroje a ne vždy musí fungovat. Server tak při požadavku na spuštění steramu dané service/kanálu vybere co nejrychleji ten, který je dostupný, a TVheadend ho může začít přijímat.
V Tvheadend tedy stačí vytvořit další IPTV Automatick Network, zadat do ní playlist, jehož obsahem jsou všechny unikátní (myšleno unikátní po normalizaci) kanály, které jsou obsaženy v dílčích playlistech, které byly vloženy do databáze serveru. V adresní části jednotlivých položek plalyisu pak bude volání scriptu client s parametrem obsahujícím název service, odpovídající danému kanálu.
Obsahem scriptu je samozřejmě volání ffmpeg s odpovídajícími parametry, díky kterému se jednak spustí příjem a na vstup Tvheadend začně odesílat i obsah, steramu, zároveň se ale přenesou další údaje. Jako např. název providera, kterého stream byl pro příjem aktuálně vybrán. Název providera i název service je pak možné vidět např. i v Kodi.
To-Do
Zvolený koncept má v sobě poměrně velký potenciál dalšího rozšiřování. Z dnešního phledu se dá tento potenciál rozdělit do oblastí:
Navýšení adaptivity algoritmů výběru streamů, jednak díky statistice, která se o provozu serveru bude sbírat a ukládat, jednak díky novým nápadům a aplikacím, které mohou být do konceptu postupně integrovány
Zrychlení doby do spuštění funkčního steramu, které může být, zejména při zvyšování adaptivity algoritmů, často neúnosně dlouhé. Například při výběru steramů podle dalších kritérií (kvality, audo stopy, ...). Tady může přijít vhod například asynchronní průběžné tetsování dostupnosti steramů, které poběží na pozadí.
Zapojení konceptu do systému automatického nebo poloautomatického získávání streamů z různých zdrojů. Možnost změny v databázi, bez nutnosti skenování nového zdroje, kdy je možná databázi kdykoliv upravit/doplnit/rozšířit a poté ji v běžícím serveru "vyměnit", dává tomuto konceptu další možnosti využití.
Kdy to bude zvěřejněno?
U mně doma teď běží první verze serveru, pro kterou jsem zatím databázi plnil ručně. Základní algoritmus a celý řetězec výběru, klient - server - klient, funguje podle očekávání. Nyní pracuji na scriptech pro správu databáze. Nejsem schopen ale teď říci, kdy bude hotovo, ale rád bych to měl co možná nejdříve. Co ale mohu říci hned, že až ten koncept zveřejním, tak ale s prázdnou databází. Tu si do něj bude muset každý opatřit sám.
Tak ještě jsme ani nedkončil konfiguraci hwdb pro DO Antik a už mi na stole přistálo další DO, kterým chce kamarád ovládat Android box, ve kterém má nainstalován CoreELEC. DO je na první pohled pěkné, mechanicky solidně provedené, sice trochu větší, ale jinak těm základním proporcím, rozdělení tlačítek a odezvě na jejich stisk nemám celkem co vytknout. Jak by také ne, vždyť VU výrobky byly vždy známé svou solidností a precizním provedením.
Hlavní výhradu mám k sestavě základních tlačítek. Kolem kurozorových kláves a OK tlačítka je sice tradiční čtveřice tlačítek, ale popsaná tak, že to pro potřeby CE a Kodi není úplně ideální. Tak EPG tlačítko bych ještě bral, i když ne v této pozici, ale tlačítko PVR je pro použití v Kodi celkem zbytečné. Zato chybí tlačíko INFO nebo CONTEX MENU. Jasně, dají se ta tlačítka namapovat tak, že se změní jejich význam, ale to nedělám rád. Vždycky se snažím, aby název na tlačítku alespoň vzdáleně odpovídal jeho funkci v Kodi a současně byl na DO v místě, kde to má nějakou logiku.
Jinak už ale následují samá pozitiva.
DO je vybaveno dvojicí rozhraní, IR a BT a má dedikovaná tlačítka pro TV. Ta posledně jmenovaná v klasické sestavě TV POWER, AV (přepínání vstupů TV), VOL +/- a MUTE. Tato tlačítka lze nastavit tak, aby vysílané IR kódy odpovídaly vašemu modelu TV. Ještě jsem nezjišťoval, zda lze ty povely naučit z originálního ovladače TV, ale přepnutí těchto tlačítek na TV Samsung zadáním příslušného kódu dopadlo dobře, takže všechny je lze k ovládání TV použít. Dá se předpokládat, že to bude fungovat i pro další modely/výrobce TV. Pro zbylá tlačítka platí to, co platilo u ovladače Antik. Pokud je DO připojeno k BT boxu, vysílá ovladač kódy tlačítek přes BT rozhraní, pokud ne, tak kódy tlačítek vysílá přes IR rozhraní.
Jsem nyní ve fázi, kdy mám DO doma, ověřil jsme si jeho základní funkce a jakmile najdu čas, tak ho kamarádovi k jeho boxu s CoreELEC plnohodnotně připojím, včetně úplného nadefinováním obsahu hwdb tak, aby DO bez poroblémů zapadlo do standardního mapovacího rámce Kodi. Samozřejmě i s funkcemi zapínání/probouzení boxu.
Přeci jen jedno negativum ale nakonec zmíním, a tím je jeho cena. Zejména v porovnání s ovladačem Antik, kterému se funkčně dost (či skoro úplně) podobá. Cena se pohybuje někde kolem 1300 Kč, což je oproti Antik cca o 1000 Kč více. Ale to už je věc osobního vkusu a preferencí, je to tedy do značné míry především věc subjektivní, a to bych tedy hodnotit neměl. Tak to berte jen jako prosté konstatování či spíše upozornění.
Prodám UgoosAM6B+ v perfektním stavu s krabicí a veškerým příslušenstvím
Kupovaná začátkem roku na vyzkoušení, mám dva jeden si nechám je se zárukou
DualBOOT s CoreELEC ve vnitřní paměti
Přehrává Dolby Vision FEL
Podpora HS400 (maximální rychlost EMMC)
Rychlý start systému do 30 sekund, systém je krásně plynulý ve 120FPS
WIFI 6
HDMI 2.1
1*USB 3.0 Fast Speed, 3*USB 2.0 Host
Optický výstup
RJ45 1000Mb
Přehraje vše co si vzpomenete
Možnost osobního předání v Praze + vysvětlení všeho potřebného
Nabídka platí do smazání pro rychlejší komunikaci a foto můžete volat nebo psát na 777180616
Prodám rootnutou Fire Cube 2 s předinstalovaným systémem CoreELEC ve vnitřní paměti.
Krabice + DO nové generace + veškeré nevybalené příslušenství.
Koupena jako nová zapečetěná před týdnem, byla jen otevřená a rootnutá + nainstalován CoreELEC
Je na ní ještě nalepaná originální ochraná slída
Je to podle mého názoru nejlepší box pro CoreELEC vůbec mám jich v rodině několik
Možnost nahrání třetího OS na fleshku například CoreELEC NO nebo EmuELEC
Přehrává Dolby Vision FEL
DualBOOT FireOS + CoreELEC
Světelná lišta funkčí v obouch systémech možnost přehrávání LED animací všeho druhu
Podpora HS400 (maximální rychlost EMMC)
Lze uvést do režimu spánku pomocí DO a následného probuzení
Rychlý start systému do 30 sekund, systém je krásně plynulý ve 120FPS
Možnost používat přidaný IR transmiter
Rychlá WIFI 500Mb/s v iPERF
Fuznkčí ovladač ve FireOS i v CoreELEC bez přepárování
FireOS s vlastním launcherem bez reklam s funkčním Google Play
Možost nahrát jakoukoliv verzi FireOS se zachováním rootu
Možnost restartovat do druhého systému v nabídce CoreELEC i FireOS , taktéž možnost restartovat do Fastbootu či flash disku nebo do TWRP (Recovery)
Možnost přetaktování CPU na jedno kliknutí
Nevýhody:
AV1 jen softwarově 1080p bez problému 4K spíš ne
jeden USB 2.0 port
Možnost osobního předání v Praze + vysvětlení všeho potřebného
Nabídka platí do smazání pro rychlejší komunikaci a foto můžete volat nebo psát na 777180616
Zdravím. Za ty roky mám doma několik HDMI kabelů a rád bych je nějak využil. Ale k tomu potřebuji vědět co je to za verzi. Na mnohých není nic napsáno. Kvalitní opletení, tuhej jak hadice a pořádné konektory ale nemusí znamenat že jsou vhodné na dnešní použití. Tak mě zajímá, zda existuje nějaká možnost jak zjistit co za kabel je připojený mezi televizí a androidím boxem. jestli třeba není apka co by otestovala jaký standart kabel podporuje. Abych je pak smysluplně využil.
Díky za typ jak na to.
Poté, co jsem se stal šťastným majitelem DO Skip 1s jsem si myslel, že už žádné další si kupovat nebudu. Názor jsem změnil, když jsem si, zcela náhodou, všiml dálkového ovládání RC 317, které ke svým STB dává společnost Antik.
Co mě přimělo změnit názor?
Jednoduše řečeno, tento obrázek:
Z něho jsem si dovodil, že je toto DO jedno z mála zařízení svého druhu, který umí současně vysílat kód stisknutého tlačítka prostřednictví IR vysílače i prostřednictvím BT. Umožňuje tedy použí pro běžnou komunikaci BT, ale např. pro probuzení a/nebo zapnutí boxu lze použít IR. Kromě toho umožňuje pro 4 tlačítka (POWER TV, VOL TV +/- a SOURCE) naučit kód TV. Ano, tohle umí i jiné DO, ale tenhle má navíc poměrně slušnou výbavu tlačítek.
Pátral jsme po tom, zda to tak skutečně je, ale nikde jsem jasnou a jednoznačnou odpověď nenašel. A tak jsem ovladač za pouhých 316 Kč v Alze objednal. Dnes večer dorazil a tak jsem ho hned vyzkoušel. Tedy vyzkoušel jsem to, co jsem vyzkoušet mohl. Tedy funkce spojené s BT a ovládání TV. Pro zkoušku s IR musím ještě připravit odpovídající HW, což si ale nechám na později, až budu doma.
První pohled
Že bude DO větší jsem věděl, ale přesto mě ta sice úzká, ale dlouhá nudle překvapila. Proč?! Určitě by se baterky, které DO natahují do nepříjemné délky, daly umístit pod tlačítka a ten prázdná konec by zmizel. Pro srování jsem DO (je na fotografii vlevo) vyfotil vedle DO Skip 1s.
Povrch je matný, jakoby sténový, běžných otisků prostý. Mastné prsty na něm asi nějakou stopu zanechají. Jen si nejsme jistý, jak ten saténový povrch bude vypadat po delší době používání. S tím moc dobré zkušenosti nemám.
Tlačítka malá a menší (barevné klávesy), ale stisk jasný a zřejmý. Rozdělení tlačítek celkem smysluplné, myslím, že si na ně člověk zvykne brzy a bude tak DO používat i poslepu, což ostatně bude třeba. Podsvícení chybí.
Tlačítek je poměrně dost, takže pro Kodi bude výhoda pro uživatelská mapování. Co ale zamrzí, že DO nemá tlačítko CONTEXT MENU a ani PgUp/PgDown. Na tahle tlačítka jsme si už hodně zvykl. Ale i to se dá, právě tím mapováním, vyřešit.
První zkušenosti
Po vložení baterek jsme omylem stikl POWER TV a zapnula se Samsung televize. A fungovaly na ní všechny další tlačítka, která se u DO dají naučit. Hmm, takže výrobce asi preferuje tutu značku. Přeto jsem zkusil ta tlačítka naučit jiné kódy, a fungovalo to přesně tak, jak mělo.
Druhý test, párování BT. Zapnul jsme ho na DO a vyzkoušel napárovat na několika BT zařízení. Notebook s Windows, NUC s LibreELEC, TV. Vždy okamžitě a bez problémů. Jen jsem zapomně vyzkoušet režim uspání a probouzení BT komunikace. Tedy pokud ho DO podporuje. K tomu se ještě vrátím.
Podíval jsme se na to, jak je na tom DO systémově. Podle popisu by se prostřednictvím komunikace IR mělo DO projevovat jako RC5, ale to zatím potvrdit nemohu. U komunikace BT pak jako HID zařízení, což jsme si i ověřil. V Linux se projeví jako dvě zařízení, Antik Remote Control a Antik Remote Control Consumer Control. Rozdělení tlačítek na tato dvě zařízení je vidět na výše uvedeném obrázku. Mapování na úrovni hwdb bude tedy asi bez problémů.
Co říci závěrem 1. testu
Zatím dobrý! Uvidím, jak si DO povede s IR komunikací a jestli opravdu bude současně vysílat na IR i BT. Pokud to tak nebude, jde vlastě o docela běžné DO, jakých mám doma v šuplíku několik. Pokud ale to, v co doufám, bude fungovat, pak je to docela zajímavý kousek. Je samozřejmé, že jeho nastavení pro fungování v CoreELEC, kdy přes IR se bude zapínat nebo probouzet box a pro všechna další tlačítka se bude používat BT, bude trochu složitěší (ale ne moc, vlastně vůbec ne), ale výsledek by mohl stát za to. Škoda, že já ho nevyužiji. Ale už teď vím, kdo by z něj mohl mít radost a že by to tedy mohl být pěkný vánoční dárek. Jen doufám, že moje ségra toto fórum nečte.
Prosím o nějaký tip. Zhruba před půlrokem jsem zjistil, že při spouštění aplikací Sosáč nebo Oneplay (ostatní nepoužívám, takže nemohu potvrdit) strašně dlouho trvá načtení dalších stránek se seznamy programů, filmů, ... Toto chování se projevuje až v tomto roce 2025, dříve jsem s tím neměl nikdy problém.
Používám Tesla MediaBox XA400, který je stále v prodeji, HW parametry má ok. Zaplněnost úložiště cca 65%. Čistil jsem i cache, reinstaloval celé Kodi, šel na starší verzi (20.5 Nexus) a stále stejný výsledek. Načtení seznamu Movies v doplňku Sosáč trvá třeba 10 - 15min. Vybraný film pak běží bez problémů. Návrat na předchozí stránku opět 10 minut.
Jediné, co jsem ještě nezkoušel je restart a reinstalace celého Android zařízení. Nevím, zda to nemohl udělat nějaký update Androidu. Nyní je tam Android TV 12, co tam bylo dříve netuším.
Nemá někdo zkušenost, případně radu? Kodi je pro mě občasná zábava a nemám příliš času věnovat velké investigaci, ale docela by mě zajímalo, co s tím. V současné konstelaci se mi to ani nechce spouštět.
Dost často do Tvheadend vkládám různě získané streamy. A abych měl jejich příjem konzistentní s ostatním příjmem z DVB-T, C, T2 nebo OTT služeb, vyrobil jsm si jednoduchý postup, jak takové steramy do Tvheadend dostávat a relativně jednouše a rychle to celé udržovat a doplňovat. Není to sice úplně out-of-box a vyžaduje to jisté znalosti o používání a nastavení Tvheadend, ale tak to u této aplikace prostě je. Možná to bude i ostatní zajímat.
Základem řešení jsou celkem 4 soubory, umístěné v jednom adresáři:
playlist.m3u8 - který slouží k základní definici kanálů a jejich paramaterů a popojení s odpovídající službou
streams.ini - soubor (název souboru se může měnit parametrem v config.ini), který pro každou službu obsahuje:
identifikaci služby
url steramu
sadu parametrů, které ovlivňují další zpracování
protocol - určuje typ protokolu, kterým je stream přenášený, možné jsou dva typy: HLS nebo DASH, default je HLS
referer - v případě, že daný server požaduje, aby v hlavičce requestu byl refrer uvedený, je ho zde možné zadat, default je prázdný řetězec
broadcast - určuje, zda jde o stream s videm a audiem nebo jen audiem, možné jsou tedy dvě hodnoty: TV nebo RADIO, default je TV
provider - řetězec, který se přenese do položky provider (ffmpeg) a následně se např. zobrazí i v Kodi, v položce posytovatel. Jako default se použije název domény 2. řádu a tld z url streamu oddělené tečkou
service - řetězec, který se přenese do položky service (ffmpeg) a následně se např. zobrazí i v Kodi, v položce služba. Jako default se použije parametr, který propojuje kanál z playlist.m3u8 a položku ze sterams.ini (viz dále)
config.ini - definice některých společných parametrů, ve verzi 1.1 doplněna i možnost zadání defalt parametrů:
protocol - default hodnota se použije, pokud u konkrétního streamu není zadán tento parametr s konkrétní hodnotou. Pozor, script akceptuje pouze zadání parametru "HLS" nebo "DASH". Pokud na tomto místě bude jakýkoliv jiný řetezec, použije se vždy "HLS"
referer - default hodnota se použije, pokud u konkrétního streamu není zadán tento parametr s konkrétní hodnotou. Script nijak obsah nekontroluje, proto zadávejte řetězec referer obezřetně.
broadcast - default hodnota se použije, pokud u konkrétního streamu není zadán tento parametr s konkrétní hodnotou. Pozor, script akceptuje pouze zadání parametru "TV" nebo "RADIO". Pokud na tomto místě bude jakýkoliv jiný řetezec, použije se vždy "TV"
provider - zpracování tohoto parametru je o něco složitější. Postupuje se hierarchicky:
default hodnota, pokud je jiná než prázdný řetezec, tedy provider="" nebo provider= se použije, pokud u konkrétního streamu není zadán tento parametr s konkrétní hodnotou.
pokud bude default hodnota prázdný řetezec nebo nebude vůbec v config.ini uvedená a
pokud u konkrétního streamu bude parametr s konkrétní hodnotou, použije se tato konkrétní hodnota
pokud u konkrétního streamu nebude použit parametr s konkrétní hodnotou, použije se řetězec sestávající se z domény druhé úrovně a tld, oddělené tečkou streamu.
streamer.sh - script, který je v tvheadend volán metodou pipe://. Script musí být nastavený jako spustitelný! Obsahuje vlastní zpracování parametrů, na základě kterých je spuštěno přehrávání obsahu daného kanálu.
K obsahu vybraných souborů
Soubor playlist.m3u8
Fragment začátku souboru pro jeden kanál vypadá takto:
Kód:
#EXTM3U
#EXTINF:-1 tvh-epg="0" group-title="Generic|Slovensko",JOJ
pipe:///home/kodi/TVServer/playlist/generic/streamer.sh joj
S významem:
1. řádek, #EXTINF:, obsahuje standardní parametry jednoho kanálu
2. řádek, kromě pipe://, obsahuje defincii cesty /home/kodi/TVServer/playlist/generic/, název spustitelného scriptu streamer.sh a parametr identifikující stream tohoto kanálu, joj.
Výše uvedený parametr referer není jediný možný. Na každém řádku je možná parametrů zadat více (viz výše) nebo naopak žádné. Oddělovačem parametrů je znak ",". Parametry, kromě url, které musí být zadáno vždy jako první, nejsou pozičně závislé. Za parametry, které chybí, se dosadí odpovídající default hodnoty (viz výše). Řádek, ve kterém by byly uvedny všechny parametry, by např. vypadal takto:
![[Obrázek: WI2NPaz.jpeg]](https://i.imgur.com/WI2NPaz.jpeg)
![[Obrázek: XPjMIqw.jpeg]](https://i.imgur.com/XPjMIqw.jpeg)
![[Obrázek: YmRIZi5.jpeg]](https://i.imgur.com/YmRIZi5.jpeg)