Vybral jsem si toto téma, do kterého se můj příspěvek hodí asi nejvíce, i když to jen o živostnosti disků nebude (ale určitě se jí také dotknu). Ale zakládat nové téma by asi bylo zbytečné.
Provozuji komerční NAS ASUSTOR se 4 pozicemi pro 3,5" HDD disky. Kdysi jsem si ho pořídil velmi levně, odkoupil jsem ho jako zbytek z jednoho projektu, který naše firma realizovala. A dodnes si drbu hlavu. Tedy ne, že by mi nevyhovoval, ale přeci jen to není manisteram. Ale zvykl jsme si, všechny funkce, které od něj požaduji, plní exceletně. Ale o tom psát nechci, jen jsem chtěl vymezit pole pro další téma, kterým jsou vlastní HDD disky.
Dostal jsem se do situace, kdy mi kapacita instalovaných 4 disků (7 TB celkem ) už nestačí a přemýšlel jsem, jak dál. Byla varianta nákupu nového NAS, ale tu jsem, po vyčíslení všech nákladů, nakonec zavrhl a soustředil se pouze na přemýšlení o:
- jaké nové a větší disky si pořídím,
- jak si konfiguraci disků do budoucna uspořádám.
Jaké disky?
Tady je těch kritérií více. První je kapacita. Měl jsem představu o minimálně 16TB, ale nakonec jsme si řekl, že když už, tak už, a měl bych uvažovat o nějaké kapacitě z vrcholu současné běžné nabídky. Přeci jen je to, vzhledem k mému věku, asi poslední takový nákup, tak ať už tohle nemusím nikdy v životě řešit. Kapacita určuje cenu, kterou jsem ochoten za ně zaplatit. A tady už je prostor k poměrně složitým a vícekritériálním úvahám. Nejlepší ceny jsou teď za disky TOSHIBA, kde se např. disk 22TB (shora) dostane téměr k hranici 9 000 Kč s DPH. To už je celkem snesitelné. Já jsem celý život používal WD, ale tam ta cena dnes už tak příznivá není.
Zkusil jsem porovnávat různé zkušenosti a názory a zajímaly mě hlavně negativa TOSHIBA disků. Nejčastěji jsou zmiňována dvě. Vysoká hlučnost, zejména při rozjezdu disku a nízká živostnost. To první jsme si ověřil na zapůjčeném disku, a skutečně, při rozjezdu je ta hlučnost o něco vyšší, ale týká se jen cca 2 vteřin při vlastním roztočení a pak je tam ještě vzápětí jedno krátké (do 1s) zadrnčení mechanismu vystavovaní hlav. Vlastní pohyb hlaviček je už plně srovnatelný s disky WD, jen má jiný charakter - zvuk je hlubší.
Co se týče nízké životnosti, tak tam to má dvě roviny. První je ta, že kupujete ne úplně levné zařízení, a tak vás zajímá, jak bude vaše investice, z ekonomického hlediska, bezpečná. A tady stačí, pokud si člověk uvědomí, že disk má standardně 60 měsíců záruky. Ta druhá rovina, upřímně pro mne daleko důležitější, je to, že v případě poruchy můžete, s velkou pravděpodobností, přijít o data. Což o to, pokud by těmi daty byly pouze nějak obnovitelné soubory, tak to zase taková tragedie není. Někdo dokonce říká, že se vlastně nic nestane, že jestliže jste si ta data na disk odněkud pořídili, tak to prostě zopakujete. To pravda být může, ale mně se znova pořizovat terabyte dat opravdu nechce, nehledě na to, že to co jsem si pořídil kdysi, teď už tak jendoduché být nemusí. A navíc, na těch discích nebudu mít jen získaná data, ale i zálohy dat z mé vlastní produkce. A v tomto případě pak jde samozřejmě o to, snížit pravděpodobnost ztráty dat, alespon pro případ poruchy jednoho disku. A tady je odpověď jednoduchá, tedy RAID. Jak koncipovaný, to popíši dále.
Disk jsme nainstaloval do NAS do pozice č. 2, vše proběhlo bez problémů, a pak ho celý den trápil přesuny dat na a z něj. Nakonec jsme na něj nakopíroval data z původního disku a začal ho normálně používat. Předpokládám, že ho kamarádovi, co mi ho zapůjčil, už nevrátím, a místo toho mu koupím jiný.
Jaká bude cílová konfigurace NAS?
Ačkoliv jsem všechny předchozí konfigurace NAS měl koncipované jen s jednoduchými disky, uvažuji teď o zařazení části disků, právě těch 22 TB, do RAID. Začnu tím, že si co nejdříve koupím další 22 TB, umístím ho do pozice 3 a spojím je s tím prvním do RADI 1. Tím si pokryji případná rizika poruchy jednoho disku nebo plynoucí z případné omezené spolehlivosti disků. A pokud se ukáže, že kapacita nestačí, bude následovat další 22 TB, tentokrát v pozici 4, a změna RAID 1 na RAID 5. V pozici 1 mám teď disk 4 TB a ten tam zatím zůstane. Využívání disků bude následující:
- Disk v pozici 1 - system, osobni data, virtuální stroje, dočasná a pracovní data aplikací, projektů atd. Vybraná data budou z disku zálohována jednak na RAID v pozicicí 2 a 3 nebo 2 - 4, a ta superkritická ještě mimo NAS. Podle charakteru a důležitosti dat buď do komerčních cloudů a/nebo na externí disky.
- Disky v dalších pozicích 2 a 3 RAID 1, po přidání dalšího disku v pozicích 2 až 4 jako RAID 5.
Rozdělení disků na disk 1 a velkokapacitní RAID pole 22 (disky 2 a 3) nebo 44 TB (disky 2 až 4) mi umožní rozdělit jak, čím a kdy budou jednotlivé části NAS používány. To bude mít vliv i na režim uspávání. Disk 1 bude v časté permanenci, takže u něj se uspávání v celém 24 hodinovém profilu neuplatní. Naopak, disky RAID pole, kde budou ostatní soubory a pak všechny zálohy, pak budou naopak významnou část dne spát. Je ale možné, že po získání dalších informací si to uspávání právě TOSHIBA disků ještě rozmyslím. Jejich preferované cílové používání je spíše charakteru enterprise, tedy provozu, kdy se disky většinou nikdy neuspávají a je možné, že časté uspávání by tedy mohlo mít vliv na jejich spolehlivost.
